Paczków, polský Carcassonne

Den byl dlouhý. V historickém městě Bardo jsme nasedli do kajaků a spluli po Kladské Nise ke klášteru Kamieniec Zabkowicki. Stoupli si na koloběžky, objeli Jezioro Kozielskie a Jezioro Packowskie a dojeli do dalšího historického města Paczków.

Ve středověku se cestovalo jen za světla

Jsou přesně na den pochodu od sebe. Tak to ve středověku, když se města zakládala, chodilo. Zboží a lidé museli být na svých cestách schováni každou noc za pevnými hradbami. 

Když byla oblast v českých rukou, města se jmenovala Barta - Kamenec - Pakoslaw. Když patřila Rakousku nebo Německu, jmenovala se Wartha - Kamentz - Patschkau. 

Tato oblast Dolního Slezska byla neuralgickým bodem česko-polsko-rakousko-pruské historie už tisíc let. Hradiště Badro dobyl český kníže Břetislav II, roku 1096 a ještě ten rok založil hrad Kamenec. Trhovou osadu Paczków založil vratislavský biskup Tomáš I. roku 1254.

VIDEO Paczków a jezera Kozielno a Paczkow 

Český nájezd na Polsko

Představme knížete Břetislava II. Kdy a kde se narodil, není známo. Zemřel roku 1100 ve Zbečně a je pochovaný v chrámu svatého Víta na pražském Hradě. Tento přemyslovec vládl českým zemím od roku 1092 do své smrti. Byl to nejstarší syn prvního českého a také polského krále Vratislava I. jeho druhé manželky Adléty Uherské, ale on sám králem nebyl.  

Omezil vliv Říše na český stát a zároveň upevnit knížecí moc. Vybíral biskupy z ciziny, kteří neměli v Čechách oporu v nikom jiném než v něm. Ode dvora vyhnal představitele Vršovců. Zakázal pohanství, nechal kácet posvátné stromy. Vyhnal ze Sázavského kláštera slovanské mnichy, kteří uchovávali odkaz Cyrila a Metoděje. S knížecím souhlasem prošla Čechami 1. křížová výprava. Vzplál pogrom v Praze a Židé emigrovali do Polska. Poláci odmítali platit poplatek za Slezsko, které jim postoupil Břetislav I. Proto Břetislav II. vtrhl do Polska a výsledkem bylo mj. dobytí Barda. 

Založení Paczkówa souvisí s politikou vratislavských biskupů, kteří ve 13. století tvořili nezávislé knížectví. Za tímto účelem kolonizovali střední Nisu německým obyvatelstvem. Lokátoři zakládali vesnice a městečka podle Magdeburského práva. Nakonec v okolí Otmuchówa a Paczskówa vytvořili silnou, nezávislou církevní moc na hranici Slezska.

Dobré pro obchod, špatné na válčení

Město bylo ze tří směrů v bezprostřední blízkosti obklopeno dvěma nebo třemi hranicemi. To bylo výhodné obchodně, ale nevýhodné vojensky. Proto bylo od začátku své existece opevněno. Roku 1389 byl postaven velký cihlový gotický kostel, který byl 16. století opevněn v obavách před tureckým vpádem.

Od roku 1327 patřil Paczków pod Čechy, ale zůstal majetkem vratislavských biskupů až do roku 1810.

Roku 1428 ho vydrancovali husité. Další středověké katastrofy, které ho vždy téměř zničily, byl hladomor (1325, 1632), velký požár (1634), mor (1438, 1449), cholera (1565, 1603, 1607) a okupace zahraničními armádami (1428, 1639, 1648, 1741, 1778). Největší novodobé škody napáchala tisíciletá povodeň na Kladské Nise (1997).

Mimořádně zachovalé městské hradby 

Opevnění Paczkówa patří mezi nejzachovalejší městské hradby v Evropě. Symbolicky je srovnáváno s francouzským Carcassonne, ale je nutno říci, že Francouzi rekonstruovali své opevnění téměř od základu, kdežto Paczków je původní.

