Malá Fatra: Krivánska a Lúčanská Fatra

Nejvyšší vrchol Malé Fatry je Veľký Kriváň (1709 m). Nejvyšší hora Lúčanské Fatry je Veľká lúka (1476 m), které se též říká Martinske hole.

Délka hřebene Malé Fatry je 76 kilometrů. Vzdušnou čarou je to 52 kilometrů. Táhne se z jihozápadu na severovýchod. Na šířku nepřesahuje 17 km.

Pohoří Malá Fatra je celé uvnitř Slovenska. Malá Fatra se rozkládá na území o rozloze 549 čtverečních kilometrů. Do národního parku Malá Fatra je začleněno 223 čtverečních kilometrů a zbytek tvoří ochranná zona.

Doporučené vybavení na hřebenovou túru

Nepromokavé kotníkové pohorky, batoh 60 l s pláštěnkou, spací pytel, karimatka, turistický stan, nepromokavá bunda a kalhoty, funkční prádlo, teplé oblečení na večer, vařič, nádobí, lžíce, nůž, zapalovač a potřeby na vaření, jídlo, 2 l lahev na vodu, mapa, busola, lékárnička, peníze na cestu, čelovka, doklady. Cestovní pojištění! Mohou se hodit trekingové hole. V zimě navíc sněžnice, mačky, lavinový set.

Malá Fatra - vymezení oblasti

Hluboké údolí Váhu tvoří Strečnianský průsmyk k rozděluje pohoří na dvě hlavní části: Kriváňská Fatra na severu, s nejvyšším vrcholem Veľký Kriváň (1709 m), skalnatými dolomitovými štíty (Velký Rozsutec, Malý Rozsutec), několika soutěskami (Tiesňavy, Jánošíkove diery) a dolinami (Vrátná dolina).

Lúčanská Fatra je na jihu ohraničena Hornonitrianskou kotlinou a pohořím Žiar, na jihozápadě Strážovskými vrchy a na západě Žilinskou kotlinou. Krivánská Fatra je na západě ohraničena Žilinskou kotlinou (řeka Rajčanka), na severu Kysuckou vrchovinou, na východě Šípskou Fatrou od níž je oddělena dolinami řek Orava a Váh, a na jihu Turčianskou kotlinou (řeka Turiec).

Hlavní hřeben Kriváňské Malé Fatry se táhne zhruba ve směru severovýchod - jihozápad. U Strečna se hřeben stáčí k jihu a hlavní hřeben Lúčanské Malé Fatry se táhne zhruba ve směru severoseverovýchod - jihojihovýchod.

Průměrné roční teploty na hřebenech Malé Fatry se pohybují okolo 3 °C. V lednu průměrné teploty klesají na -4 °C až -7 °C.

Souvislá sněhová pokrývka se drží 80 - 130 dní v roce. Roční úhrny srážek jsou 800 - 1000 mm, na hřebenech 1200 - 1400 mm.

Geologie 

Malá Fatra patří geomorfologicky do Alpsko-himálajské soustavy, podsoustavy Karpaty, provincie Západní Karpaty a subprovincie Vnitřní Západní Karpaty.

Pohoří bylo vyzdviženo mohutnými tektonickými pohyby v průběhu třetihor a čtvrtohor. Jádro se skládá se z břidlice a ruly, které je obaleno troskami sedimentů z vápence, křemence a dolomitu.

Jádro pohoří tvoří krystalické horniny jako jsou granitoidy a krystalické břidlice, místy vystupují i horniny prvohorního stáří jako jsou fylity, břidlice, arkózovité pískovce, v obalových sériích se pak nejčastěji objevují vápence a dolomity krížňanského příkrovu a chočského příkrovu, křemence, slepence, pískovce a břidlice, které jsou druhohorního stáří. Jen v nejnižších polohách lze pak nalézt sedimenty čtvrtohorního stáří.

Díky tomu je horská krajina různorodá. Střídají se v ní vysokohorské hole, dolomitová a vápencová bradla, soutěsky a travnaté hole.

Jeskyně a propasti

Přitom ve vápencových horninách vznikla řada jeskynních systémů. Jde o oblast Vrátné doliny, Belianské a Kúrske doliny, oblast Stratenca.

