Letošní zima je pro milovníky ledopádů k uzoufání. Horolezci mlsně nahlížejí do potoků, skalních komínů a vodopádů, aby pokaždé zklamaně zjistili, že zase nezamrzly. Vzali jsme proto za vděk aspoň potokem mezi Vraným a Jarovem u Vltavy kousek nad Prahou.
Ledopád u Vraného nad Vltavou není nic moc extrovního. Spíš je to takový nezáživný položený kus ledu. Když ale nikde v dalekém širokém okolí Prahy nic nezamrzne, tak aspoň tady něco studeného a křehkého zůstává.
Nic těžkého na padesát metrů
Obtížnost zdejšího ledového lezení dosahuje sotva WI 2. Vyleze ho tedy každý s jakýmkoliv vybavením včetně starých tupých maček a turistických cepínů.
Jedná se o široký ledový svah nad železničním tunelem mezi Jarovem a Vraným na pravém břehu Vltavy. Náročnější je pouze prvních deset metrů. Poté se led pokládá na méně strmý křovinatý svah a můžeme pokračovat vzhůru bez jištění.
Celková délky ledu bývá čtyřicet až padesát metrů. Letos zatím narostly jen pármetrové výšvihy a mezi nimi leží led mezi štěrkem pokrývajícím dno údolíčka.
Led je pouhých pár centimetrů tlustý a teče pod ním voda. Nelze tedy mluvit o jištění pomocí ledových šroubů, a tak nezbývá, než se jistit smyčkami o křoví v okolí výstupu.
Prvovýstup jsme nechali dalším odvážlivcům
Kvůli zdánlivě dobrým podmínkám jsme ještě zkusili vylézt lákavý kout vpravo od závěru ledového splazu (ve směru výstupu). Celkem jednoduchý drytooling dosahoval ve spodní polovině obtížnosti asi tak 3 UIAA s tím, že většinou jsme mohli zasekávat cepíny do zmrzlé trávy a jen minimálně jsme lezli rukama.
Ani jsme však nedolezli první délku ze dvou, protože se radikálně změnily poměry. Pevné zmrzlé drny roztály na hranici stínu a slunce. Cepíny jimi jenom projížděly. Návrat byl dramatický, protože z cesty není jiného úniku, než slézt přesně to, co se vylezlo. Jištění bylo poněkud pofiderní, pokud rovnou nechceme říci, že je k ničemu a nechtěli bychom do něho za žádnou cenu spadnout.
Pro případné prvovýstupce, kteří přijdou po nás, uvádíme informace o cestě: Výstup vede nejprve pětatřicet metrů ledovým žlabem k jedinému stromu uprostřed údolíčka. Od něho traverzujeme dvěma travnatými lávkami v drolivé skále doprava (nad lávkami jediný dobrý friend střední velikosti). Míříme na balkonek v koutě (pahýly stromů). Z balkonu přímo vzhůru travnatou stěnkou mírně vlevo od skalního žlábku (tady jsme skončili). Dostaneme se na plošinku ve žlabu (zdravý strom je zřejmě dobré jištění na stanoviště po cca 35 m). Skalním koutem vzhůru ke stromům na temeni (cca 20 m).
Návrat slaněním je možný jen ze stanovišť, odjinud musíme slézt. Na temeno skály se nelze jinudy dostat, než vylezenou cestou.
Doprava
Pod ledopád u Vraného přijedeme autem nebo přijdeme pěšky po silničce mezi železnicí a řekou z Vraného do Jarova. Do Vraného jezdí vlak zvaný Posázavský pacifik z Prahy na Dobříš. Na kole můžeme dojet po cyklostezce z Prahy až do Zbraslavi a poté pokračovat po klidné silničce do Vraného.
Doporučené vybavení na ledopád u Vraného
2x50 m lano hrudní a sedací úvazek přilba mačky 2 cepíny 4 expresky 3 karabiny se zámkem slaňovací a jistící brzda 3 smyčky 3-4 ledové šrouby lékárnička mobil teplé a nepromokavé oblečení včetně rukavic
Den svatého Valentýna se slaví 14. února jako svátek lásky. Zamilovaní partneři si dávají dárky, květiny, cukrovinky, pohlednice a také erotické prádlo jako symbol lásky. Svátek se šíří především z komerčních důvodů,... celý článek
AKTUALIZACE Mezi turisty, kteří míří do Alp, se občas vedou diskuse, zda se vyplatí koupit dálniční známku, nebo jet mimo dálnice po vedlejších silnicích. Uvádíme proto současné ceny všech druhů
Po dni u počítače bývá unavené tělo i hlava, jen každý jinak. Někdo má přetížené oči a záda, jiný je plný hluku a cizích požadavků. Proto někdy pomůže les a jindy stačí město, jen s lepším
Bolavé svaly po sportu nebo náročném dni nejsou žádná výjimka, a zná to každý člověk, který si někdy dal pořádný trénink. A stejně tak víme, že se tato bolest často ozve až
Pred 153 rokmi, presne 15. januára, vystúpili Eduard Blásy z Veľkej s horskými vodcami Jakubom Luxom a Jakubom Gellhofom na Slavkovský štít. Bol to vôbec prvý známy a zadokumentovaný zimný výstup vo Vysokých Tatrách.
Je jedno, jestli sis dal, nebo nedal novoroční předsevzetí, že se budeš víc hýbat. Vyrazit v zimě do hor je vždy dobrý nápad. Ať už tě to táhne do Alp na