Svatý Bernard střeží horolezce a lyžaře

Český civilní kalendář slaví svátek Bernarda 20. srpna. Odpovídá to katolickému svátku jmenovce svatého Bernarda z Clairvaux, spoluzakladatele cisterciáckého řádu.

Bernard je křestní jméno germánského původu, jehož význam je drsný jako medvěd.  

Svatý Mikuláš mu pomohl od vlastní rodiny

Svatý Bernard de Menthone se narodil 983 nebo 1008 na savojském hradě Menton v údolí Aosta a zemřel 15. června 1081 nebo 1086, případně 28. května 1007 ve města Novara v regionu Piemont pod Alpami.

Oficiální katolická legenda praví, že svatý Bernard se narodil ve významné šlechtické rodině. V Paříži vystudoval práva, filosofii a teologii a chystal se na církevní kariéru. Rodina jej ovšem chtěla přiunut ke sňatku kvůli rozšíření moci a bohatství. Po odmítnutí byl uvězněn ve věži. Odtud ho oknem vysvobodil svatý Mikuláš.

Jisté je, že přinesl křesťanství do jižních údolí Západních Alp. Byl jako augustinián u vzniku několika biskupství. Založil prosperující klášter a hospic k ochraně průsmyku Mont-Joux, neboli dnešním jménem Velký Svatobernardský průsmyk. 

Když byl pověřen úkolem obnovit přechod přes průsmyk tehdy známý jako Mons Jovis, prý musel bojovat s ďáblem a nakonec ho shodil ze skály.

Papež horolezec uctil patrona Alp

Již ve 12. století byl v alpských oblastech uctíván jako svatý, neboť byl možná svatořečen již 1120. Jistě byl svatořečen papežem Inocencem XI. až v roce 1681. Významný horolezec a  také papež Pius XI., známý pod občanským jménem Ambrogio Ratti jako objevitel trasy na Mont Blanc z italské strany, prohlásil svatého Bernarda roku 1923 patronem obyvatel Alp, horolezců a lyžařů.

Sv. Bernard je zobrazován s ďáblem a věží, což připomíná jeho zázračné vysvobození svatým Mikulášem. Jeho atributy jsou kříž ve tvaru hole, alpská hůl, pes bernardýn, lyže, sekera či spíš předchůdce cepínu, satan v řetězech, satan se čtyřmi hlavami a věž. 

Nejznámější upomínky na na svatého Bernarda jsou samotný klášter ve Svatobernardském průsmyku, bronzová socha nad průsmykem na vyvýšenině Plan Jupiter, bronzová socha na vrcholu Matterhorn a kostel svatého Bernarda ve Val d´Isére.

Je možné, že svatý Bernard založil také hospic bez kláštera v Malém Svatobernardském průsmyku mezi Francií a Itálií.

Velký Svatobernardský průsmyk

Velký Svatobernardský průsmyk / Col du Grand-Saint-Bernard  (2473 m) je nejnižším sedlem v hlavním alpském hřebenu hřebeni mezi dvěma nejvyššími alpskými masivy Mont Blanc a Monte Rosa. Odedávna jím procházely hranice panství, zemí a králosvství. V současné době státní hranice mezi Švýcarskem a Itálií.

Průsmykem prochází stará úzká silnice, která je pro automobilový provoz otevřena jen v létě. Využívá se pouze pro turistické účely. Pod sedlem je proražený dálniční tunel propojující italskou Aostu se švýcarským Wallisem.

Průsmyk byl známý jistě již v době bronzové. Římané přes něj vybudovali horskou silnici. Keltové přes něj přešli roku 390 př. n.l. a dobyli severní Itálii.

Mohl tudy projít se svojí armádou roku 218 př. n.l. také vojevůdce Hannibal. Nejspíš ovšem během nejobdivovanějšího vojenského manévru všech dob přešel Alpy přes nižší sedlo Col de Montgenevre, případně Col du Mont Cenis nebo snad Malý Svatý Bernard / Col du Petit-Saint-Bernard.

Hospic svatého Bernarda těsně pod sedlem byl založen jako součást kláštera roku 1049. Poskytoval pocestným ubytování, stravu a ochranu před špatným počasím. V roce 1800 překonala průsmyk Napoleonova francouzská Velká armáda a vtrhla do Itálie.

Samotné sedlo je v zimě velice lavinózní.

 Velký Svatobernardský průsmyk

TURISTÉ Velký svatý Bernard pěšky

LYŽAŘI TOPlist Imaginace na Grand St. Bernard

DĚTI Horské kapličky v betlému Val d´Isére 

FOTO Alex Luczy na podzim a v zimě

VÍRA Svatý Bernard střeží horolezce a lyžaře

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě