Zasněženou Kutnou Horou

Pojďte se podívat na místa, kterými již někdy kráčel snad každý z nás. Projdeme se zimní poezií Kutné Hory.

Nahlédneme, kudy se v létě valí zástupy turistů. Potkáme jich o hodně méně. Projdeme se i místy, kam cestovní kanceláře své klienty obvykle nevodí.

Hodně stříbra, bohaté město

Že se Kutná Hora do dějin trvale zapsala jako město stříbra, vědí všichni.

Vzácný prvek prochází historií širokého okolí jako příslovečná nit. Stal se základem bohatství a prosperity.

Byl příčinou vzniku nejstaršího horního zákona. Král Václav II. udělil osadám zákoník Ius Regale Montanorum, který stanovil organizační a technické podmínky pro pravidelný chod dolů.

Právní postavení Kutné Hory zvýraznila řada privilegií a výsad králů z rodu Lucemburků, které vynesly Kutnou Horu na druhé místo po Praze.

Bez stříbrné rudy by jen blázen zakládal další město na půli cesty mezi Čáslaví a Kolínem.

Už staří Slavníkovci...

Podle pověsti stříbro v Horách Kutných objevil neznámý cisterciácký mnich z kláštera v Sedlci. Odpočíval jednou odpoledne na stráni daleko od kláštera a ze zbožných myšlenek ho rušil do zad nepříjemně tlačící kámen.

Když ho chtěl odstranit, zjistil, že leží na prutu stříbra. Před nepovolanými zraky ho ukryl pod kutnu a spěchal nález oznámit do kláštera.

Skutečný vznik města Kutná Hora je spojován s rozvojem peněžního hospodářství ve 13. století. Prvopočátky dolování jsou mnohem dávnějšího data.

Povrchové výchozy stříbrných žil byly zřejmě odhaleny již koncem 10. století Slavníkovci, kteří na svém hradišti Malíně razili v letech 985-995 z tohoto stříbra denáry. Tyto mince poznáme podle nápisu MALIN CIVITAS.

Hlavní náměstí je Palackého

Přirozené centrum Kutné Hory tvoří Palackého náměstí. Rozsáhlý, svažitý prostor obklopený honosnými měšťanskými i šlechtickými domy návštěvníka trochu vyděsí pomníkem socialistické památkové péče, hotelem Mědíněk.

Do požáru v roce 1770 zde fungoval druhý největší radniční komplex v Čechách. Do dnešních dnů se z něho zachoval pouze jediný kamenný sloup. Najdeme ho v podloubí domu č.p. 97.

Alchymista a jeho Opus Magnum

K těžbě kovů od pradávna patřilo i vědecké bádání a také alchymie. Její dějiny názorně poznáme v impozantní paláci s barokní fasádou Sankturinovském domě ve spodní části náměstí.

Archeologické nálezy dokládají, že koncem 13. století zde stál věžový dům, gotická věž sloužila k bydlení, ale také k obranným účelům. V areálu domu byl výrobní objekt, kde se hutnilo stříbro.

Dnes slouží jako informační středisko, v části objevíme muzeum věnované právě alchymii. Expozice seznamuje v hloubi sklepa s laboratoří, příbytkem i praktickou činností alchymisty.

Ukazuje gotickou kapli či oratoř, kde se patrně modlil za duchovní i praktický úspěch velkého díla alchymie - opus magnum. Tajemná cesta odhalí fakta, fikci i fantazii v přehlídce neobvyklých objektů, tajných zašifrovaných textů, překvapivých metafor ze světa alchymie a možných stop hledání kamene mudrců.

Booking.com

Muzeum stříbra v Kamenném domě

Z náměstí se vydáme Kolárovou ulicí k snad nejproslulejší stavbě ve městě, ke Kamennému domu. Pamatuje již předhusitskou dobu, jejíž stopy nalezneme ve sklepích a v mázhauzu.

Dům byl sídlem horního hofmistra Prokopa z Chocemic. Stavbou pověřil mistra Brikcího, který v té době stavěl i radnici ve slezské Vratislavi. Dnešní vzhled fasády nese známky puristické renovace objektu v závěru 19. století a sídlí v něm pobočka Muzea stříbra.

Město pečovalo o vodu

Od Kamenného domu vyrazíme k Husově ulici, dovede nás k další legendě, Kamenné kašně. Cestou jsme ještě míjeli dům s prodejnou potřeb pro čtyřnohé kamarády. V prvním patře ještě dnes občas působí tajemný duch a odmítá se nechat vypudit.

Nedaleko kašny stojí další z místních zajímavostí, jediný barokní kostel. Je zasvěcený Janu Nepomuckému, projekt zpracoval F. M. Kaňka a s výslednou podobou nepomáhal nikdo méně slavný než Kilián Ignác Dientzenhofer.

Kamenná kašna je důkazem, jak si dříve měšťané vážili vody. Městu se jí vždy nedostávalo a kašna, patrně z hutě Matyáše Rejska, byla ze vzdáleného pramene zásobována dřevěným trubkami. Dnes slouží jako příležitostná galerie.

Vzácná jezuitská kolej

Od kašny sejdeme k ulici Pod hrádkem, míjíme dům kde se narodil významný malíř Felix Jenewein. Můžeme nahlédnout i do přízemního, velmi dobře vedeného, antikvariátu, nebo do protější prodejny minerálů a přicházíme okolo Muzea stříbra k Jezuitské koleji.

