Osvald Hons: Zaniklé obce kolem Ralska

Osvald Hons: Zaniklé obce kolem Ralska
Osvald Hons: Zaniklé obce kolem Ralska.
Autor snímku REPRO Horydoly
SDÍLEJ:

RECENZE Zaniklé obce jsou hitem tuzemské vlastivědy už dvacet let. Celostátní i regionální vydavatelství chrlí na papíře, internetu, v televizi i rozhlase desítky výborných i špatných publikací na téma nedávné historie krajiny, měst a vesnic. K těm lepším se řadí tlustospis Osvalda Honse o pěti stech stranách nazvaný prostě Zaniklé obce kolem Ralska.

Osvald Hons: Zaniklé obce kolem Ralska
Výzdoba vojenské ubytovny v Jablonečku (1991).
Autor snímku Kuba Turek
Jak na to

Verdikt Horydoly **** 

* zhola zbytečná publikace 
** je dobře, že to vyšlo 
*** za ty peníze to stojí 
**** výborná a poučná publikace 
***** to musíte mít

Publikaci koupíte například v turistickém infocentru v Kuřívodech nebo v muzeu Vystěhovalectví do Brazílie v Náhlově.

Ralsko a okolí stále ještě obestírá rouška tajemna. I když víme mnohé ze zdejších dějin, neznáme všechno a už se to asi nikdy nedozvíme.

Na rozsáhlém území mezi Mnichovým Hradištěm a Českou Lípou se totiž vždy žilo špatně, chudě a život tu nikdy nebyl jistý. Nikdo se o něj moc nezajímal, a když už se zajímal, tak to většinou dopadlo špatně.

Málo vody, špatná půda, žádné nerosty 

Od raného středověku tady zakládali vesnice Slované. Jejich vsi se poznají podle toho, že byly postavené spíš na rovině a měly kruhový nebo elipsoidní půdorys. Štíty domů byly otočené k návsi a pole se paprskovitě rozbíhala ven od vesnice.

Později přicházeli kolonizátoři z německého prostředí na pozvání Přemysla Otakara a následně jeho vnuka Přemysla Otakara II. Germánské vesnice se poznají podle toho, že jsou vystavěné v údolích podél potoků a jejich půdorys vypadá jako dvě řady domů postavených podél hlavní cesty. Pole se táhla od těchto domů kolmo na cestu.

Dodnes jsou fungující vsi i zbytky těch, které nepřežily do současnosti, dobře rozeznatelné. Jejich základy jsou už skoro tisíc let stejné. Velmi dobře patrná je i jazyková hranice, která mezi nimi probíhala. Ačkoliv byla klikatá, germánský i slovanský živel se tu bez problémů mísil, přesto na německých návsích rostou duby a na českých lípy.

Celý středověk se kolonizace příliš nedařila, královská, šlechtická i církevní města nikdy nedorostla do plánovaných rozměrů, mnohá zanikla a vesnice se objevovaly a zanikaly tak rychle, jako běží dobře živený kůň.

Hlavní důvody, která jsou dnes známy, byly tři – slovanské vesnice na planinách neměly dostatek vody, německé vsi v údolích neměly dost orné půdy a přes velkou snahu se zde nenašlo dost nerostných surovin, aby se vyplatila těžba ve velkém.

Všude byl totiž písek. Nic než písek a pískovcové skalky. Pro ilustraci uvádíme, že voda do oblasti tzv. Horních vsí (přibližně tam, kde je dnes obrovská obora Židlov), se donášela až do 20. let minulého století. Teprve pak se zaváděly veřejné vodovody a stavěly se lepší silnice. Potoky a rybníky jsou nespolehlivé a přes léto mnohdy vysychají. Dobrá orná půda tady v podstatě neexistuje.

Zároveň kraji neprospělo jeho podivné stategické umístění. Obchodní stezky, které vedly nedaleko, se mu vyhýbaly. Kupci šli raději údolími podél velkých řek a přes velká města k Lužickým horám, které buď překračovaly nebo obcházely směrem do Saska.

Tudy se přesouvaly obrovské armády

Jenže zatímco pro kupce byl kraj pod Ralskem nezajímavý, bohatě ho využívali vojáci. Armády tudy prošli mnohokrát od středověku až po 2. světovou válku. Stratégové věděli, že sasko-české hranice se daly bránit nebo brát útokem pouze přes Lužické hory. A jejich široké podhůří tedy bylo vždy zasaženo útočícími armádami, které tady potřebovaly ubytovat a kraj doslova vyjedly, nebo naopak tudy ustupovaly a potřebovaly nabrat poslední síly před útěkem přes hory nazpátek do Německa.

Nejvíc kraj zřejmě vylidnila Třicetiletá válka, po které zmizelo velké množství menších vesnic a větší se katastrofálně zmenšily. Nešlo při tom jen o přímé vojenské akce, těm zabránil  tehdejší největší majitel půdy Albrecht z Valdštejna, ale o nakažlivé choroby, které vojska šířila.

Tábořily zde obrovské kontingenty švédských vojsk na ústupu.

