Ukrajina: 17 milionů mrtvých za století

20. století vzalo Ukrajincům téměř každého druhého člověka. Za naprostou většinu vražd mohou komunisté, částečně nacisté a také polští nacionalisté. Zbytek jde na konto ukrajinských nacionalistů, banderovců, a také dalších pravidelných armád.

Ruský demograf Vadim Viktorovič Erlichman se ve své publikaci Ztráty obyvatelstva ve XX. století zabývá také Ukrajinou (Potěri narodonaselenija v XX veke. Spravočnik. Moskva: Ruská panorama, 2004.) Podle jeho výzkumů zahynulo mezi roky 1901 a 2000 celkem 17 055 Ukrajinců. Z tétu poblikace čerpáme následující statistiku:

Rusko-japonská válka 
1904–1905: 8000 obětí
Zemřelí jsou téměř výhradně z vojenských řad. Ukrajinských civilistů se tato válka téměř nedotkla na životech.

První ruská revoluce
1905–1907: 6500 obětí
Většina mrtvých zemřela při židovských pogromech.

První světová válka
1914–1917: 580 000 obětí
Přes sto tisíc obyvatel Haliče zahynulo jako rakousko-uherští vojáci na frontě. Malé množství ukrajinských vojáků bojovalo na jiných straných válečného konfliktu. Dalších čtyři sta tisíc mrtvých byli civilisté.

Občanská válka
1918–1920: 2 500 000 obětí
Sedm armád se chaoticky pohybovalo po celém území Ukrajiny a bojovaly proti sobě navzájem, nehleděly na civilní oběti ani vlastní ztráty. Anarchie dosáhla takové intenzity, jako nikde jinde v Evropě a dokonce ani v sousedním Rusku.

Období banditismu
1921–1925: 50 000 obětí
Poláci, Rusové, Ukrajinci, Židé, bolševici, menševici i bělogvardějci se navzájem zabíjeli a bojovali o moc dům od domu a vesnici od vesnice. Hlavními silami byli Zelení (ukrajinští nacionalisté), Rudí (komunističtí bolševici naklonění Sovětům) a Židé (velká část obyvatelstva byla židovské národnosti). 

Kolektivizace, hladomor a kanibalismus
1929–1933: 5 200 000 obětí
Stalin vyhlásil program "likvidace kulaků jako třídy" a uskutečnil to tak, že uměle způsobil hladomor, který zhusta vedl ke kanibalismu a to dokonce i v rodinách. Předcházel tomu hladomor 1921-1923 v době banditismu a následoval ho hladomor 1946-1947, kdy Stalin vyvezl z Ukrajiny obilí do satelitních zemí, které chtěl odradit od Marshallova plánu, včetně Československa.

Stalinský sovětský teror
1923–1953: 1 670 000 obětí
Tři sta tisíc Ukrajinců bylo z moci úřední popraveno, milion jich zemřelo ve vězení (kam jich bylo odvlečeno pět milionů) a dvě stě tisíc zahynulo během přesunů (dva miliony byly vypovězeny). Kromě Stalina měl největší vinu na hladomoru Nikita Chruščov, dosazený šéf Ukrajinské sovětské republiky a pozdější nástupce Stalina v čele Sovětského svazu.

Lokální válečné konflikty před 2. světovou válkou
1929–1941: 20 000 obětí
Do ztrát jsou započítáni vojáci, kteří bojovali v řadách Rudé armády s Čínou, s Japonskem, ve Španělsku, při vpádu do Polska a ve finské zimní válce. 

Velká vlastenecká válka
1941–1945 6 850 000 obětí
Ukrajinu nejprve dobývali nacisté z Německa a jejich spojenci včetně Slováků. Poté se přes ni převalila několikrát fronta a nakonec Rudá armáda vybojovala vítězství a vyhnala okupanty. Ve ztrátách jsou započítáni vojáci, partyzáni i civilní obyvatelstvo.

Partyzánské hnutí
1944–1952: 155 000 obětí
Ukrajinská povstalecká armáda bojovala za nacionalistické cíle nejprve proti německým okupantům a potom proti komunistickým sovětským tyranům a jejich pomahačům. Sovětští komunisté si nebrali servítky a zavraždili mnohem více lidí než jejich protivníci.

Lokální válečné konflikty po 2. světové válce
1950–1989: 2000 obětí
Ukrajinští vojáci byli součástí Rudé armády, která vstoupila do Maďarska, Československa, okupovala Východní Německo a hlavně bojovala v Afghánistánu. Při tom zahynuly dvě tisícovky z nich, většinou mimo přímé boje.

Havárie jaderné elektrárny v Černobylu
1986: 3000 obětí
Jedna z největších průmyslových katastrof na světě přímo i nepřímo usmrtila velké množství lidí, především záchranáře na nemoc z ozáření. 

Celkem ve 20. století zahynuli Ukrajinci z těchto důvodů: válečná činnost 3 092 000, teroristické akce 5 020 000 , hlad a epidemie 8 943 000.

Ukrajina je 27. nejlidnatější zemí světa mezi všemi 194 státy.

Historicky sestává z Kyjevské Rusi (dnešní Ukrajina), Moskevské Rusi (dnešní Rusko), Červené Rusi (dříve rakousko-uherská Halič, dnes pomezí Ukrajiny a Polska), Bilé Rusi (dnešní Bělorusko) a Černé Rusi (dříve Litva, dnes Bělorusko).