Historická ťažba a spracovanie nerastov v Tatrách

Kolektiv autorů Prírodovedného múzea Bratislava sestavil hutnou brožovanou publikaci s poněkud nudným názvem Historická ťažba a spracovanie nerastov v Tatrách. Čtenář v ní najde přehled všech důležitých míst, kde se těžilo ve Vysokých a Západních Tatrách zlato, drahé kovy a železo.

Slovní popis doplňují nákresy a mapky, občas také fotografie. Není to nic zábavného, ale při bližším studiu tyto grafické prvky poslouží dobře. Orientují uživatele brožury, o čem autoři píší. Čtenáři si tak mohou napasovat vyčtené poznatky do reálného terénu anebo aspoň do turistické mapy.

Největší naleziště zlata byla na Kriváni na dnešním Slovensku (tehdy Uhry), zvláště  Banskom žlabu, kde dodnes existují staré štoly. 

Významná těžba stříbra a mědi se odehrávala okolo Ornaku  Polsku a v dolině Koscieliska pod ním. Měnší doly střídavě pracovaly v Javorině, okolo Podbielu a v Chocholowské dolině. 

Měď se těžila sběrem a povrchovou těžbou na geologických poruchách pod Lomnickým štítem - Medené lávky, Nemecký rebrík, Medená dolinka, Meďodoly (neboli Predné a Zadné Koperšady), které rozděluje Kopské sedlo, Téryho kuloár, žlab mezi Velkou a Malou Svišťovkou, severní stěny Jahňacího štítu.

Malé množství železa se vytěžilo v okolí Tatranské Lomnice.

Rudý karbunkul na Jastrabej veži

Nejkrásnější a při tom nejsmutnější legenda se točí okolo Zeleného plesa. Na Jastrabej veži se měl nacházet velký drahokam, nářečně zvaný Karbunkul (od toho má název Karbunkulový hřeben, který spojuje Jastrabku s hlavním hřebenem Tater). Měl to být obrovský rubín, který dá nálezci sílu lva, svobodu orla a moudrost matky Země. Zlatokop Ján Andrej Papirus z podtatranských Matejovec ho hledal dvě desetiletí. Nejspíš při tom zároveň kopal v bájné Lazurové štole, která se prý měla nacházet ve Velké Zmrzlé dolině pod Černým štítem, ve skalní stěně obrácené k severu. Sníh od jejího vchodu prý odtál vždy až v létě. Roku 1771 se Papirus zřítil z Černého štítu. Na jeho paměť je pojmenována Papirusova štrbina, sedélko mezi Černým štítem a Baraními rohy.

Drobné ale četné štoly v masivu Ledových štítů se zaměřovaly na zlato a stříbro. Podobně také na Batizovském štítě.

Rumělka se dobývala v Kvetnici. Hned vedle na Granátové lávce a v masivu Velických Granátů se ze skal odlupovaly nepříliš kvalitní granáty pro výrobu druhořadých šperků.

Pyrit na výrobu kyseliny sírové se pokoušeli horníci těžit v Žiarské dolině. Na svoji dobu neuvěřitelně drahou štolu, dlouhou 500 metrů, vyrazili během dvaceti let, ale dostatek pyritu nenašli. Dnes je to zimoviště netopýrů zvané Medvědí díra. 

TOPONYMIE: Po stopách tatranských názvov