TEST Elektrokolo Touroll S2

Touroll S2 se nad očekávání osvědčil při denním dojíždění z vesnice do města - využíváme ho na desetikilometrové trase ze vsi Mukařov na okraji bývalého vojenského prostoru Ralsko na nádraží do Mnichova Hradiště.

Komfortně nás vozí po městě - sedláme ho nejčastěji v Praze, když potřebujeme něco zařídit. Takové pojížďky po Praze obvykle měří deset až čtyřicet kilometrů. 

Elektřina nás pohání také do přírody - Touroll S2 používáme, když máme jiné cíle, než si zařádit na kole. Typicky jedeme na houby, na borůvky, češeme ovoce ve vzdálených alejích, navštěvujeme turistické zajímavosti. Trasu plánujeme do padesáti kilometrů.

Ebike Touroll S2 se slevou prodává Zigbuy.cz.

V krajních případech projedeme i velmi náročným a strmým terénem. Ebike Touroll S2 to zvládá s přehledem, ale je znát, že na kamení, v blátě ani na kořenech není doma. K tomu jsou stavěná horská kola. Na druhé straně škály využití Touroll S2 zůstávají dlouhé svižné túry po silnicích nebo cyklotrasách. Kolo to zvládne, ale cyklista z toho zvláštní požitek nemá. Na to je daleko lepší buď bezmotorový gravel či silnička, nebo už rovnou elektrický skútr.

SROVNÁNÍ: 10 kilometrů na kole, elektrokole, koloběžce?

Jak daleko dojedeme?

V případě elektrokol se mezi cyklisty cení mimo jiné také dlouhý dojezd. Reklamní materiály jednotlivých výrobců se předhánějí, kolik má jejich ebike ujet. V této nečisté soutěži zůstává Touroll S2 poněkud stranou. Jednak to není stroj na honění kilometrů a jednak se v manuálu poctivě uvádí, jak je to s maximálním dojezdem 150 km.

Elektrokolo dosáhlo v asistovaném módu tuto vzdálenost za ideálních podmínek: plně nabitá baterie, správný tlak v pneumatikách, teplota 20-25 stupňů Celsia, vítr do 3 m/s, sucho, hladký asfalt a beton, zkušený cyklista vážící 70 kg na půlkilometrovém okruhu. Trasa byla po rovině, bez lidí a tedy nebylo třeba brzdit a rozjíždět se.

My to máme jinak. Elektrokolo sedlá běžný cyklista o váze něco přes 90 kg, obvykle s sebou vozí batoh o váze několika kilogramů. Téměř vždy využívá největší přípomoc motoru. Kolo není přečipované, takže motor vypíná přímomoc přesně podle zákona v rychlosti 25 km/h.

Do terénu! Zvládneme to, ale proč?

Reálný dojezd během našeho ježdění byl zhruba 50 km v těžkých terénních podmínkách. Jezdili jsme tímto stylem převážně po opuštěných lesních cestách pod Ralskem. Vyjížděli jsme strmé pěšiny, kde musíme horská kola tlačit dlouhé stovky metrů. A sjížděli rozbité kamenité úvozy, kde muži bez motoru skřípou zuby a ženy mají na krajíčku. Umožňuje nám to kombinace velmi tlustých pneumatik, nízkého těžiště a přiměřeně silného elektromotoru v zadním kole. 

Moc se s tímto elektrokolem nechytáme v hlubokém blátě a na vlhkých traktorových svážnicích s velkými kalužemi. Touroll má tendenci těžkým zadním kolem sklouzávat do prohlubní.

Samozřejmě že na elektrokole platí zásada "něco za něco". V dlouhých stojkách vycucává motor elektřinu ma maximum. Vidíme na dipleji, jak nám přímo před očima ubývají čárky signalizující nabití baterie. A v extrémních stoupáních, kde už šlapeme z velké části "za své", někdy motor vypne. Zamezí tím nebezpečnému přetížení. Zastavení v kopci je sice nepříjemné, ale nic se neděje. Znovu nastartujeme a jede se dál.

Nechtěně jsme tímto způsobem vyzkoušeli, jak se šlape bez motoru. Doma jsme zapomněli dobít baterku, zbytek energie jsme vycucli v terénu, nabíječku jsme si nevzali s sebou a domů po silnicích a lesními cestami zvlněnou krajinou to bylo ještě 15 kilometrů. První pocit po zhasnutí dipleje byl, jako když Němcům došel pervitin před Moskvou. Nakonec to tak strašné nebylo! Není žádná radost, šlapat na těžké skládačce po venkovských silnicích, ale kupodivu to šlo sice pomalu, ale relativně pohodlně. Viděno perspektivou rekreačního cykloturisty, který je zvyklý na horské kolo.

