Blauer Kammweg neboli nejdelší Sudetská hřebenovka

Jejich cílem bylo vyznačit hřebenovku Lužických hor. První část v terénu vznikla z Ještědu na Růžový vrch. Rychle se přidávaly další spolky a stezka nakonec dosáhla monumentální délky 800 km, některé turistické průvodce dokonce uváděly celkovou délku 1200 kilometrů.

Její sláva bohužel skončila po 2. světové válce. Její název dnes nese pouze část bývalé trasy na německé straně Krušných hor.

Modrým hřebínkem v bílém poli byla vyznačena tato trasa:

Durynské Břidlicové hory (Thüringer Schiefergebirge, Thüringer Wald)

Smrčiny (Fichtelgebirge, Elstergebirge)

Krušné hory (Erzgebirge)

Českosaské Švýcarsko (Sächsisch-Böhmischen Schweiz)

Lužické hory (Zittauer Lausitzer Gebirge)

Ještěd (Jeschken)

Jizerské hory (Isergebirge)

Krkonoše (Riesengebirge)

Broumovské stěny (Falkengebirge, Braunauer Wände, Sterngebirge)

Orlické hory (Adlergebirge)

Králický Sněžník (Glatzer Schneeberg)

Jeseníky (Altvatergebirge)

Od roku 1903 byla trasa Blauer Kammweg značena zinkovými tabulemi. Od roku 1920 byly zinkové tabulky měněny za emailové. Na bílém pozadí vyniká modrý čtyřhrotý hřeben. Symbol vymyslel roku 1902 varnsdorfský továrník Otto August. Čtyři zuby hřebenu symbolizovaly čtyři zakladatelské organizace.

SLOVÁCI MAJÍ PODOBNOU Cestu hrdinů Slovenského národního povstání

Ještěd a Lužické hory

První část trasy Modré hřebenovky byla navržena z Ještědu na Růžový vrch roku 1902. Podnět ke zřízení hřebenové cesty vzešel od J. Mohra z Rumburku, cestmistra Horského spolku pro nejsevernější Čechy. Na schůzce bylo také dohodnuto, že náklady na vyznačení trasy ponesou jednotlivé spolky na území své působnosti a dohled bude vykonávat právě Mohr. Hřebenovka měřila 60 km. 

Trasa vedla z Ještědu po Ještědském hřebenu přes Výpřež, Malý Ještěd, Lom, kapli svatého Kryštofa, Malý Vápenný, Zdislavský Špičák a Velký Vápenný do sedla Na rozkoši (dnes se používá název Jítravské sedlo). Odtud trasa pokračovala do Lužických hor na vrchy Vysoká a Ostrý vrch do Horního Sedla, na Popovu skálu, do sedla pod Podkovou k Tobiášově borovici. Zamířila do německého Lückendorf a zase zpět do Čech přes hraniční sedlo Kammloch. Dále pokračovala na Hvozd, Jánské kameny, Plešivec, Krkavčí kameny, Luž, kolem zříceniny hradu Tolštejn na Jedlovou, Krásné pole přes vrch Studenec do obce Líska a Kamenice. Zde trasa vstoupila do Labských pískovců a zamířila přes Všemily, Dolský mlýn a na Růžový vrch.

První průvodce napsal Franz Hanschel pod názvem Kammweg-Führer von der Jeschkenkoppe bei Reichenberg bis zum Rosenberge bei Tetschen roku 1904.

Krkonoše a Jizerské hory

K projektu se již roku 1903 připojil horský spolek pro Ještědské a Jizerské pohoří spolu s Krkonošským spolkem, které navrhly pokračování trasy východním směrem. Z Ještědu se šlo dolů po Hlubockém hřebenu k Šámalům, po Rašovském hřbetu okolo Javornické kaple na Javorník a dolů do Jeřmanic a Rádla. 