Město je založené na symetrickém oválném plánu. Uvnitř nikdy nestál hrad ani zámek. Staré Město je obklopené dokonale zachovanými vnitřními kamennými hradbami o délce 1200 metrů, se čtyřmi věžemi, čtyřmi bránami a 19 baštami. Obranu doplňuje opevněný kostel.

Město bylo zároveň chráněné toky Kamienica, Mlynówka a Potok Goscicki, poblíž tekla řeka Nysa Klodzka.

Postavení prvních městských hradeb ze dřeva a hlíny bylo pravděpodobně reakcí na událost z roku 1318, kdy Paczków dobyl Jan Wustehube, který stavěl hrady a zároveň loupil na při hranicích Moravy a Slezska. Útočníci neváhali vniknout do tehdy ještě neopevněného kostela a během bohoslužby zavraždili několik lidí.

Kolem roku 1350 obklopil město biskup Przeclaw z Pogorzely prstencem prvních kamenných zdí. Byly postaveny podél dřívějších náspů a vodních příkopů a fungovaly nějakou dobu paralelně.

Hlavní provoz ve městě probíhal mezi Dolní a Horní bránou. Vedla mezi nimi přímá ulice přes náměstí, což se ukázalo jako špatné řešení v případě obrany. Nepřátelští vojáci, lámající odpor obránců snadno našli trh a další bránu. Zároveň však takové uspořádání poskytovalo rychlou únikovou cestu do nejvíce opevněných částí města - do věží, na radnici a do kostela. 

Při útoku českých husitů na Paczków 17. března 1428 byly hradby zničeny palnými zbraněmi. Opevnění zničená válkou, spolu s rozvojem válečné technologie přestalo městu poskytovat dostatečnou ochranu. V roce 1514 díky biskupovi Janu Thurzovi začala rekonstrukce, která  byla ukončena až kolem roku 1550. V vznikl nový systém hradeb, bran, bašt a věží, jehož obrys se zachoval dodnes.

Hradby byly zvýšeny na 9 metrů a opatřeny cimbuřím. Strženy byly dřevěné a tedy hořlavé ochozy. Ve vzdálenosti 7-8 metrů před stávajícím opevněními bylo město obkrouženo druhým prstencem hradeb vysokých 4 metry.  Mezi nimi byl obnoven prastarý vodní příkop. 

Hradby střežily 4 brány s vysokými věžemi a 24 bašt, tedy věží bez zadní části, sloužících k boční střelbě podél hradeb. Část hradeb je dnes turisticky přístupná. 

Ve strachu z turecké invaze byl gotický chrám svatého Jana Evangelisty renesančně přestavěn a opevněn. Věž byla snížena ze 120 metrů na polovinu, střecha byla zploštěna, byly provedeny protipožární přístavb a v chrámu byly vybudovány střelecké pozice. V jižní lodi kostela byla vyhloubena kulatá studna.

Vratislavská brána (dříve Dolní, Brama Wroclawska) chránila cestu do Vratislavi / Breslau. Dnes je přístupná veřejnosti a nabízí skvělé panorama města.

Zabkowická brána (též Lázeňská, Brama Zabkowicka) stála na silnici k Otmuchówu a ke klášteru Kamieniec Zabkowicki. Nejednalo se o dálkovou komunkaci, sloužila pouze pro místní dopravu.

Kladská brána (dříve Horní, Brama Klodska) bránila dálkovou trasu z Vratislavy do Kladska / Glatz. Sloužila jako hladomorna, kde byli vězněni zločinci odsouzení ke smrti hladem.

Niská brána (Brama Nyska) byla vlastně bašta. Důvod byl ekonomický, neboť městu nezbývaly peníze na stavbu poslední brány, ale potřebovalo přístup k většímu a bohatšímu sousedovi, městu Nysa. Naposledy postavená brána byla tedy vojenska nejméně hodnotná. 

INFO: Paczków

Nejasné názvosloví pěti přehrad

Jezera na střední Nise jsou ve skutečnosti přehrady postavené v pánvích, kterými meandrovala řeka Kladská Nisa / Nysa Klodzka. Podél ní byly rybníky a posléze se ve sníženinách začal těžit štěrk a písek. Těžba pokračuje dosud.

Po proudu od Barda je zaplaťpánbůh první přehrada nedostavěná a místo ní je oblast divoké přírody vyhlášená za chráněnou ptačí oblast. Další čtyři přehrady jsou napuštěné.  

Zbiornik Kamienec nebo též Zbiornik Pilce měl přehradit Nisu v nejužším místě, stavba byla dokonce zahájena, ale po katrastrofické povodni roku 1997 si řeka našla původní koryto, opustila velké staré pískovny a z mělké pánve se stala ptačí rezervace. Plány na tuto přehrady ovšem nebyly stále zamítnuty.  

Zbiornik Topola bývá někdy označován za Jezioro Kozielskie. Původ je v tom, že tato přehrada měla ještě nedávno uprostřed násep kvůli těžbě štěrkopísku a jedna část nádrže byla blíže obci Kozielno. 

Zbiornik Kozielno neboli Jezioro Kozielskie. Přehrady Topola a Kozielno jsou společně označovány za Zalew Paczkowski. Ovšem tento název bývá někdy přisuzován pouze spodnímu Kozielnu. Aby názvoslovných zmatků nebylo málo, Kozielno se na některých mapách nazývá Jezioro Paczkowskie. 

Jezioro Otmuchowskie je nad městem Otmochów. Je ze všech přehrad nejstarší, bylo vybudováno ještě před 2. světovou válkou, a nese proto také německé jméno Staubecken Ottmachau.

Jezioro Nyskie je nad městem Nysa. Označuje se také Jezioro Glebinowskie či Zbiornik Nysa, lidově se mu kvůli písečným plážím říká Polská Copacabana.  

DOLNÍ OHŘE: Kick&kayak z Nechranic do Postoloprt

DOLNÍ JIZERA: Kick&kayak na soutoku Jizery a Labe

DOLNÍ LABE: Kick&kayak z Mělníka do Litoměřic

STŘEDNÍ CHRUDIMKA: Kick&kayak z Padrtů do Mezisvětí 

 Polské pohraniční na kole

RIVER GUIDE: Kladská Nisa / Nysa Klodzkaeska 

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě

 Podívejte se na vhodné trasy pro koloběžky: Divoká a Tichá Šárka (Praha), Podél Botiče (Praha), Sjezdy z Petřína (Praha), Stromovka (Praha), Štěrboholská cyklostezka (Praha), Koupání v Hostivaři a Uhříněvsi (Praha), Vltavská cyklostezka - 1. díl (Praha), Hanspaulka-Zahradní Město (Praha), Hradčany-Karlův most-Staroměstské náměstí (Praha), Čtyři přístavy (Praha), Z Jižního Města k Vltavě (Praha), Ze Zličína k Berounce (Dobřichovice), Severní okolí Prahy (Čakovice), Podél Labe do Brandýsa (Neratovice), Z Prahy do Polabí (Neratovice), Okolo Košáteckého potoka (Mladá Boleslav), Přes Lidice do Prahy (Kladno), Kokořínskem od koupaliště ke koupališti (Mělník), Kokořínsko ze severu (Štětí), Z Ještědu do Mnichova Hradiště a Z Ještědu do Liberce a Ještědský hřeben (Liberec), Z Prahy do Harcova (Liberec), Podél Sázavy do Týnce (Poříčí), Kopanina a Frýdštejn (Český ráj), Malvíny (Čelákovice), Z Jizerek do Českého ráje (Mnichovo Hradiště), Podél Jizery do Svijan (Mnichovo Hradiště), Hradecké lesy (Hradec Králové), Veselské pískovny (Veselí nad Lužnicí), Pískovna Kojetice (Neratovice), Hrad Mydlovar (Nymburk), Podél Ohře do Lokte (Karlovy Vary), Bolevecké rybníky (Plzeň), Z Rakovníka do Prahy (Český kras a Křivoklátsko), Solná komora (Mondsee), Hochkönig (Bischofshofen), Hrad Elz (Porýní), Podél Smědé (Frýdlant), Jezera Kozielno a Topola (Paczków).

Dejte nám také vědět o svých oblíbených místech či trasách, rádi je uveřejníme. E-mail: redakce@horydoly.cz