Velikonoční jízda na koloběžce z Mnichova Hradiště do Svijan

Jedeme nepříliš známý okruh z Mnichova Hradiště do Svijan a zpět. Celková délka je 36 kilometrů. Celou dobu jedeme po silnicích místního významu s malým provozem.

Začít a skončit můžeme kdekoliv, ale doporučujeme Mnichovo Hradiště - jezdí sem vlak i autobus, u nádraží nebo na náměstí je dost míst na parkovištích a dá se tu slušně najíst, napít a přespat.

Protože Velikonoce jsou nejdůležitějším křesťanským svátkem, kdy Ježíš vstal z mrtvých, pečlivě si všímáme kostelů, kapliček a božích muk podél silnic. Zdejší kraj si dává záležet na jejich opravách.

Mnichovo Hradiště

Vyrážíme od nádraží po značené cyklotrase 17B. Za náměstím stojí kostel svatého Jakuba Většího, dnes je to tuctový barokní chrám se zajímavými náhrobky významných lidí, ale jeho gotické základy pamatují založení města před osmi stoletími.

Jedeme k Jizeře a nad námi ční mohutná hmota mnichovohradišťského zámku. Renesanční podobu mu dal zakladatel Václav Budovec z Budova, později popravený na Staroměstském náměstí roku 1621. Posléze ho přestvěl do barokní podoby Albrecht z Valdštejna, který zámek získal jako konfiskát po Budovcovi. 

Za zámkem stojí významný klášter kapucínů. Je v něm umístěná pompézní hrobka Albrechta z Valdštejna, který z Mnichova Hradiště udělal hospodářské centrum svého obrovského panství mezi Frýdlantem, Jičínem a Mladou Boleslaví, a také lapidárium barokních soch. Klášter byl založen poměrně pozdě až roku 1697.

Pod mostem přes Jizeru je vybudovaná příjemná říční plovárna. V létě se tu nezapomeneme vykoupat.

Klášter Hradiště

Podjedeme pod dalším klášterem, tentokrát daleko starším než samotné město. Klášter Hradiště založili cisterciáci již roku 1145. O sto let později bylo právě odtud založeno nedaleké město Mnichovo Hradiště. Z dějepisu si nejspíš vzpomenete na rok 1279, kdy ho navštívila královna Kunhuta Uherský, vdova po králi Přemyslu Otakarovi II., toho času vězněná se svým synem Václavem II. na nedalekém Bezdězu. Zde se jí podařil útěk z braniborského zajetí, ale bez syna, se kterým se shledala až po dlouhých čtyřech letech.

Dolní Bukovina

Odbočíme na cyktrasu 241 podél potoka Zábrdka. Napájí dvě příjemná letní koupaliště v Klášteře Hradišti a Dolní Bukovině. V údolí nejprve vidíme poblíž samoty moderní dřevěnou sochu Potápěče po pravé straně u mostku přes Zábrdku. Poté se v Dolní Bukovině zastavíme před hospodou u pískovcové sochy Luna. Za ní odbočíme z hlavní silnice doprava až k potoku, kde si všimneme dobře udržované kapličky. Pokud se dobře díváme, nedaleko můžeme obdivovat čtyři mladé vrby se zapleteným kmenem. Zvláštní tvar získaly, protože vyrostly z pomlázek, které jejich majitel jednoduše zapíchl do vlhké hlíny na břehu.

Jivina

V Borovici odbočíme po silnici doprava okolo Borovického rybníku a vyšlápneme strmé serpentiny do Jiviny. Doslova vyšlápneme, protože málokterý koloběžkář dokáže tak strmý kopec vyjet.

Kaplička v Jivině stojí trochu bokem, protože dnešní náves u hlavní silnice se nachází jinde, než historická náves s lípou a malebnou církevní stavbičkou. 

Mohelnice nad Jizerou

V Jivině to vezmeme po silnici doleva na holé pláně a pak na křižovatce uprostřed polí doprava. Očekávejte výhledy k Ještědu a zároveň studený vítr ženoucí se od Jizerských a Lužických hor do českého vnitrozemí.

Následují strmé serpentiny dolů k řece. Mohelnice nad Jizerou se pyšní starobylým kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Byl postaven v románském slohu někdy po roce 1175. Nemylme se o všem v jeho vzhledu, prototože ačkoliv velká část je původní, celkem vypadá jinak kvůli puristické přestavbě Josefem Mockerem roku 1876. Tento architekt opravil, zrekonstruoval a zároveň změnil například Karlštejn nebo Svatovítskou katedrálu.

Přejedeme most přes Mohelku a vidíme na druhé straně Jizery, do které Mohelka ústí, zříceninu Zásadka. Starý hrad přestavěl na renesanční zámek nám už známý Václav Budovec z Budova a po jeho popravě na Staroměstském náměstí v Praze ho získali jako konfiskát Valdštejnové.

Koryta nad Jizerou

Podél Jizery jedeme příjemnou rovinatou silnicí po zelené turistické značce do Koryt. Záhy nás ovšeme opustí doprava na polní cestu, kam ukazuje šipka namalovaná rovnou na moderní dřevenou sochu. V Korytech si prohlédneme vzorně opečovávanou kapli Sedmi bratří makabejských.

Loukovec

Přes mostek přejedeme Pěnčínský potok a do prudkého kopce stoupáme na Loukovec. Kostel Povýšení svatého Kříže slouží svému účelu, kdežto zámek Loukovec je součástí zemědělského hospodářství.

Na pláních směrem k Loukovu se ocitneme na vidrholci. Ničím nechráněná silnice je vystavena ještě silnějším větrům, než u Jiviny. Uprostřed stromořadí sedí na kamenném podstavci pískovcový svatý, kterého se nám nepodařilo identifikovat. Neví někdo ze čtenářů, o koho se jedná?

Loukov

V Loukově dole skoro u řeky stojí památny kostel Nejsvětější Trojice. Jeho půdorys je ještě gotický a středověkou atmosféru nesetřely pozdější barokní ani novověké úpravy. Ke kostelu je přistavěná rodinná hrobka Rohanů, francouzského šlechtického rodu, který emigroval po Velké francouzské revoluci do Čech a jeho hlavním sídlem se stal Sychrov.

Celá ves Loukov stojí za prohlídku, protože se jedná o vesnickou památkovou zónu. Kdo má rád roubenky a selská stavení, toho zdejší domy pohladí po duši. Tam se také napojíme na cyklotrasu 223.

Na konci Loukova u silnice do Svijan září pozlacený Kristus na velkém kříži. Krucifix samozřejmě nese označení I.N.R.I. (Ježíš Nazaretský král židovský).

O kousek dál stojí půvabná zděná boží muka s obrázky svaté Barbory a svatého Jiří udatně bojujícího s drakem. 

Ještě dál vidíme ruiny loveckého zámečku a vstup do přírodní rezervace Bažantnice u Loukova, která se táhne po svahu pod námi až k Jizeře.

Svijany

Významnou křižovatku mezi zámkem a pivovarem ve Svijanech ochraňuje socha svatého Jana Nepomuckého. Pískovcová statue z roku 1733 stávala až do roku 1826 před zámkem, kdy byly přemístěna na současné místo. Stejný osud potkal sochu svatého Antonína Paduánského, ale ta se po nedávné rekonstrukci zámku vrátila přímo do jeho areálu.

Zámek Svijany je původně renesanční a je to na něm dosud vidět. Dnes slouží k hotelovým účelům a část je přístupná veřejnosti. Má podobnou historii jako všechny zámky a zámečky, které na dnešním výletě vidíme. Postavil ho Klášter Hradiště, poté se dostal do majetku Vartenberků a Staroměstské popravě roku 1621 ho získali jako konfiskát Valdštejnové. Poslední majitelé byli Rohanové.

Sjíždíme po ulici skrze Svijany prudce k Jizeře. Prohlédneme si tři zajímavé mosty vedle sebe - železobetonový komorový dálniční, kovový příhradový železniční a betonový obloukový silniční.

Příšovice

Zahneme doleva od řeky a projíždíme Příšovicemi. Na začátku obce po pravé ruce vidíme malý vojenský hřbitůvek. Připomíná první bitvu Prusko-rakouské války roku 1866, kdy se bojovalo o svijanský most, při čemž padlo 5 důstojníků a 134 vojáků obou válčících stran. Válka nakonec vedla k řeži u Hradce Králové, porážce Rakouska a vzniku Rakouska-Uherska.