Velké ztráty obyvatelstva byla zaznamenány také v prusko-rakouské válce, když se tudy po obrovské taktické chybě rakouského velení hrnuli Prusové do bitev u Mnichova Hradiště a Hradce Králové.

Okolí Ralska nakonec neprospěla ani poloha na hranicích Sudet (tehdejším úředním jazykem spíš Deutschböhmen). V podvečer 2. světové války odtud vyhnali Němci Čechy, po válce Češi vyhnali Němce, v roce 1947 vyhnala zbytky Čechů Československá armáda, která si zde udělala obrovský vojenský prostor, a v roce 1968 vyhnala českou armádu Rudá armáda, když Sovětský svaz okupooval Československou socialistickou republiku.

Do toho se ještě zamíchala plošná těžba strategické suroviny uran a na dosud nedořešené problémy s osídlením, zaměstnáním i přírodou bylo zaděláno.

Hons nepíše pro každého

O tom všem vypráví velmi podrobně Osvald Hons ve své knize Zaniklé obce kolem Ralska. Publikace není jenom výčet zaniklých vsí, ale autor popisuje i obce, které zanikly jen částečně, nebo pouze na určitou dobu. Samozřejmě to není čtení pro každého. Ke čtivému beletristickému stylu má autor daleko a také hojná obrazová dokumentace vyžaduje pečlivé prohlížení. Knížku si tedy nejvíce užijí poučení čtenáři, kteří mají k popisovanému kraji hlubší vztah.

Kniha je neobvykle těžká, protože je vytištěná na křídovém papíře. Bohužel této výhody nevyužili vydavatelé dokonale. Na vrub grafika jde především někdy příliš malé měřítko otištěných historických map a tím jejich špatná čitelnost. Ostatně starých katastrálních a podobných mapových výřezů je v knize až moc na to, že téměř nikoho nezajímají. Uvítali bychom naopak současnou komplexní mapu celého území s vyznačenými místy, které kniha popisuje.

Ralsko je a není město

Dnešní Město Ralsko je čtvrtou největší obcí v České republice hned po Praze, Brně a Ostravě. Jeho plocha měří 171 kilometrů čtverečních. Opravdovým městem ovšem není, ačkoliv má tento status. Je to ve skutečnosti velká oblast s roztroušenými vesnicemi a centrem v Kuřívodech, což je sice bývalé město, ale které se nikdy na opravdový význam města nevzmohlo.

Žije zde 1800 obyvatel v devíti obcích - Boreček (Haidedörfel), Horní Krupá, Hradčany (Kummer), Hvězdov (Höflitz), Jabloneček (Gablonz), Kuřívody (Hühnerwasser), Náhlov (Nahlau), Ploužnice (Plauschnitz) a Svébořice (Schwabitz). S Osvaldem Honsem můžeme navíc vzpomenout na Strážov (Strassdorf), Vranov Rabendorf) a Srní Potok (Rehwasser), Okna (Woken), Olšinu (Wolschen), Židlov (Schiedel), Kostřice (Kosterzitz), Černou a Českou Novinu (Neuland, Schwarzwald, Niederwald), Holičky (Hultschken) a další osady.

Mimoň, Město Ralsko 2014. Vázané. Orientační cena 349 Kč.

Doporučujeme k tématu: REGION RALSKO a Zaniklé Ralsko a Spolek historie Mimoňska a Podzemní prostory Ralsko


Zobrazit místo Turistika na větší mapě

Horydoly.cz Publikace o Ralsku na Horydoly

PRŮVODCE Krásy neživé přírody v Podještědí

MAPA Cykloráj Ralsko

MAPA Ralsko 1:25 000

MAPA 7 map pro běžky zadarmo

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

mapy

Čtenář se mě ptal, tak jsem odpověděl. Pokud si myslíš, že lžu, stačí vystoupit z anonymity a předložit důkazy. Nic složitého na tom asi není.

Reaguj
mapy

Tak jo, budeme tedy dělat že máš pravdu a že ti to věříme:-)

  • Autor Miki
  • Datum a čas 7.5.2015 08:28
Reaguj
mapy

Ano. Mj. jsem tam viděl nejlepší průzkumy funkčního čtení v Česku. Už kvůli tomu, že jsem dojednával spolupráci s Kartografií, mým bývalým mateřským podnikem :-)

Reaguj
mapy

Bývalý šéf sekce novin kde se testovaly třeba mixéry to přece musí vědět:-)

  • Autor Miki
  • Datum a čas 6.5.2015 06:57
Reaguj
mapy

Autor to ví, protože v oboru pracoval a pracuje: Jednak jako šéf jedné sekce největších českých novin (které občas tiskly mapy), druhak jako výkonný šéf několika časopisů (šéfredaktor a zástupce šéfredaktora), třeťak jako editor na webu a čtvrťak jako zeměměřič. Všechny tyhle instituce si dělaly různé průzkumy a z nich vycházelo mj., že lidi na mapky nekoukají, nerozumí jim a jsou pro ně ještě odtažitější než jízdní řády.

