Podzimní rovnodennost: Slunce vychází na východě a zapadá na západě

V sobotu 23. září 2023 před devátou hodinou ranní nastává podzimní rovnodennost. V ten okamžik se ocitne Slunce v rovině zemského rovníku. Jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose. Stejný jev se odehraje zase za půl roku jako jarní rovnodennost.
Podzimní rovnodennost
23.9.2023 - 08:51 h
22.9.2024 - 14:45 h
22.9.2025 - 20:21 h
Slunce vstupuje do znamení Váhy. Podzimní rovnodennost (aequinoctium) startuje astronomický podzim.
Astronomie, zeměpis, čas
Na všech místech na zeměkouli je stejně dlouhý den jako noc (tj. 12 hodin). Slunce vychází na východě a zapadá na západě. Na rovníku se ocitne v poledne přímo nad hlavou.
To jsou ovšem pouze teoretické hodnoty, protože existuje mnoho vlivů, které mají na svědomí drobné odchylky - například Země není geometricky přesná koule, světlo se v atmosféře láme, v horách je to jinak než na hladině moře.
V den rovnodennosti Slunce osvěcuje oba zemské póly, kde se střídá polární den a noc.
Na severní polokouli nastává podzimní rovnodennost obvykle 22. či 23. září. Vzácně může být i 21. září (nejdříve roku 2092) a 24. září (naposledy 1931, příště roku 2303).
Země urazí každý rok na své dráze okolo Slunce 939,2 milionů kilometrů průměrnou rychlostí 29,8 km/s. Rychlost není stejná, mění se podle vzdálenosti od Slunce. Podle Keplerových zákonů totiž planety obíhají kolem svých sluncí po eliptických drahách a slunce je v jednom ohnisku příslušné elipsy. Jeden oběh kolem Slunce trvá Zemi 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,7 sekund. Země je nejblíže ke Slunci v přísluní na začátku července, opakem je odsluní na počátku ledna.
Vyvracíme mýty o rovnodennosti:
* Rovnodennost nezávisí na vzdálenosti Země od Slunce.
* Rovnodennost neurčuje administrativní začátek podzimu. Protože čas východu a západu Slunce se nemění symetricky, určuje oficiální kalendář začátek podzimu na poslední neděli v říjnu.
* Astronomický den a noc jsou v době rovnodennosti stejně dlouhé. Jenže sluneční kotouč není bod a jeho paprsky se navíc v atmosféře ohýbají (refrakce). V Česku je tedy Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, pod obzorem je tedy jen 11 hodin a 50 minut.
Změřte si rovnodennost
Zatímco slunovrat se určuje jen obtížně, neboť délka dne se mění pomalu, rovnodennost lze s přesností jednoho dne určit amatérským způsobem. Protože sluneční paprsky dopadají za rovnodennosti na zemský povrch kolmo k zemské ose, pohybuje se stín libovolného pevného bodu v průběhu dne po přímce - zeměpisně je to rovnoběžka. Stačí tedy zaznamenat tři polohy stínu téhož bodu v průběhu dne, a pokud leží na přímce, je právě rovnodennost.
Toto pozorování lze uskutečnit například pomocí kolmo zaražené tyče, sloupu elektrického vedení a podobně. Podle prostorových možností je možné využít stín kostelní věže, rozhledny, ale třeba také sluneční hodiny.
Mezi světlem a tmou, hojností a hladem, životem a smrtí
V koloběhu života představuje čas podzimní rovnodennosti stáří a s ním i přicházející moudrost, spravedlnost, nadhled. Děkujeme za úrodu, za bohatý a pestrý život a obracíme se dovnitř do svého nitra, do duše. Všude kolem vrcholí čas hojnosti, sladké ovoce padá ze stromů, sklízí se poslední zelenina, ale je jasné, že se blíží konec. Světlo mění barvu, západy Slunce jsou velice působivé, stromy se barví do červena a žluta. Denní teplo rychle ustupuje nočnímu chladu.
Podzimní rovnodennost je z důležitých astronomických dnů nejméně zmiňovaná lidovými pranostikami. Většinou se týkají počasí v babím létě.
Je-li o podzimní rovnodennosti teplo, bude hezký podzim.
21. září: Na svatého Matouše vyschne v lese každá kláda.
22. září: Je-li jasno na svatého Mořice, bude v zimě mnoho větrů.
23. září: Svatá Teklička doslazuje jablíčka.
V Japonsku je podzimní rovnodennost státním svátkem. Japonci navštěvují rodinné hroby a také své žijící příbuzné.
Ve Velké Británii se slaví den díků za sklizeň už od doby Keltů a Galů.
V Evropě je stromem podzimní rovnodennosti a stáří již od od antických dob bílý topol či osika s chvějícími se listy. Zároveň je to dřevo, ze kterého se vyráběly štíty bojovníků. Do starého Řecka ho měl přivézt Hérakles / Herkules z Epiru, hornatého balkánského kraje na hranicích dnešní Albánie a Řecka. V římské legendě si Herkules triumfálně ověnčil hlavu ratolestmi bílého topolu poté, co v doupěti na Aventinu v Římě zabil zlého obra Káka. Listy na jeho čele přitom zbělely sálavým žárem, který obr vydával.
Černý topol byl v předhelénském Řecku pohřebním stromem zasvěceným Matce Zemi, pro vzdělanější vrstvy byl symbolem ztráty vší naděje.
V mezopotamských hrobech byly nalezeny čelenky z osikových lístků.
Ve starém Irsku byla měřící tyč výrobců rakví vyráběna ze dřeva bílého topolu, snad jako připomínka duším zemřelých, že toto není konec.
Jabloň plná plodů - jaké bohatství!
Jako hostinec, nezměrné!
Urostlý keř, na pěst tlustý drobných ořechů,
plná zelená masy větví.
Eilís Dillon: Raná irská literatura
Známým keltským svátkem na oslavu podzimní rovnodennosti je Mabon neboli Alban Elfed či Meán Fómhair. Nese v sobě mytický motiv o sestupu bohyně do podsvětí. Stejně jako její světlo opouští tento svět, tak se i příroda zahaluje do podsvětního hávu.
Erbovními rostlinami jsou bodláky, kapradí, klejicha, kokořík, měsíček, mučenka, myrha, obili, růže, styrač lékařský, šalvěj a žalud.
Mabon (Velký syn) je velšské jméno, které odkazuje na syna Velké matky, božího syna světla. Mabon zmizí tři dny po svém narození. Světlo je zahaleno tajemstvím v lůně země, kterou ztělesňuje jeho matka, velká ochránkyně a strážkyně. Mabon obnoví své síly a znovu se narodí. Světlo ukryto v zemi hromadí sílu a moudrost a stává se novým semenem. Mabon se vrací do své matky.
Stejný motiv popisuje řecká báje o Demeter, bohyni Země a dárkyni zrna, a její dceři Persefoně.
Významné dny a svátky
6. ledna
Tři králové
leden
Den obětování
21. března
Jarní rovnodennost
únor
Popeleční středa
duben
Velikonoce (zvyky a tradice), Velikonoce (jak se slaví ve světě)
duben
Pašijový týden
30. dubna
Čarodějnice (Praha), Čarodějnice (Polabí), Čarodějnice (Ralsko)
1. května
První máj
27. května
Atentát na Heydricha
21. června
Letní slunovrat a Pražské slunovratové mystérium
12. srpna
Perseidy
srpen
Ramadán a Happy Ramadhan
21. srpna
Okupace Československa v Praze a Karlových Varech
1968
22. září
Podzimní rovnodennost
28. října
Vznik Československa
31. října
Samhain
2. listopadu
Dušičky
6. prosince
Mikuláš
21. prosince
Zimní slunovrat
24. prosince
Štědrý den (Ježíšek a Děda Mráz), Štědrý den (kdo nosí dárky)
25. prosince
Vánoce a zimní slunovrat
prosinec
Advent
prosinec
Perchty a krampusové (Rakousko)
Diskuse
Diskuze k článku
Rovnodennost na pólech
to záleží, jak máte přesný teodolit, jestli máte "školní" minutový teodolit s šedesátinným dělením kruhu, potom naměříte den a noc úhlovou minutu od pólu (tedy na 89°59´šířky) - tedy přesně jednu námořní míli.
- Autor Lukas B.
- Datum a čas 23.9.2019 15:34
Rovnodennost na pólech
Hned vedle pólu, třeba jenom milimetr.
- Autor Jana Bokšová
- Datum a čas 1.4.2019 18:38
Rovnodennost na pólech
Při rovnodennosti je na všech místech na zeměkouli stejně dlouhý den jako noc (tj. 12 hodin) a současně v den rovnodennosti Slunce osvěcuje oba zemské póly, kde se střídá po 6 měsících polární den a noc. V jaké vzdálenosti od pólu ( na jaké rovnoběžce) se začíná projevovat efekt dvanáctihodinového dne v den rovnodennosti?
oprava
V článku jste to popletli s přísluním a odsluním. Je to přesně naopak, než uvádíte.
Rovnodennost
Takle, ve skutečnosti o rovnodennosti dojde k tomuto : sponice střed Slunce střed Země svírá přesně pravý úhel s půdorysným průmětem zemské osy do roviny ekliptiky. Tím pádem je rovina celého poledníku, tedy celé poledníkové kružnice, např. 10° a současně 190°(při číslování od 0 do dvou Pí) resp 10°vých. délky a současně (170°záp. délky při číslování od 0 do plus Pí a od 0 do minus Pí) naráz osvícena paprsky Slunce, čili na všech těchto bodech naráz nastane jaro i podzim (dle polokoule). Říci, že paprsky dopadají kolmo na osu je sice v tu chvíli též pravda, opravdu na tu osu rotace kolmé jsou, ALE je to dost "zjednodušené". K tomuto by totiž došlo, ikdyby sklon osy byl nulový, čili i kdyby byla přesně kolmá osa rotace na rovinu ekliptiky a pak by bylo jaro a současně podzim neustále po celý rok.. Takže ještě jednou, nikoliv JEN paprsky dopadjí kolmo na rotační osu, ale spojnice těžiště Slunce těžiště Země je kolmo na pravoúhlý průmět rotační osy do roviny ekliptiky a to je pravá příčina rovnodennosti. Kdyby totiž osa rotace byla kolmá rovinu eklitiky, tak by paprsky vždy svítily kolmo na osu a sice především proto, že pravoúhlý průměr té osy je pouhý bod a bod (zde tedy úsečka o nulové délce) je na spojnici střed Slunce a střed planety kolmý vždy (ovšem triviálně) podobně jako skalární součin směrového vektoru s nulovým a to je nezajímavé řešení, s kterým není třeba se zabývat. Takže nejde ani tak o ty paprsky, ale o vzájemné geometrické postavení Slunce a Země a při skloněné rotační ose. Jistěže jsou v tu chvíli jak kolmé na osu v obecném sklonu, tak především na její pravoúhlý průmět do roviny ekliptiky ale řeší se vzájemná poloha a ta je dána pravým úhlem mezi spojnicí těžíšť těles(centrálního a obíhajícího) a pravoúhlým půdorysným průmětem osy rotace do roviny ekliptiky)
Působivé
Zajímavý článek.
- Autor Medvědobijka
- Datum a čas 19.9.2018 23:09
Výlovy rybníků 2023 září
Jak dodat tělu rychle a zdravě potřebnou energii?
Může se hodit
Nejčtenější články
Kozinec - originální křemencové lezení u Železného Brodu

Nová definice dokonalosti v oblasti mobilních technologií s HONOR 90 Lite

Jak si odpočinout před maratonem?

Archimedes Alter Weg - normálka v Bielatal

Bezproblémové připojení: Wi-Fi 6, Bluetooth 5.2, NFC a další v Honor 90
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
Oktoberfest - pivní festival | Německo, Mnichov | 16.9.-3.10 | 16.9. | |
ITEP - veletrh | Plzeň, Lokomotiva | 21.-23.9. | 21.9. | |
Citrusy - výstava | Praha, Botanická zahrada Univerzity Karlovy | 22.9.-1.10. | 22.9. | |
Kůň - veletrh | Lysá nad Labem | 22.-24.9. | 22.9. | |
Vinobraní | Rakousko, Retz | 22.-24.9. | 22.9. | |
Bouldering - mistrovství České republiky | Slaný, Masarykovo náměstí | 22.-24.9. | 22.9. | |
Mur Challenge | Rakousko, Grosslobming | Vodácký maraton | 23.9. | |
Almabtrieb | Rakousko, Brixen | Shánění krav z hor | 23.9. | |
Ballon Cup | Rakousko, Kitzbühel | 15.-23.9. | 23.9. | |
Ukončení turistické sezony | Pasohlávky | 23.9. |
Diskuse
Není všechno zlato co se ... | Honza, 21.9.2023 22:19, 2 příspěvky |
Není všechno zlato co se ... | Michael Beranek, 21.9.2023 10:07, 2 příspěvky |
INU | Honza, 19.9.2023 19:52, 3 příspěvky |
INU | Petr, 19.9.2023 15:49, 4 příspěvky |
INU | Horydoly - Andrea Černá, 19.9.2023 15:06, 4 příspěvky |
INU | Petr, 19.9.2023 13:43, 4 příspěvky |
INU | Honza, 19.9.2023 12:26, 4 příspěvky |
Další způsoby hubnutí | Pišišvor, 19.9.2023 10:45, 2 příspěvky |
Další způsoby hubnutí | JanaT, 19.9.2023 10:30, 2 příspěvky |
INU | Kuba Turek, 18.9.2023 15:21, 3 příspěvky |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Běžte, klusejte a jděte s... | Horydoly , 12.9.2023 18:41 |
Re: Krušné hory | Kuba Turek, 10.9.2023 15:37 |
Re: Krušné hory | Horydoly Open, 10.9.2023 15:31 |
Re: Krušné hory | Kuba Turek, 10.9.2023 15:30 |
Re: Krušné hory | Horydoly Open, 10.9.2023 15:30 |
Pro španělsky mluvící tur... | Horydoly , 6.9.2023 8:59 |
Jaké jsou trendy dopravy ... | Horydoly , 17.8.2023 23:36 |
Pardubický castle run | Horydoly Open, 17.8.2023 13:13 |