JABLONEČEK: Zábavná vyjížďka na elektrokole

Do města! Street jako adrenalin

Dojezd ve velkém městě, kde se cestování podobá spíš boji o přežití, než příjemné cyklistice, máme vyzkoušených přibližně 60 km. Elektřinu z baterie užírá především neustálé rozjíždění a v případě Prahy také krátká, ale strmá stoupání.

Cyklodoprava v centrech českých měst se moc neliší od ježdění na horském kole v přírodním terénu. Neustále korigujeme směr i rychlost, střídají je dlažební kostky, tramvajové koleje, obrubníky, hladký asfalt, parkové cestičky, schody a podobně. Do toho neustále dáváme pozor na chodce, bojujeme o prostor s auty, autobusy a tramvajemi. Občas využijeme metro (to znamená naučit se pohybovat s těžkým elektrokolem na pohyblivých eskalátorech i obyčejných schodištích), tramvaj (přeprava kol v Praze je povolena jen od posledního metra na konečnou) a hlavně příměstské vlaky (s pražskou lítačkou je přeprava kola po městě zadarmo ve vyhrazených prostorech). V ostatních městech je to podobné.

Podle našich zkušeností pracuje ve městě odpružená přední vidlice daleko víc než v přírodě. Šetří naše klouby a zpřesňuje řízení zvláště ve větších rychlostech.

Na výlet! Klídek po rovině

Když nespěcháme, uděláme si delší projížďku v rovinatém Polabí. Když šetříme elektřinu v baterii, dostaneme se až ke stovce kilometrů. Musíme ovšem dost přemýšlet, přepínáme mezi všemi stupni přípomoci, na každém sebemenším klesání šlapeme s vypnutým motorem. 

Jde to dělat, není to nic složitého, ale je to spíš trochu náhradní řešení za jiné kolo. Touroll S2 je komfortní vehikl na středně dlouhé ježdění po městě nebo od vesnice k vesnici, není to vyloženě cykloturistický ebike.

Rychlost? Víc než 50 km/h nejezdíme

Kolo startuje na druhé šlápnutí a okamžitě dává plný výkon, který jsme si nastavili na displeji. Za pár dalších protočení pedálů máme na tachometru nejvyšší rychlostí 25 km/h. Nezáleží, zda jedeme po rovině nebo do mírného kopce. Hodně prudké kopce ebike výrazně zpomalují a je potřeba pořádně přišlápnout.

Obecně platí, že větší výkon dává motor při frekvenčním šlapání - tedy rychle točíme nohama na lehčí převody. Na těžké převody se přehazuje, pokud se odpojí motor, a chceme jet rychleji než 25 km/h, nejspíš s kopce či po rovině.

Při pohledu do záznamů našich jízd na Strava.com zjišťujeme, že ani v dlouhých rychlých klesáních nejezdíme rychleji než padesátkou. Ne že bychom příliš brzdili, ale konstrukce kola, odpor v elektromotoru, malé tlusté pneumatiky a vzpřímený posez neumožní vyšší cestovní rychlost. Při tom na stejných místech jezdíme na obyčejném hardtailu mezi 60 a 70 km/h. Nakonec je to ale dobře, protože ubrzdit těžký elektrický stroj je daleko náročnější než lehký bicykl.

Touroll S2 - technické parametry

INFO: https://bit.ly/4wl1mbN
Cena: 20 160 Kč
Slevový kod: HRDYS2
Ušetříte: 1000 Kč

Rám: 17" ocel, skládací, s nízkým nástupem bez horní trubky
Vidlice: 80 mm
Motor: Banx DC48V v zadním kole
Displej: 2.6" LCD
Baterie: 720 Wh, 15 Ah, DC48V, vyjímatelná, za sedlovou trubkou
Nabíječka: FY1505462000
Řazení: Shimano SIS 7 speed, páčka
Brzdy: mechanické diskové
Disky: 160 mm
Pneumatiky: Wanda 20"x4, 15-20 PSI
Gripy: anatomické
Řídítka: skládací
Představec: bez představce
Sedlo: široké polstrované
Pedály: plastové s odrazkami
Blatníky: plastové
Nosič: zadní (nosnost 25 kg), dokoupit lze přední 
Osvětlení: přední bílý reflektor a zadní koncové světlo (ovládání na dipleji)
Hmotnost: 31 kg
Cyklista: váha 120 kg, výška 160-195 cm
Výrobce: Huizhou Jiyun

Manipulace: 31 kilogramů je znát

Touroll S2 váží 31 kilogramů. To už je nějaká váha! Je proto nutné se s ním naučit manipulovat. Jde to docela lehce a zvládne to  islabá žena.

Zásadní vlastností tohoto elektrokola je, že se jedná o skládačku s malými koly a holandským rámem bez horní rámové trubky. To všechno ulehčuje jeho přemísťování.

