Muzeum Jílové: zlato, víra a tramping

Zlaté doly zničili husité

Regionální muzeum v Jílovém oživuje historický dům Mince z první poloviny 14. století. Sto let v něm sídlil královský horní úřad, tedy i nejvyšší úředník přes těžbu a zpracování zlata.

Již staří Keltové přišli na to, že okolí Jílového je zlatonosné. Zlato rýžovali a razili z něj primitivní mince, kterým dnes říkáme duhovky. Vyrýžovali ho na povrchu nejméně tolik, co později Lucemburkové a Habsburkové vytěžili z podzemí.

Geolog Václav Cílek odhaduje, že za celou lidskou historii se zde získalo jen o něco více než 10 tun zlata, což odpovídá kostce o rozměru pouhých 3/4 metru. Největšího rozmachu dosáhla hornická činnost zhruba mezi lety 1300 a 1420. Spolu s později otevřenými doly v Kašperských Horách to byly tak horentní sumy, že zdejší zlato umožnilo Janu Lucemburskému (neboli Janu Českému), aby svému synovi Karlu IV. (neboli Václavu či Karlu I.) koupil císařský titul. Totéž udělal Karel IV. za jílovské a kašperské zlato pro svého syna Václava IV. Když zemřel, financoval jeho mladší bratr Zikmund Lucemburský ze stejného zlata nejen svoji císařskou funkci, ale také vleklou válku proti Turkům a izolaci husitské zběře v Čechách. 

Během husitských válek byl zlatonosný revír zničen, město vypáleno a doly zavaleny. Tím skončil jejich rozkvět. Další půl tisíciletí je Habsburkové střídavě otevírali a zase zavírali, ale ekonomicky se to už nikdy nevyplatilo.

Jílové sice těžilo zlato jako nikdo daleko široko v Evropě, ale město z toho moc nemělo. Na rozdíl od stříbronosné Kutné Hory, která se stala druhým městem českého království, doplatilo Jílové na blízkost Prahy.

Bohatí jílovští podnikatelé si stavěli paláce raději v pražském souměstí. Nejznámějším příkladem je Rotlevův palác na Ovocném trhu. Postavil si ho jílovský mincmistr Jan Rotlev. Byl tak bohatý, že si mohl dovolit ho v době panování Václava IV. věnovat Karlově koleji. Anebo jeho syn Martin Rotlev byl z neznámého důvodu vyvlastněn Václavem IV., teprve který jakožto císař venoval dům univerzitě.  Anebo ho Martin Rotlev vyměnil s Václavem IV. pragmaticky za hrad Koloděje, kde v současnosti stojí vládní zámek. Ať to bylo tak či onak, dnešní Karlova univerzita v Rotlevově domě sídlí dodnes.

Traduje se, že zlato z Jílového posloužilo k výrobě Svatováclavské koruny, kterou dal zhotovit Karel IV.

Když to šlo s těžbou zlata s kopce, dům Mince se na čas dostal do vlastnictví alchymisty Edwarda Kellyho, který se dal na hornické podnikání. Zřejmě tady přišel k materiálu na transmutaci rtuti, předváděnou před císařem, protože to byla běžná součást výrobního procesu ve zlatých hutích. Dlužno dodat, že Kelly se v Jílovém zadlužil ještě více, než dříve.

Stejně špatně se v důlním podnikání vedlo Petru Brandlovi. Sice hornictví včas nechal, ale ze svého umění mohl vytěžit mnohem více, kdyby se mu bylo chtělo víc malovat než hýřit.

NA KOLE: Jílové, tady už zlato není

Staré štoly v okolí Jílového jsou opuštěné. Ne že by se nějaká zlatá žilka ve skále nenašla, jenže není tak mocná, aby se při současných cenách a technice vyplatilo o těžbě uvažovat. Toto zlato zůstává pod zemí pro další generace.

Ale do některých štol se podívat můžete. Štoly Svatého Josefa, Svatého Antonína Paduánského a štola Halíře jsou přístupné s průvodcem. Halíře je bezbariérová. Josef a Antonín vyžadují schopnosti pohybu v podzemí, protože se v nich prolézají úzké prostory tak, jak je po sobě zanechali středověcí horníci.

Z Jílového vede okružní naučná stezka v délce čtyř kilometrů s 8 zastaveními na místech historických dolů v nejbližším okolí: sv. Anna a důl Petr, odkaliště a doly kocourského pásma, Horní Studené s dolem Pepř a úpravnou, vrch Pepř s rozhlednou a šlojířské pásmo s dolem Rotlev (jméno má po svém majiteli, který předal Karolinum pražské univerzitě).

Na okružní trasu se v Horním Studeném napojuje jednosměrná pětikilometrová trasa. Na dalších 8 zastaveních seznamuje s geologií jílovského revíru, pozůstatky dolování na klobáském a kocourském pásmu včetně prohlídky historických štol sv. Josefa a sv. Antonína Paduánského, se Žampach s unikátním železničním viaduktem přes kocourskou rokli, náhonem kaňonovitým údolím Sázavy a s geologickým profilem styku hornin jílovského pásma s granitoidy Středočeského plutonu. Končí v Kamenném Přívozu.

