Pouť ke svatému Václavu do Staré Boleslavi

Po staletí putují do Staré Boleslavi věřící, aby se poklonili svatému Václavu, patronu české země. Tento věčný titul drží spolu se svatým Vítem a svatým Vojtěchem (Adalbertem).  

Kult svatého Václava dovedl na samý vrchol císař Karel IV. Nechme při tom stranou, zda to bylo z náboženské horlivosti, Karlova fanatismu, nebo to byl obyčejný politický kalkul. 

Úterý večer: převoz ostatků

Svatováclavská pouť začíná již 27. září večer. Z Pražského hradu do Staré Boleslavi jsou s poctami dovezeny ostatky knížete Václava. V celé zemi zní zvony vybízející věřící ke spojení ve společné modlitbě za národ. V 18:30 hodin přijíždí relikvie do Brandýsa nad Labem pod zámek a v průvodu pokračují přes most do Staré Boleslavi. Instalovány jsou na oltáři románské krypty svatých Kosmy a Damiána v bazilice svatého Václava. Lebka svatého Václava je střežena katolickými duchovními a vojáky Hradní stráže.

Následuje koncert a poté nešpory, neboli večerní pobožnost.

Středa dopoledne: mše svatá

Vztah Otce vlasti ke svatému Václavu připomene Korunovační meč, který bude umístěn při poutní mši svaté. Slouží ji na Mariánském náměstí 28. září od 10 hodin biskup. Mše svatá je vysílána v přímém přenosu Českou televizí a Českým rozhlasem. 

Od 12 hodin se konají na Mariánském náměstí hudební a divadelní programy.

Kdo byl svatý Václav?

Rádi bychom napsali, že kníže Václav byla historická postava, zároveň legendární ochránce české země a ještě k tomu křesťanský svatý. Jenže nic z toho není jisté! Možná že ani neexistoval. Není jasné, proč, kde a kdy byl zavražděn, a zda to vůbec byla vražda. Zda chránil svoji zemi, nebo ji prodával Němcům, je také nezodpovězená otázka. A se zázraky je to jako se všemi zázraky - kdo chce, uvěří.

Svatý Václav se narodil asi roku 907 v Praze a zemřel asi 28. září 935 nebo 929 ve Staré Boleslavi, nebo na Levém Hradci, nebo někde úplně jinde. Nebo vůbec nežil, neboť pozdější legendisté rozdělili jednoho přemyslovského knížete na Boleslava a Václava (obě jména při tom znamenají to samé - hodně slavit).

Tímto pohledem se musíme dívat i na další více či méně jisté události Václavova života.

Přemyslovský rodokmen

Jeho dědečkem byl Bořivoj I., zřejmě první pokřtěný panovník v Čechách a zároveň první historicky doložený kníže, nejspíš Přemyslovec, ale možná s kořeny u Mojmírovců na Velké Moravě. Babička byla svatá Ludmila, později první česká svatá, pocházející buď od kmene Pšovanů z Mělníka, nebo od Srbů, což může znamenat z Balkánu stejně jako z německé Lužice. Snad založila vinici na Cecemíně u Všetat nebo u Pšova, tedy dnešního Mělníka.

Václavovým otcem byl Vratislav I., bojovník proti Maďarům a zakladatel baziliky svatého Jiří nad Pražském hradě. Matka se jmenovala Drahomíra a pocházela z kmene Stodoranů, neboli Polabských Slovanů usazených v německém Braniborsku. Jisté je, že Drahomíra porodila Boleslava, ale ne zcela jistě také jeho bratra Václava.

Babička Ludmila vychovávala oba bratry a už od dětství údajně jevili odlišně - Boleslav byl bojovník a s ničím se moc nepáral, kdežto Václav se ve škole u rotundy na Budči nedaleko Levého Hradce prý naučil číst a vzdělal se i v zemědělství. Toho později využil, když  se postaral o vinici na Opyši pod Pražským hradem. Dnes se má za to, že vinařství se Václav věnoval v okolí Richterovy vily nad Starými zámeckými schody, kde byla vinice obnovena.

Jenže pak nastalo známé přemyslovské vraždění. Jeho současná interpretace je boj o směřování státu, ale možná šlo jenom o vzteklé opilecké rvačky, které skončily tragicky. Kdo ví...

Napřed Drahomíra nechala zavraždit Ludmilu na Tetíně roku 921. Snad si na to najala nějaké Vikingy, tedy nejspíše Rusy.

Za nedospělého Václava pak Drahomíra vládla od smrti svého manžela roku 921. Václav se ujal moci roku 925, hned jak dospěl. Ihned vykázal matku z knížecího dvora, protože mu prý usilovala o život. Byla buď uvězněna na Budči nebo vyhnána z Čech (rozuměj přemyslovských Čech, tedy z dnešního pohledu značně okleštěného Středočeského kraje). Po návratu z vyhnanství snad na znamení pokání vybudovala kostel svatého Michala.

Poté asi žila u druhorozeného syna Boleslava na tehdy novém hradě ve Staré Boleslavi.

Sasové si pro Václava dojeli až na Pražský hrad

Mezi tím kníže Václav roku 929 prohrál bitvu s východofranckým vládcem Jindřichem Ptáčníkem a byl zajat přímo na Pražském hradě. Poté se Jindřichovi poddal a za samostatnost české země mu začal platit daň z míru. Přísloveční volové a hřivny stříbra ovšem nebyly nic nového, co by si Václav vymyslel. Už od roku 806 platily Čechy tuto daň Karlu Velikému do Bavorska. Přesměrování do Saska bylo jen výsledkem složité politické hry na evropské úrovni, která byla tak složitá, že ji zřejmě plně nezvládali ani nejmocnější vládci. Tehdy vymřela dynastie Karlovců a rozpadala se Východofrancká říše, Bavorsko přicházelo o svůj význam, nastupovala Otonská dynastie, Maďaři útočili na střední Evropu, Polabští Slované končili svoji historickou éru, románský stavební styl ruku v ruce s křesťanským učením si razil cestu na sever a východ od Čech.

EDUARD ŠTORCH: Když Sasové porazili Slovany a Boleslav raději zavraždil Václava

Kníže Václav postavil na Pražském hradě už třetí kostel po svém dědovi a otci. Byla za tím politika. Po své vojenské porážce se setkal s králem Jindřichem, ujednali spolu daně a spojenectví, a na znamení díků dostal od krále relikvii svatého Víta. Byla to ruka tohoto světce. Vtip byl v tom, že svatý Vít byl tehdy patronem Saska. Kostel byl tedy roku 930 zasvěcený právě Vítovi a tak to zůstalo až dodnes - v kostele a většinou i v politice.

Svatý Vít je uctíván jako patron herců, komediantů a tanečníků. Je ochránce před bleskem. Je patronem Čech, Prahy, Saska, chorvatské Rijeky a italského města Forio. Je podle něj pojmenováno množství míst v Rakousku a Bavorsku. Svatý Vít je velmi ctěn také v Srbsku. Po dobytí slovanských území křesťany byl svatým Vítem nahrazován kult pohanského boha Svantovíta. Od středověku patří mezi Čtrnáct pomocníků.

Ke svatému Vítu se modlí mládež, vinaři, hostinští, lékárníci, kováři, herci, sládkové, horníci, němí a hluší. Vzýván je kvůli neplodnosti, očním a ušním chorbám, vzteklině a epilepsii (nemoc se nazývá tanec svatého Víta).

Politická vražda, hádka o majetek, opilecká rvačka?

Svatý Václav byl pravděpodobně ženatý, ale jeho manželka mu neporodila syna. Buď byla bezdětná nebo rodila pouze dcery, o které nebyl mezi dějepisci zájem. Údajného syna Zbraslava zřejmě Václav zplodil se souložnicí a byl tedy nevlastní bez nároku na vládu.

Druhé dějství přemyslovského vraždění nastalo pouhých čtrnáct let po násilné smrti babičky Ludmily. Její vnuk Václav zahynul podobnou smrtí - byl zabit vrahy, které si najal jeho bratr Boleslav, od toho dne zvaný Ukrutný.

Boleslav pozval svého bratra Václava na hostinu ve svátek svatých Kosmy a Damiána k sobě do Boleslavi. Ráno po hostině ještě před východem slunce se Václav vydal na ranní pobožnost. Před vraty kostelíku, který možná stál někde tam, kde se dnes nachází kostel svatého Václava, se střetl Václav s Boleslavem. Obvykle se dnes udává, že Boleslav nejprve napadl Václava, ten se mu bránil, ale přivolané posile už podlehl.

Zda to byla politická vražda, opilecká rvačka nad ránem, vzteklá hádka o moc a majetek, už asi nikdy nezjistí. Legendisté si do těchto okamžiků promítají Václavovu křesťanskou víru, čeští historici věří v Boleslavovu nenávist k daním do Německa, němečtí historici se kloní k agresivní obraně České kotliny a vytyčení hranic České republiky do dnešních dnů.  

Díky Staroslověnské legendě sice neznáme motivaci bratrovraždy, ale víme jména všech aktérů. V noci po hostině se spiklenci uradili s Boleslavem ve dvorci jednoho z nich, Hněvsy. Po ranním střetu obou bratrů, který se měl odehrát v bráně, přispěchal nejdřív Tuža a ťal Václava do paže. Václav se běžel ukrýt do kostela. U dveří chrámu, které byly nejspíš zavřené, jej Tira a Česta ubili a Hněvsa probodl mečem. Kněz Krastěj tělo přikryl, pak jej vysloužilá královna Drahomíra odnesla do Krastějova domu, omyla a odnesla do chrámu. Pobožnost nechal vykonat bratr a nastupující kníže Boleslav, povolal k tomu Pavla, hlavního pražského kněze už od dob babičky Ludmily.

Vyvraždit všechny! Hned! Nebo zabijí oni nás

Souběžně s tím začalo okamžité zabíjení všech Václavových příznivců a spolupracovníků. Kristiánova legenda v tomto bodě mluví jasně: "Vrahové svatého mučedníka rychlou jízdou do Prahy pospíšili a všechny jeho přátele rozličným způsobem krutě zahubili a jejich děti zaživa do hloubi řeky Vltavy potopili."

Archeologové potvrdili velké vraždění 60 bojovníků u rotundy v Budči, kde měl Václav svoji mocenskou základnu a přátele z mládí, kdy zde studoval. 

K pochopení, proč se tak stalo, je nutno uvést, že takové poměry byly a vraždění nastávalo při každé změně vlády. Prvotní příčiny byla rozličné, ale vždy šlo o moc. Kdo nevraždil, byl zavražděn. Mnozí Přemyslovci z hlavní rodové větve a ještě více z pobočných větví, by mohli vyprávět, kdyby se nestali obětmi nejhroznějších způsobů smrti. Nejznámější jsou zřejmě rody Slavníkovců a Vršovců, které Přemyslovci téměř kompletně vybili v hradišti Libice nad Cidlinou.  

Bratrovrah, tehdy už Boleslav Ukrutný, nechal Václavovy ostatky převézt z Boleslavi do Prahy tři roky po smrti roku 938. Transport pod dohledem biskupa se rovnal dnešní kanonizaci a od té doby se říká svatý Václav. Během cesty také mrtvý řádně vykonal tři zázraky. Nejdříve dostal výpravu z úzkých, když se neobyčejně rychle zvedla hladina potoka Rokytky někde u dnešních Říčan, a všem lidem hrozilo utopení. Potom jim pomohl z další prekerní situace, když se málem zřítili z dřevěného mostu, přibližně v místech dnešního Karlova mostu, neboť jeho kamenný předchůdce Juditin most se právě opravoval. V řece teklo příliš mnoho vody a oni nemohli využít starého brodu přes Vltavu mezi dnešním Rudolfinem a Hergetovou cihelnou. A nakonec osvobodil vězně na Malostranském náměstí.

Nejspíš to nebyli vězni, ale otroci ze slovanských a pruských zemí na severovýchod od Čech. Jezdil je tam lovit nejen svatý Václav, ale také jeho bratr, otec a strýc. Prodávali je křesťanům do Cařihradu a muslimům do Cordoby.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě