Černošice, čtvrť bohatých, zbohatlíků a předměstské chudiny, žije tento víkend Mariánskou poutí. Lákadlem pro milovníky středočeské vlastivědy je vila Tišnovských. Ne že by to byl architektonický skvost nebo historicky významná budova, ale ukazuje jak se žilo bohatým za kapitalismu, chudým za socialismu a jak je teď vytlačují úředníci.
Vila Tišnovských je otevřená právě teď pro veřejnost, protože po celý víkend v ní probíhá výstava nazvaná Černošice - vztah k místu.
Návštěvník si může prohlédnout nejen moderní umění umělců, kteří v Černošicích u Berounky kousek za pražskými hranicemi žijí, anebo k nim mají úzký vzah, ale také prostory po právě vystěhovaných nájemnících. Někteří zde dokonce ještě bydlí.
Upřímně: Na chodbách to nepěkně smrdí, úředníci se už nastěhovali do některých bytů za ošklivé papundeklové dveře a na zeď přitloukli píchačky. Umělecké artefakty mají velmi kolísavou úroveň. Výstava korporátního designu Černošic a architektonické studie na přestavbu vily Tišnovských jsou spíše prezentací radnice, co všechno pro obytele dělá. Stejně ale dům za návštěvu rozhodně stojí.
Kolaborant nebo vlastenec?
Vila Tišnovských byla dostavěná okolo roku 1930. Nechali si ji postavit Marie a Antonín Tišnovští od architekta Františka Kaňky a stavitele Františka Havla z pražského Smíchova.
Antonín Tišnovský zbohatnul jako špeditér, dnes bychom ho označili za majitele dopravní firmy. Asi využil stavebního boomu ve ve 20. letech v Praze a okolí.
Dům postavil nejen pro sebe a svoji rodinu, ale zároveň na výdělek. Velká dvoupatrová vila se zahradou byla projektovaná pro nájemní bydlení jako malý a útulný činžák.
Jenže potom přišla světová krize a z Antonína Tišnovského se stal černošický taxikář. V roce 1945, těsně po 2. světové válce, byl utlučen v místním hotelu Slánka k smrti. Důvodem bylo jeho údajné kolaboranství s nacisty.
Jiný příběh této události vypráví fotograf Petr Králík, který v Černošicích střídavě žije a na výstavě prezentuje své snímky místní spodiny: "Antonín Tišnovský se stal během války černošickým četníkem. Zaměstnancem státu. Chodila mu proto do rukou udání místních obyvatel mezi sebou - kdo načerno chová prase, kdo co řekl v hospodě a podobně. Četník Tišnovský se proto dohodl s nadřízeným gestapákem, že jsou to blbosti, o které se Říše nemusí zajímat, a házel všechna udání do koše. Je faktem, že nikdo z Černošic nešel za udání od souseda do vězení ani koncentráku. Jenže po válce se začaly vyřizovat účty, lidi překotně vstupovali ke komunistům, zamazávali staré hříchy z okupace a četník Antonín Tišnovský toho hodně věděl. Proto ho v hospodě sousedé umlátili k smrti."
Ve Švýcarsku se učí přibližně milión školaček, školáků, studentek a studentů, kteří navštěvují veřejné školy a školky. Je to přibližně 95 % všech dětí. Zbytek dětí navštěvuje privátní školy. ... celý článek
Řeka Steyr má pro vodáky dvě tváře. Divočejší ukazuje v Totes Gebirge. Pod horami ji zadrží velká přehrada Klaus. Pod ní peřeje zkrotnou a řeka nastaví svoji příjemnou tvář.
Ve městě a na vsi se cítíme na elektrokole Touroll S2 nejlépe. Za dvacet tisíc korun sedláme spolehlivý vehikl do všech podmínek. Moc zábavy si s ním neužijeme, konstrukci má poněkud zastaralou,
Mezi Lužickými a Žitavskými horami na sebe navazují pískovcové skály, horské stezky, rozhledny a historická městečka. Jedním z největších turistických lákadel je Oybin, romantická zřícenina hradu a kláštera, kterou stojí za to spojit s výletem
Aronie čili temnoplodec neboli černý jeřáb je keř příbuzný hrušním a jeřábům. Pochází z vlhkých lesů Severní Ameriky. V Evropě se začala pěstovat roku 1700.
Horolezecká cesta Südwestkante na Pfaffenstein sehr Gut! Více než 400 metrů lezení po pěkné skále, dobré jištění, obtížnost tak akorát pro nepříliš výkonné lezce 4+ až 5 UIAA.