Nový hotel Malý pivovar v Klášteře Hradišti

O kvalitě piva Klášter si každý může udělat obrázek sám. Kromě standardních piv se tu vaří také speciality a sezonní druhy.

Stylová restaurace Skála v bývalých pivovarských sklepech vytesaných do pískovce je menší a útulnější.

Obrovská hotelová restaurace může sloužit velkým akcím, jako jsou svatby nebo firemní prezentace.

Hotel Malý pivovar patří mezi středně drahé. Za  noc se tu platí necelé tři tisíce korun. Upřímně řečeno ale nevíme, proč bychom se zde měli někdy ubytovat, když v nejbližším okolí jsou tu k vidění jen zajímavosti pro místní patrioty a případně pro turistické fajnšmekry.

Velmi staré místo Klášter

Dotace umožnily  v zanedbaném středu obce Klášter Hradiště nad Jizerou (Kloster an der Iser) opravit objekty s velmi starým rodokmenem.

Na kopci zřejmě stávalo hradiště už dávno přes Germány a Slovany, ale dnes o něm nemáme spolehlivé informace. Asi roku 1145 si toto místo vysoko nad Jizerou, ale zároveň blízko výborné pitné vody ze Zábrdky a nedaleko obchodní cesty podél velké řeky, vyhlédli cisterciáci a založili zde klášter, kterému se hned od začátku říkalo Hradiště.

Modlitba je stejně důležitá jako práce

Klášter Hradiště založili cisterciáci jako dceřiný klášter svého tuzemského nejvýznamnějšího sídla v Plasech. Pro vznik nového kláštera bylo vybíráno tradičně místo v údolí a v odlehlé krajině. Velmi důležitým byl dostatečný zdroj vody, a proto se všechny cisterciácké kláštery nacházejí u řek a potoků. Ty zajišťovaly dostatečný zdroj vody, aby získali hnací sílu na pily, mlýny a hamry, ale také na pití a mytí v kašnách. Pokrokovou specialitou cisterciáckých klášterů byly přívody pitné vody rovnou do kuchyně.  Výborná voda ze Zábrdky, která vyvěrá z artézských pískovcových pramenů, toto vše splňovala po staletí a ještě nedávno se z ní bez nutnosti filtrace rovnou vařilo pivo.

Cisterciáci vždy byli hospodářsky orientovaný řád a kromě modliteb pokládali za službu Bohu také zvelebování krajiny vlastní prací. Tím se lišili od svých blízkých příbuzných benediktinů, kteří se také modlili a pracovali (Ora et labora), ale důraz dávali na kontemplaci. Benediktinské kláštery jsou proto většinou postavené na kopcích na rozdíl od údolních cisterciáckých sídel.

Roku 1177 byl podle kroniky Tilia Plassensis (která byla v Plasech sepsána v 18. století) založeno v Klášteře Hradišti opatství. Již roku 1184 je v první autentické listině jmenován opat Dětřich (Thidricus abbas de Gredis) jako svědek knížete Bedřicha pro klášter Plasy. Že to nebyla náhoda nebo omyl, svědčí podobná listina se stejným jménem z roku 1188.

Klášter se utěšeně rozrůstal, a tak byl roku 1208 zapsán do Statutu generálních kapitul. Století po svém vzniku se Klášter Hradiště stal patronem nově založeného ženského kláštera v Sezemicích (1269). Zároveň zakládají mniši z Kláštera Hradiště nové laické město, které se později rozroste a dnes mu říkáme Mnichovo Hradiště. Víme o něm od roku 1279, kdy ho navštívila královna Kunhuta, vdova po králi Přemyslu Otakarovi II., když byla vězněná se svým synem Václavem na nedalekém Bezdězu.

Cisterciáky porazile ekonomická krize

Jenže pak přišla krize. Projevilo se několikaleté rabování Čech braniborskými vojsky a cisterciácké kláštery nezvládaly ekonomickou činnost, na kterou byly nastaveny. Velká hospodářství byla unifikovaná po celé Evropě, ale v Čechách vlastně nikdy nebyl naplněn stav laiků a civilních zaměstnanců. Jednoduše tady nebyly tak dobré podmínky, jako třeba v úrodných nížinách Francie či Itálie. Pak už stačilo několik let neúrody a válečného rozvratu, aby cisterciácké kláštery krachovaly jako obři na hliněných nohou.

Roku 1281 tedy požádal hradišťský opat generální kapitulu, aby směl rozpustit na tři roky svůj konvent. Tento postup byl v cisterciáckém řádu běžný a řešily se tím ekonomické problémy kláštera. Ten se sice poté vzpamatoval, ale už nikdy nedosáhl takové síly jako dříve.

