Podzimní rovnodennost: Slunce vychází na východě a zapadá na západě

Slunce vstupuje do znamení Váhy. Podzimní rovnodennost (aequinoctium) startuje astronomický podzim.

Astronomie, zeměpis, čas

Na všech místech na zeměkouli je stejně dlouhý den jako noc (tj. 12 hodin). Slunce vychází na východě a zapadá na západě. Na rovníku se ocitne v poledne přímo nad hlavou. 

To jsou ovšem pouze teoretické hodnoty, protože existuje mnoho vlivů, které mají na svědomí drobné odchylky - například Země není geometricky přesná koule, světlo se v atmosféře láme, v horách je to jinak než na hladině moře.

V den rovnodennosti Slunce osvěcuje oba zemské póly, kde se střídá polární den a noc.

Na severní polokouli nastává podzimní rovnodennost obvykle 22. či 23. září. Vzácně může být i 21. září (nejdříve roku 2092) a 24. září (naposledy 1931, příště roku 2303).

Země urazí každý rok na své dráze okolo Slunce 939,2 milionů kilometrů průměrnou rychlostí 29,8 km/s. Rychlost není stejná, mění se podle vzdálenosti od Slunce. Podle Keplerových zákonů totiž planety obíhají kolem svých sluncí po eliptických drahách a slunce je v jednom ohnisku příslušné elipsy. Jeden oběh kolem Slunce trvá Zemi 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,7 sekund. Země je nejblíže ke Slunci v přísluní na začátku července, opakem je odsluní na počátku ledna. 

Vyvracíme mýty o rovnodennosti:

* Rovnodennost nezávisí na vzdálenosti Země od Slunce.

* Rovnodennost neurčuje administrativní začátek podzimu. Protože čas východu a západu Slunce se nemění symetricky, určuje oficiální kalendář začátek podzimu na poslední neděli v říjnu.

* Astronomický den a noc jsou v době rovnodennosti stejně dlouhé. Jenže sluneční kotouč není bod a jeho paprsky se navíc v atmosféře ohýbají (refrakce). V Česku je tedy Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, pod obzorem je tedy jen 11 hodin a 50 minut.

Změřte si rovnodennost

Zatímco slunovrat se určuje jen obtížně, neboť délka dne se mění pomalu, rovnodennost lze s přesností jednoho dne určit amatérským způsobem. Protože sluneční paprsky dopadají za rovnodennosti na zemský povrch kolmo k zemské ose, pohybuje se stín libovolného pevného bodu v průběhu dne po přímce -  zeměpisně je to rovnoběžka. Stačí tedy zaznamenat tři polohy stínu téhož bodu v průběhu dne, a pokud leží na přímce, je právě rovnodennost.

Toto pozorování lze uskutečnit například pomocí kolmo zaražené tyče, sloupu elektrického vedení a podobně. Podle prostorových možností je možné využít stín kostelní věže, rozhledny, ale třeba také sluneční hodiny.

Mezi světlem a tmou, hojností a hladem, životem a smrtí

V koloběhu života představuje čas podzimní rovnodennosti stáří a s ním i přicházející moudrost, spravedlnost, nadhled. Děkujeme za úrodu, za bohatý a pestrý život a obracíme se dovnitř do svého nitra, do duše. Všude kolem vrcholí čas hojnosti, sladké ovoce padá ze stromů, sklízí se poslední zelenina, ale je jasné, že se blíží konec. Světlo mění barvu, západy Slunce jsou velice působivé, stromy se barví do červena a žluta. Denní teplo rychle ustupuje nočnímu chladu.

Podzimní rovnodennost je z důležitých astronomických dnů nejméně zmiňovaná lidovými pranostikami. Většinou se týkají počasí v babím létě.

Je-li o podzimní rovnodennosti teplo, bude hezký podzim.

21. září: Na svatého Matouše vyschne v lese každá kláda.

