Krvavá dozorkyně, dříve bavorská selka

Krvavá dozorkyně, dříve bavorská selka
Litrbachy (Čistá). Pohřeb 12 obětí pochodu smrti v roce 1946.
Autor snímku REPRO Horydoly
SDÍLEJ:

Tohle je smutné vyprávění o konci války na Sokolovsku. Přesto stojí za přečtení a místo, kde události špatně skončily, stojí za návštěvu. Několik kilometrů od města Sokolova (Falkenau) ve Svatavě (Zwodau), byl ke konci války zřízen ženský koncentrační tábor. Vězeňkyně v něm byly nelidsky týrány. Hlavní role v mučení a zabíjení hrálo šest krutých bachařek.

Krvavá dozorkyně, dříve bavorská selka
Litrbachy (Lauterbach Stadt). Koželužna byla kvůli zápachu postavená daleko od města mezi Zaječím vrchem a mrchovištěm.
Autor snímku Kuba Turek
Jak na to

Pochody smrti křižovaly bez zjevného cíle stovky kilometrů střední Evropou. Jednotlivé proudy vězňů se spojovaly a zase rozdělovaly v místech skomírajících vedlejších koncentračních táborů. Nacisté chtěli útěkem zahladit své zločiny především ve velkých táborech. Zároveň byli tísněni západní i východní frontou, které se rychle svíraly. Americko-ruská demarkační linie nakonec vedla skrze západní Čechy těsně za Plzní.

Dozorkyně ženského koncentračního tábora ve Svatavě byly známé svým sadismem daleko široko.

Sadistická moc se dostala do lidových rukou

Pocházely z bavorského Gundelsdorfu. Za války se staly dobrovolnými příslušnicemi SS.

Doma snad byly jen obyčejnými selkami, ale najednou dostaly do rukou moc a to je změnilo. Těchto prostých šest žen z lidu mělo najednou moc nad životem a smrtí jiných lidí, o kterých byly přesvědčeny, že jsou podřadní.

Nacistický systém je proměnil z obyčejných venkovských bytostí ve zvířata a pod jejich rukama umírali mnoho let nevinní lidé. Lidé, kterým byla odepřena svoboda a kteří museli nelidsky a o hladu pracovat pro blaho nadlidí.

Dozorkyně Hildnerová postupovala rychle

Ačkoli se to zdá neskutečné, našly se ženy, které předčily i otrlé muže při týrání, mučení a vraždách.

V ukrutnostech zřejmě vedla nejznámější Ruth Elfriede Hildner. Neštítila se vražd hladových a nemocných žen při pochodu smrti.

Narodila se 1.listopadu 1919 a byla popravena 2. května 1947. Byla dozorkyní SS v několika nacistických koncentračních táborech během druhé světové války. Hildnerová byla odvedena do armády k táborové službě v červenci 1944, přijela do Ravensbrucku už jako budoucí vrchní táborová dozorkyně. Bylo jí právě 26 let, když nastoupila do koncentračního tábora Dachau jako zkušená velitelka.

Nýrsko, pohřeb 108 žen na konci pochodu smrti z Osvětimi 1945.

Holí ubila mnoho vězeňkyň

Potom byla poslána do pomocného pracovního tábora v Mnichově Agfa Camera Werke. Časem sloužila v několika pomocných táborech Henningsdorf, Wittenberg a Haselhorst. V prosinci 1944 přijela do Helmbrechtsu, malého pomocného tábora, který spadal pod hlavní tábor Flossenburg umístěný poblíž Hoffu u českých hranic. Tam byla postrachem všech vězňů a hlavně Židů.

V dubnu 1945 dozorci tento malý ženský tábor evakuovali před očekávaným příchodem americké armády.

Hildnerová byla spolu s dalšími dozorci a dozorkyněmi spoluvina za pochod smrti, kterého se zúčastnila, a byla také vina za špatné zacházení s vězeňkyněmi.

Během pochodu smrti zavraždila několika mladých děvčat, které umlátila holí. Ona také doprovázela pochod do Svatavy, dalšího pomocného tábora napojeného na Flossenburg.

