Očitá svědectví z 21. srpna 1968

Inženýr Honza Kašpar mně píše: "...můj pohled na onen osudový čas, tak jak se mi uložil do mé paměti: Jsem šťastný, že to mohu sdělit těm, se kterými jsem nadále v kontaktu, se kterými si stále mám co říci, i když máme třeba jiné názory na naše "milované" představitele. 

Jak to bylo oné noci z dvacátého na jednadvacátého srpna

Vycházeli jsme s kamarádem Mílou kolem druhé hodiny ranní z baru Cascade na rohu Rybné ulice, když nám nad hlavami duněl nepřetržitý hluk obrovských motorů.

"Hele, Honzo, něco na tom bude, co říkal ten vrchní při odchodu, že jako slyšel v rádiu, že nás okupují Rusáci. Tenhle rámus jsou totiž motory obrovské Anduly, ze kterých jsem skákal na vojně u parašutistů, ale tu má naše armáda snad jenom jednu! A tady jich nalétávají desítky."

Trochu vyplašeni jsme spěchali na větší prostranství, abychom se přesvědčili o Mílově tvrzení, nejbližší bylo Staroměstské náměstí. Když jsme tam doběhli, na náměstí už se začali shlukovat podobně zaskočení další občané, převážně mladí lidé z přilehlých hospod, vždyť bylo půl třetí ráno a to v této době počestní občané ještě spí.

Na náměstí už ale byli také první zpravodajové, mě strkal pod nos mikrofon mladý Rakušan, abych něco řekl o prvních pocitech do vídeňského rádia, ale moje němčina ho příliš nepřesvědčila, a tak se možná první autentická reportáž o vstupu cizích vojsk do Československa neuskutečnila.

Musíme vzbudit lidi, tohle přece není samo sebou!

Vytvořili jsme nepočetnou skupinu,která pochodovala Celetnou s hlasitými výkřiky: "Lidi, probuďte se, přepadli nás Rusové..."

Postupně se k nám připojovali další a další, většinou kluci, někdo strhnul československou vlajku z hotelu v Hybernské, pak jsme se vydali podél Hlavního nádraží, před Muzeem dolů po Václavském náměstí. To už se rozednívalo, dav houstnul, křiku a nenávistných hesel přibývalo, Na Příkopech jsme zatočili zpět k Prašné bráně, Revoluční a doprava po nábřeží k bývalé budově ÚV KSČ.

A tam jsme s nimi poprvé setkali. Budova byla obklíčena kolovými transportéry, na nich seděli s namířenými samopaly vykulení vojáci. Byl to pro nás všechny šok, teprve tehdy jsme si uvědomili vážnost situace. Sám jsem šel k zadním dveřím budovy, kde stál v bojové pozici mladíček v zelené pláštěnce až na zem, a když jsem se snad lepší ruštinou než němčinou tázal, proč přijeli, ozvalo se známé:

My prichodili ochranit vas pered kontrarevolucijou!

Následovalo klapnutí odjištěného samopalu a to už mi bylo jasné, že tohle žádná sranda nebude. Bohužel zde tekla i první krev, na transportéry se soukali první odvážlivci s podobnými otázkami, vystrašení vojáčci sice prý měli své rozkazy, ale i tady začaly povolovat nervy.

S prvními výstřely nastal zmatek, někdo přivolal sanitku, houkání, řev převážně mladých, bylo kolem čtvrté ráno. Většina nás utíkala kolem Florence, kde už se začalo vydávat zvláštní vydání Rudého práva, dobrovolně jsme se stali dočasnými kolportéry.

Na Václavském náměstí už začaly najíždět první tanky směrem k rozhlasu, o tom už existuje řada filmových záběrů, zachycujících vztek, zoufalství a bezbranná gesta lidského davu.

Léta se moji kamarádi těšili na výročí srpnových událostí, kdy jsem se pravidelně objevoval v několikavteřinovém záběru přes celou brazovku s patřičnými gesty a grimasou vyjadřující tehdejší zoufalství a beznaděj z nastalé situace.

Bylo nám 27 let a měli jsme chuť do života.

 Co se stalo v roce 1968

Ivan Stěpanovič Koněv přichystal půdu pro sovětskou invazi do Československa

Ruské tanky přijely také do Karlových Varů

Komunisté likvidovali inteligenci

Radan Kuchař vyvěsil černou vlajku na libereckou radnici

Věra Čáslavská vyhrála na olympiádě v Mexiku gymnastiku 

Jean-Claude Killy zvítězil na olympiádě v Grenoblu ve slalomu, sjezdu i obřím slalomu

Obrovská lavina v údolí Bialy Jar v Krkonoších zabila dvě desítky lidí

Loď Odra byla spuštěna na vodu a od té doby vozí pasažéry po Vltavě

Zdeněk Sýkora ikonicky vyzdobil větrací komíny Letenského tunelu

Poprvé vyšel horolezecký průvodce Svatošské skály

Uskutečnil se horolezecký prvovýstup Velký kout v Hlubočepech