Nikola Šuhaj loupežník z Koločavy

Nikola Šuhaj (též Mykola Sjuhaj, Микола Петрович Сюгай, Miklós Szuhaj) se narodil v Koločavě a byl ubit na polonině Žalopka. Dnes tento kraj patří Ukrajině.

Podkarpatského hrdinu z něj udělal český komunistický spisovatel Ivan Olbracht, když napsal román Niíkala Šuhaj loupežník. Ačkoli pravdě odpovídá jen částečně, je v něm vše, čeho si romantický čtenář žádá - touha po svobodě. láska, zrada a tragická smrt. Román vyšel roku 1933 a téměř okamžitě zaznamenal fenomenální úspěch. Ještě před pár lety patřil do povinné školní četby.

VIDEO Koločava a Krásná polonina

Ostatně na výsluní popularity dostali podobnou cestou další zločinci. Například slovenský Juraj Jánošík nebo český Johann Georg Grasel. 

Vojenský zběh a zloděj

Nikola Šuhaj od narození žil v osadě Suchar, části dnešní Koločavy, Roku 1917 narukoval k 85. uherskému pluku. Měl bojovat za Rakousko-Uhersko, ale do příslovečného mlýnku na maso 1. světové války se nedostal. Zběhl a do konce války se skrýval v jeskyních u Dragova poblíž domova v údolí řeky Terebly. Jemu podobných zběhů tam bylo více.

Po skončení války a vzniku Československa se vrátil do Koločavy a oženil se s Eržikou Dračovou. Rok s ní žil v nuzných poměrech. Poté se dal na zlodějnu. Zprvu vykrádal jen jídlo a zemědělské produkty ze salaší. Jak se rychle měnilo zdejší státoprávní uspořádání, honili ho maďarští, rumunští a českoslovenští četníci.

Československé četnictvo ho chytilo až roku 1920. Nikola se rychle dostal na svobodu. Dnes už nevíme, zda vězeňskou ostrahu zabil nebo podplatil. (Pro znalce literatury, hudby či filmu: Nikola ho měl zabít, protože mu chodil za ženou.)

Na zbožném východě vykrádal kostely 

Po útěku zorganizoval zbojnickou bandu a začal krást ve velkém. Přepadával lidi, vykrádal domy a troufnul si i na kostely. Spadeno měl hlavně na bohaté Židy. (Pro znalce: Bral chudým i bohatým a nikomu nic nedával.) Četnictvo se proto spojilo s armádou a uspořádalo obrovský zátah.

K Nikolovi se v tu dobu přidal mladší bratr Jura, který se v krvi a násilí vyloženě vyžíval. Během jednoho roku drželi Koločavu a daleké okolí ve strachu přes to, že četnictvo po něm důkladně pátralo. Ilustruje to zaznamenaná historka, že když Nikola onemocněl na tyfus, poslal pro lékaře do Volového (dnes Mižhirja) a vzkázal mu, že má na vybranou: "Přijdeš a vyléčíš mne, pak ti dobře zaplatím, nebo nepřijdeš a potom zemřeš a tvé statky lehnou popelem."

Roku 1921 byla za dopadení Nikoly Šuhaje vypsána odměna 3000 Kč. To byly na tehdejší bídu obrovské peníze. V Zakarpatí se za to dalo koupit malé hospodářství nebo dva dobří koně.

16. srpna 1921 byl spolu se svým bratrem Jurajem zavražděn třemi bandity z jeho party. Přinesli do lesa, kde se Nikola a Jura skrývali, vodku a opili je. Pak je umlátili sekyrami.

Až potom ohlásili jejich smrt strážnímu oddílu, který už byl Nikolovi na stopě. Nikola Šuhaj našel smrt ve věku 23 let a Jura ve věku 15 let. Jeho bandě je přičítána smrt 38 úředních osob, především z řad četnictva.

Tragický romantický hrdina pro knihu a film

Příběh Nikoly Šuhaje zaujal nejprve žurnalisty a poté umělce z Česka. Ivan Olbracht napsal ikonický román Nikola Šuhaj loupežník roku 1933. Dodnes se dobře prodává. Koupíte ho v knihkupectví Kosmas.

Na začátku 70. let napsal tehdy zakázaný Milan Uhde (text) a Miloš Štědroň (hudba) divadelní hru Balada pro banditu, kterou uvedlo brněnské divadlo Na provázku. Roku 1976 byla podle ní natočena rozhlasová hra, poslechněte 1. díl a 2. díl.

O rok je předešel televizní film Nikola Šuhaj loupežník s Petrem Čepkem.

Roku 1978 byl natočen filmový trampský muzikál Balada pro banditu. Hlavní role hráli Miroslav Donutil (Nikola Šuhaj) a Iva Bittová (Eržika), režíroval Ivan Sís a živou hudbu nahráli Greenhorns, kteří se tehdy museli přejmenovat na Zelenáče. Písničky z Balady pro banditu se od té doby zpívají u každého táborového ohně. 

Nejnovější divadelní inscenaci hraje divadlo Husa na provázku roku 2005 v režii Vladimíra Morávka.

Divoká rodinná historie

V prosinci 1921 se Nikolově ženě Eržice narodila dcera Anna, později provdaná Štajerová. Eržika se rychle vdala za souseda Derbaka. Žena Eržika zemřela roku 1987 v Sovětském svazu a dcera pohrobek Anna roku 2009 na Ukrajině. Obě při tom celý život nevytáhly paty z Koločavy a jsou zde pohřbeny stejně jako Nikola Šuhaj, byť na jiných místech.

Další Nikolův bratr Ivan a jeho synovec Vasil se roku 1946 přidali k ukrajinské nacionalistické armádě UPA a bojovali proti komunistické Rudé armádě. Ivan byl zastřelen v boji s NKVD a Vasil spáchal sebevraždu granátem, když byl jednotkou NKVD obklíčený. Další jeho příbuzný Michal Štajer byl popraven NKVD v roce 1957 jako ukrajinský buržoazní nacionalista.

Nikolův nejmladší bratr Andrej Šuhaj byl za 2. světové války vysazen Rudou armádou jako partyzán do obce Široká Niva na Bruntálsku. Válku přežil.

UKRAJINA: 17 milionů mrtvých za století

MAPA: Československo mezi 1. a 2. světovou válkou
Kliknutím na obrázek otevřete detailní mapu.

MAPA: Zakarpatská Ukrajina
Kliknutím na obrázek otevřete detailní mapu.

 Zakarpatská Ukrajina / Podkarpatská Rus

SKITOURING Zakarpatská Hoverla
SKITOURING Bieszczady - Rawka
SKITOURING Bukovské vrchy přes Kremenec

TREKKING Všichni Poláci znají Bieszczady
TREKKING Bukovské vrchy přes Kremenec

CYCLING Švejkova cyklotrasa
CYCLING Karpatská cyklistická cesta

URBAN Přemyšl, třetí největší evropská pevnost
URBAN Bieszczadzka kolejka

CULTURE Muzeum v Koločavě
CULTURE Pod Poloninami ...jak plynul čas
CULTURE Teskný osud Zakarpatské Ukrajiny podepsal prezident Beneš

Osobnosti z Haliče: Štěpán Bandera a Andrej Andrejevič Vlasov

Zobrazit místo Turistika na větší mapě