Jarní vyjížďka do Dalejského údolí

Výlet do Dalejského údolí obvykle začíná v Holyni. Víska v údolí stranou od velkoměstského ruchu je překvapivě rychle dostupná vlakem, autem i metrem.

Vlakem, metrem, autem

Nejromantičtější je příjezd vlakem po Pražském Semmeringu, neboli trati z Prahy do Berouna přes Loděnici.

Metrem dojedeme na Hůrku nebo Lužiny a sjedeme do Holyně po některé z neznačených pěšin, nebo po zelené turistické značce Prokopským údolím.

Auto můžeme odstavit v Hlubočepích nebo v satelitním městečku u Holyně a dojet na kole k vlakové zastávce Holyně.

Lom, mlýn a továrna - vše zničené

Od železniční zastávky se dáme po široké cestě proti proudu Dalejského potoka po jeho levém břehu (zůstává nám po levé ruce) do Řeporyj. Mineme několik opuštěných vápencových lomů a rozbořených mlýnů.

Nejdůležitější lom je Mušlovka, kde se těžil vápenec sestávající jen ze samých zkamenělin. Ačkoliv je lom částečně zasypaný, stále stojí za prohlídku.

Kámen se vozil do nedaleké vápenky u železniční trati, která se po ukončení těžby stala rozlehlým skladovým areálem a teď už připomíná jen kulisy válečného filmu. Také proto se tady scházejí vyznavači airsoftu k bojovým hrátkám.

Populární Trunečkův mlýn po cestě do Řeporyj je už také spadlý a stojí jen čelní zeď. Můžeme se podívat na zarostlý náhon a vystopovat malý jez na Dalejském potoce, kde se brala voda na mletí.

Podíváme se do českého moře na rovníku

V Řeporyjích přejedeme železniční trať a jedeme po asfaltce mezi továrními, skladovými a zemědělskými objekty k soustavě starých i aktivních lomů Na Požárech.

Před vchodem do vstupní štoly můžeme pozorovat očíslované geologické vrstvy, jak se mrtví živočichové ukládali na mořské dno a postupně kameněli. Je to tak instruktážní pohled, že byl určen jako světový stratotyp nejvyššího silurského souvrství Přídolí. Znamená to, že podle této skály se všude na světě určuje přesné období konce siluru (stejně významný je ještě stratotyp v nedalekém Klonku u Suchomast).

Tato zdánlivě nezajímavá skála ve velhké soutěsce slouží geologům a paleontologům ke studiu posledního období siluru, což byl velmi zajímavý věk. Na jeho začátku vyhynuly dvě třetiny přírody a na jeho konci byl obrovský vzestup živočichů i rostlin. Zatímco trilobiti byli již na ústupu, moře ovládli graptoliti a lilijci, nastupovali láčkovci a měkkýši. Už žili i obratlovci, především ryby. Na souši se šířily složitější rostliny, plavuně, houby a primitivní stromy. V té době si rostliny vyvinuly první náznaky dřeva a lýka.

Kdy že proběhlo tohle fascinující období? Zíráme do světa starého 443 až 416 milionů let! Jsme potopeni v mělkém moři někde na rovníku. Život je tu stejně bohatý jako v dnešních korálových útesech. Teprve v průběhu dalších věků se Dalejské údolí odstěhovalo do Evropy v mírném pásmu, kde jím dnes projíždíme na kole.

Brutální síla těží vápenec

Od pamětní desky na stratotyp projdeme dvěma štolami skrz dva lomy. Druhá štola je částečně zasypaná, a tak je potřeba prolézt pár metrů po kolenou. Není nutné mit s sebou baterku, ale může se hodit.

V jámových lomech se těžil vápenec až do 40. let minulého století a vyvážel se ven právě štolami, kterými jsme přišli. Další štoly vedly do nitra masivu, kde se kámen rubal. Pak už se tato technika nevyplatila.

Dnes se těží pomocí odstřelů tak zvaným stěnovým způsobem. Lomaři již nekutají do hloubky a nehledají nejlepší kvalitu vápence, ale hrubou silou rozbijí vše, co jim přijde pod ruku, a pak se teprve surovina třídí a zpracovává. Na moderní lom se můžeme podívat, když z druhého jámového lomu vyjdeme po travnaté stezce doleva nahoru. Za sebou máme historické opuštěné jámové lomy a pod námi funkční velkolom.

Celé Dalejské údolí bylo odlámané

Po prohlídce lomů Požáry sjedeme nazpátek k potoku, přebrodíme ho nebo překonáme po některé z rozpadajících se lávek a dostaneme se nazpátek do Holyně. Když se pořádně podíváme, uvidíme, že celé údolí bylo vlastně odlámané a vytěžené. Každá skála je tu pozůstatkem po lomařích, každý domek nebo násep byl součástí technologie na výrobu vápna.

Pokud si chceme cestu trochu protáhnout, pokračujeme do Prokopského údolí a do Hlubočep. Po cestě nás čekají další zajímavé lomy. Jinak se vrátíme, odkud jsme přijeli.

Obtížnost: Délka trasy je přibližně 10 km. Náročnost střední.

Doporučené vybavení: Horské kolo (jede se po kamenitých, hlinitých i asfaltových cestách), přilba, rukavičky a teplé oblečení (je teprve začátek jara!). Nezapomeňte mapu a lékárničku!

Jídlo a pití: restaurace najdete v Řeporyjích a výletní hospodu u zastávky Holyně

P.S: Dalejské a Prokopské údolí je geokačerův ráj. Množství zajímavých kešek je tady neuvěřitelné.

 Na kole kolem Prahy

Benešov
Botič
Botič do Průhonic
Botič do Trojmezí 
Černošice
Dalejské údolí
Divoká Šárka
Dubeč a Lítožnické rybníky
Hrusice
Jevanské rybníky
Jílové, tady už zlato není
Karlštejn na horském kole
Karlštejn na silničním kole
Kocába
Kolovraty
Košíkovský potok
Královice
Levý Hradec
Okoř a Kralupy
Pitkovice a Kuří
Pitkovice a Uhříněves
Posázavská stezka 
Radotínský potok
Rokytka
Říčany
Říp
Uhříněves a Hostivař
Voděradské bučiny I
Voděradské bučiny II
Zahořanský potok
Závist