Druhá oblast je budována horninami chočského příkrovu, který dosahuje mocnosti až 300 metrů. Jde o oblast ústí Vrátné doliny, Tiesňav, Dierového potoka.

V Malé Fatře není žádná jeskyně přístupná veřejnosti. Nejdelší je Vyvieračka, která je dlouhá 620 m a která je z části zaplavena. Je zdrojem pitné vody pro obec Terchová.

Další významné jsou Krystalová jeskyně v Malém Rozsutci, Hoblíkova jeskyně, Višňovská jeskyně, Jeskyně v Kraľovianskej kope, Horní Kraľovianska jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou, Střední Kraľovianska jeskyně, Stará Stratenecká jeskyně, Kukurišova jeskyně, Žaškovská jeskyně, Adamova jeskyně, propast pod Velkým Rozsutcem a systém Medvědích jeskyní - Medvědí jeskyně I a II, Šupicova jeskyně, propast WC-1, dvě suché vyvěračky V1, V2 a Wratnuella.

VIDEO HZS Feráta Martinské hole

Geomorfologie Malé Fatry

Lúčanská Malá Fatra je nižší část pohoří. Holního charakteru jsou jen její nejvyšší partie v oblasti vrcholů Minčol, Veľká lúka, Veterné, Hnilická Kýčera a Kľak, převážná část je pak zalesněna. Prakticky celý hřeben Kriváňské Malé Fatry má naopak skalnato-holní reliéf. Přitom nejvýraznější skalní útvary se objevují v oblastech druhohorních vápenců jako je Veľký a Malý Rozsutec, Chleb či Biele skaly.

Poslední doba ledová nezanechala v Malé Fatře příliš významné stopy. Jediný ledovcový kar lze pozorovat na severním svahu Chlebu. Na dně karu zůstalo malé jezírko s průměrem do 10 metrů.

Přestože je Malá Fatra poměrně vysoké pohoří, nevznikly tu významnější ledovce kvůli strmým úbočím a ostrým hřebenům, které neumožňovaly akumulaci velkého množství sněhu a ledu. Během ledových dob ovšem vznikla mrazovým zvětrávání tak zvaná kamenná moře. Nejrozlehlejší se nachází na východním svahu Velkého Kriváně.

Řeky, potoky a vodopády

Malá Fatra patří do povodí Váhu a Oravy, pouze malá jižní část pohoří patří do povodí Nitry, která pramení pod Fačkovským sedlem. Pohoří tedy patří k úmoří Černého moře.

Vodní toky Malé Fatry mají největší průtoky v dubnu, kdy taje sníh ve středních a vyšších polohách.

Vedle povrchových vodních toků tečou také podzemní potoky a vyvěrají minerální prameny. Nejvýznamnější jsou Rajecké Teplice a Turčianské Teplice.

V krasových oblastech vznikly vodopády. Největší a nejkrásnější je Šútovský vodopád. Další jsou vodopád v dolině Stohového potoka, vodopády v Jánošíkových dierach, Kľačiansky vodopád a Padacia nad osadou Bílá.

V Tiesňavách je několik menších vodopádů na říčce Varínka / Vrátňanka. Pod vrcholem Kľak se nachází Fačkovský vodopád.

Hlavní hřeben Malé Fatry 

Půjdeme-li po hlavním Krivánském hřebeni od východu, pak nejvyššími vrcholy jsou Veľký Rozsutec (1610 m), Stoh (1608 m), Chleb (1646 m), Veľký Kriváň (1709 m) a Malý Kriváň (1671 m), Suchý (1468 m). V Lúčanském hřebeni jsou to Minčol (1364 m), Krížava (1457 m) s Veľkou lúkou (1476 m), Hnilická Kýčera (1218 m) a Kľak (1352 m).

Boční hřebeny Malé Fatry

Ve východní části Kriváňské Malé Fatry je hlavní hřeben značně klikatý a přerušovaný hlubokými sedly, v oblasti Rozsutců je jeho průběh komplikovaný. Vybíhá odsud několik bočních hřebenů: Boboty - Sokolčie a hřeben Osnica - Magura. Ze Stohu vybíhá k jihu mohutná rozsocha Žobrák - Suchý vrch. Za zmínku stojí jižní rozsocha Chlebu s vrcholy Čierťaž a Hlásna skala, dvě severní rozsochy vrcholu Pekelník s vrcholy Kraviarske - Baraniarky a Hole - Dlhý vrch. Mohutnou jižní rozsochu má vrchol Suchý s kótami Kľačianska Magura a Lipovecká Magura.

