Podzimní rovnodennost: Slunce vychází na východě a zapadá na západě

Podzimní rovnodennost: Slunce vychází na východě a zapadá na západě
Bledé slunce nad Vallée Blanche.
Autor snímku Mates
SDÍLEJ:

V pondělí 23. září 2019 ve 9:51 hodin dopoledne nastává podzimní rovnodennost. V ten okamžik se ocitne Slunce v rovině zemského rovníku. Jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose. Stejný jev se odehraje zase za půl roku jako jarní rovnodennost.

Jak na to

Podzimní rovnodennost

23.9.2019 - 09:51 h 
22.9.2020 - 15:31 h
22.9.2021 - 21:22 h
23.9.2022 - 03:05 h
23.9.2023 - 08:51 h
22.9.2024 - 14:45 h
22.9.2025 - 20:21 h

Slunce vstupuje do znamení Váhy. Podzimní rovnodennost (aequinoctium) startuje astronomický podzim.

Astronomie, zeměpis, čas

Na všech místech na zeměkouli je stejně dlouhý den jako noc (tj. 12 hodin). Slunce vychází na východě a zapadá na západě. Na rovníku se ocitne v poledne přímo nad hlavou. (To jsou ovšem pouze teoretické hodnoty, protože existuje mnoho vlivů, které mají na svědomí drobné odchylky - například Země není geometricky přesná koule, světlo se v atmosféře láme, v horách je to jinak než na hladině moře.)

V den rovnodennosti Slunce osvěcuje oba zemské póly, kde se střídá polární den a noc.

Na severní polokouli nastává podzimní rovnodennost obvykle 22. či 23. září. Vzácně může být i 21. září (nejdříve roku 2092) a 24. září (naposledy roku 1931, příště roku 2303).

Země urazí každý rok na své dráze okolo Slunce 939,2 milionů kilometrů průměrnou rychlostí 29,8 km/s. Rychlost není stejná, mění se podle vzdálenosti od Slunce. Podle Keplerových zákonů totiž planety obíhají kolem svých sluncí po eliptických drahách a slunce je v jednom ohnisku příslušné elipsy. Jeden oběh kolem Slunce trvá Zemi 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,7 sekund. Země je nejblíže ke Slunci v přísluní na začátku července, opakem je odsluní na počátku ledna. 

Nepravdivé mýty o rovnodennosti

* Rovnodennost nezávisí na vzdálenosti Země od Slunce.

* Rovnodennost neurčuje administrativní začátek podzimu. Protože čas východu a západu Slunce se nemění symetricky, určuje oficiální kalendář začátek podzimu na poslední neděli v říjnu.

* Astronomický den a noc jsou v době rovnodennosti stejně dlouhé. Jenže sluneční kotouč není bod a jeho paprsky se navíc v atmosféře ohýbají (refrakce). V Česku je tedy Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, pod obzorem je tedy jen 11 hodin a 50 minut.

Střídání ročních období, rovnodennost a slunovrat.

Změřte si rovnodennost

Zatímco slunovrat se určuje jen obtížně, protože délka dne se mění pomalu, rovnodennost lze s přesností jednoho dne určit amatérským způsobem. Protože sluneční paprsky dopadají za rovnodennosti na zemský povrch kolmo k zemské ose, pohybuje se stín libovolného pevného bodu v průběhu dne po přímce (zeměpisně je to rovnoběžka). Stačí tedy zaznamenat tři polohy stínu téhož bodu v průběhu dne, a pokud leží na přímce, je právě rovnodennost.

Toto pozorování lze uskutečnit například pomocí kolmo zaražené tyče, sloupu elektrického vedení a podobně. Podle prostorových možností je možné využít stín kostelní věže, rozhledny, ale třeba také sluneční hodiny.

sj-lehke336x280.jpg

Mezi světlem a tmou, hojností a hladem, životem a smrtí

V koloběhu života představuje čas podzimní rovnodennosti stáří a s ním i přicházející moudrost, spravedlnost, nadhled. Děkujeme za úrodu, za bohatý a pestrý život a obracíme se dovnitř do svého nitra, do duše. Všude kolem vrcholí čas hojnosti, sladké ovoce padá ze stromů, sklízí se poslední zelenina, ale je jasné, že se blíží konec. Světlo mění barvu, západy Slunce jsou velice působivé, stromy se barví do červena a žluta. Denní teplo rychle ustupuje nočnímu chladu.

Podzimní rovnodennost je z důležitých astronomických dnů nejméně zmiňovaná lidovými pranostikami. Většinou se týkají počasí v babím létě.

21. září: Na svatého Matouše vyschne v lese každá kláda.

22. září: Je-li jasno na svatého Mořice, bude v zimě mnoho větrů.

V Japonsku je podzimní rovnodennost státním svátkem. Japonci navštěvují rodinné hroby a také své žijící příbuzné.

Ve Velké Británii se slaví den díků za sklizeň už od doby Keltů a Galů.

V Evropě je stromem podzimní rovnodennosti a stáří již od od antických dob bílý topol či osika s chvějícími se listy. Zároveň je to dřevo, ze kterého se vyráběly štíty bojovníků. Do starého Řecka ho měl přivézt Hérakles (Herkules) z Epiru, hornatého balkánského kraje na hranicích dnešní Albánie a Řecka. V římské legendě si Herkules triumfálně ověnčil hlavu ratolestmi bílého topolu poté, co v doupěti na Aventinu v Římě zabil zlého obra Káka. Listy na jeho čele přitom zbělely sálavým žárem, který obr vydával.

Černý topol byl v předhelénském Řecku pohřebním stromem zasvěceným Matce Zemi, pro vzdělanější vrsty byl symbolem ztráty vší naděje.

V mezopotamských hrobech byly nalezeny čelenky z osikových lístků.

Ve starém Irsku byla měřící tyč výrobců rakví vyráběna ze dřeva bílého topolu, snad jako připomínka duším zemřelých, že toto není konec. 

Jabloň plná plodů - jaké bohatství!
Jako hostinec, nezměrné! 
Urostlý keř, na pěst tlustý drobných ořechů, 
plná zelená masy větví.

Eilís Dillon: Raná irská literatura

Známým keltským svátkem na oslavu podzimní rovnodennosti je Mabon neboli Alban Elfed či Meán Fómhair. Nese v sobě mytický motiv o sestupu bohyně do podsvětí. Stejně jako její světlo opouští tento svět, tak se i příroda zahaluje do podsvětního hávu.

Erbovními rostlinami jsou  bodláky, kapradí, klejicha, kokořík, měsíček, mučenka, myrha, obili, růže, styrač lékařský, šalvěj a žalud.

Mabon (Velký syn) je velšské jméno, které odkazuje na syna Velké matky, božího syna světla. Mabon zmizí tři dny po svém narození. Světlo je zahaleno tajemstvím v lůně země, kterou ztělesňuje jeho matka, velká ochránkyně a strážkyně. Mabon obnoví své síly a znovu se narodí. Světlo ukryto v zemi hromadí sílu a moudrost a stává se novým semenem. Mabon se vrací do své matky.

Stejný motiv popisuje řecká báje o Demeter, bohyni Země a dárkyni zrna, a její dceři Persefoně.

Horydoly.cz Významné dny a svátky

6. ledna 
Tři králové

leden 
Den obětování

21. března 
Jarní rovnodennostJaro začíná

únor
Popeleční středa

duben 
Velikonoce (zvyky a tradice), Velikonoce (jak se slaví ve světě)

duben 
Pašijový týden

30. dubna 
Čarodějnice (Praha), Čarodějnice (Polabí), Čarodějnice (Ralsko)

1. května 
První máj

27. května 
Atentát na Heydricha

21. června 
Letní slunovrat a Pražské slunovratové mystérium

12. srpna 
Perseidy

srpen 
Ramadán a Happy Ramadhan

21. srpna
Okupace Československa v Praze a Karlových Varech 

1968

22. září
Podzimní rovnodennost

28. října
Vznik Československa

31. října 
Samhain

2. listopadu 
Dušičky

6. prosince 
Mikuláš

21. prosince 
Zimní slunovrat

24. prosince 
Štědrý den (Ježíšek a Děda Mráz), Štědrý den (kdo nosí dárky)

25. prosince 
Vánoce a zimní slunovrat

prosinec 
Advent

prosinec 
Perchty a krampusové (Rakousko)

Horydoly.cz Co je letní a zimní čas? a Kde najdeme přesný čas?

 
SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

oprava

V článku jste to popletli s přísluním a odsluním. Je to přesně naopak, než uvádíte.

Reaguj
Rovnodennost

Takle, ve skutečnosti o rovnodennosti dojde k tomuto : sponice střed Slunce střed Země svírá přesně pravý úhel s půdorysným průmětem zemské osy do roviny ekliptiky. Tím pádem je rovina celého poledníku, tedy celé poledníkové kružnice, např. 10° a současně 190°(při číslování od 0 do dvou Pí) resp 10°vých. délky a současně (170°záp. délky při číslování od 0 do plus Pí a od 0 do minus Pí) naráz osvícena paprsky Slunce, čili na všech těchto bodech naráz nastane jaro i podzim (dle polokoule). Říci, že paprsky dopadají kolmo na osu je sice v tu chvíli též pravda, opravdu na tu osu rotace kolmé jsou, ALE je to dost "zjednodušené". K tomuto by totiž došlo, ikdyby sklon osy byl nulový, čili i kdyby byla přesně kolmá osa rotace na rovinu ekliptiky a pak by bylo jaro a současně podzim neustále po celý rok.. Takže ještě jednou, nikoliv JEN paprsky dopadjí kolmo na rotační osu, ale spojnice těžiště Slunce těžiště Země je kolmo na pravoúhlý průmět rotační osy do roviny ekliptiky a to je pravá příčina rovnodennosti. Kdyby totiž osa rotace byla kolmá rovinu eklitiky, tak by paprsky vždy svítily kolmo na osu a sice především proto, že pravoúhlý průměr té osy je pouhý bod a bod (zde tedy úsečka o nulové délce)  je na spojnici střed Slunce a střed planety kolmý vždy (ovšem triviálně) podobně jako skalární součin směrového vektoru s nulovým a to je nezajímavé řešení, s kterým není třeba se zabývat. Takže nejde ani tak o ty paprsky, ale o vzájemné geometrické postavení Slunce a Země  a při skloněné rotační ose. Jistěže jsou v tu chvíli jak kolmé na osu v obecném sklonu, tak především na její pravoúhlý průmět do roviny ekliptiky ale řeší se vzájemná poloha a ta je dána pravým úhlem mezi spojnicí těžíšť těles(centrálního a obíhajícího) a pravoúhlým půdorysným průmětem osy rotace do roviny ekliptiky)

