Litoměřice: významný hrad málem zmizel

Litoměřický hrad byl naposledy součástí městských hradeb. Poté sloužil jako sklad i pivovar. Dnes je z něj kulturní a vinařské centrum.

V bývalém paláci je konferenční sál, v kapli jednací salonek, obytnou část obsadilo vinařské muzeum. Bohužel ovšem neuvidíme původní podobu gotického královského hradu, ale mix moderních úprav, záchranných přestaveb a středověké zříceniny.

VIDEO Litoměřice

Stěhování z Dómského vrchu do města

Hradní středověk v Litoměřicích začal za vlády prvních Přemyslovců na Dómském vrchu. Nejstarší litoměřický hrad stál v místech dnešního biskupství u katedrály svatého Štěpána. Měl podobu spíš hradiště než kamenného hradu. Jeho historie končí ve 13. století. 

Král Václav II. přemístil hrad z Dómského vrchu dolů blíže k městu okolo roku 1300. Důvody byly zřejmě obchodní, protože město začalo mohutně bohatnout a příliš vzdálený hrad byl pro královskou moc handicapující. Václavův hrad stál mimo tehdejší městské hradby, které na severu vedly dnešní Okružní ulicí.

Z nejstaršího hradu známe jen základy západní stěny a odpadní jámu se skleněnými nádobami dovezenými ze Saska. Nic více. Víme, že Václav II. hrad nedostavěl. Ani jeho syn Václav III. a po něm Habsburkové na českém trůně.

Hrad dostavěli Lucemburkové

Nový kamenný hrad byl postaven až za vlády Jana Lucemburského. Nevíme přesně kdy, ale zřejmě to bylo v době, kdy stavěl nedaleký Kamýk a vzdálenější Střekov před 1320. Z této stavby se dochoval jen palác a několik stavebních fragmentů.

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1359. Císař Karel IV. vydal Litoměřickou listinu, kterou povolil vysázení vinohradů na Radobýlu, přičemž desátek z vína měl být odveden do jeho hradu. Tehdy vládlo středověké teplotní optimum, pivo nahrazovalo víno a Litoměřice bohatly nejen na jeho pěstování, ale především na skladování. Kupci ho zde museli překládat a platit clo a další poplatky. Lodní a vorová doprava k tomu připívala nebývalou měrou až tak, že Litoměřice se staly bohatším městem než Praha.

Za Karla IV. se město výrazně rozšířilo a hradby byla posunuty do dnešní ulice Na Valech. Tehdy se hrad stal součástí městského opevnění.

Na deset let ho od Václava IV. měl v pronájmu Kunát Kaplíř ze Sulejovic. Postavil mohutný palác, který vysunul před hradební linii do příkopu. Král tím chtěl dát najevo okázalost a svoji vládu nad městem.

Na počátku husitských válek 1420 a 1421 hrad využil Václavův bratr Zikmund Lucemburský. Po přestupu města k husitství se v něm usídlil hejtman Hynek Kolštejnský z Valdeka.

Po husitských válkách ztratil hrad vojenský význam. Vladislav Jagellonský jej proto 1499 daroval městu k hospodářským účelům s tím, že v jeho prostorách musí vyhradit dost místa pro skladování vína.

Historici na městský hrad zapomněli

1655 hrad vyhořel. 1767 v něm byl zřízen pivovar. Po 1980 byla část věže a jeden hradní palác postupně rekonstruovány pro kulturní a společenské účely. 2011 byly důkladně opraveny zbytky hradu a integrovány do městského života.

Až do roku 1971 se o pozůstatcích litoměřického hradu nevědělo téměř nic. Jednak sloužil nekolik set let pouze k hospodářským účelům a druhak by obestavěn historicky bezcennými budovami. Situaci změnil až průzkum Jana Muka, který poukázal, že se dochoval palác s částí severní strany, západní strana hradu a zbytky tří věží, jedné čtvercové a dvou okrouhlých.

Z toho se odhaduje, že hradní areál měl půdorys nepravidelného lichoběžníku přibližně 60x75 metrů. V severozápadním a severovýchodním nároží hradu byly válcové věže, které měly průměr asi devět metrů a sílu zdiva tři metry. Na jihozápadním nároží byly nalezeny pozůstatky podsklepené hranolové věže. Předpokládaná je existence čtvrté nárožní věže. Věže byly spojeny hradbami. Západní stěna hradu se dochovala v celé délce. Pravděpodobně k ní přiléhalo obytné křídlo, jehož podoba není známa. Část severní hradby se dochovala jako jižní nádvorní zeď paláce ze druhé poloviny 14. století. Není známa podoba jižní a východní hradby. Po celém obvodu byl hrad obehnán příkopem.

Protože nové městské opevnění bylo o dva metry vyšší, než původní hradba, došlo ke zvýšení hradebních zdí. Hradby směrem k městu zanikly pravděpodobně po 1499.

Za vlády Václava IV. byl při severním okraji hradního jádra postaven mohutný gotický palác 42x18 metrů. Vyplnil prostor mezi válcovými věžemi. Neobvyklé bylo jeho vysunutí před hradební zeď, kde přehradil hradní příkop. Jeho součástí byla malá kaple. Komu byla zasvěcena, nevíme. Jižní stěna paláce vznikla ze starší hradní zdi. Palác byl podsklepený a původně trojpodlažní. Palác byl přístupný z nádvoří hrotitým portálem.

INFO: Litoměřice a Litoměřický hrad

 Litoměřice na Horydoly

VIDEO Litoměřice a Radobýl
HOROLEZCI Kreutzberk pro softmovery
HOROLEZCI Amtmann na Dlouhém vrchu
HOROLEZCI Kilometr za hodinu
HOROLEZCI 15 882 metrů na umělé stěně
VODÁCI Kick&kayak na dolním Labi
VODÁCI Brozanský náhon před soutokem Labe a Ohře
VODÁCI Dolní Ohře za velké vody: nuda na hladině
CYKLISTÉ Vltava a Elbe Radweg
KOLOBĚŽKY Z Litoměřic do Roudnice přes Středohoří na koloběžce 
TURISTÉ Litoměřický hrad málem zmizel
TURISTÉ Vlaky znovu jezdí pod Lovoš
TURISTÉ Tři podzemí v Litoměřicích
KULTURA Skleněná ruka Adama Ondra
KULTURA Ultralevičáci v Ústeckém kraji se zbavují šéfů muzeí a galerií
KULTURA Ústecká kulturní čistka: pomsta, peníze, protekce?
KULTURA Otevřený dopis členům Rady Ústeckého kraje