Další mohutné boční hřebeny nalezneme v oblasti Lúčanské Malé Fatry. Jsou to východní rozsochy vrcholů Dlhá lúka, Vidlica, Horná lúka, Kopa, Hnilická Kýčera. Z významnějších západních rozsoch Lúčanské Fatry uveďme rozsochu Kľaku s vrcholy Malý Kľak a Košiarka, Ostré skaly s vrcholy Grúň a Kukla, mohutnou rozsochu vrcholu Úplaz s kótami Rajecká skala, Kýčera, Jablonská a Baba, rozsochu Veľké lúky s kótami Slatiny a Jurgová.

Poslední významné jsou rozsochy vrcholů Krížava (Skalka, Kobylie, Kozol) a Minčol (Skalnatá, Horná roveň, Dolná roveň, Bukovec).

Sedla a doliny 

Některé vrcholy jsou odděleny hlubokými sedly. Mezi nejznámější v Kriváňské Fatře patří Medziholie, Stohové sedlo, Sedlo v Stenách, Snilovské sedlo, sedlo Bublen a Priehyb. V Lúčanské Fatře je to Javorina, Sedlo Maríková, Vrícke sedlo a Fačkovské sedlo.

Z největších dolin Malé Fatry je nutno uvést Dolinu Bystrička, Šútovskou dolinu, Snilovskou dolinu a Sučianskou dolinu v jižní části Kriváňské Malé Fatry. V severní části jsou doliny Diery, Stará dolina neboli Vrátna, doliny Veľká a Malá Bránica a Belianská dolina.

V Lúčanské Malé Fatře jsou Turská dolina, Medzihorská a Stránska dolina, Svitačová dolina, Porubská dolina a Rajeckolesnianska dolina na západ od hlavního hřebene. Na východ se táhnou Kláštorská a Dlhá dolina, Slovianska dolina, Valčianska dolina, Trebostovská dolina, Veľká Bystričská dolina, Prieslopská a Valaská dolina, Lopušná, Javorná a Kamenná dolina.

Porost Krivánske Malé Fatry tvoří v nižších polohách bučiny, výše s příměsí smrku a jedle a v nejvyšších partiích borovice kosodřevina. Lúčanská Malá Fatra je nižší, alpínské louky se objevují jen v nejvyšších partiích Martinských holí, Skalek a Kľaku. Převážná část je pak zalesněna. Převažující složkou jsou smrk a buk, objevuje se ovšem i dub, jedle, bříza, jeřabina a řada dalších dřevin. 

V Malé Fatře žije mnoho zvířat včetně medvěda, rysa, vydry, jelena a kočky divoké. Mezi ptáky jsou výrazní orel, sokol, výr, včelojed, strakapoud a datel.

Lyžařská střediska

Oblast Malé Fatry patří ke slovenským centrům sjezdového lyžování. Nejznámější je v tomto směru Vrátna dolina. Lanovky a vleky zde jezdí na Paseky, Poludňový Grúň a Snilovské sedlo. Lanovku na Snilovské sedlo využívají též freerideři pro lučinaté i lesní sjezdy neupraveným terénem.

Další skiareály jsou Lučivná, Havrania, Valčianska dolina, Rajecká Lesná, Fačkovské sedlo, Martinské hole a Pod Jedľovinou.

Malá Fatra je velmi oblíbená na jednodenní i vícedenní skitouringové akce. Lanovky na Snilovské sedlo a Martinské hole velmi ulehčují přístup na hlavní malofatranský hřeben.

Turistické chaty a horské hotely

Malá Fatra nabízí turistické ubytování v dolinách i pod hřebeny. Nejlepší polohu pro horské túry nabízejí tato ubytovací zařízení:

Chata pod Suchým
Chata Vrátna
Chata pod Chlebom (možno stavět stan)
Chata na Grúni (možno stavět stan)
Chata pod Kľačianskou Magurou
Chata na Martinských holích
Hotel Boboty
Horský Hotel Havrania Zázrivá
Hotel pod Sokolím

Chata Pod Rozsutcem v sedle Medziholie vyhořela roku 1985 nebyla obnovena.