Litrbachy (Čistá). Památník dvanácti žen, které zemřely při pochody smrti na konci II. světové války.

Rychlý soud a smrt na oprátce

Za několik dní se pak vydali na pochod z Hoffu do jihozápadních Čech. Začátkem května 1945 se dozorci SS, zajatí muži i ženy znovu vydali na útěk dál do vnitrozemí. Hildnerové se podařilo zapadnout do davu mezi uprchlíky.

Tábor ve Svatavě byl osvobozen americkou armádou 7. května 1945. Z hygienických důvodů byl spálen 26. června. Jeho existenci v současnosti připomíná pomník a pamětní síň v Sokolově.

V březnu 1947 ji československá policie našla, zatkla a vsadila do vězení. 2. května roku 1947 stanula před mimořádným lidovým soudem v Písku. Ten samý den byla odsouzena a za dalších šest hodin oběšena za válečné zločiny. Bylo jí pouhých 28 let.

Starosta nechal pomřít dvanáct žen

Během jednoho proudu pochodu smrti ze Svatavy se odehrála strašná událost v obci Litrbachy (Lauterbach, Čistá). Obec dnes neexistuje, protože byla za socialismu ve vojenském prostoru rozstřílena dělostřelectvem při cvičných střelbách.

Litrbachy procházel pod dozorem pochod 130 žen. Navečer požádali dozorci starostu, aby mohly vězeňkyně přespat v prázdné škole. Byly zubožené a chatrně oblečené.

Starosta obce Maier, člen NSDAP, však podle zápisu v kronice nedalekého města Krásno prohlásil: "Ty české bestie ať spí venku!" Dvanáct z nich mrazivou noc nepřežilo. (Poznámka Horydoly: Dnes se předpokládá, že výrok mu byl připsán až později obecním kronikářem, ale faktem je, že vězenkyně nespaly pod střechou.)

Maier nenechal mrtvá těla pohřbít na místním hřbitově, ale poručil je zakopat na mrchovišti. To se nacházelo na úbočí Zaječího vrchu za koželužnou umístěnou kvůli zápachu daleko za městem.

Ženy, které přežily, byly ustupujícími Němci vráceny zpět do Svatavy a nakonec skončily ve Volarech. (Poznámka Horydoly: Nově objevené archiválie připouštějí možnost, že se nejednalo o malý místní pochod smrti, ale dlouhý pěší transport dvou tisíc žen z Osvětiny do Drážďan a přes Svatavu do Nýrska, kde bylo zatřeleno posledních 108 přeživších.)

 

Vlastníma rukama je pohřbíte!

Počátkem roku 1946, kdy začínal odsun Němců, byly ostatky žen v Litrbachách objeveny. Soudní komise z Lokte nařídila místním Němcům v čele se starostou Maierem, aby těla exhumovali a řádně pohřbili. Brutální starosta, který smrt žen nepřímo zavinil, byl donucen, aby hnijící ostatky holýma rukama uložil do připravených rakví, které pak byly řádně uloženy do hrobu, na místě dnešního pomníčku.

Maier byl zatčen a posléze vězněn v Lokti až do odsunu do Německa. Pomníček žen po válce dlouho chátral a jezdily k němu jen speciálně vypravené zájezdy dětí z okolních škol. V roce 2003 byl proto na čas odstraněn a v roce 2004 byl rekonstruován.

Na původním místě skonu nešťastných žen u bývalého mrchoviště se nyní nachází pamětní deska, kterou lemuje dvanáct kamenů, symbolizujících dvanáct vyhaslých životů. Ačkoliv téměř jistě nebyly zemřelé ženy jen Židovky, poslední pozdrav "Shalom" na pomníku patří všem.

Pomníček uprostřed lesa najdete tři kilometry po zelené turistické značce z Litrbachů (Čisté) ve směru na Kladskou. Pokud pojedete autem, ostavíte ho na silnici v lese a dojdete k pomníčku pár stovek metrů.

Smutný příběh se odehrál přesně před 64 lety. To není dost dlouho, aby bylo možné zapomenout.

Horydoly.czPodívejte se do okolí: Český a Slavkovský les


Zobrazit místo Turistika na větší mapě

Litrbachy byly smazány z mapy světa

Historickou hornickou obec Litrbachy (Čistá) čekal o pár let později smutný osud. Nejprve byli odsunuti jejich obyvatelé do Německa, poté se okolní Slavkovský les stal vojenským výcvikovým prostorem a nakonec sem byl zakázán vstup kvůli těžbě strategického uranu.

Dnes z výstavné obce zbývá jen malý pomníček na křižovatce a informační turistická tabule.

V roce 1948 hrála opuštěná obec Litrbachy hlavní roli ve vojenském výukovém filmu Boj o osadu:

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Další opravy

Tak znovu pár oprav. 1) Starosta v tom byl zcela nevinně, což bylo již několikrát prokázáno a dokázáno. 2) Pochod přes Svatavu neměl s pochodem do Nýrska absolutně co dělat, to je zcela nesmyslná konstrukce pana Jaši vzniklá na základě mylného spojení dvou pochodů jednou z účastnic (A. Herzová). 3) Na snímku je opravdu dozorkyně z Majdanku Ehrichová, Hildnerová vypadal poněkud jinak. 4) Dozorkyně pocházely z mnoha míst celého Německa a připojeného českého pohraničí, nikoliv z Gundelsdorfu (tam byla jen další flossenbürská pobočka). 5) Pod SS dobrovolně sloužila málokterá, protože to prostě většinou dostaly příkazem. Mnoho z nich se také k vězeňkyním chovalo velmi korektně. Některé bohužel nikoliv. 6) Ve Svatavě sloužilo kolem 20, nikoliv 6 dozorkyň, celkově se jich tu však vystřídaly desítky. 

Reaguj
Dotaz ohledně zdroje

Dobrý den, 

smím se zeptat, ze kterých zdrojů jsou čerpány podklady pro tento článek? Děkuji.

Reaguj
Článek je plný nesmyslů a omylů

Pane Peterko, o obsahu článku s Vámi nehodlám diskutovat. Rozhodně ale podklady pro něj nebyly poskytnuty naším muzeem.

Rád bych se s Vámi případně setkal a vyříkal si Vaší zášť vůči našemu muzeu. Podle příspěvků na jiných stránkách (např. zaniklé obce) si však myslím, že jsme se už setkali, dokonce v mé kanceláři, tehdy jste se ale jmenoval jinak. Napovím, Vaše křestní jméno tenkrát začínalo na "L".

 Ale třeba se pletu?  :-)

Reaguj
Pamětní síň

Dobrý den, jen bych chtěl doplnit, protože vše už uvedl na správnou míru Mgr.Bružeňák, že pamětní síň KT Svatava není ve Svatavě, ale v sokolovském muzeu.

Zároveň se táži pana Peterky jaké nesprávné informace šířené naším muzeem má na mysli?  Nejsem si vědom, že bychom o této věci poskytovali nějaké informace. Ale je možné, že se mýlím a rád se nechám poučit.

M.Rund, Muzeum Sokolov

 

