Koupací výlet do Konětop na koloběžkách

Chadnou čistou vodu si musíme zasloužit. Konětopy tedy budou cílem krátké vlastivědné vyjížďky na koloběžkách.

Vlakem dorazíme do Neratovic. Za nádražím se chytneme modré turistické značky a držíme se jí až ke Konětopským pískovnám. Z Konětop se vracíme po cyklotrase č. 8162 na železniční stanici Dřísy, odkud nám jede vlak domů.

Celkem ujedeme 22 km po polních a lesních cestách a vedlejších silnicích. Trasa je vhodná jako celodenní výlet pro školní děti, neboť se vyhýbá hlavním silnicím.

Průvodčí Arrivy je milosrdná. Platíme jen jízdenky a za koloběžky po nás nic nechce.

Vystupujeme z klimatizovaného vagonu do rozpáleného neratovického poledne, slunce žhne nad hlavou, asfalt taje, voda v lahvích už dávno zteplala. Nádražní ulicí se ploužíme k Labi. Po modré turistické značce jedeme přes řeku po železničním mostě. 

Hned za ním značka ukazuje po schodech doprava dolů k řece. Tam už je hej... Teplota je díky veletoku snesitelná, mírně povívá větřík. Nespěcháme. V klidu projížíme vilkovou a chatovou zástavbou skrze Mlékojedy. Kousek odbočíme, abychom se podívali na idylicky umístěný kostel Všech svatých v Kozle na břehu řeky.  

Za Kozly vjíždíme do lesa a musíme dávat pozor, kude jedeme, protože turistické značky tady někdy chybí a jindy je zarostla vegetace. V chráněném území Polabí u Kostelce sledujeme instruktážní pohled, kudy teklo před sto lety Labe, než bylo kanalizováno. Cesta vede po bývalém břehu a po pravé ruce o pár výškových metrů pod námi vidíme obrovský meandr starého labského řečiště, dnes už bez vody. 

Přijíždíme po silnici do Ovčár. Zdejší vyhlášené koupání zdarma, ale s buřtostánky a kempem na břehu, tentokrát míjíme bez povšimnutí. Pro dnešek jsou naším cílem Konětopy.

Za železniční zastávkou opouštíme asfalt. Vjíždíme na typickou polabskou polní cestu. Nad námi rostou stromy a křoví tvořené zplanělými mirabelkami a švestkami, okolo se do nedohledna táhnou rovinatá pole.

Hic sanctus Wencezlaus colit wineam / Zde svatý Václav obdělává vinici

Krátce ale strmě vyjedeme na terénní hřbet Cecemín ke kapli Stětí Jana Křtitele na svahu s panoramatickým výhledem k Labi.

Cecemín (238 m) je čtyři kilometry dlouhý hřbet ve směru od Všetat na jihovýchod souběžně s Labem (165 m).

Bohuslav Balbín, barokní spisovatel, jezuita, zeměpisec napsal, že na Cecemíně založila vinici kněžna Ludmila, babička svatého Václava.

Jisté je, že na šíření révy vinné se v raném středověku významně podílelo křesťanství. V té době vládlo v Evropě klimatické optimum a v českých zemích bylo podobné počasí jako dnes ve Středomoří. Vinařství proniklo přes Velkomoravskou říši do Slezska a do Čech.

Legenda o svaté Ludmile praví, že roku 875 poslal kníže Svatopluk I., vládce Velkomoravské říše, českému panovníkovi knížeti Bořivojovi I. sud vína na oslavu narození syna Spytihněva. Když sud dorazil, Bořivojova manželka Ludmila byla vinným mokem nadšena. Obětovala pár kapek cenné tekutiny bohyni úrody a zbytek vypila. Brzy na to Ludmila založila u Mělníka první vinohrad. Prý jí pomáhal jeho vnuk svatý Václav.

Zda to byl právě Cecemín, nebo okolí hradiště Pšov nad soutokem Labe s Vltavou, nebo někde jinde, dnes těžko rozsoudíme.