Pokud "zlomíme" rám a pak ještě řídítka, dostaneme kompaktní balík, který se dá naložit do kufru osobního auta. Pokud "zlomíme" jen řídítka, naložíme kolo do většího kombíku. A kolo bez skládání se vejde do malé dodávky. Nechtěli bychom ebike skládat a rozkládat každý den třeba při dojíždění hromadnou dopravou do zaměstnání, ale na začátku a na konci chalupářské sezony to klidně uděláme.

Touroll S2 dostaneme v nesloženém stavu také do výtahů v panelácích. Chce to trochu cviku, ale jde to. Lehčí přední kolo zvedneme kolmo nad zadní těžké kolo s motorem a ebike na výšku vtlačíme do výtahu. Stojíme bokem vedle řídítek. Vyjde nám to akorát na standardní rozměry výtahové kabiny.

To jsou všechno manipulace, které nechceme dělat často. Ideální místo pro těžké elektrokolo je v garáži u rodinného domu nebo společné kolárně bytového domu. Pokud máme v dosahu zásuvku, máme vyhráno. Nemusíme s sebou brát baterii a necháme ji dobít rovnou na kole. Jestli bereme energii z fotovoltaických panelů, vyhráli jsme jackpot. Po každé jízdě zapíchneme nabíječku do kola a ráno je baterie plná. Nabíjení z nejběžnější zásuvky trvá 6-8 hodin.

Ovládání kola se podobá malé motorce

Robustní elektrokolo se vzhledem, hmotností a také stylem jízdy velmi podobá malému motocyklu nebo mopedu. Špičkový výkon může mít i vyšší.

Vše se ovládá z řídítek. Na levou ruku máme displej se třemi tlačítky. Ty ovládají šest rychlostí přípomoci. Mód "walk" pomáhá tlačit kolo do prudkých kopců nebo třeba jen do garáže či po úzké stezce, po které se nám nechce jet v sedle. Není potřeba šlapat.

Pět rychlostí je závislých na šlapání. Čím vyšší rychlostní stupeň, tím jede kolo rychleji, ale také si bere více energie z baterky. Pro nepříliš zkušené jezdce, kteří dosud nejezdili aspoň na obyčejném kole, doporučujeme využívat aspoň zpočátku jen nižší stupně. Záběr z pomalé rychlosti je brutální a mohlo by se stát, že vám kolo ujede pod zadkem. Zároveň má motor doběh ještě pár metrů poté, co zabrzdíme a přestaneme šlapat. Pokud s tím nepočítáte, může se vám to vymstít hlavně na křižovatkách, kde musíte dávat přednost jiným vozidlům.

Na jednoduchém displeji jsou nejdůležitější dva údaje - jak rychle jedete a kolik máte v baterce energie. Vše ostatní je stejné jako u jiných elektrokol - ujetá vzdálenost, průměrná rychlost, nastavený rychlostní mód a také signalizace nestandardních stavů. Důležité je zapínání předního bílého reflektoru a zadního červeného světla.

Pravá ruka ovládá sedmirychlostní přehazovačku pomocí páčky a tlačítka. Řazení je jedna z nejnižších řad od Shimana, ale na tohle kolo úplně stačí.

Mechanické kotoučové brzdy také kolo ubrzdí, když je potřeba, ale moc pohodlí a dávkování brzdné síly neposkytují. Na brzdové páky je potřeba hrubá síla a nikoliv jemné ovládání.

Do tohoto stylu jízdy "paní radová" zapadá ještě široké pohodlné sedlo a také poměrně úzká řídítka bez představce. Vzpřímený posez tak připomíná spíš jízdu na elektrické koloběžce, než pravověrné cyklistické šlapání.

Pokud si ebike Touroll S2 koupíte na eshopu (protože je to o hodně levnější, než v kamenném bikeshopu), dostanete krabici s rozebraným kolem. Na první pohled to vypadá složitě, ale stačí dát dohromady pár dílů, zacvaknout rychloupínáky, nasadit přední kolo a nabít baterku. A hurá do světa! 

V krabici máte kromě kola ještě návod (nebyl v mém případě potřeba), nabíječku, montážní rukavice a devět nástrojů na sestavení a průběžné seřizování celého bicyklu.   

 Testy jízdních kol na HORYDOLY

Snowbike Scott Big Ed

Horská kola Scott Spark 710 a 910

Horské kolo GT Avalanche Elite

Horské kolo Author A-Ray 5.0

Horské kolo Author Gangsta

Horské kolo Author Traction 2014

Horské kolo Author Traction 2004

Elektrokolo Touroll S2

Elektrokolo Bergamont E-Revox Sport

Elektrokolo KTM Macina Race

Riese & Müller Multicharger GT Touring 750

Elektrokolo Smart

Elektrokola Agogs Silver Go a Uphill

Elektrokola Giant Aspiro a Esprit

Skládací kolo Tern Link D8

Skládací kolo Tern Node D8 

Skládací kolo Brompton L3