Reaguj
Re: Ještě jednou k pochodu
V žádném případě, pane Steune, poválečné události nezpochybňuji ani v nejmenším. Mé výhrady se týkají pouze závěrů pana Jaši, jenž tento pochod spojuje s pochodem smrti u Nýrska. Je to jen pouhá a prakticky ničím konkrétním nepodložená teorie, kdežto všechny zahraniční prameny a literatura, a to včetně soudních záznamů, mluví jasnou řečí: 1)pochod Helmbrechts-Volary šel přes Svatavu a Litrbachy (jsou na to svědci, a ne jeden)2) jsou svědci, kteří doložili před soudem přítomnost velitele pochodu Dörra v Litrbaších 3) titíž svědci doložili umrznutí 12 žen z tohoto pochodu v noci z 19. na 20. dubna v Litrbaších. Nelze tedy jednoznačně doložit ani vyvrátit, že přes Litrbachy počátkem dubna 1945 nějaký zatím neznámý pochod skutečně šel, jak se pan Jaša domnívá, ale lze stoprocentně vyloučit, že oněch 12 umrzlých žen patřilo k jinému pochodu než tomu "helmbrechtskému".
Reaguj
Ještě jednou k pochodu
Já jenom doufám,že pan Vladimír Bružeňák,když se zmiňuje o nesrovnalostech a výmyslech,že tím myslí článek Krvavá dozorkyně a nikoliv moje příspěvky k článku.To by mně docela mrzelo,neboť jsem vše napsal tak,jak mi to vyprávěl můj otec Robert Steun i v roce 2007 zesnulý Josef Kroupa,kteří oněch dvanáct mrtvol nalezli a byli jak při jejich exhumaci tak i na jejich pohřbu. Jsem rád,že se pravdivost mých slov potvrzuje např.v tom,že to nebyl starosta Litrbach (dnešní Čisté),kdo zakázal aby vězeňkyně mohly přenocovat pod střechou,ale že to byl,jak se v soudním procesu ukázalo,sám velitel Dörr. Co se týče knihy pana Luďka Jaši"Tajemství svatavského pochodu smrti",nemohu se k ničemu vyjádřit,neboť jsou mi známy pouze události kolem nálezu obětí pochodu.Domnívám se však,že měl velkou snahu o objasnění neznámých skutečností,ale že zřejmě se nedostal do německých archívů a proto k nějakým nesrovnalostem došlo.Mně samotného,jakožto rodáka z onoho místa,by zajímalo jak to vše doopravdy bylo a doufám,že další badatelé se skutečnosti dopátrají,přestože časový odstup od oné události se stále zvětšuje.
Reaguj
Historická fakta
Musím na tyto příspěvky reagovat. Mnoho informací je tu poměrně nepřesných a kniha pana Jaši je plná výmyslů a nehistorických skutečností. 12 žen, které zemřely v Čisté, byly účastnice pochodu smrti, jenž vyšel 13.4. z tábora Helmbrechts a skončil 4.5. u Volar. Pochod vedl velitel tábora Alois Dörr. Sedmý den, tedy 19.4., dospěl pochod do Svatavy. Již tehdy měl za sebou několik mrtvých žen, jednu zastřelili a pochovali v Chlumu Sv. Maří. Po nočním odpočinku ve Svatavě pochod opustily nežidovské vězenkyně (krom německých)a naopak bylo přibráno asi 50 židovek ze Svatavy. 20.4. dospěl pochod do Čisté, když za sebou zanechal další mrtvou ženu u mlýna v údolí Lobezského potoka. V Čisté měl přenocovat a starosta Meier nabídl veliteli Dörrovi přespání žen v sále, který byl připraven pro nahlášený příchod několika příslušníků wehrmachtu. Velitel Dörr to však odmítl a ženy musely spát venku. 12 jich mrazivou noc nepřežilo. A.Dörr byl po válce za tyto a další činy souzen (1969) a dostal trest doživotí, z něhož si odseděl 10 let. V rozsudku (státní archiv Bamberg a státní zastupitelství Hof)je celá událost, jakož i pochod velice přesně popsána, včetně výpovědí svědků. Navíc se Dörr k činu přiznal! Pochod je na základě těchto pramenů popsán i v literatuře (D.J. Goldhagen, nejnověji D.Blatman). Tolik historické prameny.
Reaguj
Ano,všechno bylo jinak