Legenda o svatém Václavu z roku 980 vypráví, jak sám na Mělnicku zasadil a obdělával révu, sklízel hrozny a lisoval mešní víno. Mohlo to být ovšem také v Budči, kde se učil číst, nebo na Opyši na Pražském hradě, kde je dnes vinice svatého Václava.   

Svatý Václav je do dnešních dnů nejen jedním z patronů Čech a symbolickým vládcem země, ale také patronem českých vinařů. Má čestný titul Supremus Magister Vinearum čili nejvyšší perkmistr hor viničních.

Po třicetileté válce se vinice ocitly v troskách. Zničily je nejen válečné útrapy, ale především dvě malé doby ledové za husitských válek a za 30leté války. Stejně špatně dopadly všechny vinice v Čechách.

Na Cecemíně nejdříve zanikly vinice selské a 1717 byla zrušena vinice panská. Nakonec podlehla i vinice kapitulní, která rodila mešní víno až do roku 1818.

V roce 1905 byl proveden pokus o její obnovení, ale zanikla 1921. Další pokus již byl úspěšný. Roku 1977 obnovili drobné vinice zahrádkáři z nedaleké obce Dřísy. Dodnes můžeme obdivovat jejich práci v okolí cecemínské kaple.

Z Cecemína rychle sjedeme polní cestou na okraj Dřís a skrze les přijedeme k Nové pískovně Čečelice. Bohužel je stále obehnaná vysokým plotem a nepřístupná veřejnosti. Těžit se tady přestalo roku 1993 a od té doby se uvažovalo o zavezení jezera stavebním odpadem nebo naopak vybudování rekreačního centra. Odpad zakázaly státní úřady a rekreaci udělali jiní provozovatelé v nedalekých Konětopech a Lhotě.

Rozlehlé jezero Čečelice s křišťálově čistou vodou po těžbě štěrkopísku bohužel zůstává pro veřejnost uzavřené.

KOUPÁNÍ.cz: Nová pískovna Čečelice 

Z rozcestí U pískovny nás žlutá značka dovede podél lesa do vsi Konětopy. Vesnickou hospodu u autobusové zastávky můžeme jedině doporučit. Za slušné peníze jsme se dobře najedli a napili.

Stará pískovna Konětopy

Cyklotrasa č. 8162 nás odtud po půl kilometru dovede ke Staré pískovně Konětopy. Dělí se o ní rybáři s plavci. Vstupné se neplatí. Vstup k vodě vede přes písečné miniaturní plážičky pouze na několika místech. Koupání je tady příjemné, jen pokud přijedete, zaplavete si a jedete dál.

Okolí, les i břeh jsou znečištěny odpadky. Všechno zde nechali návštěvníci. Jedná se o zbytky jídel, plechovky od nápojů a igelitové tašky plné rozlišného bordelu.

Teď koncem léta už začíná voda u břehů zelenat. Uprostřed jezera je ovšem ještě krásně čistá. Záleží na tom, kudy zrovna fouká vítr a kam zelený šlem nažene.

KOUPÁNÍ.cz: Stará pískovna Konětopy 

Jezero Konětopy 

Po cyklotrase pokračujeme mezi poli k jezerům Las Vegas a Nová pískovna Konětopy. Obě jsou součástí areálu Jezero Konětopy. Za koupání se zde platí 100 Kč na den. Za to mají návštěvníci k dispozici posekané travnaté pláže, čistý písečný vstup do vody, stánky s občerstvením, toalety a kdo přijede autem, tak i parkoviště.

KOUPÁNÍ.cz: Jezero Konětopy 

Stále po cyklostezce projedeme krátce skrze les do Dřís. Po Hlavní ulici dorazíme na železniční stanici Dřísy na trati Lysá nad Labem - Neratovice. Průvodčí Českých drah je nemilosrdná a kromě jízdenky nám vysmahne i dopravné za koloběžky.

