Vinoř: rondel z doby kamenné a slovanské hradiště

Vinořský rondel je monumentální kruhová stavba o průměru 55 metrů. Zatím ho ještě uvidíte na stavbě poblíž Českodubské ulice.

K neznámým účelům byl postaven v neolitu, tedy na počátku 5. tisíciletí před naším letopočtem, kdy v Čechách probíhala doba kamenná, ve Vinoři žili lidé kultury s vypíchanou keramikou. Je o 2000 let starší než Stonehenge a o 2500 let starší než Chufuova pyramida.

Neolitických rondelů v Evropě byly nalezeny dvě stovky. K čemu sloužili, není jasné. Běžný život to nebyl, obrana nejspíš také ne, a tak se historici odkazují na obvyklou únikovou variantu - mluví o posvátném místě. Jakýkoliv důkaz o využití ovšem chybí.

Vinořský rondel je unikátní, protože má tři vstupy na sever, jihozápad a jihovýchod. Velmi zachovalé jsou palisádové žlábky, do nichž byla zapuštěna dřevěná konstrukce.

Na jeho místě se bohužel rozjela výstavba bytových domů. Jako smutný žert zní název lokality, pod kterou developer byty rozprodává: Via Sancta. Tento název zavedli v baroku jezuité pro středověkou obchodní stezku, protože podle pověsti po ní putovalo mrtvé tělo svatého Václava ze Staré Boleslavi na Pražský hrad. Stala se z ní populární poutní trasa, jejímž cílem bylo uctění Palladia země české.

Vinořské hradiště se nachází nad pravým břehem Vinořského potoka na ploše 5 hektarů. Je volně přístupné v polích mezi Satalicemi a Vinoří.

Sloužilo jako všechna slovanská hradiště k bydlení, práci i obraně. Za hradbami se mohli cítit bezpečně jak lidé, tak dobytek a byla ochráněna i úroda a další majetek.

Podle archeologických odhadů toto hradiště existovalo v 11.-12. století, tedy přibližně v době nešťastného knížete Jaromíra (ze školního dějepisu si pamatujeme, jak byl postupně vykleštěn, oslepen a nakonec propíchnut oštěpem na záchodě), Oldřicha (děvkař, který měl nemanželské děti s Boženou od Peruce), Vratislava II. (první český král) a Vladislava II. (druhý král byl korunován císařem, že čeští hrdlořezové drasticky dobyli Miláno).

Komu hradiště patřilo, není známo. Vzdálenost od Prahy by napovídala, že bylo součástí Přemyslovské domény, neboť první Přemyslovci vládli jen části středních Čech - přibližně na jeden den pochodu od Pražského hradu - a na hranicích stavěli hradiště v místech staršího osídlení.

Hradiště bylo postaveno na plochém ostrohu nad dvěma údolími. Maximální převýšení je ovšem jen 16 metrů ze západu, severu a východu. Proto bylo hradiště obehnáno hradbami po celém obvodu.

Hlavní opevněná plocha zabírá plochu 3,7 hektarů. Samostatně opevněné předhradí má rozměr 0,9 hektaru. Mezi dvojitými hradbami je vykopaný obranný příkop. Val Velkého hradiště dosahuje výšky 3 metry a má délku 730 metrů. Val Malého hradiště dosahuje délky 210 metrů. Ještě dnes vidíme v některých místech valů čelní kamennou stěnu. V severní části Velkého hradiště vedle opevněná cesta k vodnímu zdroji, který dodnes vyvěrá jako silný pramen v pískovcové skále.

Vinořské hradiště bylo v archeologické literatuře poprvé zmíněno 1868. Povrchový průzku proběhl v 60. letech minulého století. Důkladný terénní průzkum dosud neproběhl.

Ve středověku zde hospodařil dvůr, v novověku zda fungovala bažantnice a v současnosti slouží plocha hradiště jako pole.