Po renovaci byly tyto bivakové elementy zachovány a zůstaly na místě k dalšímu použití.
Jeden z těchto kovových stanů byl v roce 2015 přemístěn na Gornergrat, který je přibližně 3 km na východ od Zermattu. Element je umístěn nad horní stanicí elektrické zubatky vedoucí do těchto míst a je využíván k různým výstavám. Odtud se pokocháte i pohledem na více než 20 čtyřtisícovek, mezi nimi je Matterhorn a Monte Rosa.
Zde právě probíha až do 27. října 2019 expozice s názvem Matterhorn Ladies.
Výstava je přístupná denně od 9 do 18 hodin a vstupné je zdarma. Jedná se o příběh 14 žen z různých zemí na světě, jejichž život je nějak spojen s historii Matterhornu.
Roku 1867 to byla Félicité Carell, která stoupala k vrcholu této legendární hory, ale na vrchol nevystoupila. Lezla totiž v sukni a kvůli silnému větru se musela vrátit.
O čtyři roky později 22. června v roce 1871 to byla čtyřiatřicetiletá Angličanka Lucy Walker, která byla první ženou, která vystoupila na Matterhorn. Doprovázel ji její otec Frank a horský vůdce Melchior Anderegg.
Už v září ve stejném roce stoupá k vrcholu Matterhornu další žena, Američanka Meta Brevoort. 5. září vystupuje přes hřeben Hörnli na vrchol a sestupuje Lvím hřebenem (Liongrat).
V roce 1894 absolvuje výstup na Matterhorn Angličanka Maud Walters se svým manželem NěmcemTheodorem Wundtem jako svatebni cestu. Na vrcholu svému manžílkovi prý řekla: "Zde nahoře je vaření celkem hezká věc, ale upozorňuji tě, že doma mne v kuchyni neuvidíš."
Při těchto výstupech se jednalo vždy o smíšené skupiny lezců. Až v roce 1932 jen dvě ženy, Američanka Miriam O’ Brien a Francouzka Alice Damesme, stály na vrcholu známé švýcarské hory. Při výstupu pomohly dokonce třem mužům najít správnou cestu na hřebenu Hörnli.
V roce 1965 Švýcarka Yvette Vaucher z Ženevy jako první žena prostoupila severní stěnu Matterhornu. Když se jí po výstupu ptali, co by si v tom okamžiku nejvíce přála odpověděla: "Teď bych chtěla jít k holiči a sníst jeden velký zelený salát." A tak dostala dole pod horou poukaz k návštěvě zermattského holiče a salát jí připravil jeden místní kuchař.
Výstava Matterhorn Ladies zobrazuje příběhy žen z Italie, Švýcarska, Anglie, Belgie, USA a Japonska, které se vydaly na vrchol hory, která má přezdívku Dračí zub. Třeba příběh belgické princezny Maria José, která vystoupila na vrchol v roce 1941 a v roce 1946 se na 40 dnů stala poslední královnou Italie. Také Češka Sylva Hnátková -Kysilková v roce 1966 vylezla na tuto švýcarskou horu, ze které se nevrátilo kolem 500 horolezců. Přibližně zde zahyne při výstupu 10 osob ročně.