283 kilometrů na koloběžce za 24 hodin

24 hodin na koloběžce v pražské Stromovce závodí pouze sportovci, kteří nejsou registrovaní ve Svaz koloběhu ani v žádné lehkoatletické disciplíně. Je to závod vzešlý z tradice skautských oddílů a je určený naprostým amatérům.

Závod pro čisté amatéry

Hlavní kategorií závodu je soupeření družstev bez omezení počtu členů. Jede se bez přerušení štafetovým způsobem. Povoleny jsou jakékoliv koloběžky, tovární modely i speciálně stavěné stroje. Některá družstva se střídají o jednu nejrychlejší koloběžku, jiná vsázejí na individuální preference jednotlivých strojů. Každý závodník může odjet libovolný počet okruhů.

Družstva ujedou za 24 hodin 300 až 600 kilometrů.

Vedlejší kategorii jedou sólisté. Každý rok se odváží vyzvat sami sebe jen jednotlivci. Vloni jsme vyrazili dva. Opicakuz, který dosud jezdil v dětském oddílu Smraďoši ke konci startovního pole, a známý sólista Tomáš Peterka alias The Sheik Amstaff.

Ujel jsem 118 kol po parkových cestách ve Stromovce za normálního provozu chodů a cyklistů. Celkem to dalo 283,2 km, což je rekord tohoto závodu. Bylo to báječné! A navíc jsem dostal první diplom od základní školy.

VIDEO 24 hodin na koloběžce Stromovka 2016

Nejsem žádný velký sportovec. Je ovšem pravda, že od dětství mě vedli rodiče k outdoorovým aktivitám, hodně dělám turistiku a v posledních pár letech jezdím nezávodně na koloběžce.

Vybavení jako na vyjížďku do města

Závod jsem jel na sériovém stroji Kostka Twenty. Je to v podstatě výletní trekkingová koloběžka s oběma koly velikosti 20 palců osazenými širšími pneumatikami s vzorkem na běžný provoz ve městě i na cyklostezkách.

Oblečení jsem moc neřešil. Bavlněné triko a cyklistické freeridové kraťasy jsem doplnil bavlněnou mikinou přes noc a trekkingovými teniskami. Ponožky jsem navlékl normální bavlněné z lidovky. Když mi byla zima, obtočil jsem okolo krku šátek zvaný palestina. Cyklistické rukavičky ze zásady nenosím. Při odpočinku jsem si navlékal sofshellovou bundu. 

V noci jsem si na řídítka připnul reflektor na baterky.

Kdo spí, nevyhraje

Trochu jsem si odpočinul ve svém spacáku na cizí karimatce. Jídlo a pití jsem měl zajištěné v servisních stanech spřátelených družstev Smraďoši (Oddíl Poutníci) a Wemena (Tuláci Malešice a Skasapa). Poslední hodiny jsme jezdili spolu se Šejkem a hodně si povídali.

Pak jsem si na chvíli sednul a vypil první a poslední energetický nápoj. A hned po něm usnul. Šejk asi usnul na delší dobu a pak se už nevzchopil, a tak jsem mu nakonec ujel.

Největší problém celé závodní trati nakonec byla její placatost. Nebylo kde si odpočinout. Jede se pořád na plný plyn. Toužebně jsem čekal každé kolo na malinkato skloněnou asfaltku s převýšením sotva metr, kde to pár set metrů jelo skoro samo.

Energie se střádá celý život

Měl jsem toho samozřejmě dost, ale zase ne plný brejle. Domů jsem odjel na koloběžce. A za dva dny vyrazil na stokilometrovou cestu z Prahy do Liberce, kde studuji. Asi se projevuje, že si občas dám nějakou stokilometrovou jízdu. Třeba právě Praha - Liberec a zpět, Praha - Keblov na Vysočině, Ještěd - Mnichovo Hradiště, Praha - Orlík. Teď na konci zimy jsem si střihnul za tři dny výlet z Brna do Budapešti.

Jezdím nejenom na Kostkově Twentyně (kola 20-20 palců, ale mám rád také všechny verze Hillky (20-16) a občas si zařádím i na malé Rebelce (16-12). Na cestování si beru jako věrnou kámošku MiBo Royal (20-20) z Veloramy, kterou mi doporučil právě na tyhle účely Láďa Bláha, protože je skládací a vezmou ji do mých oblíbených žlutých autobusů.   

  24 HODIN NA KOLOBĚŽCE

KDE SE JEZDÍ: Do Stromovky na koloběžce

2015 VIDEO: 24 hodin na koloběžce ve Stromovce

2014 VIDEO: 24 hodin na koloběžce v dešti

2013 VIDEO: 24 hodin na koloběžce ve Stromovce

2013 Řádně vytuněná koloběžka na 24 hodin

2012 Strovka: 24 hodin na koloběžce

2012 24. ročník 24 hodin na koloběžce

INFO: 24 hodin na koloběžce

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě