Velikonoce v rakouských Korutanech

Po období půstu se o Velikonocích slaví s vydatnými specialitami a sladkým pokušením. Přitom dojde i na staré dovednostní hry a tradiční procházky v přírodě.

Loučení se zimou a vítání prvních vlaštovek jara má v Korutanech dlouhou tradici. Když jsou navíc přede dveřmi Velikonoce, začínají ožívat i staré zvyky.

OD NEDĚLE DO NEDĚLE: Pašijový svatý týden Velikonoční 

Kočičky na Květnou neděli

Již během pašijového týdne probíhají různé přípravy na svátky. Na Květnou neděli děti do kostela k požehnání přinášejí větvičky kočiček svázané do dlouhých košťat. Na tyto svazky, kterým se v místním dialektu říká Palmbuschen, děti zavěšují sladkosti a slané preclíky. Mlsání je ale povoleno až po mši.

Tento zvyk je dodnes oblíbený především v Horních Korutanech (Oberkärnten). Posvěcené větvičky se pak zasadí do země nebo postaví k domácímu oltáři ve světnici, aby dům ochraňovaly před neštěstím.

Na Zelený čtvrtek se jí zelené jídlo

Na Zelený čtvrtek se to pak u tradičního oběda zazelená. Na stole nesmí chybět špenát s opečenými brambory a volskými oky.

Věřící Korutanci večer navštěvují mši za poslední večeři. Poté se kostelní zvony na tři dny odmlčí. Dětem se tradičně říká, že zvony odletěly do Říma. Během tohoto období nahradí zvuk zvonů dřevěné řehtačky, které se používají především během průvodu na Velký pátek. Přijetí řehtaček na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO ukazuje, jak významné jsou pro obyvatele Korutan.

Přísný půst na Velký pátek

Na Velký pátek se dodržuje přísný půst. V kuchyních to ale už nádherně voní, protože začínají kulinářské přípravy na velikonoční víkend. Vaří se šunka a klobásy, barví se vajíčka a pečou korutanské velikonoční mazance zvané Reidling. Toto pečivo je neoddělitelnou součástí velikonočního pohoštění. Reidlinge se vyrábí z kynutého těsta, másla, lískových oříšků, rozinek a trošky rumu.

I další velikonoční občerstvení je chutné a bohaté na kalorie. To zaručují ingredience, jako jsou místní klobásky zvané Selchwürste, hovězí jazyk, křen a pestrobarevná velikonoční vajíčka. Musíte být ale ještě chvíli trpěliví. Velký pátek je totiž postní den.

"Jednotlivé součásti velikonočního pohoštění přijdou do velikonočního košíku, který bude posvěcen při sobotní bohoslužbě," vysvětluje ředitel oddělení folkloristiky Zemského muzea Korutany Heimo Schinnerl.

Na Bílou sobotu se pálí ohně

Ale ještě než k tomu dojde, musí chlapci z vesnice brzy vstávat. Ráno na Bílou sobotu se v kostele posvěcuje oheň. Ten pak chlapci nesou domů v doutnajících dřevních houbách, které visí na dlouhých drátech, a chlapci je rukama otáčejí dokola. Kdysi oheň sloužil k zapálení trouby, na které se pak vařila velikonoční šunka; dnes slouží k zapálení svíček na velikonočním stole.

Zvláštností mezi korutanskými velikonočními zvyky jsou rukodělné ubrusy, které se při požehnání masa položí přes pohoštění. Tyto lněné přehozy s vyšívanými svatými motivy a monogramem nositelky nejsou určené pouze na ochranu velikonočního občerstvení, ale měly by sloužit také jako prostředek proti úderu blesku. Koš se navíc zdobí svazečkem prvních jarních květin.

Velikonoční neděle se ohlašuje dělovou salvou

Konečně nastane Velikonoční neděle. Začíná velmi brzy salvami z děla za rozbřesku. Nahoře na ještě tmavých horských svazích můžete vidět záblesky velikonočních ohňů. Po mši se rodina sejde ke společnému velikonočnímu pohoštění, ke kterému patří klobásy, maso, křen, vejce a mazanec. "V tento den je to hlavní a zároveň slavnostní jídlo," říká Heimo Schinnerl.

Největším zážitkem pro děti je pak hledání velikonočních hnízd plných sladkostí. Další stará tradice je nošení dárků dětem od jejich kmotrů. Tento dárek se nazývá Gotenstrutz. Kmotr v korutanském dialektu se řekne Gotl.

Pondělí patří jarním hrám

Další oslavy na Velikonoční neděli a pondělí zahrnují mnoho různých zvyků. V Horních Korutanech (Oberkärnten) a okolí Villachu to je například vrh koulí podobný hraní kuželek. Dále tu uvidíte soutěžní koulení velikonočních vajíček na dvou násadách na koště. V Gösselingu u Launsdorfu zapalují ženy i muži metrové kmeny stromů a nesou je temnou nocí jako louče.

Děti zbožňují pekání neboli naťukávání vajíček a také házení mincemi na vajíčka tak dlouho, než se na něm jedna zachytí.

REGION: Korutany / Kärnten 

Protože trocha pohybu při tak vydatném jídle neuškodí, organizuje se na mnoha místech Emauzský průvod, což je jarní procházka po vzoru biblického putování učedníků do Emauz.

S Velikonočním pondělím ale velikonoční zvyky ještě nekončí. Kdo opravdu rád chodí pěšky, může se zúčastnit pochodu čtyř hor ve Středních Korutanech (Mittelkärnten), který se koná v pátek dva týdny po Velkém pátku. Účastníci startují o půlnoci po mši v Magdalensbergu na padesátikilometrovou trasu, která vede přes čtyři horské vrcholy a jejímž cílem je Lorenziberg.

INFO: Korutany

Booking.com

 Velikonoce na Horydoly

Pašijový svatý týden velikonoční

Popeleční středa, kříž z popela je třeba

Velikonoční zvyky

Jak se slaví Velikonoce ve světě?

Německý velikonoční stromek na Chebsku

Soutěž o nejhezčí kraslice v Mělníku

Velikonoce v Německu

Velikonoce v rakouských Korutanech

Velikonoce na Korsice

Svatý týden ve Fontfroide

Pozor na velikonoční řidiče a podnapilé cyklisty

Park Mirakulum otevírá sezonu o Velikonocích