Mamko moja, ja sa vydávať mám

Mamko moja

1. Mamko moja, já sa vydávat mám,
mamko moja, já sa vydávat mám,
chodí za mnú, z Javoriny cikán.

2. Cikán sa mi prevelice lúbí,
cikán sa mi prevelice lúbí,
pretože má, pekné bělé zuby

3. Bělé zuby, kaderavé vlasy,
bělé zuby, kaderavé vlasy,
to cikána, prevelice krásí.

4. Preto som ťa, dcéro nechovala,
preto som ťa, dcéro nechovala,
aby som ťa, cikánovi dala.

Slavný kupletista Zefi

Písnička vyšla tiskem roku 1920 jako kuplet v nakladatelství Edice Veselost, J. Heřman Zefi, Praha. 

Zefi, vlastním jménem Josef Heřman (1872 - 1955) strávil celý život v Praze. Živil se jako zpěvák, autor kupletů a komických scén a také jako nakladatel lehkých žánrů. Tvořil také pod pseudonymy Josef Zeffi-Heřman, Josef Zefi, Josef Zeffi, Josef Zefíček, Silvestr Laštovička, Silvestr Vlaštovička a Sylvestr Lašťovička.

Otec pracoval jako podomek. Zefi se vyučil řezníkem a uzená­řem. Byl urostlé vysoké postavy. Divadlo začal hrát s ochotníky a později se vydal na profesionální divadelní dráhu. Působil u kočov­ných společností E. Rotta, F. Knábla, J. Faltyse a K. Stockého, mezi tím byl statistou v Národním divadle. Během Národopisné výstavy 1895 účinkoval jako kupletista v různých programech, pořá­daných na Výstavišti, především v České hospodě.

Od 1897 byl šantánovým umělcem nejprve u Páslera v Apollu na Fügne­rově náměstí, později 1898 u Šindeláře v Orfeu na Královských Vinohradech, 1900 u Sýkory ve Varieté v Ce­letné ulici, 1902-1903 u A. Kohna v Typografické besedě, 1903-1906 u Sýkory v německojazyč­ném Orfeu ve Dvorním pivovaru jako jediný český komik, 1907-1909 tamtéž jako člen Umělecké družiny R. Kamenského, 1909 u F. Hartmana U Medvídků, 1910 v záhřeb­ském Orfeu, kde se stal ředitelem, 1911 u Cihelky a nakonec 1912-1914 nazpátek u F. Hartmana.

Uměleckou čin­nost ukončil a v Praze na Novém Městě otevřel obchod s mandlem, papírnictvím a naklada­telstvím, v němž v letech 1922-1942 vydával své i cizí šantánové texty, zejména v Edici Veselost.

Prosadil se zejména kuplety a sólovými vý­stupy jako představitel typických pražských fi­gurek, které ztvárňoval ve výpravných kostýmech (Harfeník Nováček, Švec Věchet, Dědeček z Vyšehradu). Jeho hu­mor byl neučesaný, dryáčnický a upovídaný. Napsal dva tisíce písní a šantánových čísel. Dodnes žijí jeho nejslavnější hudební kusy Točte se, pardálové, Nešťast­né kalhoty a Bacil přes tyfus a raky.

Manželka Marie Heřmanová (1882-1933) byla původně ko­loraturní zpěvačka. Přeorientovala se na šantánovou subretu. Zahrála si ve filmech Děvče z hor (1924), Příběh jednoho dne (1926) a Skalní ševci (1931).

Další verze písničky zde: Podlužánek a Velký zpěvník a Midisoubory

Co je kuplet?

Kuplet je píseň jednoduché formy, zpravidla s refrénem. Vycházel z prozódického dvojverší. Obsah je obvykle aktuální, satirický a žertovný. Uplatňuje se zejména ve fraškách, kabaretech a šantánech. 

Francouzský a německý kuplet žil již v 18. století, první české kuplety se objevují až v době národního obrození před 1848. K nejoblíbenějším skladatelům patřil Josef Šváb-Malostránská a Karel Hašler.

Na začátku 20. století měly šantán, tingltangl, music hall nebo kabaret ustálené žánry - kuplet, kostýmní monolog, duet s gesty a dráždivý dámský výstup.

 Historie písniček na HORYDOLY

Až ztichnou Bílé skály

Bim Bam

Byla cesta ušlapaná

Den přeslavný jest k nám přišel

Dopis Svobodné Evropě

Důl McLaren

Hotel Savoy

Když jsem já šel tou Putimskou bránou

Mamko moja, já vydávať sa mám

Narodil se Kristus pán

Po Starých zámeckých schodech

Rosa na kolejích

Sil jsem proso na souvrati

Ten, kdo si hraje

Tibetská nomádská píseň

Tichá noc, svatá noc

Trucker´s Hitch

V půlnoční hodinu anděl se zjevuje

Whisky to je moje gusto

Česká hymna: Kde domov můj

Tibetská hymna

SEZNAM: Zpěvníky na internetu