Orbán se nechal uplatit Turky a zničil křesťany

Orbán se nechal uplatit Turky a zničil křesťany
Obléhání Konstantinopole, iluminace vzniklá 1470-1479.
Autor snímku Kronika Karla VII.
SDÍLEJ:

Maďarský křesťan Orbán prodal své znalosti muslimským Turkům a ukončil středověk. Vyrobil jim obrovské dělo, kterým dobyli nedobytný Cařihrad.

Orbán se nechal uplatit Turky a zničil křesťany
Istanbul.
Autor snímku ARCHIV Mediatrust

29. května 1453 zavelel sultán Mehmed II. ke generálnímu útoku na Byzanc. Několikahodinová řež skončila vypálením a vyrabováním města a vyvražděním jeho obyvatelstva.

Horydoly.czDŮLEŽITÉ DATUM: Středověk začal a skončil

Booking.com

Byzanc neboli Konstantinopol, čili Cařihrad a dnes Instanbul bylo největší město světa. Metropole Východořímské říše byla přímým pokračovatelem Říma. Z vojenského hlediska byl Cařihrad považován za nedobytný díky mocným Theodosiánským hradbám.

Na dobytí Konstantinopole se významnou měrou podílel uherský dělostřelecký konstruktér Orbán. Nejprve sice nabídl své služby křesťanskému císaři Konstantinovi XI., ale ten mu nechtěl zaplatit tolik, kolik žádal. Přeběhl tedy na druhou stranu a muslimský sultán Mehmed II. mu zaplatil čtyřikrát tolik.

Orbán postavil v Drinopoli obří bombardu. Dělo odlil z bronzu. Měřilo 9 metrů a bylo schopné střílet koule o hmotnosti 690 kg na vzdálenost 1000 m. Stovka volů ho dotáhla k cařihradským Theodosiovým hradbám. Nejtěžší dělostřelecké palbě tehdejšího světa hradby neodolaly a obránci podlehli.

Černé jaro roku 1453

12. dubna 1453 přitáhla osmanská armáda před Konstantinopol a započalo poslední obléhání Konstantinopole. Turecká armáda včetně janičářů disponovala silou 80 000 až 150 000 vojáků. Obranu města zajišťovala armáda o síle 7000 až 10 000 vojáků a dalších 10 000 dobrovolníků.

Každý zásah Orbánovou bombardou znamenal těžké poškození kamenných hradeb. Vynález zkázy doplnil Orbán další menšími děly. Osobně pak v průběhu bitvy kontroloval, jak jeho děla fungují.

Tomu předcházelo zdlouhavé jednání. Křesťanský císař měl o Orbánovu nabídku obrovský zájem, ale neměl dost peněz nejen na odměnu pro zbrojíře, ale hlavně na výrobu astronomicky drahé zbraně. Aby ho udržel ve městě, vyplácel mu malou rentu. Jenže za rok i tento finanční pramen vyschl a Orbán zůstal nasucho bez prostředků. Zkusil tedy štěstí jinde. Odešel do Edirne (dnes Drinopol) a požádal o audienci u mladého ambiciozního muslimského sultána.

Sultán byl finančně silný, dobyl veškeré území okolo Konstantinopole, ve svých rukou držel centralizovanou moc. Chtěl z křesťanské metropole udělat muslimské hlavní město, jak to údajně předpověděl již samotný Mohamed.

Jenže Konstantinopol odrážel opakované útoky už od 7. století. Jeho trojúhelníkový půdorys ho činil nedobytným: dvě strany byli obklopené Marmarským mořem a třetí strana od pevniny byla chráněná mocnými Theodosiánskými hradbami. Šest a půl kilometru dlouhá a mohutná obranná linie byla největší opevnění středověkého světa. Opevnění postavil císař Theodosius II. na začátku 5. století.

Zdi jsou budovány ve dvou obranných liniích, které od sebe odděluje vodní příkop. Hlavní vnitřní hradba je pevná stavba 5 metrů silná a 12 metrů vysoká. Je obložena pečlivě otesanými bloky z vápence, zatímco vnitřek tvoří malta vyrobená z vápna a drcených cihel. Konstrukce je proložena vždy sedmi až jedenácti pásy cihel, přičemž každý má tloušťku kolem čtyřiceti centimetrů. Cihlové pásy slouží zároveň k posílení stavby proti zemětřesení. Zeď je posílena 97 věžemi vysokými dvacet metrů ve vzdálenosti 55 metrů od sebe.

