Podzimní rovnodennost: Slunce vychází na východě a zapadá na západě

Podzimní rovnodennost: Slunce vychází na východě a zapadá na západě
Bledé slunce nad Vallée Blanche.
Autor snímku Mates
SDÍLEJ:

V neděli 22. září 2024 před třetí hodinou odpolední nastává podzimní rovnodennost. V ten okamžik se ocitne Slunce v rovině zemského rovníku. Jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose. Stejný jev se odehraje zase za půl roku jako jarní rovnodennost.

Jak na to

Podzimní rovnodennost

22.9.2024 - 14:45 h
22.9.2025 - 20:20 h
23.9.2026 - 02:05 h
23.9.2027 - 08:02 h
22.9.2028 - 13:46 h
22.9.2029 - 19:39 h
23.9.2030 - 01:27 h

Slunce vstupuje do znamení Váhy. Podzimní rovnodennost (aequinoctium) startuje astronomický podzim.

Astronomie, zeměpis, čas

Na všech místech na zeměkouli je stejně dlouhý den jako noc (tj. 12 hodin). Slunce vychází na východě a zapadá na západě. Na rovníku se ocitne v poledne přímo nad hlavou. 

To jsou ovšem pouze teoretické hodnoty, protože existuje mnoho vlivů, které mají na svědomí drobné odchylky - například Země není geometricky přesná koule, světlo se v atmosféře láme, v horách je to jinak než na hladině moře.

V den rovnodennosti Slunce osvěcuje oba zemské póly, kde se střídá polární den a noc.

Na severní polokouli nastává podzimní rovnodennost obvykle 22. či 23. září. Vzácně může být i 21. září (nejdříve roku 2092) a 24. září (naposledy 1931, příště roku 2303).

Wilder Kaiser.

Země urazí každý rok na své dráze okolo Slunce 939,2 milionů kilometrů průměrnou rychlostí 29,8 km/s. Rychlost není stejná, mění se podle vzdálenosti od Slunce. Podle Keplerových zákonů totiž planety obíhají kolem svých sluncí po eliptických drahách a slunce je v jednom ohnisku příslušné elipsy. Jeden oběh kolem Slunce trvá Zemi 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,7 sekund. Země je nejblíže ke Slunci v přísluní na začátku července, opakem je odsluní na počátku ledna. 

Vyvracíme mýty o rovnodennosti:

* Rovnodennost nezávisí na vzdálenosti Země od Slunce.

* Rovnodennost neurčuje administrativní začátek podzimu. Protože čas východu a západu Slunce se nemění symetricky, určuje oficiální kalendář začátek podzimu na poslední neděli v říjnu.

* Astronomický den a noc jsou v době rovnodennosti stejně dlouhé. Jenže sluneční kotouč není bod a jeho paprsky se navíc v atmosféře ohýbají (refrakce). V Česku je tedy Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, pod obzorem je tedy jen 11 hodin a 50 minut.

Střídání ročních období, rovnodennost a slunovrat.

Změřte si rovnodennost

Zatímco slunovrat se určuje jen obtížně, neboť délka dne se mění pomalu, rovnodennost lze s přesností jednoho dne určit amatérským způsobem. Protože sluneční paprsky dopadají za rovnodennosti na zemský povrch kolmo k zemské ose, pohybuje se stín libovolného pevného bodu v průběhu dne po přímce -  zeměpisně je to rovnoběžka. Stačí tedy zaznamenat tři polohy stínu téhož bodu v průběhu dne, a pokud leží na přímce, je právě rovnodennost.

Toto pozorování lze uskutečnit například pomocí kolmo zaražené tyče, sloupu elektrického vedení a podobně. Podle prostorových možností je možné využít stín kostelní věže, rozhledny, ale třeba také sluneční hodiny.

Mezi světlem a tmou, hojností a hladem, životem a smrtí

V koloběhu života představuje čas podzimní rovnodennosti stáří a s ním i přicházející moudrost, spravedlnost, nadhled. Děkujeme za úrodu, za bohatý a pestrý život a obracíme se dovnitř do svého nitra, do duše. Všude kolem vrcholí čas hojnosti, sladké ovoce padá ze stromů, sklízí se poslední zelenina, ale je jasné, že se blíží konec. Světlo mění barvu, západy Slunce jsou velice působivé, stromy se barví do červena a žluta. Denní teplo rychle ustupuje nočnímu chladu.

Podzimní rovnodennost je z důležitých astronomických dnů nejméně zmiňovaná lidovými pranostikami. Většinou se týkají počasí v babím létě.

Je-li o podzimní rovnodennosti teplo, bude hezký podzim.

21. září: Na svatého Matouše vyschne v lese každá kláda.

22. září: Je-li jasno na svatého Mořice, bude v zimě mnoho větrů.

23. září: Svatá Teklička doslazuje jablíčka.

V Japonsku je podzimní rovnodennost státním svátkem. Japonci navštěvují rodinné hroby a také své žijící příbuzné.

Ve Velké Británii se slaví den díků za sklizeň už od doby Keltů a Galů.

V Evropě je stromem podzimní rovnodennosti a stáří již od od antických dob bílý topol či osika s chvějícími se listy. Zároveň je to dřevo, ze kterého se vyráběly štíty bojovníků. Do starého Řecka ho měl přivézt Hérakles / Herkules z Epiru, hornatého balkánského kraje na hranicích dnešní Albánie a Řecka. V římské legendě si Herkules triumfálně ověnčil hlavu ratolestmi bílého topolu poté, co v doupěti na Aventinu v Římě zabil zlého obra Káka. Listy na jeho čele přitom zbělely sálavým žárem, který obr vydával.

Černý topol byl v předhelénském Řecku pohřebním stromem zasvěceným Matce Zemi, pro vzdělanější vrstvy byl symbolem ztráty vší naděje.

V mezopotamských hrobech byly nalezeny čelenky z osikových lístků.

Ve starém Irsku byla měřící tyč výrobců rakví vyráběna ze dřeva bílého topolu, snad jako připomínka duším zemřelých, že toto není konec. 

Jabloň plná plodů - jaké bohatství!
Jako hostinec, nezměrné! 
Urostlý keř, na pěst tlustý drobných ořechů, 
plná zelená masy větví.

Eilís Dillon: Raná irská literatura

Známým keltským svátkem na oslavu podzimní rovnodennosti je Mabon neboli Alban Elfed či Meán Fómhair. Nese v sobě mytický motiv o sestupu bohyně do podsvětí. Stejně jako její světlo opouští tento svět, tak se i příroda zahaluje do podsvětního hávu.

Erbovními rostlinami jsou  bodláky, kapradí, klejicha, kokořík, měsíček, mučenka, myrha, obili, růže, styrač lékařský, šalvěj a žalud.

Mabon (Velký syn) je velšské jméno, které odkazuje na syna Velké matky, božího syna světla. Mabon zmizí tři dny po svém narození. Světlo je zahaleno tajemstvím v lůně země, kterou ztělesňuje jeho matka, velká ochránkyně a strážkyně. Mabon obnoví své síly a znovu se narodí. Světlo ukryto v zemi hromadí sílu a moudrost a stává se novým semenem. Mabon se vrací do své matky.

Stejný motiv popisuje řecká báje o Demeter, bohyni Země a dárkyni zrna, a její dceři Persefoně.

 

 

Horydoly.cz Významné dny a svátky

6. ledna 
Tři králové

leden 
Den obětování

20. března 
Jarní rovnodennost

2. února
Hromnice

únor
Popeleční středa

duben 
Velikonoce (zvyky a tradice), Velikonoce (jak se slaví ve světě)

duben 
Pašijový týden

30. dubna 
Čarodějnice (Praha), Čarodějnice (Polabí), Čarodějnice (Ralsko)

1. května 
První máj

květen
Zmrzlí muži

27. května 
Atentát na Heydricha

15. června
Svatý Bernard

21. června 
Letní slunovrat (tradice) a Letní slunovrat (významné datum) a Pražské slunovratové mystérium

12. srpna 
Perseidy

srpen 
Ramadán a Happy Ramadhan

21. srpna
Okupace Československa v Praze a Karlových Varech 

22. září
Podzimní rovnodennost

28. září
Vražda svatého Václava

září
Babí léto

28. října
Vznik Československa

31. října 
Samhain

2. listopadu 
Dušičky a Vzpomínka na věrné zemřelé

11. listopadu
Svatý Martin

6. prosince 
Mikuláš

21. prosince 
Zimní slunovrat

24. prosince 
Štědrý den (Ježíšek a Děda Mráz), Štědrý den (kdo nosí dárky)

25. prosince 
Vánoce a zimní slunovrat

prosinec 
Advent

prosinec 
Perchty a krampusové (Rakousko)

Horydoly.cz Co je letní a zimní čas? a Kde najdeme přesný čas? a Gregoriánský kalendář

ZVĚROKRUH: Reálie, mýty a nesmysly

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Zimní čas letos

Inu vaše je konstatování, moje názor a přání.  A  Je snad  na občanech ve státě a ne na nějakých úřednicích, jak to je a bude.

  • Autor Honza
  • Datum a čas 23.9.2023 20:46
Reaguj
Zimní čas letos

Přechod z letního na zimní čas bude letos 29. října. Hodiny se posunou v noci ze soboty na neděli ve 3 hodiny ráno na 2. hodinu.

Zimní a letní čas nemá nic společného s astronomickým časem, tedy ani rovnodenností. Je to ekonomické opatření na šetření energiemi z dob průmyslové revoluce. Tedy pozůstatek z doby, kdy mnoho lidí chodilo do práce ve stejnou dobu a pracovali na stejném místě, typicky v továrně. Zároveň všechny děti chodily ve stejnou dobu do školy nebo školky. Tehdy se vyplatilo pracovat a učit v době, kdy bylo nejvíce denního světla. Udělalo se to nejjednodušeji zavedením dvou "časů".

V evropských zemích včetně Čech byla zaveden 1916, v Rusku a USA 1918 během 1. světové války. Pak byl kromě Ruska zrušen.

V Česku byl znovu zaveden Němci 1940 za 2. světové války a zrušen 1947. Poslední zavedení letního / zimního času u nás bylo 1979. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší, trvá do posledního víkendu v říjnu. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii.

Reaguj
INU

https://www.e15.cz/zmena-casu-letni-cas

  • Autor Honza
  • Datum a čas 23.9.2023 12:10
Reaguj
INU

Bylo by třeba našim pomazaným hlavám říci, aby s rovnodenností ukončili onen letní čas, když už ho nemíní zrušit. Léto už  totiž skočilo a přírodu naštěstí ovládnout nemohou..

  • Autor Honza
  • Datum a čas 23.9.2023 11:58
Reaguj
Rovnodennost na pólech

to záleží, jak máte přesný teodolit, jestli máte "školní" minutový teodolit s šedesátinným dělením kruhu, potom naměříte den a noc úhlovou minutu od pólu (tedy na 89°59´šířky) - tedy přesně jednu námořní míli.

  • Autor Lukas B.
  • Datum a čas 23.9.2019 15:34
Reaguj
Rovnodennost na pólech

Hned vedle pólu, třeba jenom milimetr.

Reaguj
Rovnodennost na pólech

Při rovnodennosti je na všech místech na zeměkouli stejně dlouhý den jako noc (tj. 12 hodin) a současně v den rovnodennosti Slunce osvěcuje oba zemské póly, kde se střídá po 6 měsících polární den a noc. V jaké vzdálenosti od pólu ( na jaké rovnoběžce) se začíná projevovat efekt dvanáctihodinového dne v den rovnodennosti?

  • Autor Helena
  • Datum a čas 1.4.2019 14:51
Reaguj
oprava

V článku jste to popletli s přísluním a odsluním. Je to přesně naopak, než uvádíte.

Reaguj
Rovnodennost

Takle, ve skutečnosti o rovnodennosti dojde k tomuto : sponice střed Slunce střed Země svírá přesně pravý úhel s půdorysným průmětem zemské osy do roviny ekliptiky. Tím pádem je rovina celého poledníku, tedy celé poledníkové kružnice, např. 10° a současně 190°(při číslování od 0 do dvou Pí) resp 10°vých. délky a současně (170°záp. délky při číslování od 0 do plus Pí a od 0 do minus Pí) naráz osvícena paprsky Slunce, čili na všech těchto bodech naráz nastane jaro i podzim (dle polokoule). Říci, že paprsky dopadají kolmo na osu je sice v tu chvíli též pravda, opravdu na tu osu rotace kolmé jsou, ALE je to dost "zjednodušené". K tomuto by totiž došlo, ikdyby sklon osy byl nulový, čili i kdyby byla přesně kolmá osa rotace na rovinu ekliptiky a pak by bylo jaro a současně podzim neustále po celý rok.. Takže ještě jednou, nikoliv JEN paprsky dopadjí kolmo na rotační osu, ale spojnice těžiště Slunce těžiště Země je kolmo na pravoúhlý průmět rotační osy do roviny ekliptiky a to je pravá příčina rovnodennosti. Kdyby totiž osa rotace byla kolmá rovinu eklitiky, tak by paprsky vždy svítily kolmo na osu a sice především proto, že pravoúhlý průměr té osy je pouhý bod a bod (zde tedy úsečka o nulové délce)  je na spojnici střed Slunce a střed planety kolmý vždy (ovšem triviálně) podobně jako skalární součin směrového vektoru s nulovým a to je nezajímavé řešení, s kterým není třeba se zabývat. Takže nejde ani tak o ty paprsky, ale o vzájemné geometrické postavení Slunce a Země  a při skloněné rotační ose. Jistěže jsou v tu chvíli jak kolmé na osu v obecném sklonu, tak především na její pravoúhlý průmět do roviny ekliptiky ale řeší se vzájemná poloha a ta je dána pravým úhlem mezi spojnicí těžíšť těles(centrálního a obíhajícího) a pravoúhlým půdorysným průmětem osy rotace do roviny ekliptiky)

  • Autor aztli
  • Datum a čas 22.9.2018 16:59
Reaguj
Působivé

Zajímavý článek.

Reaguj
Celkem 10 příspěvků v diskuzi


Zimní slunovrat začíná opravdovou zimu a vrací nám světlo

Zimní slunovrat začíná opravdovou zimu a vrací nám světlo

Zimní slunovrat se odehraje v sobotu 21. prosince 2024 přesně v 10:21 hodin. Noc je nejdelší a den nejkratší z celého roku. Důvodem je, že naše severní polokoule je nejvíce odchýlená od Slunce.... celý článek

Podzimní rovnodennost: Slunce vychází na východě a zapadá na západě

Letní slunovrat je významné datum

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Popeleční středa, kříž z popela třeba

Popeleční středa, kříž z popela třeba

Popeleční středou vstupují křesťané do čtyřicetidenního půstu. Jeho smyslem je duchovní očista člověka. Připadá na 5. března 2025.
Jaro začíná dnes nad ránem

Jaro začíná dnes nad ránem

Jarní rovnodennost nastává v okamžiku, kdy střed slunečního kotouče stane přesně nad rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana. Den a noc jsou stejně dlouhé (12 hodin). Od této chvíle se Slunce vrací
Letní slunovrat je významné datum

Letní slunovrat je významné datum

Ve čtvrtek 20. června 2024, přesně ve 22:51 hodin skončí nejdelší den. Od zítřka se dny začnou zkracovat přes podzimní rovnodennost až po zimní slunovrat o Vánocích. Co se v minulosti stalo
Slunovrat otevře léto - slaví ho křesťané i pohané

Slunovrat otevře léto - slaví ho křesťané i pohané

Ve čtvrtek 20. června 2024 pozdě v noci nastane letní slunovrat. Po svítání přijde nejdelší den a po západu slunce nejkratší noc.
Pašijový svatý týden Velikonoční

Pašijový svatý týden Velikonoční

Nejvýznamnější křesťanské svátky Velikonoce, kdy byl ukřižován a potom vstal z mrtvých Ježíš, jsou úzce spjaté se starými pohanskými rituály. Každý den tak zvaného Svatého týdne přes Velikonocemi (též zvaný Pašijový týden)

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Spezi - veletrh Německo, Lauchringen 27.-28.4. Alternativní cyklistika 27.4.
Lodě na Labi Nymburk 29.4.-8.5. 29.4.
Špindlerův Mlýn - zahájení letního provozu lanovek Špindlerův Mlýn 1.5.
Parníkem na Slapy Praha 4.5.-29.9. 4.5.
Hobby - veletrh České Budějovice, výstaviště 9.-12.5. 9.5.
Cestoslet - festival Běšiny 9.-12.5. 9.5.
Rodina a volný čas - veletrh Louny 17.-19.5. 17.5.
Keramický den Kostelec nad Černými lesy 25.5.
Letní sraz zimních táborníků Uherský Ostroh 7.-9.6. 7.6.
ITE - veletrh Hong Kong 13.-16.6. Cestovní ruch 13.6.

Diskuse

itkqxvsid valtrex cream price, 22.4.2024 21:25, 117 příspěvků
svqmnxis prednisone 54899, 22.4.2024 21:09, 1 příspěvek
Most superbly Cannabis pr... DeweyItach, 22.4.2024 20:38, 1 příspěvek
EARN MORE FROM YOUR WEBSI... Bryanpyday, 22.4.2024 20:08, 16 příspěvků
mhxanyal metformin 1000 mg cost, 22.4.2024 19:51, 2 příspěvky
yicahbaw synthroid 0.050 mg, 22.4.2024 19:20, 2 příspěvky
V Říčanech nejezděte rych... Michael Beranek, 21.4.2024 18:21, 3 příspěvky
Bernina strašný news, 20.4.2024 11:13, 1 příspěvek
Nedej na nějaké rádobychy... Michael Beranek, 18.4.2024 17:34, 10 příspěvků
Prostě nehoda Horydoly, 18.4.2024 11:52, 10 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

135 let turistického značení Horydoly , 20.4.2024 19:20
EXPEDÍCIE (jar 2024) Horydoly , 20.4.2024 17:50
ČSK media - změny na PR p... Horydoly , 19.4.2024 12:00
S Winterbergem na Dobešku Horydoly , 11.4.2024 0:02
Re: Praha Horydoly Open, 10.4.2024 10:32
Tipy na dámské běžecké bo... Horydoly Open, 10.4.2024 10:11
Zákolany Horydoly , 8.4.2024 18:24
Lojzovka Horydoly , 8.4.2024 18:23