Vánoce neboli zimní slunovrat

Končí období tmy, chladu a smrti. Od Dušiček do Vánoc jsou otevřené hranice mezi světy mrtvých a živých. My na tomto světě vzpomínáme na ty, kteří mezi námi už nejsou. Na svátek Všech svatých jim osvětlujeme cestu svíčkami. Na Štědrý večer pro ně necháváme místo u našeho stolu a připíjíme na jejich počest. 

Zimní slunovrat je důvodem k radosti a oslavě. Ačkoliv nás ještě čeká dlouhá zima, máme naději, že se dny prodlužují a jaro se blíží.

Vánoce jsou svátkem Slunce

Každá kultura slaví zimní slunovrat. My tomuto svátku dnes říkáme Vánoce a naroubovali jsme na něj symbol lásky Ježíše Krista. Druhý nejvýznamnější křesťanský svátek 25. prosince Hod boží vánoční odpovídá datu, kdy se měl narodit Ježíš Kristus.

První křesťanská písemná zmínka o oslavách narození Páně pochází z roku 336 (seznam mučedníků Depositio Martyrum) a 354 (Filokalův chronograf / kalendář). Ovšem už biblický Hippolytův komentář z přelomu 2. a 3. století, označuje středu 25. prosince jako datum Kristova narození. To potvrzuje římský historik Sextus Iulius Africanus ve svém díle Chronografiai z roku 221. Svátek ale křesťané začínají slavit až v 7. století.

Zrození Slunce ve stejnou dobu se ovšem oslavuje také v Asii a u severoamerických Indiánů. V Evropě antičtí Řekové vzývají zrození Hélia, boha Slunce. Římané mají svátek zasvěcený etruskému otci bohů Saturnovi. V roce 274 císař Aurelián stanoví datum Saturnálií na 25. prosince. Ten den dostává název Natalis solis invicti (Zrození nepřemožitelného Slunce).

Slované jako věřící pohané  

Slunce oslavují také Slované. Nevíme, jak se jmenovali jejich bozi v České kotlině, ale římští spisovatelé zaznamenali u jižních balkánských Slovanů a němečtí spisovatelé u severních polabských slovanů bohy spojené se světlem: Svaroga - boha nebeského světla, přemožitele tmy a chaosu, Dažboga - boha Slunce, a Svarožice - boha ohně.

O tehdejším pohanském kalendáři svátků nevíme nic, ale mnohé se dá vytušit z pozdějších středověkých církevních zákazů a také z etnografických výzkumů 19. a 20. století. Mnohé zvyky a obyčeje přetrvávají více než tisíc let a věrně odrážejí božské oslavy, rituály a oběti.

Když živí potkávají mrtvé

Nejstarší slovanský bůh Svarog má syna Dažboga (též zvaný Božic). Dažbog je bůh Slunce a o každém zimním slunovratu znovu narodí jako malé dítě, během jara dospěje, o letním slunovratu získá sílu, na podzim stárně a o zimním slunovratu (podle jiné verze o podzimní rovnodennosti) zase umírá.

Mezi tím je ovšem pozemský svět bez ochrany. Pokud uvažujeme jen zimním slunovratu, jde o jednu hodobóžovou noc, ale pokud o podzimní rovnodennosti, je to se světem špatné od Dušiček do Vánoc. Hranice mezi živými a mrtvými se stírá, můžeme hovořit s předky, žádat je o pomoc anebo aspoň přímluvu, ale také nám budou škodit běsi, upíři, nebezpeční duchové, vlkodlaci a víly.

Existuje jediná spolehlivá ochrana - světlo. Proto se také na Dušičky pálí svíčky a na Vánoce stejně tak. Nakonec je jedno, zda se jedná o prastaré voskovice doma v chalupě, důstojné svíce v kostelích nebo elektrické blikající ošklivosti omotané okolo stromečku či připevněné na rodinném domku. Účel plní stejný - chrání lidi před nebezpečnými silami temnot.

Ještě na konci středověku se snažila křesťanská církev vymýtit noční slavnosti spojené s pálením ohňů v tuto dobu. Nakonec zavedla tak zvané bdění v kostelech, což je vlastně totéž, co provozovali pohané.

Mimochodem děti počaté v tuto dobu měly největší šanci na přežití, protože se narodily do doby hojnosti po sklizni, matky měly dost mléka a batolata měla zajištěnou výživu nejméně do konce podzimu.

 Významné dny a svátky

6. ledna 
Tři králové

leden 
Den obětování

21. března 
Jarní rovnodennost, Jaro začíná

duben 
Velikonoce (zvyky a tradice), Velikonoce (jak se slaví ve světě)

duben 
Pašijový týden

30. dubna 
Čarodějnice (Praha), Čarodějnice (Polabí), Čarodějnice (Ralsko)

1. května 
První máj

27. května 
Atentát na Heydricha

21. června 
Letní slunovrat a Pražské slunovratové mystérium

12. srpna 
Perseidy

srpen 
Ramadán a Happy Ramadhan

22. září
Podzimní rovnodennost

28. října
Vznik Československa

31. října 
Samhain

2. listopadu 
Dušičky

6. prosince 
Mikuláš

21. prosince 
Zimní slunovrat

24. prosince 
Štědrý den (Ježíšek a Děda Mráz), Štědrý den (kdo nosí dárky)

25. prosince 
Vánoce a zimní slunovrat

prosinec 
Advent

prosinec 
Perchty a krampusové (Rakousko)

 Co je letní a zimní čas? a Kde najdeme přesný čas?