Vlasovcům děkuje Praha za osvobození

Vojska generála Andreje Vlasova osvobodila Prahu od nacistické německé armády. Poděkování vojákům za to vyjádřilo Česko až po tři čtvrtě století. V Řeporyjích na pražské periferii byl postaven pomník Vlasovcům.

Rusové proti komunismu

Ruská osvobozenecká armáda byla ustanovena z podnětu Komitétu pro osvobození národů Ruska, který se sešel 14. listopadu 1944 v Praze. Byl složený z vojáků i civilistů, kteří spadali fakticky pod Hitlera a úředně pod Stalina. Základním dokumentem přijatým na ustavujícím zasedání na Pražském hradě byl Manifest osvobozeneckého hnutí národů Ruska známý též jako Pražský manifest. Byl přijat bez předchozího požehnání německých úřadů.

Bylo by však nereálné, aby nacisté vyzbrojili cizí armádu, navíc tvořenou slovanskými podlidmi. Válečná situace ovšem Německo nutila, aby o bojovém zapojení cizích vojenských útvarů uvažovalo. ROA proto vznikla, ale byla začleněna do Wehrmachtu (čili pravidelné německé armády.

Již při získávání dobrovolníků se velitelé a osvětoví pracovníci netajili, že sice bojují za Velkoněmeckou říši, ale že po zvratu ve válce, kdy Němci porazí Sovětský svaz, odstraní bolševiky, vyjednají s Němci mír a budou žít ve svobodném Rusku.

Vzpomínky na slušné vojáky

Cílem ROA bylo nestřílet na vojáky Rudé armády, ale pouze na politruky. Na rozdíl od Rudé armády a některých nacistických oddílů, zvláště SS, se důsledně dbalo na rozkaz, že nesmějí být okrádány civilní osoby, nesmí docházet k rabování, znásilňování a jiným zločinům. Přestože z dnešního pohledu se taková skutečnost může zdát neuvěřitelná, přeživší vojáci ROA i Češi shodně potvrzují, že pokud byl někde získáván materiál pro potřeby ROA, bylo za něj řádně zaplaceno.

Především generál Sergej Buňačenko se vyhýbal bojovým střetům s Rudou armádou na Odře. První boj se odehrál 14. března na soutoku Odry a Nisy, když se ROA neúspěšně pokusila zlikvidovat sovětské předmostí na Odře. Poté byla divize z iniciativy vlastního velení stažena na jih a dostala až do Čech.

KDE TO JE: Jarní vyjížďka do Dalejského údolí

Velitel skupiny armád Střed Ferdinand Schörner nechal vyzbrojit ROA kanóny a stíhači tanků Jagdpanzer 38, vyráběnými v Praze v ČKD. V té době generál Vlasov již tajně navazoval kontakty s českým odbojem a se západními zpravodajskými službami. Cílem bylo, aby se ROA mohla zúčastnit po kapitulaci německé armády následující hypotetické války proti bolševickému Sovětskému svazu.

V nacistických uniformách proti nacistům

Po dobytí Berlína Rudou armádou navázali 30. dubna představitelé ROA oficiální kontakty s českým odbojem, který zvažoval jejich účast na připravovaném Pražském povstání. Jednotky ROA se přesunuly ze Suchomast do Prahy, kam dorazily brzy ráno 6. května. Ovládly důležité opěrné body a díky tomu velkou část Prahy a jejího průmyslového předměstí.

Během následujících dní Vlasovci ojediněle bojovali s Němci, ale zároveň jednali s Českou národní radou, českým odbojem a americkou armádou. Nebylo jasné, zda americká vojska obsadí Prahu a jak se Američané budou jednat vůči vojákům ROA.

8. května ráno bylo jasné, že Praha patří do sféry vlivu Sovětského svazu. Američané nepřišli a Češi odmítli spolupráci. Vlasovci opustili Prahu. Jedna velká skupina nestačila utéci před Rudou armádou a byla postřílena ruskými vojáky v Praze-Jinonicích. Jejich těla jsou dosud zakopána na poli u pískovny Vidoule. Zraněné zanechané v nemocnicích, zvláště Na Karlově, cíleně povraždili agenti NKVD.

Koněv postřílel lidi svého soudruha v boji i v rudé víře

9. května vjela do osvobozené Praha Rudá armáda pod velením maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Ironií osud to byl onen neschopný velitel, který měl kromě Stalina hlavní vinu na postupu Němců do nitra Ruska, a kterému doslova zachránili kůži Vlasov a Žukov, když vzali obranu Moskvy do vlastních rukou a Koněva nechali jen přicmrndávat.

Po opuštění Prahy směřovalo jádro ROA zpět do Suchomast a dále na jih k Američanům. Některé oddíly byly obklíčeny ještě v sovětské okupační zóně, jiné dospěly do zóny americké. Generál Vlasov napsal 11. května vládám USA a Velké Británie otevřený dopis, ve kterém vysvětloval postoje ROA i obavy z dalšího osudu svých vojáků. 12. května předali Američané generála Vlasova společně se všemi jeho vojáky Rudé armádě .

Během několika následujících dní bylo velení Vlasovců vyvražděno, obyčejní vojáci byli zčásti postříleni a začásti převezeni do gulagů na těžkou práci. Mnoho vojáků bylo odehnáno na Olšanské hřbitovy, tam zastřeleno a naházeno do dvou jam.

Vlasov, Buňačenko, Žilenkov a několik dalších nejvyšších velitelů ROA byli souzeni a roku 1946 v Moskvě oběšeni.Přehled hrobů, kde jsou pohřbeni v Vlasovci z boje o Prahu, najdete na webu historika Vladimíra Pomortzeffa.

Žukov se stal pro historii dobyvatelem Berlína. Koněva si učebnice pamatují jako dobyvatele Charkova a Prahy, později také architekta Berlínské zdi, krvavého řezníka v Budapešti a zpravodajce při potlačení Pražského jara. Vlasov je považován za zrádce.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě

 Konec 2. světové války

Krvavá dozorkyně, dříve bavorská selka v Litrbaších

Vlasovcům děkuje Praha za osvobození

Kdo byl generál Vlasov? Hrdina nebo zbabělec?

Generál Vlasov osvobodil Prahu a pak ho oběsili

Ivan Stěpanovič Koněv: neschopný velitel, osvoboditel a vrah 

Pomníčky na Pražské povstání

Sověti postříleli vlastní lidi

Štěpán Bandera: život a smrt za Ukrajinu

Americká kavalerie zachránila lipicány od Domažlic

Američané nabídli zajetí, Rusové kulku do týla

Čím víc fašisti, tím víc komunisti