Expedice do neznáma: Kazbek (5047 m)

Expedice do neznáma: Kazbek (5047 m)
Pod Kazbekem jsme nadšeny.
Autor snímku Ondřej Vosecký
SDÍLEJ:

3. DÍL ZE ČTYŘDÍLNÉ SERIE. Za deset dní jsme stihli vylézt třetí nejvyšší horu Arménie, podnikli třídenní trek na Kavkaze a přesunuli jsme se do městečka Stepantsminda pod Kazbek, třetí nejvyšší horu Gruzie.

Expedice do neznáma: Kazbek (5047 m)
Kazbek (5047 m), Kavkaz.
Autor snímku Jakub Holec
Jak na to

Normální cesta na Kazbek

Prvovýstup Kazbek (Kazbeg) vedl přibližně trasou, která je dnes považována za Normální cestu. Zdolal ho známý horolezec Douglas William Freshfield v roce 1868 během průzkumu Kavkazu. Roku 1923 vystoupila v jeho stopách osmnáctičlenná skupina převážně Gruzínců. Vedle je vědec Giorgi Nikoladze a odstartoval tím historii zdejšího horolezectví.

Technicky není výstup na Kazbek po normální cestě obtížný, ale za zhoršených podmínek ho ztěžuje komplikovaný průstup systémem trhlin ve spodní části ledovce, ploché a rozlehlé plato bez orientačních bodů v horní části ledovce a závěrečný podvrcholový ledový svah o délce 100 metrů a strmosti 40 stupňů. Celkově má túra obtížnost PD (ruská stupnice 2A).  

Trasa: Z městečka Stepantsminda (Kazbegi 1750 m) ke kostelu Tsimba Sameba (2200) vede cesta sjízdná pro terénní auta, nebo jdeme 2 hod pěšky. Dále po pěšině přes sedlo Arša (2940) a po moréně a ledovci ke staré meteorologické stanici, kde se staví základní tábor (3680). Jde se sem 6-8 hodin z města. Druhý den se stoupá po ledovci Gergeti až na vrchol. Výstup ze základního tábora na vrchol trvá 7-8 hodin.

Mýty a legendy

Na skalách Kazbeku měl být přikován antický Prométheus kvůli vzpouře proti bohům. Gruzínci mají hrdinu Amirani s podobným osudem.

Ve výšce 4000 metrů je poustevna Bethelem obývaná od středověku křesťanskými poustevníky. Je v ní prý uložen Abrahámův stan a jesličky, do nichž byl uložen Ježíšek. 

Ačkoliv je Kazbek sopka, poslední erupce se udála před 2750 lety. V roce 2002 se prý probudila, ale nakonec se ukázalo, že to bylo jen obrovské řícení ledovce Kolka.

S nakoupenými zásobami, plnou horolezeckou výbavou a odhodláním jsme se vydali ke krásnému pravoslavnému kostelu svaté Trojice (Cminda Sameba), který ční ve výšce 2170 metrů nad městem Stepantsminda (též Stepantsminda, dříve Kazbegi) a je jedním ze symbolů Gruzie.

Po zhlédnutí pravoslavného interiéru ze 14. století jsme se radostně přivítali s našimi známými Ukrajinci, kteří u kostela čekali celý den na zlepšení počasí. Ukrajinská lidová střídala píseň českou. Slivovice střídala vodku, jazykové bariéry polevovaly na síle, za vínem kolovalo pivo a my pěli písně dokola, okolo našeho česko-ukrajinského tábora.

Ale jak říká můj trenér a učitel z gymplu: "Večer šohaj, ráno šohaj." Zapěli jsme Bláznovu ukolébavku a šli spát.

Ranní probuzení do mlhy nám na silách mnoho nepřidalo. Krev v žilách jsme s holkami rozproudily pravidelnou dávkou sklapovaček, které jsme každé ráno praktikovaly s cílem namakaného břicha. Bohužel příjem sladkostí byl nepřekonatelný. Minimálně z toho pokaždé byla hezká fotka, kterou nám Ondra udělal. Nu což, snickersku do ruky a vzhůru do base campu.

Advanced base camp

Malá viditelnost taky viditelnost. Cestu přes ledovec jsme mapovali pomocí koňských exkrementů. Hodní to koníčci, ledovec jsme přešli bez problémů, obloha se najednou rozevřela a my ho uviděli. Vyhaslá sopka ve výšce 5047 metrů nad mořem nám ukázala tvář.

"Ještě že to nešlo vidět zezdola," pomyslela jsem si, neboť naštěstí jsme ze Stepantsmindy dohlédli pouze ke kostelu.

Po krátkém teambuildingu u meteostanice, kde byl vykopán základní tábor, jsme usoudili, že sil máme ještě dost na výstup do předsunutého tábora. Výška 3900 metrů s námi naštěstí nic neudělala.

Kazbek (5047 m), Kavkaz.

Výstup byl dlouhý, opravdu hodně dlouhý

Během mlhavého večera a mrazivé noci se na stanech udělala ledová krusta, kterou jsme ve dvě hodiny ráno odklopili, abychom zkontrolovali, zda se šerpové nepletli s předpovědí počasí. Nepletli, totálně vymeteno! Nádhera.

Během vaření čaje a teplých polévek kolem nás již procházely první čelovky. Hodinka k dobru, kterou jsme si ušetřili všerejším výstupem až do předsunutého tábora, přišla vhod. Vyrazili jsme o půl čtvrté.

Do svítání na nás čekal průchod nejobtížnějším místem celé cesty. Labyrint cestiček, které jsou za světel čelovek jen těžce identifikovatelné, velká koncentrace ledovcových trhlin a průchod kolem skály, ze které rádo padá kamení až lidské velikosti.

Zhruba v polovině, zrovna v místě, kdy jsme se dostali do trhlinové pasti, jsme se chytli místního guida, který nám pomohl z bludiště ven, a my mohli kráčet k přibližujícímu ledovcovému platu. Za námi na laně navázané světlušky v podobě čelovek dalších horolezců napovídaly, že nebudeme jediní, kdo se chce podívat nahoru.

Po příchodu na ledovcové plato nastaly nejkrásnější okamžiky. Svítalo. Sílící slunce opíralo paprsky do sněhu, který se červenooranžově leskly. Spolu s okolními čtyřtisícovkami to vytvářelo majestátní atmosféru. Ne nadarmo se říká, že cesta je cíl.

“Pro tyhle momenty stojí žít,“ problesklo mi hlavou, ale když jsem se na chvilku zastavila, abych si užila sílu okamžiku, mrznoucí prsty mi daly najevo, že je čas jít. Nejtěžší pasáže byly strmé stoupáky, ve kterých se díky přes noc čerstvě napadlému sněhu skvěle bořilo. Představte si, že uděláte krok vzhůru, ale proboříte se o půl metru dolů. Vyčerpávající.

Nadmořská výška se začala ozývat, chtěli jsme to spláchnout vodou. Jenže ono když mrzne, tak voda mileráda mění skupenství. Ani ta snickerska, která svou tvrdostí připomínala palcát, nebyla k nakousnutí. Cílová rovinka byla strašně dlouhá.

Kazbek (5047 m), Kavkaz.

Po 6 hodinách jsme všichni stanuli na vrcholu. Foukalo. Udělali jsme pár fotek s českou vlajkou a rychle dolů. To nám šlo rychle. Po čerstvém sněhu jsme krásně klouzali a dole u stanů jsme byli po dvou a půl hodinách. Šťastní, unavení, dehydratovaní.

Sklesali jsme další výškové metry až do travnatého sedla Arša (2940), kde jsme postavili stany a šli spát.

Báječný je pocit po vítězství

Po sestupu jsme si dali oslavného panáka slivovice, nikdo z nás dosud na vyšší kopec nevylezl. Naše expedice byla zastíněna jinou českou horolezeckou skupinou. O čtyři dny před námi trošku východněji získal Radek Jaroš svůj poslední osmitisícový skalp na K2, aby si zasloužil Korunu Himálaje. Klobouček!

Ono je ale ve výsledku jedno, jestli jdete na Kazbek, na K2, nebo na Sněžku. Jak řekla Renata Chlumská, první Česka, která zdolala Mount Everest: "Všechno, co se v životě odehrává, je jako výstup na velehoru. Musíte mít sen. Potom vůli. A všechno co vede k vítězství je v hlavě, ne ve svalech. Ale nesmíte zapomenout, že výstup na horu, dosažení vrcholu, je teprve polovinou cesty. Ještě vás čeká to obtížnější – ta polovina zpátky: ta cesta do údolí, odkud jste vyšli."

Ale není cesty bez cíle a cíle bez cesty. Naším dalším cílem byla Svanetie, historická provincie v severozápadní části Gruzie.

Kazbek (5047 m), Kavkaz.

Horydoly.czCesta do neznáma na Horydoly

I. Arménie

II. Gruzie

III. Kazbek

IV. Svanetie


Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Celkem 0 příspěvků v diskuzi


Jaro začne ve středu před půlnocí

Jaro začne ve středu před půlnocí

Jarní rovnodennost nastává v okamžiku, kdy střed slunečního kotouče stane přesně nad rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana. Den a noc jsou stejně dlouhé (12 hodin). Od této chvíle se Slunce vrací... celý článek

Přátelská poušť v Izraeli

DNES Vlajka pro Tibet 2019

registrovat

Hledáte ubytování v Česku nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny.
Cestovní pojištění od Porovnej24.cz
Turistický informační portál WhereToStay.Tips kde naleznete fantastické rady kde se ubytovat, kde jíst a co vidět, v lokalitách celého světa.





Nejčtenější články

Himálaje AKTUÁLNĚ 2019

Himálaje AKTUÁLNĚ 2019

LETECKÁ NEHODA LUKLA Malé zprávy z nejvyšších hor naší planety.

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Světové setkání karavanistů Heřmanův Městec, Konopáč 18.-22.4. 18.4.
Velikonoce v ZOO Brno, ZOO 19.-22.4. 19.4.
Velikonoce v ZOO Hluboká nad Vltavou, ZOO 20.4.
Gruzie a severní pól - přednáška Praha, Národní muzeum Přednáší Jan Homola a Richard Santus 24.4. 19:00
Srí Lanka - diashow Plzeň, Papírna Přednáší Martin Loew 25.4. 19:00
Travelfest - veletrh České Budějovice, Výstaviště 25.-28.4. 25.4.
City Nature Challenge Praha 26.-29.4. Fotografování přírody 26.4.
Spezi - veletrh Německo, Germersheim 27.-28.4. Alternativní cyklistika 27.4.
Neznámá země Zlín 15.-30.4. Cestovatelský festival 30.4.
Asie na koloběžce Praha, Neobyčejná klubovna Přednášejí Sluníčkoví koloběžkáři 5.5. 18:30

Diskuse

Sportovní výkonnost Vojtech, 19.4.2019 14:19, 2 příspěvky
Elektro kolo nebo elektro... Karel, 19.4.2019 11:26, 5 příspěvků
Porod císařem Katka, 19.4.2019 11:09, 5 příspěvků
Pojmy a dojmy? Účetní, 19.4.2019 1:27, 18 příspěvků
Sportovní výkonnost Michalec, 18.4.2019 19:21, 2 příspěvky
mierne popletene Podrobnosti, 18.4.2019 14:45, 4 příspěvky
Chybi Alisy Bike Babi leto Horydoly , 16.4.2019 17:12, 15 příspěvků
Opalovaci krem Jana Bokšová, 16.4.2019 17:04, 3 příspěvky
Opalovaci krem Petr, 16.4.2019 14:18, 3 příspěvky
most inteligence a nekvalita Lukas B., 16.4.2019 14:11, 1 příspěvek

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Světové památky Horydoly , 18.4.2019 23:14
Restaurace a hospody Horydoly , 18.4.2019 23:10
Ve Špindlu startuje letní... Horydoly , 18.4.2019 21:06
Jizerské hory pro turisty Horydoly , 18.4.2019 19:45
Velká cena Kouřimi Horydoly , 15.4.2019 20:37
Cestovný ruch v Bardejove... Horydoly , 15.4.2019 10:33
Sezóna ve Špindlu ještě n... Horydoly , 4.4.2019 16:44
EXPEDÍCIE 2019 Horydoly , 1.4.2019 22:54