Rotunda svatého Václava na Malé Straně

Rotunda byla náhodně objevena pod podlahou Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity na Malé Straně v Praze.

Má za sebou historii starou jedenáct set let!

Čtyři verze dvou zázraků? 

Boleslav Ukrutný, neboli bratrovrah, který nechal zabít svého bratra svatého Václava roku 935 nebo 929 ve Staré Boleslavi, přikázal Václavovy ostatky převézt z Boleslavi do Prahy roku 938. Transport pod dohledem biskupa se rovnal dnešní kanonizaci a od té doby se říká svatý Václav. Během cesty mrtvý Václav vykonal tři zázraky.

Nejdříve dostal výpravu z úzkých, když se neobyčejně rychle zvedla hladina potoka Rokytky někde u dnešních Říčan, a všem lidem hrozilo utopení.

Potom jim pomohl z další prekérní situace, když se málem zřítili z dřevěného mostu, který se právě opravoval. Dřevěný most, o kterém dnes nevíme skoro nic, stál přibližně v místech dnešního Karlova mostu a jeho předchůdce Juditina mostu. V řece teklo příliš mnoho vody a oni nemohli využít starého brodu přes Vltavu mezi dnešním Rudolfinem a Hergetovou cihelnou.

Nakonec mrtvý Václav zastavil vůz se svými ostatky tažený koňmi na dnešním Malostranském náměstí. Tady byla stará kupecká osada, základ budoucí Prahy, když ještě na staroměstské straně Vltavy byla jenom písčina a bažina. Na malém kopečku pod strmým stoupáním dnešní Nerudovou ulicí, kudy vedla stará cesta na Pražský hrad, se stalo něco nevídaného.

Povoz už doprovázel bratrovrah Boleslav I., tehdy již zvaný Ukrutný. Jedna verze říká, že dokud se nepomodlil, koně netáhly. Jen co poklekl, udělali to všichni ostatní a pomodlili se ke svatému Václavovi. Koně konečně zabraly a vyvezly povoz na Hradčany. Možná už tehdy na návrší stála malá rotunda, po níž se zachovaly jen kruhové základy z nasucho naskládaných kamenů. Byla by to nejstarší známá církevní stavba v Čechách mimo Pražský hrad a Levý Hradec. 

Druhá verze legendy hovoří, že koně zastavil svatý Václav kvůli nespravedlivě uvězněným vězňům. Až když byli lidé propuštěni, koně se daly do pohybu.  

Všechno bylo jinak?

Ale možná bylo všechno jinak! Svatý Václav a Boleslav I. Ukrutný jsou pouze jedna osoba, kterou legendisté vyjádřili dvě tváře  člověka - hodného a zlého, dobrého a špatného, pokorného i bojujícího. Obě jména znamenají totéž: hodně slavit.

Bratrovražda byla výsledkem boje o politickou moc, který určil budoucí obrysy českého státu na tisíciletí dopředu  (Václav prohrál bitvu s císařem a zasvětil Čechy saskému světci svatému Vítu, Boleslav vyhrál bitvu s císařem a stabilizoval české hranice s Německem). Nebo také se jednoho rána opilci porvali a jeden z nich zemřel. Případně šlo jednoduše o moc a peníze. Nebo byl neúrodný rok, vojsko nic neukořistilo, nebylo co jíst a ve zjitřené atmosféře vedla vladařova neschopnost ke smrti. Anebo to byla prostě tragická náhoda.

Nešťastná událost se stala roku 929 (dříve nejpoužívanější termín), 28. září 935 (dnes se k tomu kloní nejvíce historiků), nebo úplně někdy jindy (kombinace několika zmínek v nejistých kronikách umožňuje různý výklad). Kostel mohl stát ve Staré Boleslavi, na Levém Hradci, v Budči, možná v Praze, ale nabízí se i další místa. Jistého není nic.        

Rozvodněná Rokytka zmiňovaná v legendách nemusel být být vůbec dnešní potok Rokytka, protože to je obecný název odvozený od označení vrby, čili šlo o podmáčenou krajinu, kterou byla pokrytá velká část středních Čech, tehdejšího přemyslovského panství.

Dřevěný most přes Vltavu mohl být ve skutečnosti most přes Rokytku a to mohla být klidně dřevěná hať přes bahnitý úsek cesty kdekoliv. Dva zázraky na dvou místech se nám v takovém případě scvrknou na jeden nepříliš významný okamžik  - vůz s tělem Václavovým sjel do bahna a bylo nutné ho vytáhnout zpět na silnici.

Vězni na Malé Straně byli nejspíš otroci. Praha byla v době prvních Přemyslovců největším tržištěm s otroky, kteří pocházeli z Čech a ze severovýchodu, a dobře se prodávali na jih a západ. Proto také mohlo být město postaveno z kamene na rozdíl od dřevěných sídel v této části Evropy.

A že se koně zastavily a odmítly táhnout vůz dál, než se Boleslav pomodlil? Není divu. Zkuste vyjet na kole strmou Nerudovou ulicí od Vltavy přes Malostranské náměstí nahoru na Hrad! Také budete potřebovat odpočinek.        

A nakonec lze dodat možnost, že všechny zázraky byly vymyšlené. Aby mohl být Václav prohlášen za svatého, musel být jednak přemístěn do Prahy a jednak musel dělat zázraky. A zároveň Boleslav Ukrutný potřeboval svatého na to, aby získal pro Čechy biskupství kvůli nezávislosti na sousedním Sasku i Bavorsku, což se nakonec stalo rok po jeho smrti. 

Svatý Václav odpočívá od roku 938 na stejném místě - dříve v rotundě svatého Víta, kterou sám nechal vystavět po dobytí Pražského hradu spojenými sasko-bavorskými vojsky, dnes ve Svatováclavské kapli katedrály svatého Víta. Pouze jeho lebka putuje jednou ročně na oslavy do Staré Boleslavi.

Boleslav I. Ukrutný byl pohřben neznámo kde. Možná leží v záhadném hrobu označovaném K1 pod Svatovítskou katedrálou, možná nedaleko někde v bazilice svatého Jiří. 

Ve všeobecnosti Boleslav I. stabilizoval Čechy zhruba do dnešních hranic, válčil proti Otovi I., poté s ním spory urovnal mírovou cestou, spolu s ním porazil kočovné Maďary, ochránil před nimi střední Evropu a přinutil je usadit se v Uhrách. Centralizoval vládu do svých rukou, vyvraždil konkurenční rody a k Čechám připojil Slezsko, Krakovsko, Moravu a Červenou Rus. K Čechám stále nepatřilo Chebsko. Není náhodou, že expanze směřovala na východ podél mezinárodní obchodní cesty do Kyjeva, která sem byla přesunuta poté, co Maďaři ovládli Podunají, kudy vedla původně.

Boleslav I. ji kontroloval a z obchodu především s otroky, koňmi, látkami a luxusním zbožím ekonomicky těžil. Za jeho doby se díky tomu česká armáda rozrostla z desítek mužů na tisíce. Kupec Ibráhím ibn Jákúb zaznamenal nejstarší popis Prahy a jmenuje Boleslava jakožto vládce Čech a Krakova, vedle krále severu Měška I., který měl za ženu Boleslavovu dceru Doubravku.

Ztracená rotunda

První zmínka o rotundě svatého Václava se objevuje v jednom z nejstarších pramenů o českém státě, spisu Oriente iam sole (Když už vycházelo slunce křesťanství) z poloviny 13. století. Svatostánek byl prý postaven kolem roku 938 a jednalo se zřejmě o předchůdce pozdější rotundy, ze kterého zbyl malý kruh opracovaných opukových kamenů.

Svatováclavská legenda Ut annuncietur I. (Aby bylo zvěstováno)  z 1. poloviny 13. století se zmiňuje o místě, kde podle legendy mělo v 10. století působením svatého Václava dojít k zázraku osvobození vězňů božskou mocí, zbavení okovů a vyvedení z žaláře. "Na památku tohoto zázraku byl na místě žaláře zbudován kostel ke cti blahoslaveného mučedníka a stojí tu do dnešního dne." Samotná rotunda byla postavena přibližně 150 let po převozu těla knížete a před sepsání legendy Ut annuncietur I.

Pro nové gotické město, založené Přemyslem Otakarem II. v roce 1257, převzal funkci farního kostela vedlejší kostel svatého Mikuláše. Z rotundy se stala pohřební kaple. V té době byla odstraněna ve svatováclavské rotundě keramická reliéfní podlaha a nahrazena podlahou z opukových desek. Kus staré podlahy byl propadlý a tehdejší kameníci ji pouze zasypali, zarovnali a položili novou opukovou podlahu. Zachovali tak nevědomky dědictví, které bylo znovu objeveno za 750 let.

V roce 1309 je rotunda poprvé zmíněna v archivních dokladech jako kostelík v podhradí spravovaný knězem Henrikem. Mluví se o něm spíše jako o kapli se hřbitovem příslušející k farnímu kostelu svatého Mikuláše.

 V roce 1541 vyhořela téměř celá Malá Strana včetně rotundy, která se na následující půl století stala rumištěm.

Obnovy se dočkala až v roce 1599. Byla nově vydlážděna, došlo k nahození nových bílých omítek. Roku 1612 si stěžovalo několik malostranských měšťanů na "nečistoty a smrad v okolí" a obec by si prý měla pamětihodného kostelíka lépe hledět. Vzhled rotundy si po 550 let zachoval románský ráz.