Uzavřené hospody supluje samoobsluha Hung na návsi se stolem pro štamgasty pod stříškou a vietnamský Smíšený obchod v bývalém skladu hned vedle železnice. Oba jsou otevřené ve všední dny i o víkendech.

Doporučené vybavení

Koloběžka nebo trekingové kolo, sportovní obuv, cyklistický dres, cyklistické rukavice, helma, blikačka, světlo na kolo, sportovní brýle, funkční prádlo, lehká větrovka, chytré hodinky, mapa, mobil, lékárnička, pojištění, peníze a doklady, cyklistický batoh, nářadí a lepení, pumpička, zámek na kolo, kompaktní fotoaparát, jídlo a pití. Plavky, ručník a krém na opalování.

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě

 Koupání v Polabí

Malvíny: Modrá voda a modrá obloha

Pískovny mezi Brandýsem, Kostelcem a Neratovicemi

Hledání křišťálové vody v pískovnách od Pardubic ke Kolínu 

Poslední koupání u Neratovic

Čisté koupání v pískovně Kojetice

Koupání v pískovnách Poděbrady a Sadská

Nejčistší koupání v pískovně Doubrava Kostomlátky

Podél Labe na koloběžce do Staré Boleslavi

Koupání mezi Mělníkem a Roudnicí

Lom Chrástnice, poslední koupání?

Unikátní vlastivědy z Prahy k Labi do Tišic

Přírodní koupání v pískovnách podél Labe nabízí turistické zázemí

Kokořínskem na koloběžce od koupaliště ke koupališti

V pískovně Kopa Ovčáry se už nevykoupete

 Podívejte se na vhodné trasy pro koloběžky: Divoká a Tichá Šárka (Praha), Podél Botiče (Praha), Sjezdy z Petřína (Praha), Strahov a Letná (Praha), Stromovka (Praha), Štěrboholská cyklostezka (Praha), Koupání v Hostivaři a Uhříněvsi (Praha), Vltavská cyklostezka - 1. díl (Praha), Drahanské údolí (Praha), Hanspaulka - Zahradní Město (Praha), Dejvice - Hrdlořezy (Praha), Hradčany - Karlův most - Staroměstské náměstí (Praha), Čtyři přístavy (Praha), Z Jižního Města k Vltavě (Praha), Ze Zličína k Berounce (Dobřichovice), Severní okolí Prahy (Čakovice), Podél Labe do Brandýsa (Neratovice), Z Prahy do Polabí (Neratovice), Okolo Košáteckého potoka (Mladá Boleslav), Přes Lidice do Prahy (Kladno), Ze Slaného do Prahy (Slaný), Kokořínskem od koupaliště ke koupališti (Mělník), Kokořínsko ze severu (Štětí), Z Ještědu do Mnichova Hradiště a Z Ještědu do Liberce a Ještědský hřeben (Liberec), Z Prahy do Harcova (Liberec), Podél Sázavy do Týnce (Poříčí), Kopanina a Frýdštejn (Český ráj), Sobotka - Mnichovo Hradiště - Krnsko (Český ráj), Malvíny (Čelákovice), Z Jizerek do Českého ráje (Mnichovo Hradiště), Podél Jizery do Svijan (Mnichovo Hradiště), Hradecké lesy (Hradec Králové), Veselské pískovny (Veselí nad Lužnicí), Pískovna Kojetice a Lom Kojetice (Neratovice), Hrad Mydlovar (Nymburk), Podél Ohře do Lokte (Karlovy Vary), Bolevecké rybníky (Plzeň), Z Rakovníka do Prahy (Český kras a Křivoklátsko), Oppidum Stradonice (Nižbor), Z Brd do Zdic (Jince), Solná komora (Mondsee), Hochkönig (Bischofshofen), Hrad Elz (Porýní), Podél Smědé (Frýdlant), Viničná cesta (Hejnice), Praděd a Dlouhé stráně (Jeseníky), Jezera Kozielno a Topola (Paczków).

Dejte nám také vědět o svých oblíbených místech či trasách, rádi je uveřejníme. E-mail: redakce@horydoly.cz