Vnější zeď byla postavena ve vzdálenosti 15 až 20 metrů od vnitřní hradby. Měla 96 věží. Přístup k vnější zdi z města byl možný skrze velké brány nebo malými pěšími fortnami.

Příkop byl umístěný 15 metrů před vnější zdí. Měl šířku 20 metrů a hloubku 10 metrů. Na vnitřní straně příkopu stála 1,5 metru vysoká zeď sloužící jako první obranná linie. Příkop bylo možné zatopit.

Hradby zahrnovaly 8 hlavních bran a řadu menších postranních branek. Cesta k hlavní bráně vedla po mostech přes vodní příkop.

Theodosiánské hradby dobyl až sultán Mehmed II. roku 1453. Před ním dobyli Konstantinopol křižáci 1204, kteří zdolali slabší hradby obrácené k moři. Před nimi 196 vybojoval zpět své město římský císař Septimius Severu proti povstalému uzurpátorovi.

Sultán ho přijal a nechal si technikálie podobně vysvětlit. Zachovalo se Orbánovo prohlášení: "Ano, dokážu odlít bronzové dělo pro takový kámen, jaký se přeješ. Prozkoumal jsem městské hradby velmi podrobně. Kameny ze svého děla dokážu rozdrtit na prach nejen tyto hradby, ale i hradby samotného Babylonu." Na to si s Mehmedem plácli a Orbán se dal do práce.

Během podzimu 1452 Mehmed nahromadil velké množství materiálu na děla a střelný prach - měď a cín, ledek, síru a dřevěné uhlí. Orbán vyhloubil odlévací šachtu. Nechal v pecích tavit bronzový šrot, prohříval ho s pomocí dmychadel a lil ho do formy. Když formu rozbili, Orbán z ní vyloupl "strašnou a neobyčejnou obludu". Hlaveň měřila přes 8 metrů, její stěny byly tlusté 20 cm, vývrt o průměru 76 cm byla tak neuvěřitelná, že do ní po čtyřech vlezl dospělý člověk. Kamenná koule vážila přes půl tuny.

V lednu 1453 se uskutečnil první zkušební výstřel před královským palácem v Drinopolu. Hlasitá rána a následné burácení letícího projektilu  provázené oblakem dýmu bylo ohromující. Koule letěla jeden a půl kilometru a nakonec se zaryla dva metry hluboko do měkké hlíny.

Mehmed dopravil obludu pod cařihradské hradby na vzdálenost 220 kilometrů. 200 mužů a 60 volů táhlo několik vozů spojených řetězy a na nich naložené dělo. Ženisté před nimi vyrovnávali cestu a stavěli dřevěné mosty přes řeky a potoky. Nákladní souprava se pohybovala rychlostí 4 km za den.

Orbánova slévárna v Drinopolu mezi tím pokračovala v odlévání menších děl různých rozměrů. Některé měřily více než 4 metry.

Za šest týdnů bylo dělo pod Theodosiánskými hradbami. Když na začátku dubna dorazilo, ohromná Mehmedova armáda už byla zakopaná podél celé délky hradeb. Ženisté vyrubali všechny sady a vinice, aby vyčistili palebné pole pro děla a také připravili nástupové koridory pro pěchotu a jízdu. Pouhých 230 metrů od hradeb vykopali zákopy a do nich umístili děla.

Uvnitř města za hradbami vše bezmocně sledovali obránci, kteří očekávali neodvratný útok.

Mehmed seskupil děla do čtrnácti nebo patnácti baterií na zranitelných místech hradeb. Orbánovo superdělo, kterému Konstantinopolští přezdívali kanon Bazilika (královské dělo), bylo umístěno před sultánův stan.

