Messner naposledy promluvil v Česku

Italský alpinista Reinhold Messner (*1944) je jeden z nejvýznamnějších horolezců historie. Byl prvním člověkem, který vystoupil na Mount Everest bez sólo kyslíku. Zdolala všech čtrnáct osmitisícovek bez použití kyslíku. Přešel Antarktidu bez podpory zvenčí, překonal poušť Gobi.

Je publicistou a autorem desítek knih, zakladatelem horských muzeí a bývalým poslancem Evropského parlamentu. Veřejně se zasazuje o zachování prostoru v horách pro divočinu a dobrodružství. "Dobrodružství, vítr, sníh, zima, strach a nebezpečí jsou podstatnou součástí alpinismu," připomíná Reinhold Messner. "Divočina ale z horolezectví bohužel postupně mizí. Dnes si můžete většinu cest vylézt sami turistickým způsobem, ale skutečný alpinismus začíná tam, kde ještě nikdy nikdo nebyl, kde jde o život - buď přežijete, nebo zemřete." Příroda je podle Messnera pořád milionkrát silnější než my lidé.

Horolezectví se radikálně proměnilo, ale nesmíme zapomínat na to, jak tradiční horolezectví vzniklo. Proto je důležité předat toto dědictví další generaci. "Dnešní lezení je krásné, zdravé a svým způsobem ekologické, ale není to totéž co horolezectví," připomíná Reinhold Messner. "Hledáme dobrodružství a nikoliv soutěž. Manželka Diane Messnerová vidí největší rozdíl mezi sportovním lezením a horolezením v tom, že lezecké výkony se dají měřit, kdežto v horolezení nikoliv. Lezení ve stylu Adama Ondry patří na Olympijské hry, kdežto horolezectví v žádném případě.

"Nikdy bych nešel na horu s kyslíkem, ale dnes už by mi to bez něj zdraví nedovolilo. Jako Evropan totiž cítím povinnost dodržovat tradici alpinismu tak, jak ji formovali jeho průkopníci Britové," říká Messner. "Ve stejném duchu je následovali ve svých Alpách jejich následovníci Rakušané, Italové, Francouzi, a pak také u sebe doma Poláci a po revoluci také Češi a Slováci."

V rámci svého projektu The Final Expedition vystoupil Reinhold Messner ve Zlíně na cestovatelském festivalu Neznámá Země a následně se přesunul do Prahy, kde měl vystoupení v Křižovatce pro bohaté uzavřené publikum, a v Universu pro 3800 běžných diváků. Přednáší, kam jej pozvou, aby se už nevrátil.

"Projekt posledních přednášek Reinholda Messnera má pro mě osobní podtext. Za 25 let, kdy jsme se potkávali na natáčení, se pro mě Messner stal určitým životním mentorem, vždy zaznělo něco, co mě inspirovalo nebo bylo osobně důležité. Messner dokáže mluvit o extrémních situacích způsobem, který je srozumitelný i pro byznys, leadership nebo osobní rozvoj. Jsem velice rád, že mohu být iniciátorem i této poslední kapitoly v České republice," říká jeden ze dvou organizátorů Petr Horký, dokumentarista a polárník.

Na přednášku v pražském universu bylo prodáno 3800 vstupenek. "Je to druhá největší návštěvnost cestovatelské přednášky v Česku, větší měli kdysi dávno jen Hanzelka se Zikmundem, které si přišlo poslechnout 4000 lidí," připomíná Petr Horký.

"Reinhold Messner patří mezi lidi, kteří zásadně ovlivnili nejen horolezectví, ale i způsob, jak přemýšlíme o odvaze, rozhodování a odpovědnosti," doplňuje druhý organizátor Jan Tráva Trávníček, himálajský horolezec a hospodský v Kathmandu.

"Pro mě je to setkání s člověkem, který celý život posouval hranice možného a ukazoval, že člověk dokáže neuvěřitelné věci, a přitom všem zůstal úplně normální. Jeho vyprávění člověka tak vtáhne do děje, že si místy připadá, jako kdyby v těch osmitisícových výškách byl s ním," uvedl prezident Petr Pavel, který si vslechl Messnerovu přenášku v Křižovatce.

Když byl na Mount Everestu 1978 s Peterem Habelerem bez kyslíku a 1980 alpským stylem a sám, na emoce podle jeho slov nezůstal prostor. "Na vrcholu je člověk pořád jen v polovině cesty a zůstává riziko, že při sestupu může udělat chybu a přijít o život." Hodně mu prý pomohly instinkty a strach, které ho ukázaly, kam se vydat a kam už ne. "Velké emoce přicházejí, až když jste mimo nebezpečí."

"Nedivil bych se, kdyby v budoucnu vrtulníky zájemce přepravovaly až na vrchol. Myslím, že je to jen otázka peněz." Mnozí lidé mířící na Mount Everest se přitom podle jeho slov domnívají, že si počínají podobně jako Edmund Hillary při prvovýstupu v roce 1953. "Nemají ale tušení, co dělají. Jen si něco koupí."

"Můj vztah k horám se v průběhu života mnohokrát proměnil. Poté, co jsem přišel o sedm prstů na Nanga Parbat, už jsem nemohl lézt tak dobře jako dříve. Vysoké nadmořské výšky mě ale nepřestaly fascinovat, a tak jsem podnikal výstupy i na nižší vrcholy, například v Africe nebo na Aljašce. Poté jsme expedičně přešel pouště Taklamakan a Gobi. Po šedesátce jsem si ale řekl, že to už stačí, začal jsem budovat horská muzea a vyprávět příběhy," uzavírá Reinhold Messner.

 Reinhold Messner na Horydoly

MUZEUM Messnerův hrad Sigmundskron ve Firmian

MUZEUM Messner otevřel muzem MMM na Kronplatzu

MUZEUM Messner otevírá páté muzeum Ripa

FILM Nanga Parbat pod Messnera 

PŘEDNÁŠKA The Final Expedition v Praze a ve  Zlíně 

PŘEDNÁŠKA Messner: Lezení je modlitba

KNIHY Matterhorn, Everest a K2 na papíře

KNIHY Oldies but goldies

KNIHY Pád nebes

OCHRANA PŘÍRODY Budou hory divoké i v budoucnosti? 

NÁZOR Reinhold Messner už není první?

NÁZOR Jsou vrcholové kříže součástí alpské kultury?

CLIMBING GUIDE Severní stěna Ortleru

OSOBNÍ ŽIVOT Reinhold Messner slaví šedesátiny

OSOBNÍ ŽIVOT Messner se potřetí ožení

PETER HABELER Skromná a nenápadná ikona a Cílem je vrchol a Ne cesta, ale vrchol