Stüdlgrat jako po ostří nože

Cestu si určitě zamilujete i vy pro její expozici a nádherné rozhledy, jež vám poskytne.

Opatrnost je na místě

Túra je poměrně jednoduchá. Průvodce uvádí obtížnost 3+/A0. Přesto bychom ji neměli podceňovat hned z několika důvodů.

Prvním faktorem je délka a výška. Nástup v suťovisku dělí od vrcholového kříže půlkilometrový výškový rozdíl. Co do délky budeme muset překonat zhruba dvojnásobek.

Nepříjemně překvapit nás může také zalednění v některých obtížnějších úsecích. Mačky a cepín jsou samozřejmostí i v případě, že to zezdola vypadá dobře.

Raději rozvážně

Na Stüdlgrat se, jak už sám název našeptává, nejlépe vydáme od chaty Stüdlhütte (2801). Autem dojedeme až na parkovišě u hotelu Lucknerhaus.

Odsud nás čekají tři hodinky pochodu k samotné chatě. Určitě neuděláme chybu, když zvolíme rozvážnější řešení a výstup necháme na další den. Tělo nedostane tak velkou zákeřnou aklimatizační pecku a náš pocit zodpovědnosti a bezpečnosti taky zavrní blahem.

Rakouské horské chaty nabízejí dobrý standard ubytování a pro členy sdružení Alpenverein nešetří slevami na nocleh. Nazítří si zlehka přivstaneme, abychom měli dostatek času vyřešit eventuální komplikace ve skále a ledu, případně s počasím.

Vystoupat a vychutnat

Na samotný výstup si rakouští nadšenci vyhrazují čtyři a půl hodiny. Bude hodně záležet na vašich zkušenostech a dobrém odhadu schopností a sil.

Ostřílení stoupači se naváží jen na několika místech a i zde postupují s využitím průběžného jištění (prvolezec a druholezec postupují současně; mezi nimi by měly být alespoň tři jistící body) a čas udávaný průvodcem jsou schopni znatelně zkrátit.

Méně troufalí jedinci postupují klasickým způsobem se zakládáním štandů a dobíráním. V takovém případě je však třeba počítat s tím, že doba výstupu se může hravě protáhnout na dvojnásobek udávané doby.

A to ještě nepočítáme s vrtkavým počasím, které může snížit viditelnost na neúnosnou mez a dobu vašeho počínání dále prodlužovat. Vezměte s sebou do stěny dostatek pití, jídla a náhradního ošacení!

Snídaně s varováním

Průběh linie je vcelku jasný, jednoduchý a logický. Rakušané nešetřili materiálem, a tak v cestě narazíte na borháky, zapuštěné železné tyče i ocelová lana.

Zpočátku nás bude hřeben šetřit. Překonáme hrůzostrašně vypadající suťové stupně Peterstiege, necháme se nasát ukloněným komínem a překonáme sérii kamenných bloků na levé straně hřebene. Všechno v maximální obtížnosti 2+.

Bodem, kde se láme chleba, je Frühstücksplatz (3550). Název místa nás nabádá k oddechu a hodování. Žlutá cedule zde umístěná ale přináší i varovná poselství: Pokud vám cesta od Stüdlhütte až sem zabrala víc jak tři hodiny, měli byste to raději otočit. Návrat nad tímto bodem by představoval značné komplikace.

Vrcholový Václavák

Cesta přitvrzuje. Opouštíme levou stranu hřebene, pouštíme se do trojkového kouta a začínáme pochodovat po samotném ostří Stüdlgratu. Expozice a stoupající nadmořská výška bere dech.

Přibližně na páté délce od Frühstücksplatzu nás čeká klíčové místo cesty. Příkrá plotna s možností odšlapu do levé strany je osázená možná až zbytečně velkým množstvím železa.

Nádherné hřebenové lezení místy zpestří několik ploten. Nejtěžší z nich nese klasifikaci 3+ a je osazená fixním lanem. Závěrečná police (2+) a mírnější terén vás vyvrhne u vrcholového kříže, kde člověk patrně, stejně jako se sušenkami Disko, nemůže být nikdy sám.

Nebezpeční domorodci

Na horu proudí za dobrého počasí zástupy chtivých (převážně) domorodců, na něž je nutno dobře se psychicky připravit. Stoupají i scházejí normálkou vedoucí od chaty Erzherzog-Johann-Hütte, což vaší sestupové cestě (1 až 2) propůjčí vzhled ucpané dálnice.

Samo o sobě by to snad ani tolik nevadilo, kdyby domorodým šplhavcům bylo naděleno cosi zdravého rozumu a špetka ohleduplnosti. Jistě uslyšíte nesčetné zkazky o jejich sobě-i-jiným-nebezpečném chování.

V nejužších místech neuvidíte propagovaný systém zipu. Mnohačetná skupina rakouských lezců vám bude v klidu doslova a do písmene šlapat po hlavách, v zářezu mezi Velkým a Malým Zvoníkem si za vrávorání spletou vaše lano se zábradlím pro všechny..

Takže pozor! V zájmu celého lidstva raději nenapodobovat.

Doporučené vybavení

Mačky, turistický cepín, teleskopické hole, batoh 40 l, přilba, zimní oblečení (čepice, kalhoty a bunda, návleky na boty, rukavice, funkční prádlo, ponožky, fleece nebo softshell), pevné kožené nebo plastové pohorky, lano 50 m, ledovcový šroub, 3 karabiny se zámkem, 7-10 expresek, 5 dlouhých smyček, 2 prusiky, bivakovací pytel, ledovcové brýle, krém proti slunci, podrobná mapa a GPS, sportovní hodinky s výškoměrem, lékárnička, čelová svítilna, mobilní telefon, jídlo na 1 den, teplé pití v termosce, fotoaparát, nůž, chatový pytel, pojistka, peníze a doklady.

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě

 Grossglockner na Horydoly

HOROLEZECTVÍ Hofmannsweg (Hofmannova cesta)

HOROLEZECTVÍ Alter Kalser Weg (Stará Kalská cesta)

HOROLEZECTVÍ Stüdlgrat (Stüdlův hřeben) a Stüdlgrat (reportáž)

HOROLEZECTVÍ Pallavicini Rinne (Pallaviciniho kuloár)

SKIALPINISMUS Lyžařské túry

SKIALPINISMUS Vorderer Bärenkopf

LEDOVÉ LEZENÍ Johannisberg a Bärenkopf

TURISTIKA Ledovec Pasterze

TURISTIKA Romariswandköpfe

CYKLISTIKA Hochalpenstrasse a V sedle na Grossglockner

BEZPEČNOST Jsem naštvaný a Lezecká neštěstí a Blázni ve světě

HORSKÁ SLUŽBA Na Adlersruhe havaroval vrtulník

DOPRAVA Frézy čistí Hochalpenstrasse