Předchozí příspěvky PhDr Heleny Kavkové a pana Kamila Peterky zřejmě nejvíce odpovídají skutečnosti.Velice dobře,i když s drobnými nepodstatnými chybičkami,o tom píše Luděk Jaša v knize "Tajemství svatavského pochodu smrti".Pan L.Jaša skutečně probádal spoustu literatury,dokumentů,prohledal nespočet archívů,vyslechl spoustu pamětníků a pak z toho všeho,téměř detektivním způsobem,svojí knihu sestavil a je to dosud jediné objektivně sepsané dílo o této tragické události. Já sám,jsem se v Litrbaších jako jedno z posledních (ne-li vůbec poslední)dětí narodil a právě to byl můj otec Robert Steun,který spolu s lesním praktikantem Josefem Kroupou,při seznamování se s lesním revírem,nalezl oněch dvanáct mrtvol žen ze svatavského pochodu smrti.Bylo to záhy zjara roku 1946.Otec tehdy zde nastoupil jako správce městských lesů Města Litrbachy.Přišel sem z Berouna,odkud si přivedl sebou i lesního praktikanta Josefa Kroupu a při jedné z prvních seznamovacích obchůzek tímto revírem,si povšimli špiček bot,vyčnívajících na několika místech ze země.Při bližším ohledání zjistili,že jde o příšerně zapáchající mrtvoly.Nevěděli ale,že se jedná o ženy z tohoto pochodu.To vše,zjistila až vyšetřovací komise po ohlášení nálezu mým otcem.Můj otec Robert Steun a Josef Kroupa byli tehdy asi také jediní,kteří udělali několik fotografií z pohřbu obětí.Tyto fotografie jsou také v knize Luďka Jaši.Tehdy se ještě nevědělo jaké národnosti ani jakého náboženství byly ony oběti a proto pohřební bohoslužbu vykonal jak katolický kněz,tak evangelický farář i židovský rabín.Po pohřbu nechal můj otec na hrobě vztyčit veliký dřevěný kříž s nápisem "ŽALUJI".Do kdy tam kříž byl nevím,museli jsme se totiž odtamtud vystěhovat před vojenskou likvidací Litrbach. Co se týče litrbašského německého starosty,nezakládá se vůbec na pravdě,že by prohlašoval něco o českých sviních.Otec,který mluvil perfektně německy,o tom mnohokrát hovořil s tamními Němci a něco takového nepadlo z úst ani těch,kteří starostu neměli v oblibě.Také nikdo z Čechů v té době ještě v Litrbaších nebyl,aby to mohl slyšet a potvrdit.Výrok o českých bestiích vložil tehdejší kronikář do úst starostovi v poválečné protiněmecké euforii.Navíc ani starosta nemohl vědět,zda se jedná o české ženy nebo cizinky.Pravdou je také,že litrbašští občané ani nevěděli,že v blízkém lese k nějakému masakru došlo a že je tam někdo zahrabán v zemi.Nicméně skutečně museli,dle vyprávění mých rodičů,holýma rukama (nesměli použít rukavice ani nářadí)mrtvoly,které neskutečně smrděly,vyhrabat a ukládat do rakví.
Reaguj
Ještě dodatek k mému předchozímu příspěvku
Ve výše uvedeném článku je uvedeno,že starosta sám musel ukládat mrtvoly holýma rukama do rakví.To je fáma,rozšířená buď tehdejším novým kronikářem,nebo špatným pochopením.Sama komise,která byla při exhumaci mrtvol,pospíchala s jejich uložením do rakví,neboť zápach byl skutečně ohromný,že se mnohým z nich dělalo na zvracení.Proto také tam bylo nahnáno více mužů z Litrbach,aby to co nejdříve komise měla za sebou.Kdyby to měl dělat starosta sám,trvalo by to neskutečně dlouho.Můj otec Robert Steun byl u toho také po nějaký čas přítomen,jako správce lesů,v nichž k této tragédii došlo.Sám byl za války dvakrát za protiněmeckou činnost vězněn,ale když viděl,že místní Němci museli vyhrabávat mrtvoly holýma rukama,ohradil se proti tomu u vedoucího komisaře,neboť nejenže to bylo nedůstojné člověka,ale mohlo snadno dojít i k vypuknutí nějaké epidemie.Avšak u vedoucího komisaře s tímto argumentem neuspěl a bylo mu naznačeno,že straní Němcům,což bylo tehdy dosti nebezpečné. Je nesporné,že litrbašský starosta zřejmě