Každá baterie byla složená z jednoho velkého děla, které podporovalo několik menších děl. Osmanští dělostřelci tento systém označovali za medvědici s medvíďaty. Pálily kamenné koule o hmotnosti 90-690 kg. Mehmed měl pravděpodobně 69 děl, což bylo na tehdejší dobu obrovská dělostřelecká síla. Doplňovaly je tradiční katapulty různých velikostí.

Logistika dělostřelecké operace bylo ohromná. Černý kámen se doloval na pobřeží Černého moře, osekával se kulových tvarů v dílnách na březích, koule se nakládaly na lodě a převážely k Cařihradu. Původní počet Orbánových slévačů z Drinopolu se u Cařihradu zdvojnásobil. Vytvořily se z nich dělostřelecké čety, které mířily, polohovaly a nabíjely děla. Stejní muži stříleli. Konečně také na místě opravovali děla. 

12. dubna přiložili zápalné svíčky ke všem dělům a spustili pekelnou palbu. Byla to první přehradná dělostřelba na světě. Koule ze superděl napřed prorazily hradby a poté pokračovaly do srdce města, kde náhodně zabíjely vojáky i civilisty a ničily domy i chrámy. Psychologické účinky bombardování byly pro obránce horší než samotné vojenské střety.

Obránci Konstantinopole zkoušeli různé způsoby, jak zmírnit ničivé důsledky kamenných projektilů. Polévali vnější stranu hradeb maltou z křídy a uhelného prachu, vycpávali hradby koulemi z vlny, kožených přikrývek i vzácných gobelínů. To bylo k ničemu.

Drobné úspěchy zaznamenali cařihradští dělostřelci, ale brzy jim došel ledek. Střelný prach je směs ledku (dusičnan draselný), dřevěného uhlí (uhlík) a síry. Ještě k tomu měli k dispozici příliš malé ráže a Turci svá děla dobře chránili palisádami.

Největší cařihradské dělo brzy vybuchlo. Situace byla tak zoufalá, že okolní obránci hrozili střelmistrovi vraždou, protože prý je placený nepřítelem.

Zvládnutí kanonu Bazilika bylo velmi těžké. Turci z něho dokázali vystřelit jen sedmkrát za den. Ostatní děla na tom nebyla o mnoho lépe. Během jarních dešťů často sklouzla do rozmáčené hlíny, při zpětných nárazech vyskakovala z pracně budovaných lůžek, během výstřelu se odlamovaly kovové šupiny a tvořily se praskliny, které nakonec vedly k destrukci děla.

Orbán vymyslel na místě zpomalení procesu opotřebení. Dělostřelci po každém výstřelu namočili hlaveň do teplého oleje, aby ji ochránili před studeným vzduchem.

Kanon Bazilika nakonec praskl. Rozpadl se na mnoho kusů a zabil mnoho lidí okolo. Orbán si přesto poradil. Bronzovou hlaveň dal dohromady, zpevnil ji železnými obručemi a vrátil do boje. Přesto bylo po pár dnech vyřazeno z boje. Superzbraň zkrátka překročila možnosti tehdejší metalurgie.

O něco slabší kanóny však pokračovaly ve strašné práci dál.

V prvních dnech bombardování navštívila sultána uherská delegace. Jeden z Uhrů pozoroval palbu velkých děl. Turci vystřelili poprvé a poté se dělostřelci pokoušeli strefit stejné místo znovu. Jeho rada byla lepší. Druhý výstřel měl mířit 10 metrů vedle prvního zásahu ve stejné výšce a třetí do trojúhelníku mezi ně. Turečtí dělostřelci si radu vzali k srdci a velmi rychle začaly medvědice s medvíďaty pracovat jako sehrané týmy. Malá děla se postarala o dva vnější zásahy a velké dělo zničilo oslabenou prostřední část hradeb mezi nimi.

Bombardování pokračovalo bez ustání šest dní. Každodenně se vypálilo okolo 120 výstřelů. Palba se soustředila na centrální úsek hradeb. Za týden spadla část vnější zdi a dvě věže na vnitřní zdi.

