Tatranská Magistrála

Tatranská Magistrála vede stále po červené turistické značce.

Pod pojmem Tatranská Magistrála se obvykle rozumí souvislá trasa o délce 46 kilometrů. Překonává celkové převýšení 4800 metrů, z toho stoupá 2800 metrů a klesá 2000 metrů.

Traverzuje jižní svahy Vysokých Tater na hranici lesního pásma. Poskytuje daleké výhledy, při tom je bezpečná a v rámci možností pohodlná. Magistrála vede po horských chodnících, což jsou kamenné upravené stezky. Je po nich příjemnější chůze, než  po neupravených cestičkách, ale není to úplně zadarmo. Každý krok je potřeba rozvážit, protože se došlapuje z kamene na kámen.

Trasa je vedená tak, aby se dala projít i v zimě. Až na několik krátkých úseků není ohrožována lavinami. Dá se projít jen s mačkami nebo turistickými nesmeky na nohách, a případně s hůlkami v rukách.

Lavinézní může být především výstup od Popradského plesa na Ostrvu a případně některé úseky traverzu pod Gerlachovským štítem od Batizovského plesa ke Sliezskému domu. Nebezpečný může být sestup z Velké Svišťovky k Zelenému plesu. Především za námrazy anebo při ledovatém sněhu mohou být řetězy pod ledem a cestu lze zdolat jen s pomocí horolezecké techniky.

Ze západu na východ

Prochází všemi jižními dolinami Vysokých Tater. Z Podbanského stoupá přes Tri Studničky k Jamskému plesu a pokračuje mírným klesáním Furkotskou dolinou ke Štrbskému plesu. Štrbské pleso obchází a bokem Mengusovské doliny stoupá skrz horský les k Popradskému plesu.

Za Popradským plesem následuje 32 serpentin v prudkém svahu do sedla pod Ostrvou. Zde magistrála velice rychle vystoupá o 470 metrů a dosáhne své druhé nejvyšší nadmořské výšky. Zde vystoupí nad hranici lesa. Dále pokračuje Štôlskou a Batizovskou dolinou k Batizovskému plesu a dlouze klesá do Velické doliny k hotelu Sliezsky dom u Velického plesa.

Odtud chodník pokračuje Slavkovskou dolinou stálým po úbočí Slavkovského štítu znovu do lesa ke středisku Hrebienok. Z Hrebienku stoupá magistrála do Velké Studené doliny k soutoku obou Studených potoků a kolem Obrovského vodopádu, okolo Zamkovského chaty přes Lomnickou vyhlídku na Skalnaté pleso.

Zde už je opět nad úrovní lesa a nepřetržitě stoupá do sedla pod Svišťovkou, kde dosahuje nejvyšší nadmořské výšky 2023 m. Hned prudce klesá 27 serpentinami k Zelenému plesu. Od Chaty Pri Zelenom plese mírně stoupá pod Žeruchovými věžemi k Velkému Bílému plesu. Na jeho břehu stávala Kežmarská chata, která vyhořela a už nebyla obnovena.

TATRANSKÁ MAGISTRÁLA

Poznámka: Celkový čas túry 15:30 h platí v obou směrech. Jednotlivé úseky se mohou časově lišit pro směr tam i zpět.

Tatranská Magistrála končí na hranici Vysokých Tater a Belianských Tater u bývalé Kežmarské chaty. Dnes je zde pouze rozcestník. Sestup do údolí je možný třemi směry:

Nejkratší a nejjednodušší je sestup po modré turistické značce podél Kežmarskej Bielej vody, okolo Šalvijového prameňa na autobusovou zastávku Biela Voda nebo do Tatranských Matliarov.

Hezčí je lesní pěšina po zelené značce na chatu Plesnivec a dále dolinou Siedmich prameňov na Černou vodu a do Tatranské kotliny.

Pokud máte ještě dost sil, vydejte se po červené značce nahoru na Kopské sedlo, dále na na Široké sedlo v hřebeni Belianských Tatier a teprve odtud dolů do Monkovy doliny a do Žďiaru.

Časově nejdelší sestup vede přes Kopské sedlo a odtud po modré značce skrz údolí Zadné Meďodoly (Zadné Koperšády) do Tatranské Javoriny.

Booking.com

Oficiální trasa Tatranské Magistrály je ovšem mnohem delší než jen ve Vysokých Tatrách. Prochází také Západními Tatrami a Belianskými Tatrami.

Západní Tatry: magistrála pod horami

Západní část Magistrály začíná u rozcestí na Tokárinách v ústí Jalovské doliny, odtud směřuje k ústí Žiarské doliny, Račkové doliny a dále až do Podbanského, kde se napojuje na vysokotatranskou část.

Nevystupuje v Západních Tatrách tak vysoko do hor jako ve Vysokých Tatrách a ani nezabíhá do jižních dolin. Trasa je vedena loukami a lesy v podhůří, většinou po hranici Tatranského národního parku. Měří 23 kilometrů a překonává převýšení pouze 1000 metrů, z toho stoupá 600 metrů a klesá 400 metrů. Většina trasy vede v nadmořské výšce 900 až 1000 metrů.

Belianské Tatry: sem nesmíte!

Na východě pokračovala Tatranská Magistrála po hřebenu Belianských Tater. Toto pohoří však bylo v roce 1978 zcela uzavřené z důvodů ochrany přírody. Tím se trasa zkrátila o 19 kilometrů. Dříve vedla z Kopského sedla hřebenem Belianských Tater přes Kobylí vrch do Tatranské Kotliny.

Historie: 30 let od nápadu k realizaci

První vážný návrh na vybudování stezky otiskl Hugo Jeltsch roku 1903 v ročence Uherského karpatského spolku. V té době již existovaly některé úseky dnešní magistrály, nebyly však spojeny do jedné trasy. Roku 1923 popsal Petr Karel cestu tehdejšími chodníky a navrhl je propojit do takzvané Sokolské Vyšné cesty tatranské. Klub československých turistů jeho nápad uskutečnil v letech 1931 - 1937.

 Speciality pod Vysokými Tatrami   

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě