Pražská brána v Mělníce je lahůdka pro všechny smysly

Pražská brána nabízí turistům tři v jednom: je to středověká památka, zároveň moderní galerie a kavárna s unikátní obsluhou.

Mělník patříval svou polohou na soutoku Labe a Vltavy v úrodné krajině nejen k významným, ale i bohatým městům. Odtud pocházela první česká světice Ludmila, babička svatého Václava, po které se jmenuje populární mělnické víno. Na hrad se koncem 10. století uchýlila Emma, manželka Boleslava II., která zde razila stříbrné denáry s nápisem Emma regina civitas Melnic. Mimochodem Boleslav II. Pobožný byl synem Boleslava I. Ukrutného, který nechal zabít svatého Václava.

Emminy mince jsou prvním historickým dokladem jména Mělník. Jako suvenýr si je můžete vyrazit v Regionálním muzeu Mělník, samozřejmě z trochu jiného kovu. Ono ostatně stříbro na Mělníce nikdy nebylo, to si pregéř musel dovézt.

Mělnický hrad se po té stal doménou manželek knížat a králů. Jako královské věnné město jej oficiálně stvrdil Karel IV.

Obchod, víno a řemesla přinášely bohatství, které bylo nutno hájit. Středověké město na kopci bylo obehnáno hradbami, vstup do centrálního města zajišťovaly jen dvě brány, z nichž se dodnes zachovala Pražská brána. Obranné hradby kolem ní byly už dávno vystřídány domy, ale půvabná hranolová věž dodnes skromně doplňuje panorama Mělníka a stále je branou do historické části města od Pražského předměstí.

Kdo se při návštěvě Mělníka nechá zlákat jen robustnější siluetou zámku a věže chrámu sv. Petra a Pavla tyčící se nad vinicemi nad soutokem, dělá chybu. Vždyť i Trip Advisor udělil Pražské věži certifikát výjimečnosti.

Věž jako památka

Původní podoba gotické Pražské brány z 13. století se nezachovala. Na rozhraní gotiky a renesance byla celá věž přestavěna a zásadní charakter této přestavby se dochoval dodnes, jak o tom svědčí datum 1536 na ostění hodin.

Další významné mělnické brány chránily Pražské předměstí Mělníka - Louková brána (zbořena v 18. století) na mírném jihovýchodním svahu, Říčná brána (zanikla již v 16. století) směrem k Labi a Vodárenská věž (stojí dodnes) na severovýchodě. Městské jádro Mělníka ochraňovaly Labská brána u Pšovky (zbořena v 19. století), Pražská brána (stále stojí) a malá branka (fortna) pro pěší provoz u zámku směrem do svahu k Labi.

Stavba Pražské brány, zvláště krov a střecha, utrpěla při dvou velkých požárech. Naposledy byla restaurována na počátku dvacátého století Kamilem Hilbertem, architektem, jenž dostavěl chrám svatého Víta v Praze a jako velmi významná osobnost byl pohřben na Slavíně.

Později věž sloužila k ledasčemu. Vzhledem k původnímu přístupu do vyšších pater jen po točitém schodišti přístupném z patra sousedního domu zde bylo dokonalé vězení.

Po skončení obranné funkce sloužila brána od roku 1882 coby nejvyšší sekulární věž města i jako vodojem, protože převyšuje původní vodárenskou věž.

Během socialistické éry nebyly interiéry nijak využívány, až v roce 1968 přišel akademický malíř Vladimír Veselý se šťastnou ideou zřídit zde galerii moderního umění, což se, sice s velkými byrokratickými obtížemi, ale přece jen podařilo prosadit.

Dlužno říct, že symbióza starobylé pevnostní stavby a tvorby mladých umělců je dokonalá. Nejvyšší patro slouží jako krásná krytá vyhlídka na staré město a okolí. Západ slunce nad zámkem si nenechte ujít. Nové město je vidět také, ale tak trochu není o co stát. 

Dřevěné schodiště z devatenáctého století ctí gotický charakter stavby a představuje pro některé návštěvníky diskriminaci, kterou nelze ani pokutovat ani odstranit. Bez určité kondice sotva zdoláte víc než stovku příkrých schodů.

Brána jako galerie

Galerie v Pražské bráně působí velmi neotřelým, ba rodinným dojmem. Vnitřní prostory jsou komorní, výstavy proto bývají rozprostřeny do více pater, která jsou současně zařízena i k posezení, což může návštěvník po zdolání schodů ocenit.

Výstavy se obměňují. Většinou jde o díla začínajících, resp. dosud méně známých umělců, s tím, že komentované prohlídky jsou pořádány občas i mimo vernisáž. Právě teď až do 26. července probíhá výstava ilustrací Moniky Novotné nazvaná Od začátku do konce, míněno k první a k poslední knize v Bibli, od Genesis k Apokalypse.

Nespornou výhodou galerie je, že vstup do věže je zdarma, takže není problém si návštěvu v klidu užít a třeba rozložit na víckrát nebo zopakovat.

Kavárnu obsluhuje výtah

Útulné a stylové posezení v krásném prostředí si přímo říká o šálek kávy či jiný nápoj. O to se stará místní kavárna, která je jedinečná naprostou originalitou obsluhy. Dvacetiletá servírka nepotřebuje žádnou roušku a je smart navzdory obvodu 150 centimetrů.

V Café ve věži totiž obsluhuje výtah. Prochází středem pater, na kladce, s ruční obsluhou. U všech kavárenských stolků najdete návod, jak na to, nabídkový lístek a k tomu lístečky, na které host napíše svou objednávku. Tu připne ke karabině a pošle po laně volným pádem do přízemí, kde je bar. Výtah, kterým je vlastně servírovací podnos, pak občerstvení dopraví do příslušného patra.

Odebrat a případně donést ke stolku (pokud si nevybere místo přímo u výtahu) si už host musí sám - a pro tu kuriozitu to nejen udělá rád, ale ještě se přitom obvykle vyfotí. Signál k odeslání prázdného výtahu, resp. jeho přivolání pro odnos použitého nádobí se dává zvonečkem. Kdysi sloužil ke komunikaci krásný retro telefon, jenže ten je jen jeden – a kavárenských pater je dnes víc. Telefon tam však zůstal jako artefakt.

KOSMAS.cz: Kupte si turistické a historické průvodce Mělníka a okolí!

Neméně zajímavý je i funkční hodinový stroj ve třetím patře, který bych jako laik odhadla na nějaké to století zpátky, ale chyba lávky, hodiny jsou prý měněné v roce 1974, kdy mělo město Mělník sedmisté výročí. Ciferníky a cimbály byly však osazeny již při restaurování, takže těch sto let letos mají.

INFO: Pražská brána Mělník

 Městská opevnění na Horydoly.cz

Propluli jsme Velké valy v Nymburku

Opevněné město Kadaň

Vesnice s bránou Vraný

Pražské hradby na Novém Městě

Zaněžená Kutná Hora

Bardejov, perla východu

Paczkow, polský Carcassonne

Bardo: madonka, bikeři a vodáci

Carcassonne a katarské hrady