Vareškový hřeben na Slavkovský štít

Vareškový hřeben je pro horolezce v létě lehkou vyhlídkovou túrou a turistům ho lze doporučit s horským vůdcem. V zimě je to podle podmínek buď rychlá a bezpečná cesta do oblak (na tvrdém firnu), nebo těžká a riziková dřina ve dvojvaječném sněhu (prašan či nafoukané sněhové desky).

Na přístup a sestup jsou téměř bezpodmínečně nutné sněžnice, jak je to daleko. Pokud umíme lézt s lyžemi připjatými na batohu po dvojkové skále, můžeme si ze Slavkovského štítu užít gandiozní sjezd. Netřeba snad připomínat, že je potřeba bedlivě sledovat lavinovou situaci. Přístup Vareškovou dolinkou je sám o sobě velmi lavinózní a nezřídka vyjede celé údolí. Sjezd ze Slavkovského štítu pak svádí k divoké jízdě širokým úbočím, ale vzhledem k faktu, že jsme tudy nestoupali a vracíme se až k večeru, musíme být obzvláště opatrní.

ÚVOD DO TATRANSKÝCH TRAV: Stredom trojúholníka

MAPA: Hlaváčkova podrobná mapa Vysoké Tatry

Vareškový hrebeň

Slavkovský štít (2452 m) - západní hřeben

Vysoké Tatry, Veľká Studená dolina, dolinka nad Vareškovým plesom

Prvovýstup 

1. června 1905 Alfred Martin.

Obtížnost

Několik míst 2 UIAA. Lezení po hřebeni 2 hodiny. Přístup od Zbojnické chaty do Slavkovského sedla chodeckým terénem 1:30 h.

Sestup

Pěšky Štrbavým hřebenem na východ po modré turistické značce na Hrebienok 3 h nebo do Starého Smokovce 4 h. 

Přístup

Od Zbojnické chaty se schází po značeném chodníku k Vareškovému plesu. Odtud podél Zbojníckeho potoka k jihozápadu stoupáme pravým koutem dolinky až na Slavkovské sedlo. Za nižší sněhové pokrývky vystupuje z vhloubení skalní žebro, po němž je stoupání bezpečnější. Celá dolinka je v zimě často lavinézní.

V létě se stoupá po trávě a kamenné suti vpravo od vhloupení.

Výstup

Hřeben je chodecko-horolezeckou záležitostí. Neustále se vlní, stoupá a klesá, střídá se na něm turistická pěšina se skalním lezením.

Ze Slavkovského sedla (2295 m) stoupáme k jihovýchodu na Zadný Slavkovský hrb (2336 m) 20 min.

Po hřebeni slézáme na Vareškové sedlo (2281 m) 2 UIAA 15 min.

Pokračujeme přes skalní zub a štrbinu na Predný Slavkovský hrb (2289 m) 15 min.

Vodorovně a na závěr strmě dolů do Vareškové priehyby 10 min.

Přes výraznou vyvýšeninu a sedélko na Slavkovskou kopu (2346 m) 30 min.

Sestupujeme na jihovýchod, dvě skalní jehly obcházíme zleva do sedélka a z něj přímo přelézáme vyvýšeninu do Priehyby nad Jamou 10 min.

Širokým hřebenem se dvěma skalními úseky dolezeme na Slavkovský štít (2452 m) 2 UIAA 25 min.

PANORAMA: Vareškový hrebeň na Slavkovský štít
Kliknutím otevřete velké panorama. FOTO: Petr Němeček

Proč Vareškové pleso?

Vreškový hrebeň se táhne nad Vareškovým plesem (1834 m). Je prolomený Vareškovým sedlem a Vareškovou priehybou. Pleso se nachází ve Vareškové kotlince, do které ústí Dolinka nad Vareškovým plesom. Kde se tento zdánlivě dadaistický název ve Vysokých Tatrách vzal?

Slovenštní národovečtí badatelé na to šli naivně. Spojili starý název německý název dolinky Löffelkrautgrube se slovenštinou a název doslova lámali přes koleno. S vážnou tváří už několik desetiletí tvrdí, že Vareškový - v přesném překladu vařečkový - pochází od rostliny lžičník - německy Löffelkraut. Vůbec je nezarazilo, že lžíce není vařečka a že lžičník okolo Vareškového plesa neroste. Navíc lžičník tatranský (cochlearia tatrae) se polsky řekne warzucha tatrzańska, což je sice zvukomalebné jméno, ale s vařečkou nemá nic společného.

Anton Marec v knize Po stopách tatranských názvov předkládá uvěřitelnější verzi. Löffelkraut podle něho pochází z původních německých slov Loch (díra) a Quarz (křemen). Vzhledem k faktu, že ve Vysokých Tatrách se těžila ruda na mnoha místech v malých štolách a kov je mnohdy vázán právě na křemenné žíly nebo čočky, je německá stopa logičtější než slovenská. Navíc v této oblasti žili výhradně Spišští Němci zvaní Mantáci a jinak než německy se zde nemluvilo.

Po ukončení hornické činnosti se německá slova pro díru a křemen přesmekly na jméno odkazující na lžíci (Loffel) a bylinu (Kraut). A nové slovenské obyvatelstvo po 1. i 2. světové válce bylo přesvědčováno, že Vareškové pleso je ryze slovanské toponymum. Ostatně tak je to dodnes s velkou částí tatranských názvů dolin, štítů, sedel i potoků.

Doporučené vybavení

Horolezecká výzbroj: přilba, turistický cepín, mačky, hrudní a sedací úvazek, 5 karabin se zámkem, jistítko, poloviční lano 50 m, 1 ledovcový šroub, 5 delších smyček, základní sada vklíněnců, 2 skoby.

Lavinová výbava: vyhledávač, sonda, lopata.

Nezbytnosti: zimní pohorky, nepromokavé kalhoty a bunda, návleky na boty, funkční prádlo, 2 páry rukavic, ponožky a čepice, batoh 40 l, čelovka, mobil, mapa, horké pití v termosce, jídlo na celý den.

Zdravotní potřeby: tmavé brýle, krém proti slunci, bivakovací pytel, lékárnička, pojištění.

Může se hodit: sněžnice, trekové hole, kompaktní fotoaparát nebo outdoorová kamera.

Kompletní seznam najdete zde: Co sbalit do Vysokých Tater na zimu?

20 TIPŮ na zimní lezení u Zbojnické chaty

VYSOKÉ TATRY: Vrcholy, štíty, věže a sedla

 Doporučujeme: Nejlepší tatranské lezení II-V

 Čtěte také: Jak lezli největší klasici?

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě