Vysoké Tatry: sezónne uzávery turistických značkovaných chodníkov

Ono to tak je v mnoha dalších NP, třeba amerických někde platí hodně přísná regulace, nebo třeba na splutí Grand Canyonu se může čekat také 15 let, ale všichni mají podmínky stejné. Ve VT je ale divné že horolezci a skialpeři tam můžou a turisti ne. S průkazkama to jde a bez nich ne.

I ve Švýcarsku existuje oblast, ve které platí přísná ochrana přírody. Je to jediný švýcarský národní park – Schweizerische Nationalpark/Parc Naziunal Svizzer/Parc National Suisse/Parco Nazionale Svizzero, ležící v kantonu Graubünden, v nejvýchodnější cípu federace. Není zde dovoleno opouštět značené cesty, rozdělávat oheň, stanovat, kácet stromy nebo sekat louky. Je zde zakázaná honitba a také vstup psů je zakázán. Člověk je pouze pozorovatelem fauny a flory. Parkem sice vede silnice na Offenpass, ale mnohé oblasti parku jsou dosažitelné jenom pěšky. Některé z dvaceti údolí jsou pro běžného člověka celoročně totálně uzavřeny a tedy nepřístupné. Také zde bojují ochránci přírody s problémy v podobných terénech: jsou to bývalé stopy po lidech - jako je změna kvality horských louk, staré stopy po dřevařích. V tomto parku je konkrétně silná stopa po požáru, který zdecimoval část parku nedaleko Hotelu Il Fuorn v roce 1951. Také další požár v roce 1962 vyvolal debatu zda – li by se  neměl přístup do parku pro návštěvníky zcela omezit. Těch je každý rok kolem 150 000. Zatímco se počet kamzíků za dobu posledních 30 let nezměnil, stoupnul abnormálně počet kopytnaté a spárkaté zvěře, takže v zimě omdlévá hlavní hajný když vidí stopy zubů na stromcích a keřích. Velký počet zvěře přitahuje pytláky, hlavně ze zahraničí – Rakouska a Italie, kteří využívají polohy parku a po odstřelu na černo se stáhnou mimo území Švýcar.

Tento park je od roku 1979 UNESCO rezervací a dnes má plochu asi 170 km² a leží v nadmořské výšce mezi 1400 a 3174 metry. Třetina parku je pokryta lesem, 20 procent jsou louky a mítiny a zbytek je pokryt sněhem, ledem, kamením a skalami.

Existuje 21 tras pro pěší turisty a jediným vrcholem na který se smí vystoupit je Piz Qattervals (3165 m/m).  Kdo je přistižen, že opustil značenou cestu je pokutován 250 franky, podobně jako ten, který sebou vezme psa - ten zaplatí franků 200. Pro větší skupiny (školy. mládež) platí povinnost se přihlásit, kdo to neudělá zaplatí také pokutu. Bivakování anebo spaní na odpočívadlech stojí mezi 150 a 200 franky. Ale také sedlák, který nechá v parku pást své krávy zaplatí dvě stovky.

Chsi připomenout že ani skialpinisti nemůžou všechno. Mají jenom svoje určené trasy od TANAPU