Odtud cesta mířila do Jizerských hor na Dobrou Vodu, Vrkoslavice, Černou studnici, Muchov a přes města Tanvald a Desná na Darré (dnes přehrada Souš) a do osady Jizerka. Přes Předěl, Smědavu, Černou horu, Holubník, Hřebínek na Oldřichovské sedlo, zase nahoru na Kopřivník a Špičák, a konečně dolů do Albrechtic u Frýdlantu do Hrádku nad Nisou.

Pokračování přes Krkonoše se dnes jmenuje Cesta polsko-československého přátelství. Vedla po hřebeni od Novosvětského sedla nad Harrachovem, přes Jínonoš, Violík, Vysoké kolo, Špindlerovku na Sněžku. Z ní sestupovala přes Svorovou horu na Pomezní boudy a pokračovala Pomezním hřebenem do Žacléře.

Krušné hory

Slogan Z Děčína až do Aše z roku 1904 znamenal připojení krušnohorských spolků. Krušnohorská hřebenovka byla vytyčena roku 1905 za podpory saského krušnohorského spolku. Měřila 290 km a vedla z českých Podmokel přes německý Děčín na Háj u Aše ve Smrčinách.

Státní hranice ani cesta se zde během staletí příliš němění, a tak trasa Blauer Kammweg vedla víceméně neustále po hlavním krušnohorském hřebeni. Orientačně důležitý byl Děčínský Sněžník, Komáří hůrka, Cínovec, Klínovec, Fichtelberg, Boží Dar a Vysoký kámen.

První průvodce této části hřebenovky sepsal Josef Brechensbauer Erzgebirgs-Kammwegführer roku 1907. Úvod začíná vzletně: "Zdař Bůh! Pocit štěstí a turistického potěšení mohou zažít všichni, kteří projdou naši krušnohorskou hřebenovku (Erzgebirgskammweg), obzvláště byla-li nedávno vyznačena takřka v celé své délce od Děčína (Tetschen) do Aše (Asch). Pouť vyžaduje přibližně 9 až 10 dnů, a tudíž se jedná o vskutku úctyhodný podnik. Vynaložené úsilí bude ovšem bohatě odměněno, protože vysoko v Krušných horách (Erzgebirge), s jejich hřebeny a vrcholy, travnatými svahy, skalisky, vysoko nahoře, kde se pohupují odolné, větry ošlehané koruny stromů a rozkládají rozlehlé holé pláně, kde milovník hor cítí nejen radost a blaženost v srdci z vydatného pohybu na průzračném horském vzduchu, ale má též příležitost si plně vychutnat tiché odloučení, jež může mít na tělo i mysl účinek pouze blahodárný."

Durynské hory

Roku 1913 byla Blauer Kamm protažena až do Blankensteinu nad Sálou, dnes součásti obce Rosenthal am Rennsteig. Tato část stezka se jmenuje Rennsteig. Měří 168 km. Dnes je nejfrekventovanější dálkovou turistickou cestou v Německu. Zároveň je zapsána na seznam kulturních památek.

Trasa začíná poblíž Eisenachu na soutoku řek Hörsel a Werra. Jde po hřebenu Durynského lesa, Durynských Břidlicových hor a Franckého lesa. Přechází významné vrcholy Inselberg, Schneekopf, Masserberg a Wetzstein.

Turistická legenda praví, že opravdový nadšenec vezme kámen z řeky Werra na začátku stezky, nese ho v kapse po celou cestu a hodí ho do řeky Sála. V sudých letech by se mělo jít z Hörschelu do Blankensteinu a v lichých letech opačně.

Jeseníky

Modrá hřebenovka pronikla do Jeseníků v roce 1918. V té době byla vyznačená trasa ze Sněžky až na Praděd.

Orlické hory

V roce 1926 protáhl horský spolek pro Orlické hory svůj úsek hřebenovky do Krnova.

Šumava a Český les

Do roku 1935 byla vyznačena hřebenovka z Aše přes Český les a Šumavu.

Právě mínění, zda Šumava a Český les patří do Blauer Kammweg nebo ne, je jádrem rozdílné interpretace její celkové délky. V každém případě se postupně přidaly všechny významné turistické spolky k myšlence zpřístupnění všech středoevropských hřebenů od Sárska po Slezsko.

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě