Zasloužené vysokohorské pivo v Tatrách: Brnčála - Weberovka - Vidlák - Lomničák

Změna předpovědi počasí trochu změnila plány, proto jsme se rozhodli původně dvoudenní přechod vtěsnat do jednoho. Budeme muset máknout, abychom dolezli včas.

Weberovka

Weberovka, ukázková, často vlhká štěrbina přímo uprostřed Kežmaráku, byla poprvé vylezena roku 1932 (Chwascinski, Ostrowski, Stanislavski) a dodnes nedá spát příznivcům výstupů v horách. Když to na ni v zimě přijde, celá se rozklepe a proudy lavin z ní stříkají na všechny strany. Radost pohledět a radno se v těchto chvílích držet v teple Brčály. Lézt jí chceš, když není tak rozvášněná. Je to jedna z nejhezčích zimních cest, které jsem v Tatrách lezl.

Nástup

Pozdě večer jsme zaparkovali auto v Bielé vodě (6 E/den; o víkendu jsou tam výběrčí non-stop) a vydali se na noční prohlídku tatranského safari chlubícího se volným pohybem hnědých chundeláčů. Tentokrát jsme žádného nepotkali. Za doprovodu technoparty na Brnčále jsme o půlnoci ulehli ke čtyřhodinovému spánku. Ranní buschovaná noční klečí vyústila po hodince u prvního štandu Weberovky. V zimě mi ten nástup přišel jednodušší.

Výstup

Není čas ztrácet čas, začíná svítat, začínám lézt první délku. K mému překvapení jsou boltované štandy lehce upravené pravděpodobně proženuvší se lavinou. Ze dvou nýtů jeden často visí na řetězu za ten druhý, který je z poloviny vytažený taky. Takové energii se nechceš připlést do cesty.

Víceméně každý štand je vhodné pojistit friendem nebo za skoby zatlučené poblíž. Zvesela skotačíme výš až k těžším délkám, kde se navíc nakumulovaly volné kameny. Jeden jsem poslal Verče do kliční kosti, za což jsem sklidil pramalou pochvalu.

CLIMBING GUIDE: Mysteriozní Weberovka

Bez dalších obtíží je přelézáme, promotáme se dolezovým korytem a pak už se občerstvujeme na Německém žebříku hledajíce další logické pokračování této nádherné cesty. S čistým svědomím mohu tvrdit, že ve spodní polovině nelze zabloudit, o té druhé se to říct nedá. Nějakým způsobem jsme si to zlehčili a ve 13 hodin jsme stanuli na vrcholu Malého Kežmarského štítu. Celá cesta je psána na 8,5 hodin. Pokračujeme na Kežmarský štít, kde čekáme na lepší viditelnost.

CLIMBING GUIDE: Německý žebřík nad Zeleným plesem

Vidlový hřeben

Nejtěžší a podle mnohých názorů nejhezčí hřeben v Tatrách spojující Kežmarský a Lomnický štít se pyšní ostrými věžemi trčícími nad Skalnatou dolinou. V našem směru už od roku 1927 (a v opačném dokonce od r. 1906) bylo potřeba překonat prudké slézání, exponované traverzy, několik slanění a místy lezení pátého stupně obtížnosti.

Vzhůru dolů na Vidlák

Po svačině a drobném relaxu na Velkém Kežmarském štítu bylo několik vůdců překvapených, že se ve 14 hodin chystáme Vidlovým hřebenem na Lomnici. Poznámky o bivaku na hřebeni beru s pokorou a s úsměvem vysvětluji, že spěcháme na Lomnici na pivo. Jazyková bariéra mi naštěstí nedovolila moc dlouho se vykecávat a mohli jsme začít slézat dolů.

V jednom popisu stojí, že přechod hřebene je na 2 hodiny až dva dny. Může být… záleží na počasí, znalosti terénu a zkušenostech. Myslím, že bez předchozí znalosti se to za dobrého počasí dá zvládnout kolem čtyř hodin, pokud má člověk trochu čuch pro terén.

Náročnější je první půlka do Vidlového sedla. Občas jsme trochu hledali správnou cestu. Druhá půlka byla už dost intuitivní. Leze se spíš nahoru a v podstatě celou dobu souběžně. Jedno místo bylo dost těžké, háknutí za skobu to vyřešilo. I tak byla znát únava z celého dne lezení, a tak nám hřeben trval zhruba 5 hodin.

V opačném směru, tedy z Lomnice na Kežmarák, je hřeben údajně jednodušší. Možná proto jsme potkávali dost protilezoucích dvojic.

CLIMBING GUIDE: Legendární Vidlový hřeben po srsti

Nahoře se nám podařilo přemluvit číšníka, aby nám do foroty natočil několik piv, než se půjde věnovat hotelovým hostům. Vychutnali jsme si je při západu slunce, než jsme se jali rozbalit spacáky v závětří horní stanice lanovky. Tomu říkám happy end!

Ranní sestup není třeba hrotit, lanovka ze Skalnatého plesa jezdí v 8:30, ale pokladnička otevřela okénko až v 9:00, cena 17 E. Poslední lanovka dolů jezdí v 16:00.

Doporučené vybavení

Lano 2x60 m. Ve druhé půlce Weberovky se leze dost souběžně. Vidlák souběžně na jednom laně, i na slanění stačilo jen jedno.
4 expresky, 5 prodlužovacích expresek ze 60 cm smyčky
5x120 cm smyčky
sada friendů do velikosti 3
přilba, sedák a prsák
tenká péřovka (já mám Sir Joseph Minimis 250)
lehké spacáky na bivak (já mám Sir Joseph Koteka 290)
nepromokavá bunda
žďárák
lékárnička
čelovka + náhradní akumulátor (já mám Fenix HM61R)
čepice, rukavice

VYSOKÉ TATRY: Vrcholy, štíty a věže

HOROLEZECKÝ SVAZ: 100 nejlepších cest II-V v Tatrách

MAPA: Hlaváčkova podrobná mapa Vysoké Tatry

Cesty popsali ve svých horolezeckých průvodcích Arno Puškáš (kompletní monografie), Kroutil - Gellner (monografie) a Bobovčák - Jacina (výběrový průvodce).

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě

 Lomnický štít na HORYDOLY

Jordánka 2

Medené lávky 2-3

Vidlový hřeben 4-5

Weberovka a Vidlový hřeben proti srsti 5

Orlowski (Stanislawski) 5

Hokejka 6

Kartárikov žlab 40 stupňů

Lanovkou na vrchol

Rozhledy z Lomnického štítu