Reaguj
mapy

" Ostatně starých katastrálních a podobných mapových výřezů je v knize až moc na to, že téměř nikoho nezajímají." ... jak může autor článku vědět že téměř nikoho nezajímají?

Reaguj
Celkem 6 příspěvků v diskuzi


Cyklonovinky 2026

Cyklonovinky 2026

RUŽOMBEROK Krátké zprávy ze světa velkých kol, tlustých pneumatik, odrážedel, skládaček, lehokol, koloběžek a cyklostezek.... celý článek

9 trendů: outdoorová výbava, kterou by měl balit každý turista

Casino uvítací bonus v Česku

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.



Nejčtenější články

Dolní Steyr - příjemná řeka po kajakáře i kanoisty

Dolní Steyr - příjemná řeka po kajakáře i kanoisty

Řeka Steyr má pro vodáky dvě tváře. Divočejší ukazuje v Totes Gebirge. Pod horami ji zadrží velká přehrada Klaus. Pod ní peřeje zkrotnou a řeka nastaví svoji příjemnou tvář.
TEST Elektrokolo Touroll S2

TEST Elektrokolo Touroll S2

Ve městě a na vsi se cítíme na elektrokole Touroll S2 nejlépe. Za dvacet tisíc korun sedláme spolehlivý vehikl do všech podmínek. Moc zábavy si s ním neužijeme, konstrukci má poněkud zastaralou,
Brenta Alta - dobrodružná horolezecká normálka

Brenta Alta - dobrodružná horolezecká normálka

CLIMBING GUIDE Výjimečnou horolezeckou cestu Via Normale poprvé vylezli na Brenta Alta výjimeční horolezci. Ačkoliv se obrovská jižní stěna vypíná přímo proti chatě Pedrotti v pohoří Dolomiti di Brenta, poskytuje dobrodružné
Tichá hřebenovka, výhledy a dobré tempo: jak si užít horský víkend

Tichá hřebenovka, výhledy a dobré tempo: jak si užít horský víkend

Nejlepší horské víkendy nezačínají vždy pod ledovcem ani na slavné ferratě. Stačí hřeben, po kterém se dá jít plynule, občas zvednout hlavu od stezky a zahlédnout krajinu v celé šířce. Právě takové
Infrasauna do podkroví nebo pod schody: Jak vyzrát na atypické prostory

Infrasauna do podkroví nebo pod schody: Jak vyzrát na atypické prostory

Sen o domácím wellness často naráží na tvrdou realitu: nedostatek volných místností. Mnoho lidí si myslí, že pro pořízení sauny potřebují velký suterén nebo prostornou koupelnu. Pravdou ale je, že infrasauny

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Ultra Trail du Mont Blanc Chamonix, Francie 24.-28.8. Horský ultramaraton 24.8.
Bonsaje - výstava Praha, Botanická zahrada Univerzity Karlovy 24.-30.8. 24.8.
Země živitelka - veletrh České Budějovice, výstaviště 20.-25.8. 25.8.
Kozí mejdan Milkovice 27.-30.8. Kulturně společenský festival 27.8.
Mezinárodní horolezecký filmový festival Teplice nad Metují 27.-30.8. 27.8.
Beskydská 7 Třinec 28.-30.8. Horský běh 28.8.
Caravan Salon - veletrh Německo, Düsseldorf 28.8.-6.9. 28.8.
Dračí lodě Letovice, Křetínka 28.-29.8. 28.8.
Dračí lodě Most, Mostecké jezero 29.8.
Birkebeiner - cyklomaraton Norsko, Rena Horská kola 29.8.

Diskuse

Inu Honza, 24.8.2026 12:44, 1 příspěvek
Inu Vorošilov Kuba Turek, 22.8.2026 22:24, 4 příspěvky
Inu Vorošilov Honza, 22.8.2026 18:58, 4 příspěvky
Inu Vorošilov Kuba Turek, 22.8.2026 11:39, 4 příspěvky
Inu Honza, 22.8.2026 10:09, 4 příspěvky
propast vodák Marek, 21.8.2026 23:33, 5 příspěvků
Inu Honza, 21.8.2026 15:07, 1 příspěvek
miliardy? miliony! Kuba Turek, 18.8.2026 17:56, 3 příspěvky
miliardy? matemaťyk, 18.8.2026 13:42, 3 příspěvky
to jsou takový ty představy Lukas B., 18.8.2026 8:56, 3 příspěvky

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Fotbal Horydoly , 25.8.2026 10:33
Re: Oblékněte svůj dům do... Horydoly , 19.8.2026 16:36
Sport Expo: Pražský velet... Horydoly , 19.8.2026 16:10
Jihotyrolská zima láká ro... uhuguet@mailto.plus, 18.8.2026 9:10
Oblékněte svůj dům do vlny uxeuen@mailto.plus, 18.8.2026 9:07
Re: Otava Kuba Turek, 13.8.2026 23:21
Re: Otava Horydoly , 13.8.2026 23:20
Re: Otava Horydoly Open, 13.8.2026 23:19