byl členem nacistické strany,jinak by snad ani starostou být nemohl,ale zákaz pochování mrtvých žen na místním hřbitově určitě nevydal.Kdyby je dozorci chtěli pochovat na hřbitově, musely by být zastřeleny přímo ve městě,nebo na jeho okraji a ne na Glassbergu (Sklenný vrch).A zase naopak,kdo by se ze Sklenného vrchu s mrtvolami táhnul až na litrbašský hřbitov,když dozorci měli naspěch?Navíc v takovém případě rozhodovali sami dozorci,kde mrtvoly zahrabou a ne nějaký starosta.A další věcí je to,že dozorci k takovému počínání potřebovali co nejméně svědků a co nejrychleji z místa zmizet.A v neposlední řadě je i to,že na hřbitově by museli vykopat hroby,kdežto v lese stačilo mrtvoly zahrabat jen pár centimetrů do země,nebo je jenom zaházet větvemi,listím a pod.Tudíž z toho vyplývá,ať už starosta byl jaký byl,ale žádný zákaz nevydal,protože dozorci by jej (kdyby chtěli) stejně nerespektovali.
Reaguj
Ano,všechno bylo jinak
Předchozí příspěvky PhDr Heleny Kavkové a pana Kamila Peterky zřejmě nejvíce odpovídají skutečnosti.Velice dobře,i když s drobnými nepodstatnými chybičkami,o tom píše Luděk Jaša v knize "Tajemství svatavského pochodu smrti".Pan L.Jaša skutečně probádal spoustu literatury,dokumentů,prohledal nespočet archívů,vyslechl spoustu pamětníků a pak z toho všeho,téměř detektivním způsobem,svojí knihu sestavil a je to dosud jediné objektivně sepsané dílo o této tragické události. Já sám,jsem se v Litrbaších jako jedno z posledních (ne-li vůbec poslední)dětí narodil a právě to byl můj otec Robert Steun,který spolu s lesním praktikantem Josefem Kroupou,při seznamování se s lesním revírem,nalezl oněch dvanáct mrtvol žen ze svatavského pochodu smrti.Bylo to záhy zjara roku 1946.Otec tehdy zde nastoupil jako správce městských lesů Města Litrbachy.Přišel sem z Berouna,odkud si přivedl sebou i lesního praktikanta Josefa Kroupu a při jedné z prvních seznamovacích obchůzek tímto revírem,si povšimli špiček bot,vyčnívajících na několika místech ze země.Při bližším ohledání zjistili,že jde o příšerně zapáchající mrtvoly.Nevěděli ale,že se jedná o ženy z tohoto pochodu.To vše,zjistila až vyšetřovací komise po ohlášení nálezu mým otcem.Můj otec Robert Steun a Josef Kroupa byli tehdy asi také jediní,kteří udělali několik fotografií z pohřbu obětí.Tyto fotografie jsou také v knize Luďka Jaši.Tehdy se ještě nevědělo jaké národnosti ani jakého náboženství byly ony oběti a proto pohřební bohoslužbu vykonal jak katolický kněz,tak evangelický farář i židovský rabín.Po pohřbu nechal můj otec na hrobě vztyčit veliký dřevěný kříž s nápisem "ŽALUJI".Do kdy tam kříž byl nevím,museli jsme se totiž odtamtud vystěhovat před vojenskou likvidací Litrbach. Co se týče litrbašského německého starosty,nezakládá se vůbec na pravdě,že by prohlašoval něco o českých sviních.Otec,který mluvil perfektně německy,o tom mnohokrát hovořil s tamními Němci a něco takového nepadlo z úst ani těch,kteří starostu neměli v oblibě.Také nikdo z Čechů v té době ještě v Litrbaších nebyl,aby to mohl slyšet a potvrdit.Výrok o českých bestiích vložil tehdejší kronikář do úst starostovi v poválečné protiněmecké euforii.Navíc ani starosta nemohl vědět,zda se jedná o české ženy nebo cizinky.Pravdou je také,že litrbašští občané ani nevěděli,že v blízkém lese k nějakému masakru došlo a že je tam někdo zahrabán v zemi.Nicméně skutečně museli,dle vyprávění mých rodičů,holýma rukama (nesměli použít rukavice ani nářadí)mrtvoly,které neskutečně smrděly,vyhrabat a ukládat do rakví.
Reaguj
Celkem 15 příspěvků v diskuzi


