Slaň ze dvou cepínů a pak je stáhni s sebou!

Slanění ze dvou cepínů je oblíbenou kratochvílí metodických kurzů. Obvykle se učí, když už je probrané všechno ostatní, protože se jedná až o poslední možnost, jak se dostat po laně dolů. 

Nebezpečná akce

Ani my tento způsob slanění příliš nedoporučujeme. I když ho připravíte správně, věnujete mu velkou pozornost, jste pečliví a vše několikrát překontrolujete, stoprocentní jistotu nikdy nemáte.

Proč se přesto slanění ze dvou cepínů někdy praktikuje, má dva hlavní důvody:  

1) Na sněhové pláni nemáte k dispozici lepší slaňovací stanoviště než dva cepíny.

2) Potřebujete cepíny stáhnout dolů za sebou a pokračovat v sestupu.  

Typicky se tímto slaněním překonávají převěje ve žlabech, první nejstrmější úseky při sestupu ze zasněžených vrcholů, zasněžené ledovcové prahy, příhorní ledovcové trhliny a vůbec krátké strmé úseky na zimní túře ať už pěšky nebo lyžích.

VIDEO: Demontovatelné slanění ze dvou cepínů

Doporučujeme ovšem nejdříve zkusit slanit jakkoliv jinak. Podle pořadí bezpečnosti je to z pevného slaňovacího oka (není někde v okolí zalepený borhák nebo prasečí osácek?), z vlastního zdvojeného stanoviště ve skále (lze zatlouct skoby, nahodit smyčky na hroty, založit uzle či vklíněnce?), z vlastního ledového šroubu či Abalakových hodin (je někde kus spolehlivého ledu?), z vlastního jednoduchého stanoviště (smyčka obhozená okolo skalního zubu nebo stromu je dobrá, jedna skoba či vklíněnec jsou nebezpečné), ze sněhové kotvy (v dobrém sněhu je to dobrá možnost), ze sněhové hrušky (na tvrdém firmu je to akceptovatelné).

Pokud žádnou z předešlých slaňovacích metod nelze použít, pak teprve uvažujte o demontovatelném slanění ze dvou cepínů!

Jestli ani to nelze udělat, nezbývá nic jiného, než improvizované slanění, při kterém nechát nahoře své vybavení - cepíny, lyže, nebo sněhové lopaty.

Jak na to?

Jano Blažej ukazuje, jak slanění ze dvou křížově umístěných cepínů připravit:

* Ve středně tvrdém sněhu vykopejte půl metru až metr hlubokou rýhu kolmo ke směru sestupu. Musí být v ještě bezpečném terénu!

* Kolmo z ní ve směru sestupu prohrábněte žlábek pro lano, na kterém budete slaňovat.

* Svažte hlavy obou cepínů smyčkou.

* Svázané cepíny vložte do připravené rýhy. Vodorovně uložený je níže ve svahu, kolmo zapíchnutý se o něj opírá výše ve svahu.

*  Okolo hlavy kolmého cepínu přehoďte slaňovací lano. Lano musí vést pod hlavou kolmého cepínu a nad vodorovným cepínem.

* Na kolmý cepín přivažte na dolním konci prusikovací smyčku, veďte ji zadem přes vodorovný cepín a vepředu ji prusikovým uzlem připojte ke slaňovacímu lanu (za toto lano budete tahat po slanění).

* Na konci slaňovacícho lana udělejte bezpečnostní uzel.

* Přidusejte sníh okolo cepínů.  

* Vše zkontrolujte!

* Vložte oba pramena lana do slaňovátka, případně se pojistěte prusikovým uzlem, a opatrně slaňte.

* Po slanění se na stanovišti zajistěte. Táhněte za jeden pramen lana, na který jste upevnili prusikovým uzlem spodek kolmého cepínu. Stáhnete k sobě lano i oba cepíny najednou.       

Vytažení kolmého cepínu nahoru pomocí prusiku způsobí, že se celé slaňovací stanoviště rozpadne, a vy jej stáhnete lanem k sobě dolů. Přední vodorovný cepín má funkci opěrnou a brání proříznutí stanoviště skrze sníh během slaňování.

DOPORUČUJEME: Metodu pečlivě nacvičte předem! Jinak ji raději nepoužívejte.

POZOR: Může se stát cokoliv i při velké pečlivosti! Největší úskalí představuje kvalita sněhu. Dobrý sníh je velmi pevný a udrží velkou váhu, ale pokud je v něm trhlina, provzdušněné místo, nebo převěj, může povolit i při malém zatížení. Druhé úskalí je složitost konstrukce. Je velmi obtížné udržet v laně, smyčkách, cepínech a poutkách pořádek. Při tom jediná chyba způsobí katastrofu. Třetí riziko tkví v začátku slaňování. Lano musí vést co nejvíce při zemi. Pokud ho horolezec omylem nadzvedne, vytáhne zároveň cepíny, stanoviště se předčasně rozpadne a člověk se zřítí do hlubiny.

VYBAVENÍ: Dva cepíny (lepší jsou dlouhé s rovným topůrkem, tedy turistické nebo skialpinistické), horolezecké lano, slaňovátko s karabinou (nebo slaňujeme bez něj pomocí Dülferova sedu), dvě prusikovací smyčky cca 1 m (podle délky cepínu), případně další prusik na sebezajištění při slaňování. 

 Horolezecká metodika

Jak správně upínat stoupací železa:
Mačky nasadit, raz-dva!

Jaké cepíny a mačky jsou potřeba:
Peníze u ledu

Jaká výstroj a výzbroj se bere na zimní túru:
Vybavení na lezecké akce a Co sbalit do Vysokých Tater na zimu

Když berete s sebou lyže:
Co je potřeba na skialpinismus

Jak lézt sněhové stěny:
Horolezectví v jarním firnu

Jak lézt v zimě po skále:
Drytooling kombinuje skálu a cepíny

Jak šplhat po laně:
Prusik: stačí smyčka, uzel a lano

Jak jistit přes tělo nebo přes rameno:
Horolezecké jištění přes tělo

Slaňování bez úvazku:
Dülferův sed

Slaňování na sněhu:
Jak se slaňuje ze sněhové hrušky

Když se nestačíte vrátit z túry:
Jak dobře bivakovat?

Největší nebezpečí zasněžených hor:
Laviny číhají na každém kroku a Lavinová situace 1.-5. stupeň

Lavinová výbava:
Skialpinistova Svatá trojice a Lavinový vyhledávač

Když se propadnete na ledovci:
Vytahování z ledovcové trhliny v Jizerkách a Vytahování v Krkonoších

Zdravotní komplikace:
Omrzliny jsou nevyzpytatelné a Podchlazení zabíjí a Výšková nemoc

Jak se cítí nováček v zimních horách:
Poprvé ve Vysokých Tatrách