RETRO Rámové mačky neznámého ruského výrobce

Teď už jsou to jen kuriozní mačky vhodné leda na zeď do muzea soukromých vzpomínek.

Ačkoliv se z dnešního pohledu nazouvaly obtížně, občas spadly z boty a považte - neměly žádný bezpečnostní atest ani návod k použití - lezli jsme v nich dost dlouho.

Mačky putovaly v rodině z nohy na nohu

Nejdřív v nich lezla hlava rodiny tatranské mixové dvojky-trojky, troufla si v nich i na ledopády v Labském dole, a také jí sloužily k vysokohorské turistice například během traverzu Mont Blanc, nebo zimním přechodu Roháčů.

Pak se do nich obula matka, která v nich chodila zimní horskou turistiku, také v nich vystoupala na Mont Blanc, a nosila je na skialpové túry.

Nakonec skončily ruské mačky na nohou dvou pubertálních dětí, které v nich absolovovaly pár rodinných freeridových a skialpových túr, a párkrát je využily během kombinovaných lyžařsko-horolezeckých túr především ve Vysokých Tatrách.

Hroty jsme za ta léta obrousili do nicoty

Ruské mačky přežily několik párů bot. Čtvery skialpové přezkáče (poslední Rossignoly vidíte na fotce), dvoje plastové duplexy, a šestery dětské lyžařské boty. Raketový nebo letecký materiál prostě přežil všechno.

Morální zastarání a také značné opotřebení a tedy zkrácení předních i spodních hrotů tyhle mačky nakonec odsoudilo do popelnice. Lezli jsme v nich od začátku 90. let (a tehdy již určitě měly něco za sebou) a na hory se s námi naposledy podívaly v roce 2014.

 Horolezecké RETRO

Skialpové lyže v mém životě

Mountaineering podle Němců

Lyžařská vázání dědečků a pradědečků

Jak prokopat převěj

Kafe na čundru

Sáňkování a lyžování na sídlišti

Nepískovcovým skalám je 30 let

První nepískovcové skalní oblasti v Čechách

Slaňování historické

Půjde to i bez uzlu?

Jak dobře chodit