Jenže obránci po prvotním zděšení z kanonády znovu nabyli odvahu a vymysleli docela účinné řešení. V noci postavili dřevěnou kolovou hradbu a okolo ní navršili, co jim přišlo pod ruku - kamení, dřevo a spoustu hlíny. Náhodně tak předběhli dobu o dvě století a stavěli pružnou hliněnou hradbu, která pohlcovala vystřelené koule.

Svá děla přestavěli na šrapnely. Místo kamenných koulí je nabíjeli pěti až deseti olověnými kuličkami velikosti vlašských ořechů. Na krátkou vzdálenost byl jejich účinek děsivý proti pěchotě i obrněným jezdcům.

Osmani utrpěli strašné ztráty. Jenže na rozdíl od křesťanského císaře byl muslimský sultán ke svým vojákům nemilosrdný. Lidé pro něj byli jen laciným zbožím, které podle libosti doplňoval.

18. dubna usoudil, že jeho dělostřelci pobořili hradby dostatečně, a vyslal pozemní jednotky. Útok hrozivě selhal. Mnoho Turků přišlo o život, ale to sultána neodradilo. Děla pokračovala v palbě.

28. května už děla střílela nepřetržitě 47 dní. Spotřebováno bylo 25 tun střelného prachu a vystřeleno pět tisíc koulí. Dělostřelci vystříleli devět velkých otvorů do hradeb, ale všechny byly ucpány zemními palisádami. Obě strany byly vyčerpané.

29. května nařídil Mehmed II. závěrečný útok. V půl druhé ráno se hnula celá osmanská armáda. Hrály bubny a řinčely cimbály, střílela všechna zbývající děla do hradeb, ale také do zad postupujících osmanských vojáků.

Po několika hodinách zmatené palby jedno z velkých děl zasáhlo šťastnou náhodou palisádu a koule prorazila velký otvor. Do průlomu se okamžitě nahrnuli útočníci. Mehmedovi muži po chvíli překonali obránce. Během několika následujících hodin vyplenili a vypálili celé město. Řež v ulicích trvala další tři dny.

K dobytí Konstantinopole nestačila pouze děla a mohutná přesila v živé síle, ale bylo potřeba využít také loďstvo. Jenže to mělo zatarasenou cestu do zátoky Zlatý roh pod cařihradské hradby jednak řetězem nataženým přes moře a jednak plovoucí lávkou vyrobenou ze sudů spojených pevnými lany. Turci tedy vytáhli námořní lodě na souš a přetáhli je v dohledu nepřítele po zemi za obě překážky.

 

Rubáš nemá kapsy - vědí muslimové i křesťané

Mehmed II. Fatih (1432-1481) je pochovaný v komplexu mešit ve městě, které dobyl. U dveří jeho krypty stojí kamenná dělová koule.

Orbána zabilo dělo, které se roztrhlo během obléhání.

Obří křesťanský patriarchální chrám se po dobytí města změnil na mešitu Hagia Sofia neboli chrám Svaté Moudrosti.

Křesťané, kteří přežili dobytí Konstantinopole, byli vyhnáni z města. Kostely byly přeměněny na mešity. Město se stalo hlavním městem Osmanské říše. Teprve 1923 byla založena Turecká republika a hlavní město se přesunulo do Ankary. Dnešní název Istanbul (překlad zní "do města") se používal dlouhou dobu, ale úředním jménem se stal teprve 1930. 

Nový Řím na východě

Řecká osada Byzantion byla založená v 7. století př.n.l. na strategickém místě mezi Evropou a Asií. Císař Konstantin I. Veliký z ní vytvořil nové hlavní město východní části Římské říše. 11. května 330 bylo město vysvěceno a přejmenováno po něm na Constantinopolis.

Konstantin město obdařil rozsáhlými privilegii, jaká od nepaměti náležela Římu. Navíc právo ius Italicum vyňalo město z placení pozemkové daně.

Při založení města se počítalo se zásobováním obilím z provincie Africa pro 80 tisíc obyvatel. Již na konci 4. století počet obyvatel dosáhl 400 tisíc a ve druhé polovině 6. století už 600 tisíc obyvatel. Konstantinopol bylo jedno z nejbohatších a nejlidnatějších měst na světě, v Evropě nemělo konkurenci.