Po bitvě na Bílé hoře 1620 dostali gotický kostel svatého Mikuláše jezuité a svatováclavská rotunda se měla stát farním kostelem. Její kapacita však nedostačovala, a proto byla v roce 1630 přestavěna na barokní kostel.

Po roce 1650 jezuité vystavěli na Malostranském náměstí mohutné gymnázium a profesní dům, což byla správa řádu pro českou provincii. Torzo rotundy zmizelo v základech nových barokních budov. V letech 1703-1752 zmizel také gotický kostel svatého Mikuláše a na jeho místě byl postavený ohromující barokní chrám zasvěcený stejnému světci. 

Odsvěcený kostel vydává své tajemství

Zrušení jezuitského řádu v roce 1783 s sebou přineslo nejen zestátnění kostela, ale také stavební úpravy a zasypání krypty. V bývalém kostele byly umístěny Zemské desky.

Ve 30. letech 20. století stavbaři zničili základy apsidy rotundy během budování sociálního zařízení pro zaměstnance Československé národní banky.

Teprve při rekonstrukční pracech roku 2003 v prostorách Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se na rotundu zase přišlo. Dělníci museli pozastavit stavební práce. Pod podlahou se objevily zděné bloky. Památkáři se zpočátku domnívali, že se jedná o barokní krypty. Jenže mezi kryptami se objevil opukový blok a tento materiál se používal ve stavebnictví románském, nikoli barokním.

Nakonec se ukázalo, že jde o unikátní objev. Byly nalezeny zbytky rotundy svatého Václava. O této stavbě archeologové věděli, avšak podle zprávy z roku 1683 měla být do základů stržena. Nejvýznamnějším nálezem je pozůstatek původní románské podlahy. Tvoří ji 74 dlaždic, složených do pěti řad. Nazývá se vyšehradská, podle podobného nálezu v bazilice svatého Vavřince na Vyšehradě. V rotundě svatého Václava se zachovala beze změny tak, jak ji stavební mistři kdysi položili.

PANORAMA 3D: Rotunda svatého Václava

INFO: Naše rotunda

 Přemyslovci na Horydoly

KROK Významné královské sídlo Vyšehrad 1. díl + Vyšehrad 2. díl

LIBUŠE Libušin hrad Mydlovar?

OLDŘICH Víkendový výlet na elektrokolech Giant

BOŘIVOJ Cesta na Levý Hradec

BOŘIVOJ Než se Přemyslovci přestěhovali do Prahy

SVATÁ LUDMILA Přemyslovská víra a krev

SVATÁ LUDMILA Tetín s geocachingem

SVATÝ VÁCLAV Pouť ke svatému Václavu do Staré Boleslavi

BOLESLAV UKRUTNÝ Rotunda svatého Václava

BOLESLAV II. Cidlina je sjízdná vždy

BOLESLAV CHRABRÝ Vojtěchova poslední cesta

SOBĚSLAV Střední Mže z Ošelína do Stříbra

BŘETISLAV I. Jílové, tady už zlato není

BŘETISLAV I. Pivoňský klášter proti zmaru

SVATOPLUK OLOMOUCKÝ Vodácký výlet po Ohři z Loun

VLADISLAV I. Přimda bez turistické značky

VLADISLAV I. Bitva na Luckém poli

VLADISLAV II. Středověké stříbro v Kutné Hoře

PŘEMYSL OTAKAR I. Prácheňské muzeum

PŘEMYSL OTAKAR I. Přemyslovský lovecký hvozd

VÁCLAV I. Kadaň, opevněné město 

PŘEMYSL OTAKAR II. Propluli jsme Velké valy v Nymburku

PŘEMYSL OTAKAR II. Dobrodružná cesta na kole podél Dyje

PŘEMYSL OTAKAR II. Opuštěná tvrz Kuřívody

PŘEMYSL OTAKAR II. Na Bezděz už jen pět dní

VÁCLAV II. Nový hotel Malý pivovar v Klášteře Hradišti

VÁCLAV II. Staré české město Pirna v Německu

KUNHUTA UHERSKÁ (Ne)známé hrady za Mikulovem

ELIŠKA PŘEMYSLOVNA Unikátní vlastivěda z Prahy k Labi

KAREL IV. Pražské slunovratové mysterium

KAREL IV. Po Starých Zámeckých schodech

KAREL IV. Staroměstská věž na Karlově mostě

KAREL IV Pražské hradby na Novém Městě

KAREL IV. Kde čůrají velikáni české historie?

KAREL IV. Grébovka, Gröbovka a Havlíčkovy sady jedno jsou 

VÁCLAV IV. Nový hrad v Kunraticích je volně přístupný

ZIKMUND Dobytí hradu Sion je záhadné