Kdo otrávil orly mořské pod Brdy?

Kdo otrávil orly mořské pod Brdy?

Dravce a šelmy, které zřejmě někdo otrávil, našli ornitologové u Jesenice na Příbramsku koncem února. Případ vyšetřují kriminalisté. Policie se zabývá nálezem dvou uhynulých orlů mořských, lišky a dalších šelem. Policisté žádají o pomoc... celý článek

České hory AKTUÁLNĚ 2023/2024

Ze Satana se zřítil 49letý Čech

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Přírodní atrakce zadarmo v Nassfeldu

Přírodní atrakce zadarmo v Nassfeldu

Jestli znáte lyžařské středisko Nassfeld-Hermagor v zimě, vězte, že si ho můžete v létě užít zadarmo. Všichni ubytovaní hosté dostávají k dispozici kartu na vstupné do lanovek, na bobovou dráhu, do lanového parku
Jak se obléct na ryby?

Jak se obléct na ryby?

RADY DO OBCHODU Letošní teplé počasí již vylákalo ortodoxní rybáře k vodě. Na pstruhové potoky a řeky vyrazí v polovině dubna. Je proto nejvyšší čas na kontrolu rybářského vybavení, oblečení a obutí. Co chybí, je
Milovníci sportu, je sázení na sporty v Nomini casino a dalších kasinech náročné?

Milovníci sportu, je sázení na sporty v Nomini casino a dalších kasinech náročné?

Jste sportovní nadšenci? Sport rádi praktikujete i sledujete? Pokud jste do nějakého sportu opravdu zbláznění a vyznáte se v něm, dost možná vás už napadlo vyzkoušet sportovní sázení. Sázet na výsledky zápasů je
Raspberry Pi jako monitorovací a bezpečnostní nástroj

Raspberry Pi jako monitorovací a bezpečnostní nástroj

Raspberry Pi, malé a levné zařízení, způsobilo revoluci v mnoha aspektech DIY technologií, včetně monitorování a zabezpečení. Díky své všestrannosti a snadnému programování se Raspberry Pi stal oblíbenou volbou pro amatérské uživatele i profesionály, kteří
Jarní sjezd ze Zbojnické chaty do Tatranské Lesné

Jarní sjezd ze Zbojnické chaty do Tatranské Lesné

SKI GUIDE Do Vysokých Tater přišlo jaro velmi brzy. Ze Zbojnické chaty tedy sjíždíme na lyžích jarní trasou. Nahoře projíždíme Generál Šús, ve středu kličkujeme Húpačky a dole jdeme pěšky podél

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Stones, Trees, Clouds - fotovýstava Praha, Tibet Open House 26.3.-17.4. Fotografoval Petr Králík 26.3.
Rychlebské stezky - začátek sezony Černá voda Horská kola 29.3.
Šemberské stezky - otevření Tuchoraz 29.3.
Velikonoce Turnov, Dlaskův statek 30.3.
Lužnice - odemykání
Suchdol 30.3. 10:00
Chrudimka - splutí Seč 30.3.
Pool Party Špindlerův Mlýn, Svatý Petr 8.-9.12. 31.3.
Mastník - splutí Sedlčany, kasárna 31.3.
Island - diashow Domažlice, Čakan Přednáší Martin Loew  3.4. 19:00
Banální situace, fatální následky - přednáška Praha, Městská knihovna Prevence úrazů páteře 3.4. 17:00

Diskuse

strašná rychlost Skiák, 26.3.2024 17:25, 1 příspěvek
INU Horydoly - Andrea Černá, 25.3.2024 13:57, 2 příspěvky
INU Honza, 25.3.2024 13:26, 2 příspěvky
Nebudeme přece poukazovat... Michael Beranek, 25.3.2024 9:42, 5 příspěvků
INU Pišišvor, 24.3.2024 23:21, 2 příspěvky
INU Honza, 23.3.2024 20:40, 2 příspěvky
INU Honza, 23.3.2024 16:35, 5 příspěvků
re kladivo, 23.3.2024 14:08, 2 příspěvky
O otázku jak se nám všem ... Michael Beranek, 23.3.2024 13:49, 6 příspěvků
Holandsko - země byciklů Michael Beranek, 23.3.2024 13:15, 5 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Re: Karel IV. Horydoly , 28.3.2024 15:06
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:46
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:45
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:42
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:40
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:37
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:36
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:35