Oproti starému Římu se Konstantinopol lišil ve dvou ohledech: 1) Jazykem Říma byla latina, řečí Konstantinopole byla řečtina. 2) Řím měl antický vzhled, ale Konstantinopol působil středověkým dojmem, protože zakladatel myslel na důležitá místa pro kostely. 

První zatěžkávací zkouškou bylo roku 626 obléhání Konstantinopole Sasánovci z Persie a jejich spojenci Avary.

1204 byla vyhlášená 4. křížová výprava, která původně měla úplně jiný cíl a směr, než se nakonec stalo. Velení se posléze ujali Benátčané, kteří se s armádou křižáků konečně chtěli zbavit největšího konkurenta, tedy Konstantinopole, a ovládnout celé východní Středomoří.

Byzantský císař Alexios III. Angelos byl zaskočen, protože nečekal, že se křižáci, tedy západní křesťané, otočí a místo proti muslimům ohrožujícím Svatou zemi vytáhnou na východní křesťany. Díky jeho nerozhodnosti byly hradby obrácené na moře, k údivu všech, prolomeny. Následovalo brutální drancování a masakr obyvatelstva, město bylo z poloviny srovnáno se zemí. Plenění trvalo 3 dny. Odhaduje se, že křižáci a Benátčané ukradli majetek a cennosti v hodnotě 400 000 stříbrných marek, což byla největší zaznamenaná kořist v historii válek až dodnes. Cařihrad se z toho již nikdy úplně nevzpamatoval.

Během okupace křižáků bylo z Konstantinopole vytvořeno Latinské císařství, které ale zůstalo pouhým stínem zašlé slávy Byzance. Hospodářství i obchod přivedli křižáci do úpadku.

Cařihrad byl osvobozen 1261 nikájskými vojsky, a tím bylo v Konstantinopoli znovu nastoleno byzantské císařství s císařem Michaelem VIII.

Obléhání Konstantinopole

193–196 – římská občanská válka, město bylo dobyto císařem 
626 – obležení Avary a perskými Sásánovci
674-678 – první arabské obležení
717-718 – druhé arabské obležení
813 – bulharské obležení vedené Krumem
860 – nájezd Rusů
941 – druhé ruské obležení
1204 – 4. křížová výprava, město bylo dobyto křižáky
1396 – první turecké obležení
1422 – druhé turecké obležení
1453 – třetí turecké obležení, město bylo dobyto sultánem


Zobrazit místo Turistika na větší mapě

Horydoly.cz Turecko na Horydoly

Turecké jídloStolování je důležitéKebabPředkrmyRozmanitá kuchyněSladké pokušeníTurecká dopravaNa jachtěDálkové autobusyReklama na aerolinkyTurecké mořePotápění a plaváníTurecká zimaDovolená v ziměNové lyžařské EldorádoTurecké lyžováníTurecký businessErdoganova politika.

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

INU

Co to Honzo vykládáte za pohádky? Ono to bylo "poněkud" jinak. Když se do Maďarska přes Balkán nahrnulo velké množství migrantů (nebyli to Turci), nevěděl si s nimi Orbán rady. Zachránila ho Merkelová, protože otevřela hranice do Německa s tím, že to Němci nějak zvládnou (Wir schaffen das), když už to Maďaři nezvládají. 

Mimochodem zloděj dotací Orbán má velmi dobré vztahy s islámským autoritářem Erdoganem. Maďaři se s Turky vždy přátelí v dobách, kdy se odklánějí od západní Evropy. Už od raného středověku.

Reaguj
INU

„Maďaři jsou, zkrátka řečeno, holota,“ zakončil starý sapér Vodička, načež Švejk poznamenal: „Někerej Maďar taky za to nemůže, že je Maďar.“

  • Autor Prkoš
  • Datum a čas 3.11.2023 11:58
Reaguj
INU

Jo - ono je vidno že není Orbán jako Orbán. Ten dnešní ony migranty i ty turecké pronásleduje kde může. Měl plot už v době, kdy je slavná EU dioslova vítala a Orbána  (toho soudobého) kritizovala. A dnes? Inu časy i řeči se mění.  Někdy až moc rychle.