  • Autor aztli
  • Datum a čas 22.9.2018 16:59
Reaguj
Působivé

Zajímavý článek.

Reaguj
Celkem 3 příspěvky v diskuzi


Hostivařská přehrada 2018

Hostivařská přehrada 2018

BIKEPARK HOSTÍK Otvírací doba hlavní pláže Hostivařské přehrady v Praze je každý den 9-20 hodin. Vstupné 90 Kč/den se platí na hlavní a nudistické pláži. Koupací molo naproti je zdarma a návštěvní doba není omezena. Do... celý článek

První sníh v Praze 2018

Vzpomínka na věrné zemřelé a Dušičky

registrovat

BOOKING.com Hledáme nové inspirující ubytování v soukromí a apartmány. Zaregistrujte se!
Cestovní pojištění od Porovnej24.cz
Turistický informační portál WhereToStay.Tips kde naleznete fantastické rady kde se ubytovat, kde jíst a co vidět, v lokalitách celého světa.





Nejčtenější články

Kladno bruslí pod oblohou i střechou

Kladno bruslí pod oblohou i střechou

AKTUALIZACE Kladno nabízí pro veřejné bruslení dvě ledové plochy. Na městském zimním stadionu, kde hrají hokejoví Rytíři, jsou pro rekreační bruslaře vyhrazeny víkendy. Každý den se bruslí na náměstí pod
První sníh v Praze 2018

První sníh v Praze 2018

Kdy a jak přichází první sníh do Prahy, sledujeme v okolí redakce Horydoly.cz už 14. rok. Letos přišla první sněhová přeháňka 19. listopadu.
Hostivařská přehrada 2018

Hostivařská přehrada 2018

BIKEPARK HOSTÍK Otvírací doba hlavní pláže Hostivařské přehrady v Praze je každý den 9-20 hodin. Vstupné 90 Kč/den se platí na hlavní a nudistické pláži. Koupací molo naproti je zdarma a návštěvní doba není omezena. Do

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Polabský knižní veletrh Lysá nad Labem 14.-16.12. 14.12.
Vánoční jarmark
Jilemnice, náměstí 15.12.
Salon Nautique - veletrh Francie, Paříž 8.-16.12. Lodě 16.12.
Vánoce na Hrádku Hrádek u Nechanic 1.-16.12. 16.12.
Vánoční zpívání
Poštorná 16.12.
Živý betlém České Budějovice, Piaristické náměstí Běh 21.12.
Advent Jičín 1.-23.12. 23.12.
Živý Betlém Vraclav 24.12.
Živý betlém Vysoké Mýto, kostel Nejsvětější Trojice 24.12.
Štěpánské setkání na hoře Krudum 26.12. 13:00

Diskuse

ekolobezka david, 12.12.2018 16:35, 9 příspěvků
Špindl Lukas B., 12.12.2018 13:34, 3 příspěvky
Špindl Novinář, 12.12.2018 12:53, 3 příspěvky
Posílení imunity Karolina, 12.12.2018 10:03, 6 příspěvků
těžší! Lukas B., 12.12.2018 8:44, 2 příspěvky
tak blesk a minulej víken... Lukas B., 12.12.2018 8:28, 3 příspěvky
Konečně dobrá práce od pr... Josef, 11.12.2018 22:15, 3 příspěvky
Podnecovani k nelegalni c... Ondrej Nosek, 11.12.2018 18:55, 9 příspěvků
Posílení imunity Horydoly , 11.12.2018 17:17, 6 příspěvků
Posílení imunity Adéla, 11.12.2018 16:19, 6 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Aerolinky Air France – KL... Horydoly , 11.12.2018 18:22
Surya - Sluneční škola v ... Horydoly , 9.12.2018 19:44
Vánoční výstava v Heřmano... Horydoly , 9.12.2018 18:36
Vánoční koncert Policie v... Horydoly , 9.12.2018 18:16
Knihy k Vánocům 2018 Horydoly , 9.12.2018 17:48
Fotografie na Hlavním nád... Horydoly , 9.12.2018 17:20
Voucher do restaurace Gra... Horydoly , 9.12.2018 13:00
Vánoce a Advent 2018 Horydoly , 6.12.2018 13:31