Turnov, brána Českého ráje

Turnov je brána do Českého ráje. Pro turisty je důležité, že jím prochází Zlatá stezka Českého ráje. Vodáci splouvají skrze město Jizeru. Horolezci mají na dosah Hruboskalsko a Suché skály. Cyklisté vyrážejí na Ještědsko-kozákovský hřbet.

Město má 14 tisíc obyvatel. Zakládají ho ve 13. století Markvarticové. Snad zároveň s dominikány, kteří zde měli postavit klášter, ale ten zatím nebyl nalezen. Okolo 1300 je město rozděleno mezi markvartické potomky. Lemberkové získávají Hrubý Rohozec a Valdštejnové Turnov. Posléze je vystřídá další markvartická větev Vartenberkové.  

1424 vtrhává Jan Žižka do nedalekého Valdštejna, obsazuje Turnov a do základů vypaluje klášter. Paradoxně se po husitských válkách vrací katolík Jindřich z Vartenberka, aby 1438 své panství prodal kališníkovi Janu Čapkovi ze Sán. Majetek opuštěného kláštera odkupuje Heník Štěpanický z Valdštejna, aby založil hrad Vranov (později Skály, nyní Malá Skála).

1468 je město dobyto nájezdem svazu Lužických měst. Než je Jiří z Poděbrad u rybníka Žabakor porazí, město i široké okolí je vypleněno. Noví majitelé Rohozce Krajířové z Krajku jsou čeští bratři. Ostatně Valdštejnové od té doby také.

V 16. století vládnou v těsném okolí města mocní Smiřičtí, ale hospodářsky se vzmáhají Vartenberkové. Když Jan z Vartenberka 1538 přikupuje k Turnovu a Rohozci i Malou Skálu, dostává se celé město poprvé v historii pod jednotnou správu.

Jenže ještě téhož roku shoří převážná část Turnova. Když se 1547 Adam z Vartenberka připojuje k neúspěšnému povstání české šlechty proti Habsburkům, připadne jeho majetek královské komoře a nastane úpadek vartenberského rodu. Turnovský majetek se opět dělí. Svijany a Přepeře získává Jáchym Ondřej Šlik.

Albrech Jan Smiřický kupuje od Šliků a Vartenberků zbytek města a panství znovu zceluje. Jenže všichni šlechtici z okolí se účastní dalšího povstání proti císaři. Smiřický umírá ještě před Bílou horou, Šlik je popraven na Staroměstském náměstí a Vartenberkové přicházejí o majetky. Po 1620 přichází k obrovskému majetku Albrecht z Valdštejna, původně český bratr, později z vypočítavých důvodů katolík a nejvyšší velitel císařských vojsk. Neužil si však Turnova dlouho, protože je zavražděn v Chebu. Po jeho smrti na Turnovsku bojují Švédové, Sasové a Rakušané včetně českých oddílů. Není divu, že 1643 smete město další ničivý požár. 

Koncem 17. století se ve zbídačeném Turnové rozvíjí zpracování drahokamů a později jejich skleněných napodobenin. Hospodářská situace města se zhoršuje válkami o dědictví rakouské.

1848 je v poddanském městě zrušena robota. Výchovu mladých šperkařů si bere na starost 1869 průmyslová škola. Odborná škola pro broušení a rytí drahokamů, zlatnictví a klenotnictví je založena 1884. Řemeslo učí dodnes.

Památky Turnova

Gotická radnice 1526 byla přestavěná renesančně 1620 a novorenesančně 1894.

Gotický kostel sv. Mikuláše z poloviny 14. století byl po požáru přestavěn barokně 1722.

Klášterní kostel sv. Františka z Assisi na náměstí je barokní 1657, empírově upravený 1822.

Novogotický kostel Narození Panny Marie, mohutná trojlodní bazilika 1853 je nejvýraznější budovou ve městě. Stojí na místě gotického kostela ze 14. století, který sloužil 1550-1620 jako chrám českých bratří.

Dlaskův statek je lidová architektura 1716, dnes skanzen.

Hrubý Rohozec byl gotický hrad, přestavěn novorenesančně a uvnitř je barokní a empírový nábytek.

Valdštejn byl gotický hradu ze 13. století, zpustl v 16. století a v 19. století byla část novogoticky přestavěna.

Turnovská synagoga byla postavena 1719 po té, co tři dřevěné před ní shořely.