Nezajímavá průmyslová periferie Turnova ukazuje při bližším pohledu několik historických usedlostí, bohužel pro veřejnost nepřístupných. Prohlédneme si tedy aspoň zvenku nejznámější Holánův a Bičíkův statek.

Stále po cyklotrase 223 odbočíme na Malý a Velký Písečák, což je oblíbená rekreační oblast lidí zdaleka i zblízka. V létě je zde krásné koupání, k tomu nudistická pláž, kiosek... co si víc přát?

Ploukonice, Březina, Hoškovice

Přes Jizeru se dostaneme po mostě pro pěší a cyklisty do Ploukonic. Tady cyklistické značení opustíme a odbočíme doprava do Doubravy. Pokračujeme k rybníku Žabakor, kde je na hrázi umístěná volně přístupná ornitologická pozorovatelna. Ptačí rezervace zahrnuje celou vodní plochu a k pozorování je toho tady po celý rok dost.  

Pak už podjedeme dálnici a míříme do Březiny. Kostel svatého Vavřince je pěkný zvenku, je na něm vidět, že byl stavěn na přelomu gotiky a renesance. Uvnitř je ovšem téměř prázdný. Několikrát byl vykraden a zloději nakonec brali i drobné dřevěné a textilní artefakty.

Jedeme po bývalé hlavní silnici z Prahy do Turnova a Liberce. Je široká, moc aut po ní nejezdí, ale odrovnává nás svými nekonečně dlouhými rovinkami mírně do kopce. Celou dobu sledujeme v dálce po levé ruce Drábské světničky. Pouze v Hoškovicích uděláme zatáčku. Aspoň máme čas se podívat na kapličku svatého Jana Nepomuckého. Pak už nás cyklostezka podél Turnovské ulice dovede nazpátek do Mnichova Hradiště.

Trasu jsme projeli na koloběžkách pro dospělé za necelé čtyři hodiny bez větších zastávek. Zastavovali jsme jen na orientaci podle mapy na velkých křižovatkách a občasné fotografování. Mohli bychom jet i na kole, ale byla by to poněkud nuda. Na horské i silniční kolo jsou v okolí daleko zajímavější trasy.      

 Podívejte se na vhodné trasy pro koloběžky: Divoká a Tichá Šárka (Praha), Podél Botiče (Praha), Sjezdy z Petřína (Praha), Stromovka (Praha), Štěrboholská cyklostezka (Praha), Koupání v Hostivaři a Uhříněvsi (Praha), Vltavská cyklostezka - 1. díl (Praha), Hanspaulka-Zahradní Město (Praha), Hradčany-Karlův most-Staroměstské náměstí (Praha), Čtyři přístavy (Praha), Z Jižního Města k Vltavě (Praha), Severní okolí Prahy (Čakovice), Podél Labe do Brandýsa (Neratovice), Z Prahy do Polabí (Neratovice), Okolo Košáteckého potoka (Mladá Boleslav), Přes Lidice do Prahy (Kladno), Kokořínskem od koupaliště ke koupališti (Mělník), Kokořínsko ze severu (Štětí), Z Ještědu do Mnichova Hradiště a Z Ještědu do Liberce a Ještědský hřeben (Liberec), Z Prahy do Harcova (Liberec), Podél Sázavy do Týnce (Poříčí), Kopanina a Frýdštejn (Český ráj), Malvíny (Čelákovice), Z Jizerek do Českého ráje (Mnichovo Hradiště), Podél Jizery do Svijan (Mnichovo Hradiště), Hradecké lesy (Hradec Králové), Veselské pískovny (Veselí nad Lužnicí), Hrad Mydlovar (Nymburk), Podél Ohře do Lokte (Karlovy Vary), Bolevecké rybníky (Plzeň), Solná komora (Mondsee), Hochkönig (Bischofshofen).

Dejte nám také vědět o svých oblíbených místech či trasách, rádi je uveřejníme. E-mail: redakce@horydoly.cz

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě