Hřebenová cesta Česko-polského přátelství

Pramen Labe

Každých pár kilometrů uvidíme něco zajímavého. Hned za prvním kopcem sejdeme do mělkého sedla, kudy procházela výše zmíněná historická Slezská stezka, dnes nazývaná Česká cesta. Těsně pod sedlem pramení Labe.

Mužské a Dívčí kameny

Na Vysoké pláni stojí strašidelný objekt, který býval kdysi obrovským horským hotelem Schneegrubenbaude. Dnes slouží pouze jako vysílač. Poláci mu ironicky říkají Wawel podle svého ikonického hradu v Krakově. Vedle něj pohlédneme do ještě strašidelnější hloubky Sněžných jam. Skalní kuloáry spadají pod nohama téměř kolmo do Sněžného kotle.

Následují Mužské a Dívčí kameny. Pěšina se proplétá pod bizarnímu žulovými věžemi.

Špindlerovka

Slezské sedlo rychle proběhneme. Tady je civilizace. Vede sem silnice, jezdí sem auta i autobusy, je otevřeno několik hotelů a restaurací. Nejznámější z nich jsou Špindlerovka a Erlebachova bouda.

Po polské straně podejdeme Šišák a Stříbrný hřbet. Polední kámen nám připomíná předchozí Dívčí i Mužské kameny. Skalní kotle Velkého a Malého Stavu zase vypadají jako Sněžné jámy.

Sněžka

Okolo Slezského domu vystoupáme po řetězové cestě na Sněžku a na druhé straně z ní sejdeme na Svorovou horu. Otevírají se nám málo známé výhledy daleko do polských rovin. Okolo chaty Jelenka sejdeme na Pomezní boudy, o nichž platí totéž, co o Slezském sedle.

Historické Sudety

Prvním člověkem, o kterém víme, že znal Krkonoše, byl egyptský geograf Klaudios Ptolemaios okolo roku 100 po Kristu. Celé pohoří od Krušných hor k Jeseníkům nazýval ve své mapě Sudety (Kančí hory). Kdo a jak tudy procházel, ovšem nevěděl ani on sám.

Ve středověku už jistě existovala Slezská stezka z Vrchlabí nahoru přes Rennerovy boudy, Výrovku, Luční boudu a dolů do Karpacze. Turisté po ní těžko chodili na výlety, ale spojovala hornické obce na slezské a české straně hor. Možná po ní vtrhl se svým vojskem Boleslav III. Křivoústý do Čech, kde hodlal pobít znepřátelené Přemyslovce. Pokud šel na podzim roku 1110 opravdu tudy, zaskočil své nepřátele dokonale. Nikdo nečekal, že těžce ozbrojení vojáci projdou skrze pralesy, bažinami, skalnatými svahy i vysokými horami. Čechy tehdy porazil na hlavu u Smiřic v rovinách pod horami.

Velkým turistickým počinem se stala Blauer Kammweg. Modře značená hřebenová túra procházela všemi sudetskými pohořími od Blankensteinu až k Pradědu. Byla založena roku 1902 ve Varnsdorfu na schůzi německých horských a turistických spolků severních Čech a jižní Lužice. V době největší slávy měřila 1200 kilometrů. Spuštění Železné opony po 2. světové válce tento grandiózní projekt zarazilo.

 Čtěte zajímavosti z krkonošských hřebenů:

Německé názvosloví v Krkonoších

Noc na hřebenech Krkonoš: v boudě nebo přístřešku?

Za dva dny přes Krkonoše