Architektura

Mohutný hrad Strečno nad Váhem a proti němu na druhém břehu Starhrad střežily důležitou komunikace po zemi i vodě. Kuneradský zámek byl lovecký zámeček, bohužel dnes je ve velmi špatném stavu.

Další hrady v blízkém okolí jsou Oravský hrad, Lietavský hrad, Budatínský hrad a Znievský hrad.

Juraj Jánošík

V Terchové pod Malou Fatrou se narodil roku 1688 nejslavnější slovenský zbojník Juraj Jánošík. Za těžké zločiny byl popraven v Liptovském Mikuláši roku 1713. Pocházel z kopaničářské samoty U Jánošů, pokřtěný byl v kostele Nejsvětější Trojice ve Varíně.

Okolo roku 1706 Jánošík vstoupil do vojska Františka II. Rákócziho, který se roku 1703 postavil do čela stavovského povstání proti Habsburkům.

V pěším pluku bojoval několik let až do porážky kuruců u Trenčína 1708. Pak se vrátil do Terchové, ale zakrátko vstoupil do habsburské císařské armády, vekteré sloužil na hradě Bytča. Tam se setkal s uvězněným zbojníkem Tomášem Uhorčíkem. Roku 1710 rodiče Jánošíka vykoupili z vojenské služby.

V tu dobu byl propuštěn z vězení Uhorčík. Roku 1711 vyhledal Uhorčík Jánošíka v Terchové a pozval ho do své bandy. Téhož roku se oba zúčastnili přepadení žilinského kupce Jana Šipoše pod hradem Strečno. Uhorčík poté Jánošíkovi předal vedení zločinecké skupiny. Oženil se a usadil se v Klenovci pod jménem Martin Mravec.

Zločinci pod Jánošíkovým vedením kradli a zabíjeli necelé dva roky. První akcí bylo přepadení židovských kupců ve Vsetíně. Následovaly zločiny nejen v Horních Uhrách, dnešním západním Slovensku, ale také na východní Moravě, ve Slezsku a polském Podhalí. Zbojničili od jara do podzimu, kdy se kolem svátku svatého Michala (29. září) rozešli sloužit do vsí a na samoty jako čeledínové s tím, že se na svatého Vojtěcha (23. dubna) na smluveném sejdou. Jánošík se v tu dobu ukryl u u Uhorčíka alias Mravce.

Poprvé Jánošíka dopadli společně s Uhorčíkem v říjnu 1712. Byli společně uvězněni na zámku v Hrachově. Na svobodu se dostali díky žádosti podžupana Pavla Lányiho, podporovatele kuruckého povstání. Konečně byl Jánošík dopaden liptovskými hajduky v březnu 1713 zase společně s Uhorčíkem v jeho chalupě v Klenovci.

Soud se konal v Liptovském Mikuláši. Kromě loupežných přepadení a spojení s kuruckými povstalci byl obviněn z vraždy faráře z Domaniže. Obojí byl hrdelní zločin. Juraj Jánošík byl podroben lehkému i těžkému útrpnému právu a po zapsání dodatečných přiznání odsouzen k trestu smrti zavěšením na hák za levý bok.

Jánošíkovská legenda o národním hrdinovi se začala budovat až sto let po jeho popravě. Přišli s tím slovenští obrozenci a během 20. století utvrzovali nesmyslné báchorky socialističtí historikové a spisovatelé. Podle slovenského lidového podání byl Jánošík obdařen kouzelnou valaškou a čarovným opaskem. Okrádal prý bohaté šlechtice, trestal panské dráby a ze svého lupu vyděloval část pro chudé. Bohatým měl brát a chudým dávat.

Podle literárních obrozenců byl romantickým hrdinou bojujícím za slovenský národ proti maďarskému útlaku. Socialističtí badatelé jej vnímali jako bojovníka proti feudálnímu útlaku.

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě

 Prohlédněte si další pohoří na Slovensku

Západné Tatry

Nízke Tatry