Krkonošské paseky po imisní katastrofě zarůstají, tetřívci ubývají

V Krkonoších vedou boje profesionální ochránci přírody s lyžaři už pěkných pár let.

Pod tlakem reality nakonec museli ustoupit od úplného zákazu skialpinismu a letos povolili osm skialpinistických tras.

Podle představ ochránců přírody je to až až. Podle skialpinistů je to jen první krůček k nápravě poměrů. Jaký div, že minulý pěkný víkend vyrazily davy lyžařů-turistů nejen na povolené trasy, ale všude tam, kam se vždycky běžně jezdilo a jezdí.

Tiskový mluvčí Správy Krkonošského národního parku k tomu vydal zoufalé stanovisko, že díky současnému skialpinistickému boomu vymřou všichni tetřívci, sokoli nezahnízdí a stromky nevyrostou.

Zeptali jsme náměstka ředitele Krkonošského národního parku Jakuba Kašpara na podrobnosti ohledně nejvíce chráněného tetřívka obecného.

Jaké jsou hlavní faktory úbytku tetřívka v Krkonoších?

Hlavní faktory jsou v Krkonoších (stejně jako ve zbytku Evropy) dva - úbytek vhodných stanovišť a nadměrné rušení člověkem. Postupné zarůstání imisních holin v Krkonoších sice snižuje plochu vhodných biotopů, ale tetřívkům zde stále zbývá dostatek prostoru především v ledovcových karech a nad horní hranicí lesa, částečně i na výše položených lučních enklávách (například Zadní Rennerovky).

Co je největší negativní vliv?

Zásadním a klíčovým faktorem pro tetřívka v Krkonoších je tudíž rušení člověkem. Přispívají k němu zejména nelegální aktivity typu již drahně let diskutovaného a dosud nedořešeného skialpování a horolezení v ledovcových karech (kde tetřívci tráví spoustu času především v zimním období, protože tu nad sněhovou pokrývku často vyčnívají jehnědy a pupeny vrb a jeřábů, coby důležitá složka jejich potravy), ale samozřejmě i aktivity legální (např. údržba běžeckých tras rolbou v 1. zóně NP mezi Voseckou boudou a Labskou loukou).

Proč je vymření populace tetřívka v Krkonoších pravděpodobné?

Zatím jsme optimisticky přesvědčeni, že vymření tetřívka úplně aktuálně v Krkonoších nehrozí, ale nabere-li vývoj jeho populace nesprávný směr a bude-li narůstat i jeho rušení člověkem především v zimním období, může to pak být otázka nemnoha let. Krkonoše jsou jedinou oblastí v České republice, kde má tetřívek dostatek prostoru v biotopech krkonošské tundry (kary, rašeliniště, subalpínské a alpínské louky) a částečně i v rozvolněných lesních porostech při horní hranici lesa a na horských loukách. Tudíž tu má největší perspektivu na přežití a tudíž je krkonošská populace klíčová pro jeho přežití v celé republice.

Další naše pohoří jsou na tom již hůře. Zhruba dvojnásobná populace tetřívků v Krušných horách (ve srovnání s Krkonošemi) má po obdobném zarůstání rozsáhlých imisních holin prostor už jen na rašeliništích v montánním stupni. Ta by jí mohla teoreticky stačit, ale rozsáhlé plány na budování větrných farem na těchto stanovištích či v jejich blízkosti, v kombinaci se sportovními aktivitami jsou zde mnohem větším rizikem pro přežití než v Krkonoších.

Podobná situace je také v Jizerských horách, kde je tetřívků už méně než v Krkonoších (pod stovku samců). Po zarůstání imisních holin se tetřívci přesouvají na nemnoho otevřených enkláv a je jen otázka několika málo let, kdy tato tokaniště zmizí.

Kolik kusů v současné době v Krkonoších žije?

Při sčítání krkonošských tetřívků v roce 2001 bylo zjištěno 135 tokajících samců, v roce 2005 128 samců a o tři roky později (2008) 112 samců - tj. o 17 % méně.

Je možné prozradit lokality?

Lokality výskytu tetřívka v Krkonoších jsou k dispozici na našem mapovém serveru. Je třeba si navolit filtr Živá příroda/Tetřívek obecný.