Šerý dávnověk Královic

Půldenní vyjížďka na horském kole nás dovede na slovanské hradiště, k baroknímu kostelu a romantické tvrzi.

Od metra do vesnic

Vyrážíme od metra Chodov po zelené značce přes Milíčovský háj k Fantovu mlýnu na Botiči. Sem se dostaneme také od metra Skalka přes Hostivař a po červené značce podél Hostivařské přehrady.

Pokračujeme po zelené loukami podél Pitkovického potoka a dále do Uhříněvsi. Na návsi se napojíme na červenou a po příjemných silničkách mezi poli dojedeme do Královic.

Tvrz, hradiště, kostel

Nejprve vyjedeme do kopce k bývalé tvrzi, dnes zchátralému zemědělskému stavení. Ještě teď ale můžeme obdivovat zašlou krásu věže a hospodářského traktu.

Zdaleka viditelnou dominantou a nejcennější historickou památkou Královic je středověká tvrz, kterou si městská část dala do znaku. Tvrz ze 14. století je třípatrová podsklepená věž. Roku 1562 byla tvrz přestavěna do dnešní podoby, získala sgrafitovou výzdobu a byla opevněna oválnou hradbou.

Roku 1623 ji kupují Lichtenštejnové, využívají jako sýpku a okolo staví hospodářský dvůr. Patří jim až do roku 1945. Za socialismu areál chátrá. Aktuálně se opravuje a jsou strženy historicky nevýznamné přístavby. Bohužel je staveniště oplocené, a tak můžeme vidět tvrz jen z dálky.

O kilometr dál narazíme na mohutné hliněné a dosti zarostlé valy. Ohraničovaly staroslovanské hradiště Šance, jehož historie možná sahá až do keltských dob. Dva mohutné valy stavěl snad už Spytihněv, ale spíš svatý Václav nebo jeho bratrovrah Boleslav I. Ukrutný někdy v letech 930-940.

Historici odhadují, že hradiště u Markéty v Královicích patřilo do systému opevnění, které budovali Přemyslovci okolo své domény, neboli území, které ovládali. Nebylo tehdy po roce 900 příliš veliké, neměli moc ani nad celými středními Čechami. Všechna známá podobná hradiště byla půl dne rychlého pěšího pochodu od Prahy, která byla Přemyslovským centrem. Toto bylo ještě k tomu na půl cestě do Kouřimi, která se tehdy velikostí a významem rovnala Praze, ale vládli tam Zličané.

Když Přemyslovci vyvraždili okolní rody, posunuli hranice své domény dál, a hradiště u Markéty ztratilo strategický význam. Lidé se odstěhovali níž do údolí Rokytky a centrum moci se přesunulo do nově postavené tvrze Královice.

O pár desítek metrů dál za hradbami stojí katolický barokní kostel svaté Markéty s hřbitůvkem. Základy má raně gotické, což je vidět i na detailech zazděných oken. Jeho poloha na okraji bývalého hradiště svádí k myšlence, že dějiny tohoto svatého místa sahají do předkřesťanských dob.

Podle archeologických nálezů je ovšem jasné, že gotický kostel, předchůdce současného kostela, byl postaven až poté, co se obyvatelstvo přestěhovalo z hradiště na ostrohu nad Rokytkou dolů do dnešní vesnice Královice v údolí říčky. Spekuluje se, že snad měl ještě románské základy, které pamatovaly život na hradišti, ale ty se dosud nenašly.

Projížďka krajinou

Chceme-li si zdejší krajinu trochu užít, pokračujeme dále po červené značce do Kolodějí. Připravme se ovšem na kličkování bahnitými koňskými cestami uprostřed polí. V Kolodějích se z dálky můžeme podívat na zámek, který je místem zasedání vlády, a pokračujeme dál do Běchovic.

V Běchovicích se dáme podél hlavní silnice směrem na Prahu, přejedeme po mostě Rokytku a narazíme na modrou značku. Projedeme vilovou čtvrtí a po silnici šlapeme na Dubeč, kde znovu vjedeme do terénu.

Po loukách a chvílemi i skrze les šlapeme stezkou k Podleskému rybníku a dále k Uhříněvsi. Za návštěvu stojí ještě židovský hřbitov v uhříněveské oboře. Návrat z Uhříněvsi vede stejně, jako jsme přijeli - podél Botiče na Chodov nebo Skalku.

Na koloběžce po silnicích

Zatímco na horských kolech se tlačíme do terénu, na koloběžkách zůstáváme raději na asfaltu. Do Kralovic si proto uděláme výletní trasu z nádraží Kolovraty po nové, široké a hladké silnici dolů do Nedvězí k Rokytce, nahoru do Křenic, po větrných pláních k tvrzi Královice a po nové asfaltce k hradišti a kostelu svaté Markéty.

Do terénu vjedeme za kostelem, držíme se na cestičce okrajem pole nad pravým břehem vodní nádrže Markéta. Po pravé ruce si detailně prohlížíme oba mohutné valy, kterými naši předkové chránili majetky a konec konců i životy. Raný středověk byla drsná doba.

Na konci ostrohu nás stezka svede lesem k Rokytce, přejedeme dva provizorní mostky a ocitneme se ve vesnici Hájek. Ulicí Pod Markétou dojedeme na cyklostezku a pokračujeme dál pod velkým hnojištěm na rozcestí U tří kamenů. Tady uprostřed polí se měli setkat bratři, římští císaři a čeští králové, Habsburkové Rudolf II. a Matyáš, aby si předali moc.

Ve skutečnosti ovšem jednání probíhala v nedaleké dubečské tvrzi, kam přitáhl Matyáš se svým vojskem, kdežto Rudolf II. poslal vyjednávací poselstvo. Jednání pak bylo dokončeno v Libni a Rudolf II. jakožto ne zcela příčetný panovník, byl zbaven faktické moci. Matyáš se potom postavil Turkům, kteří spolu s Uhry, což byli dnešní Maďaři, Slováci a částečně Moravané, válčili proti Rakousku a zemím Koruny české.

Rychle sjedeme do Dubče, vystoupáme k nádrži Slatina, objedeme ji a napojíme se na cyklostezku do Dolních Měcholup. Domů se nakonec vracíme železnicí, kterou jsme využili na cestu do Kolodějí. Nastoupíme do vlaku buď na nádraží Hostivař, nebo na zastávce Strašnice.

Doporučené vybavení

Koloběžka nebo trekingové kolo, sportovní obuv, cyklistický dres, cyklistické rukavice, přilba, blikačka a světlo, sportovní brýle, funkční prádlo, lehká větrovka, sportovní hodinky, mapa nebo GPS, mobil, lékárnička, pojištění, peníze a doklady, cyklistický batoh, nářadí a lepení, pumpička, zámek na kolo, malý fotoaparát, jídlo a pití.

Zobrazit místo Běžky a kola na větší mapě

 Na kole kolem Prahy

Benešov
Botič
Botič do Průhonic
Botič do Trojmezí 
Dalejské údolí
Divoká Šárka
Dubeč a Lítožnické rybníky
Hrusice
Jevanské rybníky
Jílové, tady už zlato není
Karlštejn na horském kole
Karlštejn na silničním kole
Kocába
Kolovraty
Královice
Levý Hradec
Okoř a Kralupy
Pitkovice a Kuří
Pitkovice a Uhříněves
Posázavská stezka 
Radotínský potok
Rokytka
Říčany
Říp
Uhříněves a Hostivař
Voděradské bučiny I
Voděradské bučiny II
Zahořanský potok
Závist