Svatý Ivan ve Svatém Janu pod Skálou

Zda je Ivan svatý nebo dokonce jestli vůbec žil, není vůbec jasné. Češi si myslí podle Staroslověnské legendy, že ano, ale církev se kloní spíše k neopodstatněné povídačce. 

Svatý Ivan měl být synem knížete Gostimysla, který padl roku 844 v boji s Ludvíkem Němcem, a kněžny Alžběty. Pocházel tedy z kmene Obodritů, který patřil k Polabským Slovanům a sídlil okolo Braniboří čili na území dnešního Berlína. 

Označení svatého Ivana za kralevice charvátského zároveň odkazuje na Lužické Chorvaty, kteří v té době obývali severní Podkrkonoší.

Gostimysl přišel o život při trestném tažení Ludvíka Němce na Slovany východně od Labe. Jeho syn Ivan (Unwanus či Unvan) byl jako zajatec poslán do kláštera v Sasku. Ivan odtud později přenesl svatovítský kult do Čech. 

Když o století později porazil Jindřich Ptáčník svatého Václava a přikázal mu postavit na Pražském hradě kostel svatého Víta, bylo to jenom dokončení Ivanovy mise. 

Když Ivan odešel do Čech, bylo to za časů bájného knížete Neklana. V hlubokém skalnatém údolí říčky Kačák našel jeskyni se silným pramenem. Živil se lesními plody a mlékem ochočené lesní laně. V modlitbách zde prožil 42 let nikým nespatřen. Odolával mnoha pokušením jako každý světec. Když se rozhodl opustit poustevnický život, zjevil se mu Jan Křtitel, daroval mu k obraně před pokušením kříž a vyzval ho, ať neodchází. Když Ivana potom pokoušel ďábel, praštil ho Ivan křížem tak, že čert vyletěl z jeskyně a ve stropě po něm zůstala díra. 

VIDEO Jeskyně svatého Ivana

Legenda praví, že kníže Bořivoj I. pobývající v tu dobu na nedalekém Tetíně na druhém břehu Berounky, lovil vysokou zvěř. V údolí Kačáku postřelil laň a dohledával ji. Když ji uštval poblíž Ivanovy jeskyně, dodělal ji kopím. Z rány místo krve vyteklo mléko, kterého se kníže i jeho družina dosyta napili. Poté se vynořil poustevník Ivan, knížete oslovil jménem a zeptal se ho, proč skolil jeho laň. Poté se Bořivojovi představil.

První doložený Přemyslovec Bořivoj (pro orientaci: měl ženu svatou Ludmilu, která byla později zavražděna na Tetíně, stejně jako její vnuk svatý Václav ve Staré Boleslavi) nabídl svatému Ivanovi život na Tetíně. Ten to odmítl, ale docházel na tetínské bohoslužby sloužené knězem Pavlem. Kromě svatého přijímání nic nejedl ani nepil a ani na koně po cestě nevsedl. Knězi vyprávěl o setkání s Janem Křtitelem a vyjádřil přání být pochován ve své jeskyni. S Bořivojem a Ludmilou rozmlouval o spáse.

Po návratu do poustevny zesnul a byl Bořivojem se ctí pohřben. Smrt svatého Ivana je datována do let 882-893 anebo podle Vitae Sanctorum okolo roku 900.

Jenže všechno mohlo být jinak. Historikům se zdá, že Ivan byl velmi významná postava ranných přemyslovských dějin. Mohl být iniciátorem založení kláštera na Ostrově u Davle na soutoku Vltavy a Sázavy. Založil ho zřejmě Boleslav II. někdy po roce 990. Protože se mu zdál zdejší život příliš rušný, odešel do dnešního Svatého Jana pod Skalou a dožil život v opuštěné travertinové jeskyni. Háček je v tom, že Ivan se setkal buď s Bořivojem I. (žil o století dříve), anebo Boleslavem II. (žil o století později). 

Ještě divočejší historická teorie ztotožňuje dva ryze české svaté - Prokopa a Ivana. Možná šlo o stejnou osobu, působící ve středních Čechách na Přemyslovské doméně, v současné době. Ani jeden není oficiálně svatořečen a katolická církev k nim má rezervovaný vztah. 

Podle Staroslovenské legendy byl svatý Ivan zarostlý a mohutné postavy. Antropologický průzkum kosterních ostatků nalezených v kryptě kostela určil, že pozůstatky patřily muži zralého věku, robustní postavy, trpícího pseudodnou, což by svědčí o trvalém životu ve vlhkém jeskynním prostředí. Stáří ostatků bylo datováno do 9. až 11. století.

Bořivoj I. údajně zřídil kapli svatého Jana Křtitele a ustanovil sem dva kněze. Roku 1033 Břetislav I. kapli postoupil ostrovskému klášteru. Benediktini zde zřídili proboštství a po zrušení ostrovského kláštera roku 1517 opatství. Oldřich Zajíc z Hazmburka nechal postavit nový kostel. Na přelomu 16. a 17. století byl podle projektu architektů Carla Luraga a Kiliána Ignáce Dienzenhofera postaven barokní klášterní komplex.

Po zrušení kláštera během Josefinských reforem 1785 zájem o světce opadl. Znovu ožil v rámci českého národního obrození, kdy se každoroční poutě do Svatého Jana pod Skálou staly národními manifestacemi. Světec měl být zahrnut do sousoší svatého Václava na Václavském náměstí v Praze, tam byl však nahrazen blahoslavenou (dnes svatou) Anežkou Českou.

Den památky svatého Ivana se slaví na svátek Narození Jana Křtitele, podle pravoslavného kalendáře 24. června, podle katolického 7. července.

Podle svatého Ivana je pojmenován druh trávy rostoucí na vápencových stepích, kavyl Ivanův, lidově zvaný vousy svatého Ivana.