Švihov, kde se natáčela Popelka

Tři oříšky pro Popelku (Drei Haselnüsse für Aschenbrödel) je československo-německý film na motivy tradiční evropské pohádky.

Roku 1973 ho natočil režisér Václav Vorlíček. Scénář napsal František Pavlíček podle Boženy Němcové a bratří Grimmů. Hudbu složil Karel Svoboda, texty písní napsal Jiří Štaidl a hlavní píseň Kdepak ty ptáčku hnízdo máš zpíval Karel Gott.

Popelku hrála Libuše Šafránková, princ byl Pavel Trávníček dabovaný Petrem Svojtkou.

Natáčelo se na Klatovsku, v lesích kolem Javorné u Čachrova, na hradě Švihov, na zámku Moritzburg a také ve studiích Barrandov a Babelsberg.

Akční Libuška a nekňuba Trávníček

Popelka snáší ústrky macechy a nevlastní sestry. V kouzelných oříšcích dostane plesové šaty, ve kterých na plese okouzlí prince. Při útěku ztratí střevíček, který princ zkouší všem dívkám v okolí, ale jen Popelce padne jako ulitý.

Oproti německým, anglickým i českým verzím Popelky, které jsou zapsané v knihách a připomínají horor na cimrmanovské téma Jak chudák do ještě větší nouze přišel, je film optimistický. Popelka jezdí na koni a střílí z kuše. Princ se oddává lovu a zábavě s kamarády, než by se dvorní etiketě a přípravám na svatbu.

Sněhu bylo při natáčení málo a potom zase moc

V Československu se natáčela druhá polovina filmu. Scény u špejcharu se točily u Klatov, cesty do špejcharu na úpatí hory Běleč, okolo Onoho Světa se odehrávaly lovecké scény, v Mezihoří se odehrál pád saní do Panského rybníka.

Vodní hrad Švihov posloužil jako kulisa statku. Samotný hrad se však ve filmu neobjevuje. Kašírovaly se tu stodoly, obytná část a brána. Natáčelo se na Červené baště, na nádvoří byl umístěn holubník.

Místní lidé si ve filmu zahráli jako komparz.

Natáčení v Československu se potýkalo s nedostatkem sněhu. Na Švihově se stříkaly střechy vápnem a za umělý sníh posloužil rozemletý polystyren. Štáb čekal, až napadne sníh. Poté jej ovšem napadlo tolik, že nebylo možné natáčet ve vybraných lesních exteriérech.

Vodní hrad Šihov

Švihov je gotický vodní hrad na jihozápadě Čech. Dnes se nachází ve stejnojmenném městečku v okrese Klatovy.

Hrad je vyhlášený za národní kulturní památku a patří státu. Stará se o něj Národní památkový ústav. Od jara do podzimu a také týden okolo Vánoc je přístupný veřejnosti. Vstupné se platí na několik prohlídkových okruhů.

Okolo roku 1200 stálo na Švihově zemanské sídlo, které patřilo Budovijovi ze Švihova a potom jeho synovi Držkajovi. První zmínka o švihovské vsi byly zaznamenána roku 1245. Zemanský dvůr, možná jednoduchá tvrz, a ves se rozkládaly poblíž dnešního kostela svatého Jiljí.

Okolo roku 1300 Rýzmberkové ze Skály přesunuli své sídlo z návrší od svatého Jiljí do údolí k řece Úhlavě, kde vybudovali vodní tvrz. Za nimi se přesunula i vesnice do místa, kde se dnes rozkládá městečko Švihov.

Prvním pánem opevněné tvrze Švihov se stal Vilém II., jenž měl tři syny - Viléma, Břeňka a Půtu. Prostřední Břeněk, zastával významné funkce (zasedal u dvorského soudu, stal se nejvyšším komorníkem království českého a byl nejvyšší dvorský sudí v Čechách).

Břeňkovi synové měli spravovat majetek společně, ale nakonec si jej rozdělili. Jan získal Rábí a Rýzmberk, Vilémovi připadl Švihov.