V létě si návštěvníci muzea v Jílovém mohou zkusit rýžovat zlato na nádvoří. Zlatinky se vyrýžovat dají, na pravé nuggety zapomeňte. Ty nakašírované lze občas vyhrabat mezi kamínky nahoře v expozici.

MAPA Naučná stezka Jílovské zlaté doly
Kliknutím na mapu získáte velké rozlišení:

Ora et labora

Zásada Benediktinů "modli se a pracuj" je mottem expozice v suterénu Regionálního muzea. Přibližuje zaniklý klášter svatého Jana Křtitele na Ostrově u Davle i jeho hospodářské zázemí včetně zaniklého středověkého města na Sekance na soutoku Vltavy a Sázavy.

Klášter vznikl již v roce 999 jako třetí benediktinský klášter v Čechách. Zažil několik pohrom od povodní, přes ledochody a požáry, vpád Braniborů do Čech, až dílo zkázy završili husité. Pokusy o obnovu mnišského společenství ztroskotaly na chybějící ekonomické základně. Proto byl konvent přeložen do Svatého Jana pod Skálou. Na Ostrově dnes žije jen vegetace.

NA LODI: Klášter na Ostrově ve Vltavě

V expozici jílovského Regionálního muzea je přiblížena historie, model kláštera i zachovalé artefakty s důrazem na dochované středověké dlaždice, které se tam vyráběly a vyvážely.

Archeologické vykopávky na Ostrově a na Sekance dávají působivý obraz středověkého osídlení. Ale jde jen o vyznačený půdorys staveb. Výlet na samotný Ostrov je rozhodně zajímavý - až na to, že spojení přes Vltavu tam kromě výjimečných akcí prakticky neexistuje.

PĚŠÍ TURISTIKA: Sekanka, neznámé město na soutoku

Zlatá éra trampingu

Jílové není jen branou do zlatonosného revíru, ale také k Mekce trampingu. Regionální muzeum jako hybatel kulturního života již po léta pořádá vystoupení trampských kapel. Ze spolupráce s trampskými legendami na Muzejním potlachu se zrodila myšlenka uspořádat zde i stálou expozici dějin i současnosti trampingu na Sázavě a Vltavě, českého fenoménu, který nemá ve světě obdoby.

Pojetí je originální. Můžete si posedět a pročíst trampské časopisy na verandě stylového srubu, u nějž nechybí kadibudka. Pamětníci ocení velkou mapu trampských osad, kde se potěší vzpomínkou na tu svoji, projdete lesem za zpěvu ptáků a nechybí ani kanoista splouvající řeku. Z exponátů zaujme například přilba Gézy Včeličky, na které zaznamenával exotické země, které při svých cestách navštívil, nebo kytara Jarky Mottla. Čestné místo mají předměty z pozůstalosti hudební legendy Tonyho Linharta z kapely Pacifik, který na Muzejním potlachu vystupoval.

Na dotykové obrazovce se mohou návštěvníci pobavit při prohlížení trampských vtipů a povídek a nakonec se posadit u osadního ohně a pustit si hudební ukázku dle vlastního výběru. Zvídavé děti si mohou vyzkoušet, jak virtuálně sbalit tornu nebo uvařit guláš.

Expozice je zbrusu nová, otevře brány 18. března ve 14 hodin za účasti kapely Pacifik a dalších významných osobností českého trampingu.

TRAMPING: Zlatý kaňon na Sázavě

Zlaté studentské ručičky

Mimořádnou lahůdku pro milovníky gotické architektury představuje nevšední výstava Česká vrcholná gotika v modelech. Tyto modely jsou v měřítku 1:100 a jsou provedeny do nejmenších detailů. Tvůrci jsou studenti architektury a stavitelství Fakulty stavební ČVUT, a protože to je jejich ročníková práce, dali si záležet. Spolu s pedagogy na stavbě modelů strávili stovky hodin práce. Čemuž snadno uvěříte, až modely uvidíte.

Co je na výstavě tak pozoruhodné a zajímavé? Uvidíte modely staveb převážně z doby Karla IV., mnohé tak, jak je v reálu nespatříte. Některé budovy se nedochovaly, byly strženy, přestavěny nebo dokonce ani nevznikly, dochovaly se jen plány. Člověk nad některými exponáty žasne, co a kde krásná stavba stojí, že ji nikdy neviděl.

Zbraslavský chrám Nanebevzetí Panny Marie v celé původní kráse, kaple Božího těla na Dobytčím trhu (pražské Karlovo náměstí) - dnes na jeho místě vedou tramvajové koleje, Emauzský klášter s původními věžemi nebo chrám Panny Marie Sněžné v Praze v podobě, kterou měl mít, kdyby byl dostavěn. Byl by to největší chrám v Praze a nejspíš v Českých zemích. Prostě lahůdky, které nadchnou milovníky a znalce. Přitom se na ně vydrží dívat i děti. Výstava končí 30. května. Byla by věčná škoda se s ní minout.

INFO: Regionální muzeum Jílové u Prahy

Zobrazit místo Turistika na větší mapě