Rozlehlý komplex v půdoryse připomínající písmeno F je poměrně strohý, odpovídá jezuitské řeholi, jen průčelí připomíná raně barokní italské paláce. Protilehlá terasa umožňuje pozoruhodné pohledy na celé město. Lemuje ji galerie se sochami světců.

Autorem soch, mimo Jana Nepomuckého, je příslušník řádu František Baugut, který vložil do kamene zvaného mušlák svou představu dvanácti jezuitských světců, mezi nimi Ignáce z Loyoly, Františka Xaverského a českého patrona svatého Václava.

Scházíme k říčce Vrchlici

Obejdeme známý chrám svaté Barbory i kapli Božího těla, obé stojí za samostatnou návštěvu. Z terasy chrámu se v údolí podíváme na reliéf Jaroslava Vrchlického, který si podle protékající říčky zvolil umělecké jméno a na konci parčíku sestupujeme strmou uličkou podél opěrné zdi k říčce Vrchlici.

Přicházíme do poněkud opomíjené části města, které se kroky pocestných obvykle vyhýbají. My ale právě zde plně oceníme krásu Kutné Hory pokryté sněhovým popraškem, Kutné Hory méně nápadné ale snad proto romanticky tajemné.

Sněhem zvýrazněná silueta vnitřního města připomíná středověký původ, mezi kusy ledu ještě šumí Vrchlice a máme pocit, že kráčíme místy, na která si turistický ruch ještě nevzpomněl.

Míjíme domy pamatující horníky za tmy přicházejí k Oselskému rudnému pásmu. Říčka nás vede k opuštěnému mlýnu s podloubím. Před ním podejdeme železniční trať, při troše štěstí na ní potkáme parní lokomotivu táhnoucí historickou soupravu.

Růžová procházka do Bronxu

Ulice U Žižkovy brány nás dovede zpět do města na Jungmannovo náměstí. Za socialismu na jeho území vstupovali pouze nejotrlejší jedinci. Cesta do Bronxu byla procházkou růžovým sadem ve srovnání s vycházkou na Jungmaňák.

Dnes vidíme oblast původně gotických domů, místo života středověkých vyšších středních vrstev. Nebýt sněhu, můžeme posedět v parčíku na lavičce. Zimní počasí však spíše láká do známé čajovny.

Na rohu ulice U jelena sídlí okresní myslivecký svaz. Reliéf jelena na fasádě říká, že sídlo si myslivci vybrali opravdu stylové.

Jakubský chrám je dominantou Kutné Hory

Po schodišti vystoupíme ke Vlašskému dvoru a chrámu svatého Jakuba. Jeho štíhlá věž tvoří dominantu města. Z dálky, pokrytá sněhem, připomíná maják nabízející bezpečí a jistotu před bouřemi nejen mořskými.

Hlavní jádro stavby bylo ukončeno kolem roku 1380. Na řešení západního průčelí pracovala i parléřovská huť, stavělo se však až do roku 1420.

K zásadní změně v interiéru kostela došlo po Bílé hoře. Barokní kultura, působící na všechny smysly člověka, vytvořila zcela nový interiér a v závěru 17. století vznikla většina dnešního vybavení kostela.

Nový oltář obohatila Škrétova Pieta, našli bychom i Svatou Trojici vytvořenou Petrem Brandlem roku 1734. Poklady uvnitř chrámu si ale neprohlédneme, kostel je z nepochopitelných důvodů otevřený pouze při bohoslužbách.

V přízemním domku proti gotickému skvostu můžeme navštívit galerii Zubov. V původních sklepích objevíme stálou expozici ruského umělce žijícího v Kutné Hoře, v přízemí střídavě výstavy známých výtvarníků. ...ano, tady pracuje manžel rudozelené poslankyně.

Krátká Jakubská ulička vede zpět do výchozího místa naší společné procházky romantikou i historií na Palackého náměstí.

Kutná Hora na HORYDOLY

Středověké stříbro v Kutné Hoře

Zasněženou Kutnou Horou

Černá struha na starém Labi

Kutná Hora a Europa Jagellonica

100 kilometrů pěšky za den

Skály v údolí Vrchlice

Zobrazit místo Turistika na větší mapě

 Města na Horydoly

Annecy (Francie)

Bardejov (Slovensko)

Basilej (Švýcarsko)

Belfast (Irsko)

Berlín (Německo)

Bern (Švýcarsko)

Brixen (Itálie)

Brusel (Belgie)

Bukurešť (Rumunsko)

Curych (Švýcarsko)

Český Brod (Česko)

Darney (Francie)

Delft (Nizozemsko)

Edinburgh (Velká Británie)

Florencie (Itálie)

Kodaň (Dánsko)

Kutná Hora (Česko)

Lanškroun (Česko)

Lausanne (Švýcarsko)

Londýn East End (Velká Británie)

Londýn a fotbal (Velká Británie)

Londýn na kole (Velká Británie)

Lucca (Itálie)

Luzern (Švýcarsko)

Lyon (Francie)

Manchester (Velká Británie)

Mikulov (Česko)

Negri (Jamajka)

Ostřihom (Maďarsko)

Piešťany (Slovensko)

Pirna (Německo)

Pisa (Itálie)

Prachatice (Česko)

Přemyšl (Polsko)

Příbram (Česko)

Reykjavík (Island)

Řím (Itálie)

Skopje (Makedonie)

Slavkov u Brna (Česko)

Starý Smokovec (Slovensko)

Ženeva (Švýcarsko)