Vlasta Štáflová, česká horolezkyně ve Vysokých Tatrách

14. února před sedmdesáti lety shořely Drážďany v děsivém požáru, který rozpoutaly nálety amerických a britských létajících pevností. Náhodnou obětí tohoto obrovitého náletu, který si vyžádala Rudá armáda, se stala Praha. Jednou z tisíců obětí se stala Vlasta Štáflová. Je tomu právě sedmdesát let.

Štáflovka na Voliu vežu

Vlasta Štáflová (1907 - 1945) napsala mnoho dívčích románů, většinou balancujících na hranici kýče a mnohdy ji i překročila. Kromě toho publikovala v časopisech Zora, Krásy Slovenska, Slovenský východ a Vysoké Tatry. 

Byla členkou slovenského horolezeckého spolku JAMES. Měla spolu s manželem v nájmu horský hotel Popradské pleso od roku 1929. Psala tu své knížky a lezla s tehdejšími elitními českými horolezci.

Nejvýznamnějším výstupem jejího života je Štáflovka na Volí věž ve Vysokých Tatrách, kterou vylezla s Karlem Čabelkou a Ladislavem Šabatou 9. července 1935. Cesta je dodnes jedna z nejoblíbenějších v celém pohoří.

GUIDE: Štáflovka na Voliu vežu ve Vysokých Tatrách

Joska Smítka a Vlasta na Hruboskalsku

Na Hrubé Skále lezla za 2. světové války s Joskou Smítkou. Zatím co v Tatrách byla lezeckou hvězdou, na českém pískovci už to tak horké nebylo. V Sedmihorkách se pohybovala mezi lázeňskou smetánkou a jen občas zabrousila mezi špinavé a roztrhané horolezce. Jim tehdy vévodil Joska Smítka. Kromě toho, že to byl vůdčí ideolog sportovního lezení a nejlepší lezec, byl také výtržníkem a v podstatě pobudou. Nakonec si ho vyhlédlo gestapo a nahánělo ho za to, že nenastoupil na nucené práce. Většina tehdejších horolezců v Českém ráji byli kluci těsně odrostlí pubertě, z dělnických profesí nebo nezaměstnaní, instinktivně se klonici k levici. Předválečná generace vzdělaných a finančně úspěšných pánů se držela zpátky.

Zda se toho událo mezi Joskou Smítkou a Vlastou Štáflovou více, se nikdy nedozvíme. Joska stačil vstoupit svými výkony do pískařského nebe, ale světská moc ho poslala do Terezína, kde byl se svými horolezeckými druhy popraven o něco později, než zemřela Vlasta Štáflová.

Na pískovcích vylezla Vlasta Štáflová nejtěžší prvovýstup Východní spára na Strubichovu věž v Hruboskalském skalním městě spolu s Vladimírem Procházkou starším 10. května 1940. Poté, co s Joskou Smítkou vylezla Dračí stěnu, napsala půvabnou knížku pro mládež Kavče z Dračích skal. Popisuje v ní nádherný rozhled z vrcholu, pohled na věž Větrník, zámek Hrubá skály a okolí Dračích skal. Knížku ilustroval její manžel. Byla vydána v roce 1945, zřejmě až po její smrti.

Osudný omyl spojeneckých bombardérů

Během války žili s manželem v jejich činžovním domě na honosných Vinohradech v Mánesově ulici nedaleko Hlavního nádraží Praha. Maliř Otakar Štáfl tam měl ateliér a spisovatelka Vlasta Štáflová stále sepisovala knížky pro dívky.

Osudným se jim stal nálet spojeneckých bombardérů na Prahu. Tehdy měly letecké posádky za cíl německé Drážďany. Silný vítr ve výšce, velká oblačnost při zemi a celkově nejasná navigace spolu s technickými problémy způsobily tragický omyl - část bombardérů shodila smrtící náklad o 150 kilometrů jinde než v Sasku. Praha, ač říšské město, byla do té doby nepoškozená. Nevyrábělo se tu mnoho vojenského materiálu, a také jako křižovatka velkých vojenských konvojů nebyla česká metropole významná.

To bylo důvodem, proč po mnohých leteckých poplaších, které se do té doby ukázaly plané, odmítali Pražané utíkat do krytů a sklepů. Mysleli si, že to tak bude navždy. Jenže když se na Popeleční středu 14. února 1945 po poledni otevřela oblačnost, velitel bombardovací letky usoudil, že vidí Drážďany, a nechal zasypat bombami železniční uzel od Hlavního nádraží po Vršovice. Štáflovi se stali ve svém činžovním domě jednou z necelých deseti tisíc obětí své lehkomyslnosti.

Horolezci nezapomínají

Po Vlastě Štáflové je pojmenována Vlastina stěna v lezecké oblasti Srbsko u Berouna a Věž Vlasty Štáflové v Příhrazských skalách v Českém ráji. Několik desetiletí se také udržel umělý název Věž Vlasty ve Vysokých Tatrách, ale poté se autoři průvodců vrátili k původnímu pojmenování Ihla v Patrii.

Knihy Vlasty Štáflové

Dana (Děvčátko, Kamarádka, Studentka, Skautka)
Deník patnáctileté
Hore zdar!
Kamzíček
Kavče z Dračích skal
Reflexy na hladině - Tatranské nálady
Se zatajeným dechem
Uličnice
Zorka, tuláček
Halo - kamaráde

Zobrazit místo Turistika na větší mapě

Nacistická okupace v Československu

Česká socha vítá v Mauthausenu

Malý ale eficientní koncentrák

Vyvraždění terezínského rodinného tábora v Osvětimi 

Gabčík, Kubiš, Valčík a možná Vopálka

Muži odplaty

Pomníčky na Pražské povstání

Čím víc fašisti, tím víc komunisti

Památník Slovenského národního povstání

Vlasta Štáflová, česká horolezkyně ve Vysokých Tatrách

Julius Fučík: Lidé, měl jsem vás rád

V Chebu pod Mikulášem

Ypsilonka, pomník americké armády u Chebu

Památník na bitvu u Sokolova

Americká kavalerie zachránila lipicany od Domažlice

Krvavá dozorkyně, dříve bavorská selka

Žijí mezi námi ještě Židé?

Český Brod je zajímavé město

Do Kladna a Lidic na koloběžce

Sověti postříleli vlastní lidi

Kdo byl generál Vlasov? Hrdina nebo zbabělec?

Generál Vlasov osvobodil Prahu a pak ho oběsili