22. září: Je-li jasno na svatého Mořice, bude v zimě mnoho větrů.

23. září: Svatá Teklička doslazuje jablíčka.

V Japonsku je podzimní rovnodennost státním svátkem. Japonci navštěvují rodinné hroby a také své žijící příbuzné.

Ve Velké Británii se slaví den díků za sklizeň už od doby Keltů a Galů.

V Evropě je stromem podzimní rovnodennosti a stáří již od od antických dob bílý topol či osika s chvějícími se listy. Zároveň je to dřevo, ze kterého se vyráběly štíty bojovníků. Do starého Řecka ho měl přivézt Hérakles / Herkules z Epiru, hornatého balkánského kraje na hranicích dnešní Albánie a Řecka. V římské legendě si Herkules triumfálně ověnčil hlavu ratolestmi bílého topolu poté, co v doupěti na Aventinu v Římě zabil zlého obra Káka. Listy na jeho čele přitom zbělely sálavým žárem, který obr vydával.

Černý topol byl v předhelénském Řecku pohřebním stromem zasvěceným Matce Zemi, pro vzdělanější vrstvy byl symbolem ztráty vší naděje.

V mezopotamských hrobech byly nalezeny čelenky z osikových lístků.

Ve starém Irsku byla měřící tyč výrobců rakví vyráběna ze dřeva bílého topolu, snad jako připomínka duším zemřelých, že toto není konec. 

Jabloň plná plodů - jaké bohatství!
Jako hostinec, nezměrné! 
Urostlý keř, na pěst tlustý drobných ořechů, 
plná zelená masy větví.

Eilís Dillon: Raná irská literatura

Známým keltským svátkem na oslavu podzimní rovnodennosti je Mabon neboli Alban Elfed či Meán Fómhair. Nese v sobě mytický motiv o sestupu bohyně do podsvětí. Stejně jako její světlo opouští tento svět, tak se i příroda zahaluje do podsvětního hávu.

Erbovními rostlinami jsou  bodláky, kapradí, klejicha, kokořík, měsíček, mučenka, myrha, obili, růže, styrač lékařský, šalvěj a žalud.

Mabon (Velký syn) je velšské jméno, které odkazuje na syna Velké matky, božího syna světla. Mabon zmizí tři dny po svém narození. Světlo je zahaleno tajemstvím v lůně země, kterou ztělesňuje jeho matka, velká ochránkyně a strážkyně. Mabon obnoví své síly a znovu se narodí. Světlo ukryto v zemi hromadí sílu a moudrost a stává se novým semenem. Mabon se vrací do své matky.

Stejný motiv popisuje řecká báje o Demeter, bohyni Země a dárkyni zrna, a její dceři Persefoně.

 Významné dny a svátky

6. ledna 
Tři králové

leden 
Den obětování

21. března 
Jarní rovnodennost

únor
Popeleční středa

duben 
Velikonoce (zvyky a tradice), Velikonoce (jak se slaví ve světě)

duben 
Pašijový týden

30. dubna 
Čarodějnice (Praha), Čarodějnice (Polabí), Čarodějnice (Ralsko)

1. května 
První máj

27. května 
Atentát na Heydricha

21. června 
Letní slunovrat a Pražské slunovratové mystérium

12. srpna 
Perseidy

srpen 
Ramadán a Happy Ramadhan

21. srpna
Okupace Československa v Praze a Karlových Varech 

1968

22. září
Podzimní rovnodennost

28. října
Vznik Československa

31. října 
Samhain

2. listopadu 
Dušičky

6. prosince 
Mikuláš

21. prosince 
Zimní slunovrat

24. prosince 
Štědrý den (Ježíšek a Děda Mráz), Štědrý den (kdo nosí dárky)

25. prosince 
Vánoce a zimní slunovrat

prosinec 
Advent

prosinec 
Perchty a krampusové (Rakousko)

 Co je letní a zimní čas? a Kde najdeme přesný čas?