Vilém byl katolík a v době husitských válek stál na straně císaře Zikmunda Lucemburského. Jako vůdce protihusitských sil na Plzeňsku bojoval u Tachova, Stříbra a Plzně. Poté co katolík Vilém zaútočil proti kališnickým Klatovům, oblehli husité Švihov. Za dva týdny ho získali tak, že vypustili vodní příkop a hradní posádka se vzdala.

Na Švihov se Vilém vrátil roku 1436. Císař Zikmund jej za jeho věrnost náležitě odměnil. Díky tomu se Rýzmberkové během pár okamžiků stali jedním z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů. Patřili jim Švihov, Rábí, Skály, Roudnice nad Labem, Rýzmberk a Kašperk s právem dolovat zlato.

Dědicem všeho rýzmberského majetku se stal Vilémův syn Půta Švihovský z Rýzmberka. V letech 1480-1489 byla tvrz nákladně přestavěna a stal se z ní nedobytný gotický hrad. Jeho synové pokračovali ve zlepšování opevnění pod vedením architekta Benedikta Rejta. Byl tehdy v Čechách nejlepší fortifikační stavitel. Sáhl po něm i Pražský hrad. Dodnes se v jeho Vladislavském sále slaví největší státní svátky.

Hrad si rozdělili, každý žil v jedné jeho části. Jenže se zadlužili a museli hrad prodat roku 1548 Kavkům z Říčan. Ti ho ovšem museli ze stejného důvodu prodat roku 1598 Černínům z Chudenic. Pod jejich vládou hrad přežil Třicetiletou válkou a švédskými vojsky nebyl nikdy dobyt.

Jenže, jak se o pár let později ukázalo, nebyla to žádná výhra. Císař Ferdinand III. Habsburský se obával hradů, které nebyly dobyty, jako líhně protihabsburského odboje, a kázal je zbořit. Na seznamu byl i Švihov. Černínové se však s jeho kanceláří tak dlouho dohadovali, až nakonec došlo jen k demolici části vnějších hradeb.

Jenže doba pevných hradů končila a Černínům už byl vojensky k ničemu. Hradní paláce, kaple a bašty byly přeměněny na panskou sýpku. Černínové hrad drželi v tomto stavu do roku 1945, kdy byl zestátněn.

Opevněná stavba

Hrad je tvořen dvěma obytnými paláci, pětipatrovou vstupní věží a hradní kaplí postavenou na baště. Pouze zčásti zůstala zachovaná hradba se čtyřmi baštami - Červenou, Bílou, Zelenou a Zlatou. Okolo hradu byly dva vodní příkopy. Vnitřní na místě dnešního vnitřního nádvoří a vnější mezi vnitřní a pobořenou vnější hradbou, částečně je dochovaný na západní straně. V případě ohrožení byly velmi rychle naplněny vodou ze tří okolních rybníků a z řeky Úhlavy.

Hradní kaple

Hradní kaple postavená Půtou ze Švihova, zasvěcena Panně Marii, je samostatná stavba vystupující z hradu. Byla založena na baště, pod kterou tekl hradní příkop. Ten byl v 15. století zazděn. Tento typ kaple je znám jen na hradech Rábí a Velhartice.

Z původního oltáře se dochovalo pouze spodní pažení a 60centimetrové dřevěné sošky čtyř svatých církevních otců. Jedná se o dokonalou technickou řezbářskou práci z konce patnáctého století.

Na empoře je vymalováno 5 erbů - Jindřicha Půty Švihovského, jeho manželky a příbuzenstva. Uprvního erbu se dvěma gryfy, orlicí a lvem bylo úmyslně seškrábáno jméno rodu. Další erby náleží rodu Švihovských, Drsule Minsterberské, Rýzemberkům, kněžně Kateřině Opavské a Janu Samuelu Koltinusovi.

V presbytáři je olejomalba znázorňující mrtvého hraběte Humprechta Černína z Chudenic v černém rouchu. Na zdi je vymalovaná freska svatého Jiří v boji s drakem. Na pozadí obrazu se tyčí hrady Švihov a Skály u Přeštic. Jaké hory se tyčí na obzoru se můžeme jen domnívat. Nejblíže snad mají k věžím Vajolet v Dolomitech. Jedná se o jednu z nejstarších krajinomaleb v Čechách.