  • Autor Honza
  • Datum a čas 3.11.2023 11:51
Reaguj
Celkem 3 příspěvky v diskuzi


Šetrný cestovní ruch v Kodani

Šetrný cestovní ruch v Kodani

Dánské národní turistické sdružení podporuje udržitelný cestovní ruch. Odměňuje turisty přijíždějící do Dánska za šetrný turismus.... celý článek

Himálaje AKTUÁLNĚ 2024

Dovolená s mazlíčkem. Co musíte zajistit předem?

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Himálaje AKTUÁLNĚ 2024

Himálaje AKTUÁLNĚ 2024

MUCHU CHHISH Malé zprávy z nejvyšších hor naší planety.
Šetrný cestovní ruch v Kodani

Šetrný cestovní ruch v Kodani

Dánské národní turistické sdružení podporuje udržitelný cestovní ruch. Odměňuje turisty přijíždějící do Dánska za šetrný turismus.
Dobré rady na italskou dovolenou

Dobré rady na italskou dovolenou

Je cílem vaší dovolené Itálie? Na dálnicích se sami musíte hlásit a platit průjezd na speciálním webu. A také pozor, pokud máte řidičák méně než 3 roky. I na nemalé pokuty za žabky, pantofle
Dovolená s mazlíčkem. Co musíte zajistit předem?

Dovolená s mazlíčkem. Co musíte zajistit předem?

Psi a další domácí mazlíčci jsou v mnoha případech plnohodnotnými členy rodiny. Je proto přirozené, že je jejich majitelé zapojují do nejrůznějších aktivit, včetně letní dovolené. Na co pamatovat, než se se

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Yachtfestival - veletrh Německo, Hamburg 6.-8.8. Lodě a čluny 6.8.
Polovníctvo a rybárstvo - veletrh Nitra, Agrokomplex 15.-18.8. 15.8.
Exotické ptáctvo - výstava Praha, Botanická zahrada Univerzity Karlovy 16.8.-1.9. 16.8.
Napoleonské dny Slavkov 16.-18.8. 16.8.
Země živitelka - veletrh České Budějovice, výstaviště 22.-27.8. 22.8.
Výstava stanů Praha, Letňany 31.5.-25.8. 25.8.
Bonsaje - výstava Praha, Botanická zahrada Univerzity Karlovy 27.8.-1.9. 27.8.
Route 66 - fotovýstava Mělník, Regionální muzem 9.7.-1.9. Fotografoval Ivo Drahorád 1.9.
Neprakta 100 - výstava Dvůr Králové nad Labem, ZOO 2.7.-1.9. 1.9.
Kaktusy a sukulenty - výstava Praha, Botanická zahrada Univerzity Karlovy 5.-15.9. 5.9.

Diskuse

rudfijsr pharmacy, 21.7.2024 19:44, 117 příspěvků
INU Honza, 19.7.2024 14:00, 8 příspěvků
Zajímavé novinky. Honza, 18.7.2024 10:05, 1 příspěvek
Nehody automobilistů s cy... Horydoly, 18.7.2024 9:37, 7 příspěvků
INU Honza, 17.7.2024 21:06, 1 příspěvek
anet anet, 17.7.2024 8:57, 2 příspěvky
INU Honza, 16.7.2024 19:49, 7 příspěvků
INU Honza, 15.7.2024 20:48, 1 příspěvek
Faberlic zkušenosti Denhid, 15.7.2024 0:45, 4 příspěvky
Nehody automobilistú s cy... Bretislav Polák, 14.7.2024 18:21, 7 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Dovolená na vodě ve střed... Horydoly Open, 21.7.2024 2:16
Zpravodaj akcí ve střední... Horydoly Open, 21.7.2024 2:07
Opět bude vyprodáno Horydoly , 16.7.2024 12:52
Příroda jako lék Horydoly , 16.7.2024 2:25
Cestování zvyšuje rizikov... Horydoly , 11.7.2024 13:53
Parním vlakem Českým rájem Horydoly , 9.7.2024 23:09
Sex ve třech zažívá boom Horydoly , 27.6.2024 13:58
Barefoot pro volný čas Horydoly , 26.6.2024 12:38