Alpe-Adria-Trail (od Grossglockneru k Jadranu)

Alpe-Adria-Trail míří od úpatí majestátního Grossglockneru k azurově modrému Jaderskému moři.

Každý den se střídají výhledy na nádherné přírodní divadlo, alpské vodní scenérie a fascinující svět zvířat a rostlin. Od ledovců se jde okolo jezer, potoků a řek až k moři. 

Každý den čeká turisty jiný zážitek. Jednou je to krásný výhled, podruhé zajímavá architektura, jindy horská stezka, jezero, řeka, salaš, malebnéí městečko...

Putování je rozděleno do 37 etap, každé o délce okolo 17 km. Vede přes Korutany, Furlansko-julské Benátsko, Julské Alpy a Jaderské pobřeží. Celkem 690 kilometrů směrem na jih.

Celou cestu doprovází poutníky mírné středomořské klima, mnoho slunečných dní, a příjemné teploty.

Geografický cíl Alpsko-jadranské stezky se jmenuje Muggia, kousek na jih od starého c. a k. přístavního města Terstu.

Cesta podél vody

Stezka Alpe-Adria-Trail vede podél vody v jejích různých skupenstvích a formách, od věčného ledu ledovce Pasterze pod Grosglocknerem, podél řeky Möll, okolo vyhlášených korutanských, skrze soutěsky divoké Soči, která se  v Itíliie přejmenovává na Isonzo až k azurovému Jaderskému moři.

Stezka samozřejmě existovala již dříve, ale až od letoška je zakreslena do map, vyznačena v terénu a zpřístupněna široké turistické veřejnosti.

Kdo se necítí na absolvování celé její délky, může se rozhodnout jen pro některé jednotlivé etapy, případně projít jen týdenní okruh na rakousko-italsko-slovinském trojmezí.

Rakouské velehory, ledovce a jezera

První vykročení. Začínáme na vyhlídce Franz-Josefs-höhe, nejvyšším místě Alpenstrasse pod Grossglocknerem. První ze sedmi etap vede Korutany přes slunečné a idylické údolí Mölltal s jedinečným panoramatem okolního alpského světa třítisícovek. Startujeme na úpatí Pasterze, největšího rakouského ledovce, ve středu Národního parku Vysoké Taury. Trasa vede dále do Heiligenblutu a do Grosskirchheimu. Tady nemůžete minout proslulé Apriašské vodní mlýny (Apriacher Stockmühlen), které svědčí o těžkém životě místních sedláků od 17. do 20. do minulého století.

Středověké město umělců Gmünd leží také na trase stezky. Mimo jiné je vstupní bránou do království ledového horolezectví Maltatal.

K nejkrásnějším turistickým oblastem Korutan patří jednoznačně Millstättské Alpy. Rozkládají se v jakémsi oválu, uprostřed kterého leží Millstättské jezero, druhé největší korutanské jezero, v němž se lze také koupat. Navíc se nachází ve středu národního parku Nockberge, skrz který vedou třináctá a čtrnáctá etapa.

Městečko Arriach se může pochlubit jednou zvláštností. Je to geografický střed Korutan. Je také výchozím bodem další etapy, která vede Gerlitzenskými Alpami v nadmořské výšce do dvou tisíc metrů.

Kolem Ossiašského jezera se vine poslední etapa, která protíná Korutanskou zemi. Vede z Velden am Wörthersee do Baumgartnerhöhe nedaleko jezera Faaker See. Krátce před cílem míjí romantickou zříceninu hradu Finkenstein s divadelní a koncertní arénou, kde se nabízí návštěvníkům skutečně dech beroucí výhled na západ slunce.

Slovinské divoké hory a nezkrotné řeky

Na dalších etapách Alpsko-jadranské stezky opouští turisté Rakousko a dostávají se na území Slovinska do střediska světového poháru v lyžování Kranjska Gora.

Vystoupají na nejvyšší silniční sedlo Vršič pod Prisojnikem a spustí se do údolí jedné z nejhezčích evropských řek Soči. Cesta pokračuje stále podél řeky Soča, která se na italském území jmenuje Isonzo, napříč národním parkem Triglav ve středu tajemných a divokých Julských Alp.

S trochou štěstí tady můžete narazit na divoká alpská zvířata, jako jsou třeba kozorožci, kamzíci, jelen evropský nebo tetřev. Jen bájný zlatorog nám zůstane navždy skrytý.

Skrz obec Bovec, okolo vodopádů, jeskyň a odlehlých údolí dojdeme do Tolminu a Kobaridu. Kobarid proslul jako místo velké bitvy první světové války, u nás ho známe spíše pod jeho italským jménem Caporetto.

Údolí získává svou krásu především díky tyrkysově modré vodě divoké řeky, která pramení v krasové oblasti. Je to ráj pro sportovce na divoké vodě a rybáře, kteří tu rádi líčí na místního endemického až padesátikilogramového pstruha mramorového (Salmo marmoratus), ryby z rodiny lososovitých.

Kdo postoupí dále podél toku řeky Soči směrem na jih, tomu se otevře další krásná krajina. Na okraji Slovinska protíná stezka oblast Goriška Brda, kde už po staletí je zakořeněna tradice pěstování vinné révy a výroby vína. Jedinečná poloha místní vrchoviny už předem předurčuje místní vína k zařazení mezi prémiová.

Na konci cesty, v krasové krajině, se vyplatí navštívit východně od Terstu jedno z nejznámějších světově proslulých míst ve Slovinsku. Jméno hovoří za vše - Lipica. Místní hřebčinec a jezdecké sportovní centrum bylo založeno už v roce 1580 arcivévodou Karlem II.

Italská pahorkatina, víno a moře

V oblasti Collio překročíte poprvé hranice Itálie a pocítíte známou tradiční jižanskou atmosféru. Pak narazíme na město plné historie Cividale del Friuli. Původně keltské sídliště povýšil římský císař Julius Caesar na město. Od června 2011 patří hlavní město prvního langobardského vévodství ke světovému kulturnímu dědictví UNESCO. Tady můžete také skutečně intenzivně ochutnat Itálii. Kdo se rozhodne pro tuto etapu, měl by s sebou v batohu mít i dostatek gastronomických průvodců a také navštívit zcela jistě místní vinařství oblasti Collio. Ta jsou známa velmi vysokou kvalitou produkovaných vín.

Nejdůležitějším místem nádherné vrchoviny je bezesporu Cormons, překrásné městečko v habsburském stylu. Za návštěvu nestojí jen místní kostely, ale také oblastní vinotéka (enoteca) s nabídkou všech vín z regionu.

O několik etap dále dorazíme do města Duino, kde známý lyrický básník Rainer Maria Rilke napsal své nejznámější dílo Elegie z Duina (Duineser Elegien).

Po pár kilometrech odtud konečně dorazíme do cíle cest, města Muggia. Cestovatele tady přivítá idylické přístavní městečko, ve kterém je na každém kroku cítit vliv benátské kultury. Všude je slyšet klapot a chrastění lodních stěžňů a plachet, a když nás ovane vánek Jadranu smíchaný s dalšími vůněmi, jdeme po čichu k jedné z místních restaurací s výtečnými rybími specialitami a necháme se unést pohádkově krásným výhledem na Terstský záliv, který se zlatě třpytí před našima očima.

Skutečným srdcem přístavního velkoměsta, do roku 1918 jediného mořského přístavu Rakousko-Uherska, je jednoznačně Piazza dell’Unità d’Italia (Náměstí italské jednoty). Pravoúhlé náměstí na mořském břehu pyšní okázalými neoklasicistními stavbami.

INFO: Alpe Adria Trail