 Kde se natáčely filmy

Četníci z Luhačovic - Luhačovice

Harry Potter - Londýn, Alwick

Hra o trůny - Island, Chorvatsko, Irsko

Křižáček - Apulie, Sradinie, Kalábrie

Liebe - Rujana

Princezna a písař - Ploučnice

Schindlerův seznam - Krakov

Svatojánský věneček - Rabštejn, Uherčice, Nežárka

Tři oříšky pro Popelku - Moritzburg, Švihov

Tři životy - Helfenburk, Lipnice

Želary - Oravská Magura

Booking.com

Doprava

Na Švihov lze přijet autem. Zaparkovat je nutné na některém z placených parkovišť ve městě, jinde to nejde. Vlak i autobus jezdí na tratích z Plzně do Klatov.

Na kole je nejlépe přijet po bezpečné a rovinaté cyklotrase č.38 Plzeň - Klatovy - Železná Ruda - Deggendorf - Michov. 

Pěší turisté mohou navštívit v okolí další zajímavá sídla, jako například zámek Chudenice, zříceninu Kokšín, zámeček Ježovy, zámek Červené Poříčí, zámek Lužany, zříceninu Skála, pozůstatky tří tvrzí Skočice, zámek Příchovice a Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích.

Originální příjezd můžeme zvolit na lodi. Kanoe či kajak mívají dost vody v Úhlavě od jara do začátku léta, ve vlhkých letech po celý rok. Zaručený průtok je během vodáckých závodů na horní Úhlavě, kdy se o jendom víkendu na začátku září vypouští voda z přehrady Nýrsko. Na kanoích je vhodné vyplout z Janovic (26 km) nebo Klatov (14 km), na jezu před Švihovem odbočit doleva do kanálu a po něm vplout až do hradního vodního příkopu.  

INFO: Hrad Švihov a Oficiální stránka hradu Švihov

Zobrazit místo Turistika na větší mapě

 Hrady a zámky na Horydoly 

Andělská hora
Bardo (Polsko)
Bělá pod Bezdězem
Berštejn
Bezděz
Bormio (Itálie)
Budyšín/Bautzen (Německo)
Carcassonne (Francie)
Čachtice (Slovensko) a Čachtická paní (Slovensko) 
Děvín
Dobříš  
Ehrenberg Reutte (Rakousko)
Eilean Donan (Skotsko)
Falkenburk
Falkenstein (Rakousko)
Firmian - Sigmundskron (Itálie)
Hazmburk
Herštejn Starý
Hořovice
Chillon (Švýcarsko)
Chyše
Choustník
Jezeří
Kácov
Kadaň
Kamenice nad Lipou
Klenová
Kostelec nad Černými lesy
Kostomlaty
Kostelní Bříza
Kostelec nad Černými lesy
Košťálov
Krakovec
Křivoklát
Kunětická hora
Kuřivody
Lednice
Leontýnský zámeček
Líšno
Lužany
Moritzburg (Německo)
Mydlovar / Kostomlaty
Neuschwanstein a Hohenschwangau (Německo)
Nottingham (Anglie)
Nový hrad Kunratice
Nymburk  
Pecka
Písek
Pražský hrad
Přimda
Rábí
Radomierzyce (Polsko)
Ralsko
Reutte (Rakousko) 
Skokloster (Švédsko)
Staatz (Rakousko)
Sychrov
Sion
Švihov 
Tetín
Tower (Anglie)
Trenčín (Slovensko)
Vadstena (Švédsko)
Valdek 1 a Valdek 2
Zásadka
Zbiroh 1 a Zbiroh 2
Zborov (Slovensko)
Žebrák 

Kláštery a kostely

Altenburg: barokní kosmos benediktinů (Rakousko)
Hrušková: Svatý Mikuláš pod Krudumem 
Chlum svaté Máří: Nanebevzetí Panny Marie
Klášter Hradiště
Levý Hradec: kostelík svatého Klimenta
Oberndorf: Stille Nacht (Rakousko)
Pivoň: klášter augustiniánů
Plasy: cisterciácký klášter
Praha: rotunda svatého Václava
Stará Boleslav: kostel svatého Václava
Řím: basilika svatého Petra (Vatikán)
Tachov: Světce
Waldsassen: Nacistická freska v kapli u Münchenreuth (Německo)