Český lán se používal zhruba od poloviny 13. století; za Přemysla Otakara II. činil 1 lán asi 60 jiter, což je 34,5 ha.
Při zakládání či přechodu vesnic pod panské dvory, lokátor vyměřil v určené oblasti jednotlivé příděly půdy. Tyto poté byly přiděleny k jednotlivým selským gruntům, jež s tomuto rustikální půdou byly v minulosti součástí panského dvora. Na selských gruntech se poté usazovali sedláci a hospodařili na nich, vlastníkem gruntů i půdy však byla vrchnost. Sedlák, který držel grunt, ho nevlastnil, měl pouze právo dědičného pronájmu. V tomto případě se jedná o lenní vztah a příděl půdy se nazýval lán.
Vzhledem k tomu, že velikost jednotlivých lánů byla do značné míry typizovaná, začal se tento pojem používat k označení příslušné plošné rozlohy a nakonec se ustálil na přibližně 18 ha.
Sedláci
Rozdíly ve velikosti jednotlivých lánů mohly být značné, a to i v rámci jedné vsi. Dle velikosti půdy se poté dělili sedláci a taktéž jejich grunty.
STŘEDOVĚK: Staročeské míry
Člověk držící jeden lán byl sedlák, láník, gruntovník či osedlý. Existovaly ovšem i menší grunty, které vznikly až později a to drobením původních gruntů. Podle jejich rozlohy pak označujeme polosedláka, pololáníka, čtvrtsedláka, čtvrtláníka, půlníka, čtvrtníka. Pojem sedlák či gruntovník se však běžně používal i pro polo a čtvrtsedláky.
Chalupníci
Dále se můžeme setkat s pojmem chalupa, přičemž k chalupě patřila rozloha půdy nepřesahující přibližně čtvrt lánu, což byla vlastně hranice mezi sedlákem a chalupníkem.
Rovněž tak zahrada či zahradní grunt, přičemž tímto pojmem byl nazýván domek, ke kterému patřila pouze zanedbatelná rozloha země. Někdy se počítalo osm zahradníků do jednoho osedlého.
NOVOVĚK: Metrická soustava
Domkaři
Dalším pojmem je domek, přičemž člověk který jej držel, tedy domkař kromě tohoto domku neměl žádnou půdu. Avšak je nutné uvést, že chalupník, podsedník, zahradník a domkář byly pojmy, které někdy vyšly více méně nastejno.
Dle kategorií v katastrech by se přísně vzato mělo dle rozlohy půdy řadit vzestupně a to následně - domkář, zahradník, chalupník, podsedník, přičemž zahradník je starší pojem, který byl po třicetileté válce nahrazován chalupníkem. Stejně tak se postupem doby rozlohy jednotlivých polností u jednotlivých statků měnily, tedy se měnilo i označení statku. Rovněž tak k některým domkům půda přibyla, tedy již to nebyl domek bez půdy.