Roku 1352 se ještě pokusili mniši založit další město, které pojmenovali Nova Civitas (Nové Město), ale pokus se nepovedl. Nevíme dokonce, ani kde mělo přesně ležet. Někteří historici navrhovali, že by se mohlo jednat o Kuřívody, ale to s velkou pravděpodobností založil Přemysl Otakar II. Byl skoro stejně neúspěšný jako cisterciáci z Hradiště. Kvůli neúrodné půdě a nedostatku vody zbyla z královského města jen nevýznamná vesnice s tvrzí.

Poslední zoufalý pokus, jak udržet klášterní hospodářství nad vodou, byl učiněn roku 1401, když k majetku kláštera bylo připojeno pět okolních kostelů a farností, aby živily provoz kláštera. Příjmy měly doplnit ještě odpustky, které klášter od tohoto roku mohl prodávat na svátek Narození Panny Marie.

Ani to nepomohlo. Generální kapitula v Cîteaux proto roku 1412 řešila dluh, který mělo Hradiště u starobylého cisterciáckého opatství Morimond. Než se peníze vyřešily, měli všichni v Čechách jiné starosti. 

30. dubna 1420 bylo opatství Hradiště vypáleno Orebity, zvláště divokými husity. Klášterní knihovna byla buď rozkradena nebo shořela, to se dosud neví. Přeživším mniši se dostali na hrad Bezděz, který se tehdy stal jakýmsi laickým klášterem.

Po skončení husitských bouří se zbylí cisterciáci přestěhovali do kláštera Zlatá Koruna na Vltavě. Ještě roku 1488 Generální kapitula v Cîteaux rokovala o obnovení Kláštera Hradiště, ale kvůli nejisté hospodářské situaci v Čechách a zvláště na hranicích tří mocných panství, to zamítla. Ruiny kláštera byly během následujících desetiletí prodány do světských rukou.

Všechna sláva polní tráva

Až roku 1556 postavil v místě zničeného kláštera první renesanční zámek Jiří Labouňský z Labouně. Jeho součástí byl malý zámecký pivovar.

V letech 1612 až 1620 držel hradišťské panství významný šlechtic, vzdělanec a diplomat Václav Budovec z Budova. Byl popraven na Staroměstském náměstí za odboj proti císaři a k majetku se dostal vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Mnoha triky, podvody a také díky válečným úspěchům se dostal ještě výše než jeho předchůdce na Hradišti, ale skončil podobně jako Budovec. Byl zavražděn v Chebu z příkazu císaře, protože proti němu osnoval intriky.  

Od roku 1852 na Klášteře Hradišti vařili Waldstein-Wartenbergové pivo ve velkém. Pivovar neustále zvětšovali a modernizovali, až jim ho sebrali komunisté po 2. světové válce. Tradice výroby piva přesto neskončila a už půl tisíciletí stále trvá.

Z kláštera zůstaly nepatrné zbytky

Z původního kláštera toho moc nezbylo. Původní opatský chrám ze 13. století byl 75 metrů dlouhý a 40 metrů široký. Dnes je z něho vidět jen část vstupního gotického portálu datovaného rokem 1260. Byla obnovena krypta se zachovalými původními klenbami. V pořádku je novější kostel v areálu kláštera určený pro bohoslužby lidí z okolí.

Historické jsou sklepy z Valdštejnovy doby, kde je dnes umístěná restaurace Skála. Z té doby také pocházejí hospodářská stavení, ve kterých je dnes umístěný zrekonstruovaný hotel Malý pivovar.  Najdete v něm původní klenby s pískovcovými sloupy v hotelové restauraci a dřevěnou konstrukci z masivních kmenů v ubytovací části.

INFO: Pivovar Klášter a Hotel Malý pivovar

Zobrazit místo Turistika na větší mapě 

Horydoly v okolí

TURISTIKA Zlatá stezka Českého ráje 

TURISTIKA Výlet na hrad Valečov a vyhlídku Mužský

CYKLISTIKA 100 kilometrů podél Jizery

CYKLISTIKA Dvěma potoky na kole

VODÁCTVÍ První loď na Zábrdce na Nový rok

VODÁCTVÍ Štěpánské pádlování na Jizeře

HOROLEZECTVÍ Sruby Jizery - utajené betonové lezení

HISTORIE Česko-německá hranice ve středních Čechách

HISTORIE Bitva u Mnichova Hradiště

GEOCACHING Díky, Krutižlabe, za celodenní dřinu

GEOCACHING Pohádková cesta za pokladem na čtyři roky

KOUPÁNÍ.cz v okolí

Letní koupaliště Klášter Hradiště

Letní koupaliště Dolní Bukovina

Pískovna Veselá Mnichovo Hradiště

Krytý plavecký bazén Mladá Boleslav

Koupání u Ralska